Umělá inteligence a autorské právo pro pracovníky v kulturním a kreativním sektoru

Jedním z nejaktuálnějších témat je povinnost označovat obsah vytvořený nebo významně upravený pomocí AI. Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) zavádí pravidla transparentnosti pro poskytovatele (anglicky providers) a zavádějící subjekty (anglicky deployers) generativních AI systémů. Poskytovatelé AI nástrojů mají zajistit, aby AI-generovaný obsah bylo možné technicky rozpoznat, například pomocí strojově čitelných značek. Zavádějící subjekty, tj. ti kteří vytvářejí a zveřejňují deepfakes nebo AI-generovaný text o věcech veřejného zájmu určený pro veřejnost, musí takový obsah vhodně označit. Pravidla platí od 2. srpna 2026, pro systémy uvedené na trh před 2. srpnem 2026 platí od 2. prosince 2026.

Na podporu plnění těchto povinností Evropská komise zveřejnila Kodex správné praxe pro transparentnost obsahu generovaného AI (Code of Practice on Transparency of AI-Generated Content). Kodex doporučuje metody pro označování, detekci a sledování původu AI obsahu a má usnadnit dodržování pravidel stanovených Evropským aktem o umělé inteligenci. Podrobnější informace lze nalézt na webu Evropské komise.

Transparentní informování publika o využití AI se stává nejen otázkou etiky, ale postupně i právní povinností. Více informací o pravidlech transparentnosti a označování obsahu se dozvíte v článku České asociace umělé inteligence.

Co chrání autorské právo?

Autorské právo chrání literární, umělecká a vědecká díla, která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Co chráněno není?

Samotné nápady, myšlenky, námět díla, postupy, fakta nebo informace jako takové autorskému právu nepodléhají.

Co je sporné?

Problematická je otázka výstupů generovaných s pomocí AI. Výstupy vytvořené výhradně AI nejsou ve většině států uznávány za autorské dílo. Pro autorskoprávní ochranu je nezbytná tvůrčí činnost (vklad) autora – fyzické osoby, přičemž míra (rozsah) tvůrčího vkladu je zpravidla (zatím) otázkou individuálního posouzení a v konkrétních případech o autorskoprávní povaze výstupu generativní AI jakožto díla mohou závazně rozhodnout (pouze) soudy.

Je důležité rozlišovat mezi situací, kdy AI slouží pouze jako nástroj tvůrce, a situací, kdy obsah vzniká bez významné lidské tvůrčí činnosti. Pokud člověk AI aktivně řídí, upravuje a kreativně zpracovává výsledky, může být výsledné dílo chráněno autorským právem.

Velká část současné debaty se týká využívání autorsky chráněných děl při trénování generativních modelů. Problematika využívání umělé inteligence a ochrany autorských práv je intenzivně diskutována na mezinárodních fórech zaměřených na kulturní a kreativní odvětví.

Na Inovačním fóru Evropského inovačního a technologického institutu v květnu 2026 byla pozornost věnována především otázce, jak zajistit transparentní a spravedlivé využívání kreativního obsahu v digitálním prostředí. Jak uvedla Anette Schaefer, generální ředitelka (CEO) EIT Culture & Creativity (evropská znalostní a inovační komunita zaměřená na kulturní a kreativní odvětví), patří Evropa dlouhodobě mezi světové lídry v ochraně duševního vlastnictví, talentů i vytváření znalostí, méně úspěšná je však v jejich přenosu do tržně úspěšných produktů a služeb. Rostoucí důraz je proto kladen na přístup „market first“, tedy na propojování tvůrců, podnikatelského sektoru a veřejných institucí s cílem vytvářet silné inovační ekosystémy, které dokáží přetavit kreativitu a znalosti do udržitelné ekonomické hodnoty. Zástupci Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a jeho platformy Copyright Knowledge Centre upozornili, že autorské právo sice vychází z tradičních principů, zároveň však představuje základní mechanismus, který umožňuje fungování kreativní ekonomiky a odměňování tvůrců. Významným tématem jsou proto rovněž nové technologické přístupy ke správě práv a odměňování autorů. Inovační fórum představilo i praktické příklady, například řešení nizozemské společnosti Copyright Delta založené na digitální identitě autorů, interoperabilních datech o právech a moderních technologiích umožňujících přesnější evidenci autorství, správu licencí a distribuci odměn. V prostředí generativní AI bude stále důležitější schopnost dohledat původ díla, jednoznačně identifikovat nositele práv a vytvořit mechanismy, které zajistí férové ekonomické zapojení autorů do hodnoty generované využíváním jejich tvorby.

Dopady generativní AI byly na příkladu hudebního průmyslu diskutovány rovněž na letošním German Creative Economy Summit. Člen vedení německé organizace kolektivní správy autorských práv v oblasti hudby GEMA Matthias Hornschuh zde upozornil na rostoucí napětí mezi využíváním kreativního obsahu pro vývoj AI a odměňováním autorů. Připomněl také princip Úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů, podle níž mají kulturní statky nejen ekonomickou, ale i kulturní a společenskou hodnotu. Podle něj jsou kulturní a kreativní odvětví klíčovým zdrojem dat pro generativní AI, zatímco ekonomické přínosy z jejich využití často směřují mimo evropský kreativní sektor. Jako ilustraci uvedl probíhající spory organizace GEMA s poskytovateli generativní AI, které mohou významně ovlivnit budoucí pravidla licencování a využívání chráněných děl v Evropě. Zástupci kreativního sektoru proto požadují zejména vznik transparentního trhu s licencemi a zachování práva autorů rozhodnout, zda mohou být jejich díla využívána pro trénování systémů AI.

V květnu 2025 zveřejnil EUIPO rozsáhlou studii Development of Generative Artificial Intelligence from a Copyright Perspective analyzující vývoj generativní umělé inteligence (GenAI) z pohledu autorského práva Evropské unie. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti:

• technickou, právní a ekonomickou analýzu fungování generativní AI a dopadů jejího rozvoje
• podrobné zkoumání otázek autorského práva souvisejících s využíváním obsahu při vývoji a trénování systémů GenAI
• analýzu autorskoprávních aspektů spojených s tvorbou nového obsahu generovaného umělou inteligencí.

Studie EUIPO upozorňuje, že přístup ke kvalitnímu obsahu je pro vývoj generativní AI zásadní. Současně ale zdůrazňuje potřebu respektovat práva autorů a umožnit jim rozhodovat o využití jejich obsahu pro trénování AI. Studie konstatuje, že zatím neexistuje jednotné řešení pro vyjadřování nesouhlasu (opt-out) s využitím obsahu pro trénování GenAI.

EUIPO – European Union Intellectual Property Office

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví publikuje studie, metodiky a novinky týkající se autorského práva, ochranných známek a AI. Zvláštní pozornost zasluhuje studie Development of Generative Artificial Intelligence from a Copyright Perspective

EUIPO Copyright Knowledge Centre

Evropská platforma, která na jednom místě zpřístupňuje informace o autorském právu v jednotlivých členských státech EU. Uživatelé zde mohou vyhledávat národní specifika autorskoprávní úpravy, sledovat legislativní vývoj, využívat metodiky a analytické materiály a lépe se orientovat v pravidlech pro využívání autorsky chráněného obsahu v různých zemích. Centrum zároveň podporuje větší transparentnost v oblasti správy práv a licencování, což je stále důležitější v souvislosti s rozvojem umělé inteligence.

WIPO – World Intellectual Property Organization

Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) poskytuje globální přehled o právních rizicích a příležitostech souvisejících s generativní AI a duševním vlastnictvím. Publikace Generative AI: Navigating Intellectual Property nabízí praktická doporučení pro firmy i tvůrce využívající AI nástroje.

CLIP – Creators Learn Intellectual Property

Poskytuje analýzy a odborné materiály k autorskému právu, licencování a digitálním technologiím. Pro kreativce představuje užitečný zdroj informací o aplikaci autorského práva v digitálním prostředí.

AI Act
Nařízení Evropské unie o umělé inteligenci, které stanovuje pravidla pro vývoj, poskytování a využívání AI systémů v EU. Zavádí mimo jiné požadavky na transparentnost a označování AI-generovaného obsahu.

Code of Practice on Transparency of AI-Generated Content (Kodex transparentnosti)
Dobrovolný evropský kodex, který pomáhá organizacím plnit požadavky AI Actu na označování a rozpoznávání AI-generovaného obsahu.

Copyright
Anglický výraz pro autorská práva (někdy včetně práv souvisejících s právem autorským), tj. pro souhrn práv autora k jeho dílu (popř. práv výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu, výrobce záznamu k jím pořízenému záznamu, vysílatele k jeho vysílání apod.). Opravňuje autora (a obdobně nositele práv souvisejících s právem autorským) rozhodovat o tom, jak bude jeho dílo (výkon/zaznamenaný výkon, záznam, vysílání atd.) zveřejněno a užíváno (šířeno na nosičích, zpřístupňováno online atd.). 

Datascraper (web scraping)
Nástroj nebo software, který automaticky sbírá a strukturuje data z webových stránek, online databází či digitálních platforem. V oblasti autorského práva a AI se tento pojem často používá v souvislosti s automatizovaným získáváním obsahu, který může být následně využíván například pro trénování modelů umělé inteligence.

Deepfake
Obrazový, zvukový nebo audiovizuální obsah vytvořený nebo upravený pomocí AI tak, že působí jako skutečný. Jeho označování upravuje AI Act.

Deployer
Osoba nebo organizace, která AI systém používá při své profesní činnosti. Může jít například o firmu, reklamní agenturu, médium, úřad, školu nebo jednotlivého tvůrce obsahu.

Generativní AI
Typ umělé inteligence, který na základě zadání uživatele vytváří nový obsah, například texty, obrázky, videa nebo hudbu.

Opt-out
Mechanismus, kterým autor nebo držitel práv vyjadřuje nesouhlas s využitím svého obsahu pro trénování modelů umělé inteligence.

Prompt
Textové zadání nebo instrukce, kterou uživatel poskytne AI za účelem vytvoření požadovaného výstupu.

Provider
Poskytovatel AI systému nebo AI modelu. Typicky jde o společnost, která AI vyvíjí, provozuje nebo uvádí na trh (např. OpenAI, Microsoft nebo Google).

Samoregulace (self-regulation)
Mechanismus, při němž si určitá skupina aktérů (např. technologické společnosti, profesní asociace nebo platformy) stanovuje vlastní pravidla, standardy a etické zásady bez přímého zásahu zákonodárce. V oblasti AI může samoregulace zahrnovat dobrovolná opatření týkající se transparentnosti, ochrany autorských práv, označování AI-generovaného obsahu nebo odpovědného využívání dat.

Time Stamping (časové razítko)
Technologie, která prokazuje existenci konkrétního dokumentu nebo souboru v určitém čase. Může pomoci při dokazování autorství nebo data vzniku díla.