Podnikání, trh práce a trendy v kulturních a kreativních odvětvích
V roce 2025 proběhlo v rámci Národního mapování ekonomického a sociálního přínosu kulturních a kreativních odvětví dotazníkové šetření mezi 772 respondenty. Šetření probíhalo především v okruhu členské základny oborových asociací v odvětvích architektura, design, hudba, film a video, herní vývoj, reklama, knihy a tisk, televize a rozhlas, eventový průmysl. Jeho cílem bylo doplnit statistická data o poznatky od samotných subjektů v kulturním a kreativním sektoru a získat informace o jejich organizačním fungování, pracovním trhu, dodavatelsko-odběratelských vazbách, konkurenci, znalosti trhu, tvorbě inovací, využívání podpůrných politik a vnímání aktuálních výzev a trendů. Výsledky mají sloužit jako podklad pro zacílení podpory rozvoje sektoru a pro identifikaci odvětvových specifik.
Lidské zdroje a potřeby trhu práce
Pracovní vztahy v kulturním a kreativním sektoru jsou výrazně založené na spolupráci s OSVČ. Respondenti v průměru nejčastěji najímali pracovníky formou subdodávek bez pracovněprávního vztahu, tedy OSVČ, a to v 78 % případů. Práce na hlavní pracovní poměr tvořila 16 %, dohody mimo pracovní poměr 4 % a částečné úvazky pouze 1 %. Struktura se liší podle oblastí: u filmu a videa a architektury převažuje spolupráce s OSVČ, zatímco u videoher, televize a rozhlasu, hudby nebo knih a tisku je výraznější zaměstnávání na plný úvazek.
V oblasti vzdělání pracovníků převažuje vysokoškolské vzdělání, které tvoří 57 %, následované středním vzděláním s maturitou s podílem 35 %. Nedostatek pracovníků se středoškolským i vysokoškolským vzděláním uvedlo shodně 16 % respondentů. Jako důležité kompetence byly hodnoceny zejména samostatné řešení problémů, konstruktivní spolupráce, efektivní komunikace a schopnost vyhledávat, kriticky zpracovávat a předávat relevantní informace.
Dodavatelsko-odběratelské vztahy, zákazníci a konkurence
Celkové náklady respondentů na pořízení služeb, výrobků, materiálů a energií pocházely nejčastěji z národní úrovně, menší část pak z lokální, regionální a nadnárodní úrovně. Tržby z prodeje služeb nebo produktů připadaly převážně na domácí trh, a to ze 71 %, zatímco 29 % směřovalo na nadnárodní úroveň zahrnující Evropskou unii a svět.
Mezi nejčastěji uváděné nejdůležitější zákazníky patřili koncoví spotřebitelé, tedy domácnosti, dále firmy působící v jiném oboru než respondent a firmy působící ve stejném nebo příbuzném oboru. Struktura zákazníků se však mezi jednotlivými odvětvími liší: respondenti z oblasti filmu a videa uváděli nejčastěji firmy ve stejném oboru, u videoher a knih a tisku převažovali koncoví spotřebitelé.
Konkurenci respondenti nejčastěji vnímají na národní úrovni, v menší míře v zemích EU nebo mimo prostor EU. Také zde se projevují rozdíly mezi obory: architektura vnímá konkurenci především regionálně, zatímco knihy a tisk, televize a rozhlas, hudba, design, reklama a videohry ji nejčastěji vztahují k národní úrovni. U eventového průmyslu je konkurence nejčastěji vnímána na úrovni zemí EU, u videoher mimo EU.
Znalosti trhu a inovační procesy
Pro znalosti o trhu respondenti jako nejdůležitější hodnotili networkingová setkání oborových asociací, odborná fóra, festivaly a další profesní akce. Významnou roli hrají rovněž sociální sítě, průzkumy trhu, veletrhy a výstavy. Otevřené odpovědi ukázaly, že důležitým zdrojem znalostí jsou také profesní kontakty, zkušenosti z praxe, spolupráce se zahraničními partnery, sledování konkurence a využívání specializovaných databází či online zdrojů včetně AI nástrojů.
U inovačních aktivit respondenti nejčastěji uváděli zavedení nových nebo významně zlepšených služeb na český trh a inovace v oblasti organizace či marketingových strategií. Podněty pro tvorbu inovací pocházejí především od zákazníků a jejich potřeb, ze sledování domácí i zahraniční konkurence a ze zahraničních trhů. Důležitou roli hrají také výstavy, veletrhy, konference, vlastní výzkum a vývoj, média a sociální sítě. Napříč většinou odvětví se mezi významnými tématy objevuje využívání digitálních technologií a nástrojů umělé inteligence.
Využívání veřejné podpory
Více než dvě pětiny respondentů uvedly, že v období 2022-2025 nevyužily žádnou z nabízených forem veřejné podpory. Mezi využívanými nástroji byla relativně nejčastěji zmiňována podpora rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání a školení. Pokud respondenti podporu nečerpali, nejčastěji uváděli zamítnutí projektu, administrativní náročnost žádosti nebo nevhodné zacílení programu. Jako nejpřínosnější formu potenciální podpory respondenti hodnotili finanční podporu, následovanou přístupem ke znalostem o trhu a možnostmi vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů.
Aktuální výzvy, trendy a zdroje konkurenceschopnosti
Mezi trendy, které podle respondentů nejvíce ovlivňují jejich činnost, patří především digitalizace a umělá inteligence. V otevřených odpovědích se napříč odvětvími opakují témata související s technologickou transformací, proměnou pracovních procesů, dostupností kvalifikované pracovní síly nebo ochranou duševního vlastnictví. Za hlavní zdroj konkurenceschopnosti respondenti označili odborné know-how, dále znalost trhu, flexibilitu produkce a schopnost přizpůsobit služby individuálním potřebám zákazníků. Významnými faktory jsou také specializace, jedinečnost nabízených služeb a síla značky.
