Audit dovedností odhaluje výzvy kreativní ekonomiky pro vzdělávací systém
Britská kreativní ekonomika patří dlouhodobě k nejvýznamnějším pilířům tamního hospodářství. Generuje přibližně 145 miliard liber hrubé přidané hodnoty a zaměstnává více než 2,4 milionu lidí.
Nová studie Creative Industries Skills Audits za rok 2025, kterou publikovaly organizace Creative PEC a Work Advance za podpory britského ministerstva kultury, médií a sportu (DCMS), však ukazuje, že kulturní a kreativní sektor stojí na zásadním rozcestí.
Britský problém, evropské varování
Ačkoli studie analyzuje britský trh, její závěry mají širší evropský význam. Kreativní ekonomika napříč Evropou prochází obdobnou technologickou transformací a čelí podobným otázkám: jak připravit pracovní sílu na AI, jak neztratit juniory a jak propojit kreativitu s technologickými kompetencemi. Těmto výzvám čelí i kulturní a kreativní sektor v ČR. Studie Creative Industries Skills Audits ukazuje, že téměř polovina kreativních firem plánuje v nejbližších letech růst a rozšiřování týmů. Současně ale zaměstnavatelé napříč jedenácti kulturními a kreativními odvětvími upozorňují, že na trhu chybějí lidé s odpovídajícími dovednostmi. Problém přitom nespočívá pouze v nedostatku technických expertů. Audit upozorňuje i na zastaralý systém vzdělávání, omezené možnosti rekvalifikací a rychlý nástup umělé inteligence, který mění samotnou strukturu pracovního trhu.
Kreativní ekonomika se vyvíjí rychleji než vzdělávání
Studie představuje dosud nejkomplexnější audit dovedností britských kreativních odvětví. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct oborových organizací zastupujících oblasti od architektury přes reklamu až po videoherní průmysl. Výsledkem je detailní obraz sektoru, který je ambiciózní, ale zároveň čelí hlubokému strukturálnímu problému: firmy chtějí růst, avšak vzdělávací systém nedokáže připravovat pracovníky dostatečně rychle. Zaměstnavatelé napříč odvětvími jako hlavní bariéru neuvádějí nedostatek pracovních míst, ale nedostatek kvalifikovaných lidí. Nejčastěji chybí kombinace technologických a kreativních kompetencí, například schopnost pracovat s AI nástroji, datovou analytikou, digitální produkcí nebo udržitelným designem. Kromě odborných znalostí roste význam tzv. přenositelných dovedností: komunikace, projektového řízení, schopnosti týmové spolupráce nebo adaptability v rychle se měnícím prostředí.
AI mění trh práce rychleji, než firmy čekaly
Jedním z nejvýraznějších témat celé studie je dopad umělé inteligence na kulturní a kreativní sektor. Ten paradoxně nepřináší zánik pracovních míst, ale změnou jejich struktury. V reklamě, marketingu nebo IT firmy potvrzují, že ubývá juniorských a entry-level pozic. Úkoly, které dříve vykonávali začínající pracovníci, základní editace, rešerše, copywriting nebo produkční podpora, dnes částečně přebírají AI nástroje. Zaměstnavatelé se tak stále více soustředí na nábor zkušenějších specialistů. To však podle autorů studie vytváří nebezpečný paradox. Firmy sice hledají seniory, ale zároveň omezují nástupní pozice, ze kterých by noví odborníci mohli vyrůst. Někteří účastníci studie proto varují před „přiškrcením talentového potrubí“, které může během několika let vést k ještě většímu nedostatku pracovníků.
Největší problémy pohledem jednotlivých odvětví
IT a software: Největší odvětví kreativní ekonomiky, který tvoří zhruba 40 % celého sektoru, bojuje s nedostatkem zkušených vývojářů. Firmy hledají odborníky na AI, strojové učení nebo kybernetickou bezpečnost, ale zároveň upozorňují na nedostatek schopností pracovat v agilních týmech a komunikovat napříč profesemi.
Řemesla: Přestože řemeslný sektor patří k menším částem britské kreativní ekonomiky, vykazuje nadprůměrný růst zaměstnanosti. Firmy se potýkají s nedostatkem vysoce zkušených odborníků, zejména v tradičních řemeslech, restaurování a precizní výrobě. Vedle specializovaných technických znalostí roste význam obchodních a digitálních dovedností, od e-commerce po práci s 3D tiskem a digitální fabrikací. Budoucnost sektoru podle auditu spočívá v propojování tradičního řemesla s novými technologiemi a principy udržitelnosti.
Reklama a marketing: Reklamní průmysl rostl v poslední dekádě pětkrát rychleji než britská ekonomika. Největší nedostatky firmy hlásí u specialistů na SEO, sociální média nebo práci s klienty. Současně právě zde studie nejvýrazněji upozorňuje na úbytek juniorských pozic v důsledku automatizace.
Architektura: Architektonické ateliéry a studia? vykazují vysoké růstové ambice, ale chybí jim experti na udržitelnost, energetickou efektivitu nebo BIM technologie. Audit zároveň upozorňuje na dlouhodobý problém relativně nízkých mezd, kvůli kterým část zkušených architektů odchází do lukrativnějších oborů.
Design a móda: Design patří mezi odvětví s nejvyšší mírou nedostatku dovedností. Firmy hledají zejména grafické a multimediální designéry schopné pracovat s AI nástroji, udržitelným designem nebo inkluzivním navrhováním. Významně zde roste i tlak na obchodní a manažerské kompetence.
Muzea, galerie a knihovny: Kulturní instituce se potýkají s vysokou fluktuací i nízkými mzdami. Třetina zaměstnavatelů přímo uvádí špatné platové podmínky jako důvod neúspěšného náboru. Vedle odborných znalostí chybí také schopnosti v oblasti fundraisingu, komerčních aktivit a digitální správy sbírek.
Hudba a scénická umění: Hudební průmysl i scénická umění dlouhodobě trápí nedostatek technických profesí, zvukařů, osvětlovačů nebo produkčních specialistů. Firmy rovněž řeší otázku autorských práv, licencování a dopadů AI na tvorbu i distribuci obsahu.
Vydavatelství: prochází přechodem od tradičního tisku k digitálním formátům, jako jsou audioknihy, podcasty nebo obsah pro sociální sítě. Největší nedostatky se zde týkají editorů, redaktorů, překladatelů a specialistů na digitální platformy. Do budoucna poroste význam datové analytiky, multimediální tvorby a využívání AI při zachování etických standardů a ochrany duševního vlastnictví.
Audiovize a videohry: Britský audiovizuální i herní průmysl patří mezi globálně úspěšná odvětví, zároveň však čelí extrémní konkurenci při hledání talentů. Ve videoherním průmyslu plánuje růst téměř 60 % firem, chybějí však programátoři, herní designéři i specialisté na datovou analytiku. Audiovize se potýká s nedostatkem vedoucích produkce, editorů a expertů na digitální postprodukci či VFX.
Jsou hlavním problémem nízké mzdy?
Audit ukazuje, že odpověď není jednoznačná. V některých oblastech, zejména v muzejnictví, hudbě nebo scénických uměních, jsou nízké mzdy skutečně zásadní bariérou. Například muzea a galerie vykazují medián mezd pod britským průměrem a více než dvojnásobně častěji, než jiné obory uvádí špatné finanční podmínky jako důvod problémů s náborem zaměstnanců. V technologicky orientovaných oblastech je situace opačná. V IT, reklamním nebo videoherním průmyslu firmy často nabízejí konkurenceschopné mzdy, přesto však nemohou najít dostatek zkušených pracovníků. Nedostatek expertů zde vede k takzvané mzdové inflaci, firmy se přetahují o omezený počet specialistů, což tlačí platy vzhůru. Zároveň téměř 40 % zaměstnavatelů v kreativní ekonomice přiznává, že si nemůže dovolit financovat další vzdělávání svých zaměstnanců. V hudbě nebo muzejnictví tento podíl přesahuje polovinu firem.
Jak chtějí firmy problém řešit?
Část firem se stále více orientuje na rekvalifikace a intenzivní interní trénink pracovníků, kteří nesplňují všechny požadavky. Výrazně roste také tlak na modulární vzdělávání a krátké specializované kurzy zaměřené například na AI, datovou analytiku nebo udržitelnost. Další strategií je rozšiřování databází talentů, aktivní hledání pracovníků z nedostatečně zastoupených nebo znevýhodněných skupin společnosti, větší otevřenost zahraničním expertům nebo snaha přivést do kreativních odvětví experty z technologických profesí. V některých oborech se firmy zároveň stále více spoléhají na freelancery a externisty. Například v designu a módě využívá tento model téměř třetina společností. Britský audit přitom naznačuje, že samotný trh problém nevyřeší. Bez koordinované spolupráce státu, vzdělávacích institucí a firem může vzniknout situace, kdy budou kreativní odvětví růst poptávkou, ale zároveň stagnovat kvůli nedostatku lidí. Právě proto studie doporučuje vznik takzvaného „Paktu pro dovednosti“, který by dlouhodobě koordinoval vzdělávání, rekvalifikace i podporu nových talentů. Jinak hrozí, že se kreativní ekonomika stane obětí vlastního technologického úspěchu.
Citace: Carey, H., Giles, L. and Hay, B. (2026) ‘Creative Industries Skills Audits’, Creative PEC. doi:10.5281/zenodo.20072107.
