Kulturní a kreativní sektor v číslech

Kulturní a kreativní sektor: 2 % výnosů, až 3 % pracovní síly a 6 % subjektů aktivních v ekonomice ČR

Základní přehled o ekonomickém významu kulturního a kreativního sektoru poskytla v rámci mapování Strukturální podniková statistika za rok 2022. Údaje byly doplněny o údaje z výkazů Statistky kultury. Celkem bylo z těchto dvou datových zdrojů identifikováno 68 065 subjektů, které v roce 2022 vygenerovaly výnosy ve výši 392,9 mld. Kč a zaměstnávaly přibližně 101 749 osob v přepočtených úvazcích, což odpovídá necelým 3 % pracovní síly ČR (zaměstnanci v přepočteném stavu). Největší podíl na celkových výnosech měla odvětví knihy a tisk, filmu a video a architektura. Průměrná hrubá měsíční mzda v kulturním a kreativním sektoru v roce 2022 dosáhla podle dat z mapování 35 200 Kč. Po zohlednění pouze tržních odvětví, tedy audiovizuálního a mediálního sektoru (knihy a tisk, hudba, film a video, televize, rozhlas, videohry) a kreativních odvětví (architektura, reklama, design) činila 41 342 Kč, což představuje přibližně o 4 % více než celostátní průměr. Výnosy jsou silně koncentrovány do Hlavního města Prahy, kde vznikají zhruba dvě pětiny celkových výnosů sektoru. Zaměstnanost je však regionálně rozložena rovnoměrněji, s významným zastoupením Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

Nejvyšší počet podniků najdeme v odvětvích reklama, knihy a tisk a architektura

Pokud jde o váhu jednotlivých odvětví z pohledu počtu subjektů, největší zastoupení mají odvětví reklamy (16,8 tis. subjektů), knih a tisku (15,5 tis. subjektů) a architektury (11,4 tis. subjektů). V rámci krajského srovnání dominuje reklamní průmysl v polovině krajů. V Karlovarském a Pardubickém kraji má největší zastoupení architektura, zatímco v Hlavním městě Praha převažují knihy a tisk.

Umělecká řemesla: významný fenomén ve vybraných regionech

Do analýzy váhy jednotlivých oblastí KKO byly zahrnuty také výstupy z datasetu za umělecká řemesla. Přestože k jejich mapování jednotlivé kraje přistupovaly individuálně, v některých regionech – například v Libereckém kraji – tvoří významnou součást ekosystému kulturního a kreativního sektoru. Pokud jsou umělecká řemesla zohledněna v plné šíři podle definice ekonomické činnosti, vystupují jako nejvýznamnější segment kulturního a kreativního sektoru v Plzeňském, Libereckém a Královéhradeckém kraji a rovněž v Kraji Vysočina.

Dominance mikropodniků

Z hlediska velikosti podniků jednoznačně převažují subjekty bez zaměstnanců, které tvoří 72 % všech subjektů. U ostatních podniků jsou nejčastěji zastoupeny mikropodniky s 9 a méně zaměstnanci (8,3 %) a malé podniky s 10 až 49 zaměstnanci (2 %). Ve srovnání s daty o celkové ekonomice ČR vykazují kulturní a kreativní odvětví o 9 % více osob samostatně výdělečně činných o 6 % méně mikropodniků (podnik s méně než 10 zaměstnanci a s ročním obratem nebo bilanční sumou do 2 mil. eur). Střední a velké podniky představují v rámci kulturního a kreativního sektoru spíše okrajový jev a v jednotlivých krajích obvykle netvoří více než 1 % subjektů. U 17 % subjektů nebyla data o velikosti podniku k dispozici. Nejvyšší podíl podniků bez zaměstnanců byl zaznamenán ve Středočeském kraji (82,9 %), Jihočeském kraji (79,6 %) a v Hlavním městě Praze (78,7 %). Hlavní město Praha a Středočeský kraj zároveň vykazují v rámci celorepublikového srovnání nejnižší podíl mikropodniků. Ty jsou častější spíše v regionech mimo velká centra, obdobně jako malé podniky. Z hlediska právní formy v sektoru výrazně převažují osoby samostatně výdělečně činné (78 %), následované obchodními společnostmi (11 %) a neziskovými organizacemi (2 %).

OSVČ, obchodní společnost nebo neziskovka? Záleží na odvětví

Struktura jednotlivých odvětví se významně liší také z hlediska právní formy. Nejvyšší podíl osob samostatně výdělečně činných vykazují reklama (86 %), knihy a tisk (85 %) a výtvarné umění (84 %). Obchodní společnosti naopak dominují v odvětvích rozhlas (76 %), filmu a video (44 %) a televize (42 %). Nestátní neziskový sektor je nejvíce zastoupen v uměleckém vzdělávání (16 %), scénickém umění (14 %) a výtvarném umění (6 %). Právě v oblasti uměleckého vzdělávání mají významné zastoupení také subjekty zřizované veřejnou správou, které tvoří 47 %. Výraznější podíl veřejného sektoru je patrný rovněž v oblasti kulturního dědictví (6 %) a scénického umění (3 %).

Pilotní projekt s dlouhodobým dopadem na metodiku statistického šetření v sektoru kultury

Mapování kulturních a kreativních odvětví, které Ministerstvo kultury koordinovalo v letech 2022–2025, naplnilo jedno z klíčových opatření Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví a vznikalo v širokém partnerství státní a veřejné správy, profesních asociací a akademického sektoru. Vedle zpřesněných dat o více než stovce tisíc ekonomicky aktivních subjektů přineslo také významné systémové přínosy. Posílilo know-how při práci s daty, kompetence v oblasti tvorby, implementace a evaluace strategických dokumentů a komunikaci i koordinaci podpory kulturních a kreativních odvětví mezi státní, regionální a odbornou úrovní.

Základním zdrojem informací o kulturním sektoru je státní statistická služba v oblasti kultury, kterou zajišťuje Ministerstvo kultury prostřednictvím své příspěvkové organizace Národní institut pro kulturu. Statistika kultury dlouhodobě sleduje činnost kulturních zařízení a organizací napříč veřejným, neziskovým i soukromým sektorem. Údaje o ekonomickém významu kultury doplňuje Satelitní účet kultury, který od roku 2009 monitoruje finanční toky v kulturním sektoru. Mapování kulturních a kreativních odvětví na tyto zdroje navázalo a významně rozšířilo datový pohled na kulturní a kreativní sektor. Zatímco statistika kultury vychází především z výkaznictví kulturních organizací, mapování pracovalo s rozsáhlými databázemi ekonomických subjektů, jejich identifikací, ověřováním a čištěním dat, které probíhalo v úzké spolupráci i s Českým statistickým úřadem. Jeho cílem bylo zpřesnit socioekonomické údaje, lépe zachytit podnikatelskou část sektoru a vytvořit metodický základ pro dlouhodobé sledování sektoru.

Při interpretaci výsledků je nutné mít na paměti, že mapování probíhalo jako pilotní projekt. Prezentovaný soubor dat zahrnuje 76,8 tis. subjektů, přičemž ekonomická data byla dostupná pouze u 68,1 tis. z nich. Tento rozsah tak nenaplňuje celkový potenciál kulturního a kreativního sektoru, který lze odhadovat v rozmezí 100 až 150 tis. subjektů. Mapování kulturních a kreativních odvětví proto přineslo důležitý základ nejen pro řízení sektoru na základě dat, ale také pro zpřesňování dat o kulturním a kreativním sektoru v rámci navazujícího statistického zjišťování i návazné socioekonomické výzkumy.

Mapování kulturních a kreativních odvětví bylo financováno z Národního plánu obnovy, komponenta 4.5 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru, aktivita: Rozvoj regionálních a kulturních center.