Kultura jako součást české identity. Češi ji spojují s kvalitou života i obrazem země ve světě

Výsledky průzkumu ukazují, že vztah Čechů ke kultuře je napříč generacemi poměrně silný. Více než osm z deseti respondentů ji považuje za důležitou součást národní identity. Pro 80 % lidí je kultura také významná z hlediska kvality života. U lidí s vysokoškolským vzděláním je tento podíl ještě vyšší – její význam pro kvalitu života vnímá devět z deseti z nich.

„Lidé v kultuře nacházejí identitu, sounáležitost i možnost setkávat se přes rozdílné názory. V době rostoucí polarizace poskytuje kultura prostor pro společné porozumění,“ uvádí Marie Silondi, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura.

Kultura překračuje hranice

Významnou roli podle průzkumu hraje také mezinárodní rozměr kultury. 84 % Čechů se domnívá, že prezentace české kultury v zahraničí posiluje dobré jméno České republiky.

Evropská spolupráce přitom není vnímána pouze jako otázka financování. Téměř polovina respondentů považuje evropské programy na podporu kultury za důležité, přičemž 40 % je označuje přímo za zásadní. Za nejdůležitější přínos evropské podpory považuje 59 % dotázaných export české kultury.

Dvě pětiny respondentů oceňují také vznik kulturních projektů, které by podle jejich názoru bez evropské podpory nevznikly. Podobný podíl lidí vnímá jako důležitou spolupráci českých umělců a kulturních institucí se zahraničními partnery. Téměř čtyři z deseti Čechů pak oceňují možnost přivážet do Česka zajímavou evropskou kulturu.

Právě přeshraniční spolupráce patří k oblastem, na které se zaměřuje program Kreativní Evropa. Jeho část Kultura podporuje mezinárodní spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích, zatímco MEDIA se soustředí na evropský audiovizuální sektor včetně filmu, televize a videoher.

Do kultury Češi investují více

Výzkum zachytil také finanční stránku vztahu Čechů ke kultuře. Průměrné měsíční výdaje za kulturní aktivity letos dosáhly 461 korun, což je meziroční nárůst o více než sto korun.

Většina populace, konkrétně 88 %, za kulturu ročně utratí méně než 10 tisíc korun. Zbývajících 12 % vydává více. Výsledky tak naznačují postupný růst skupiny lidí, kteří do kulturních aktivit investují výraznější část svých výdajů.

Ochota kulturu podporovat se podle průzkumu neztrácí ani v době ekonomické nejistoty. 59 % Čechů považuje podporu kultury za důležitou i během ekonomické krize. Více než polovina respondentů zároveň vnímá souvislost mezi politickými změnami a podmínkami, ve kterých kultura funguje. U mladších respondentů ve věku 18 až 34 let tento názor sdílí přibližně sedm z deseti lidí.

Čtení, kino i divadlo. Ale také streaming

Tradiční kulturní aktivity si v Česku stále drží své publikum. Alespoň jednou měsíčně čte 67 % populace. Více než polovina lidí během roku navštíví kino nebo muzeum.

U koncertů populární hudby a divadelních představení je ale situace odlišná. Přibližně polovina Čechů tyto aktivity během roku nenavštíví ani jednou. Zároveň existuje skupina pravidelných návštěvníků: alespoň dvakrát ročně jde na koncert 25 % respondentů a do divadla 27 %.

Kulturní publikum tak není homogenní. Vedle pravidelných návštěvníků existuje početná část populace, která některé formy živé kultury prakticky míjí.

Výraznou součástí kulturní spotřeby se zároveň stávají digitální platformy. Tradiční televizi sleduje denně 47 % respondentů, ale téměř dvě třetiny Čechů využívají alespoň jednou měsíčně video streaming. Přibližně polovina jej používá každý týden.

Streaming navíc přestává být záležitostí pouze mladší generace. Jednou týdně využívá video-on-demand služby 46 % lidí ve věku 45–53 let a 36 % respondentů ve věku 54–65 let. Rozdíly mezi generacemi se tak postupně zmenšují.

Podobně rozšířený je streaming hudby: 44 % Čechů jej využívá alespoň jednou týdně a téměř čtvrtina poslouchá hudbu online každý den.

Videohry jako součást kulturního života

Letošní Index kulturnosti se poprvé zaměřil také na videohry. Ukázalo se, že nejde o okrajovou aktivitu: pětina Čechů hraje alespoň jednou týdně a téměř polovina populace si zahraje videohru minimálně jednou ročně.

Hraní se přitom postupně vzdaluje představě, že jde především o aktivitu mladých mužů. Muži sice podle průzkumu hrají častěji – denně hraje přibližně 12 % mužů oproti zhruba 5 % žen –, videohry jsou ale součástí kulturní spotřeby podstatně širší skupiny obyvatel.

Také zde se otevírá prostor pro podporu českých tvůrců a jejich mezinárodní spolupráci. Program Kreativní Evropa MEDIA dlouhodobě podporuje vývoj videoherních projektů a umožňuje jejich tvůrcům pracovat s novými způsoby vyprávění a vizuálního zpracování.

Kultura jako prostor pro společnost

Výsledky Indexu kulturnosti tak ukazují několik paralelních trendů. Češi kulturu spojují s vlastní identitou a kvalitou života, jsou ochotni za ni utrácet a zároveň ji vnímají jako nástroj, kterým může Česká republika komunikovat se světem.

Současně se proměňuje samotný způsob, jakým kulturu konzumujeme. Vedle knih, kin, muzeí, koncertů a divadel se stále výrazněji prosazují streamingové služby a videohry. Kulturní život se tak odehrává současně ve veřejném prostoru, kulturních institucích i v digitálním prostředí.

Průzkum zároveň připomíná, že kultura není pouze otázkou nabídky jednotlivých institucí. Její význam lidé spojují také se společenskou soudržností, identitou a možností setkávat se s odlišnými zkušenostmi a názory.

Index kulturnosti 2025 vznikl na základě průzkumu realizovaného v říjnu 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Výzkumný vzorek tvořilo 1 023 respondentů ve věku 18–65 let. Jedná se o čtvrtý ročník průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, který mapuje vztah Čechů ke kultuře.

Zdroj: Kancelář Kreativní Evropa, Index kulturnosti 2025.

Průzkum Index Kulturnosti proběhl v průběhu října 2025. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 1023 respondentů ve věku 18-65 let. Jedná se o čtvrtý ročník průzkumu, který mapuje vztah Čechů ke kultuře.