Detail kreativce

Svědectví lidí naslouchajících krajině. Svědectví krajiny, jež ve své síle a hojnosti dovolila člověku, aby se stal její symbiotickou součástí. Svědectví pevné a hluboké, sdělované lidmi, kteří mají co říct. Způsobem, který pro svou vzácnost zaslouží zaznamenat jako pevný odkaz dalším generacím. Svůj hlas filmu propůjčil herec David Švehlík. Stal se citlivým a vnímavým průvodcem. Tím, kdo pozorně naslouchá, propojuje a vypráví. Více než jen krajina, která se dívá, jak jí dějiny plynou před očima, je Třeboňsko dějství samo. Řeka Lužnice si zachovává svou svobodnou nespoutanost, zatímco rybníky představují ojedinělé mízní uzliny krajiny čistící její životadárný zdroj. Jde o soustavu geniální i prostou zároveň. Voda, hráz, voda, hráz. Víra, Naděje, Láska. Tento film je setkáním s krajinou, která funguje. Je obrazem místa, kde voda není jen povrch, ale paměť. Kde stromy nejsou jen kulisy, ale svědci času. Kde tradice není minulost, ale živá současnost. A v odvěkém sepětí s touto krajinou člověk. Nikoli jako pán, nýbrž jako součást. Člověk, který pochopil její rytmus a vepsal se do něj. Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard, Jakub Krčín, Josef Šusta. Každý z nich dotvářel Třeboňsko jinak – jedni s rozumem a silou, jiní s citem a vizí. Krajina dvojího nebe. Film o přírodě nejen líbezné, ale stejně tak odolné a moudré. O krajině, která si zachovala potenciál nadále zůstávat pečlivě vyváženým systémem, který přežil staletí. O lidech, kteří ji milují a chápou. O budoucnosti, kterou si teprve musíme zasloužit. Autorská a scenáristická spolupráce na dokumentárním filmu. Analytická práce s tématem, historickými, přírodními a kulturními souvislostmi, jejich strukturování a začlenění do filmového vyprávění.

Samostatná autorská a publicistická tvorba zaměřená na vzdělávání, společenská témata a kritickou reflexi současných problémů. Analýza informací, hledání souvislostí, formulování argumentů a tvorba původních komentářů a úvah. Důraz na analytickou hloubku, logickou strukturu textu, osobitý autorský styl a srozumitelné zprostředkování komplexních témat.

V roce 2023 jsem vytvořila původní literární text o Kunějově, který byl zařazen do části Vysoký kámen v knize Fenomén Česká Kanada autora Petra Pokovby (vydáno 2024). Text prostřednictvím vzpomínkového vyprávění a proměn čtyř ročních období zachycuje dětství na jihočeském venkově, místní tradice a vztah člověka ke krajině České Kanady. Těmto se dlouhodobě věnuji. Uplatnila jsem osobitý vypravěčský styl, obrazný jazyk a práci s atmosférou místa. V poděkování knihy jsem uvedena jako Kateřina Smejkalová.

CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH - TŘI VEKTORY DOMOVA Domov - místo bezpečí, zázemí, stability, klidu a sounáležitosti. Základní jistota. ​ Krajina, člověk a vůle. Tři tvořivé síly, které se navzájem podmiňují, posilují a společně dávají domovu jeho podobu, hloubku a trvání. Nejprve krajinou vystavěné tělo domova. Poté člověkem naplněné jeho vědomí a nakonec vůlí zajištěné trvání domova v čase. ​ Jižní Čechy jsou naším domovem. Po staletí učí člověka rovnováze. Jsou krajem stability, mírnosti a řádu. Krajem bez extrémů ve svém fyzickogeografickém profilu. Krajem s dostatkem podstatných zdrojů a potenciálem soběstačnosti. Krajem venkovským, prvovýrobním. A venkov člověku nic neulehčuje. Brousí jej jako diamant. Učí trpělivosti, pokoře, odpovědnosti i úctě k práci, k přirozeným zákonitostem. Propojuje lidský rozum, instinkty s intuicí a citem. ​ Jižní Čechy jsou zdobně orámovány prstencem přirozených hranic v podobě půvabných horských masivů a vrchovin. Uprostřed se zformovaly pánve pro hospodaření a dobrý, pospolitý život. Bohatá prameniště, významné mokřady, svěží jezera i romantické rybniční scenérie jsou nedocenitelným bohatstvím usilovně střeženým mnoha generacemi. ​ Stabilní podloží a pevná půda pod nohama, mírné klima. Pestrost lesů, vonící louky, výživná pole, plodící sady, kvetoucí zahrady. Krajina, která člověka formuje stejně, jako člověk po staletí formuje ji. Soulad těla a ducha. I lidí je v jižních Čechách tak akorát. Úchvatná historie dechberoucích, stále živých příběhů. Důstojná kultura. Živoucí tradice. ​ Domov není samozřejmost. Potřebuje vůli člověka. ​ Každodenní práci lidí, kteří každé ráno vstávají do zaměstnání, hospodaří na polích, rybnících, v lese. Lidí, kteří pracují ve výrobnách, učí děti, spravují obce, staví domy a cesty. Lidí, kteří chrání prameny, opravují kostely. Lidí, kteří léčí. Lidí, kteří tvoří. Lidí, kteří zde žijí. Právě jim je tento film věnován. ​ CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH – TŘI VEKTORY DOMOVA nejsou filmem o památkách ani turistických cílech. ​ Jsou holistickým pohledem na domov. Jsou filmem o tom, jak krajina formuje lidský charakter. Jak práce vytváří vztah k místu. Jak odpovědnost proměňuje prostor v domov. ​ CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH – TŘI VEKTORY DOMOVA jsou filmem o tom, proč jsou právě odvaha, rozhodnutí a vůle zůstat, pečovat a předávat hodnoty dalším generacím nezbytnými k jeho zachování. ​ Po dlouhá desetiletí jsme se učili dívat na svůj kraj především očima návštěvníka. My se chceme znovu podívat očima těch, kteří zde žijí. Protože budoucnost jižních Čech je v rukách jejich obyvatel. Na nich záleží. ​ Milovat svůj kraj neznamená jen obdivovat jeho krásu v roli návštěvníka či turisty. Znamená být ochoten nést odpovědnost za jeho budoucnost. Pracovat pro něj, pro svůj domov. Pečovat o něj a nebát se od sebe i od druhých vyžadovat to nejlepší. Chceme připomenout, že domov je rozhodnutí. ​ Že poctivá práce je jazykem péče - vytváří hodnoty, buduje společenství a uchovává domov. Že je důležité být hrdý na místo, kde člověk žije, které pomáhá vytvářet, o které pečuje, která předává dalším generacím. ​ Film propojuje vědu, historii, přírodu, hospodářství, kulturu i osobní zkušenosti lidí, kteří jižním Čechám rozumějí a nesou je ve svém životě. Hledá souvislosti mezi geologií, vodou, krajinou, člověkem, lidskou prací a kulturní identitou. Ukazuje, že síla kraje domova neleží pouze pod našima nohama nebo okolo nás, ale především mezi námi. Naším cílem není pouze natočit dokument. ​ Vracíme do veřejného prostoru slova, která bývala samozřejmá a dnes znovu získávají na významu: ​ DOMOV PRÁCE ODPOVĚDNOST HRDOST ​ Věříme, že jižní Čechy mohou být inspirací celé České republice. Stále nám připomínají jednoduchou pravdu: ​ Domov je místo, za které jsme s úctou k němu i k odkazu našich předků přijali odpovědnost. Přijali jsme ji vědomým rozhodnutím a vůlí zůstat, pracovat, pečovat, chránit a předat dalším generacím. ​ Domov nevlastníme. Domov nám je svěřen. Pečujme o něj jako dobří hospodáři. Autorská a produkční spolupráce na audiovizuálním projektu Chvály jižních Čech - TŘI VEKTORY DOMOVA pod uměleckým pseudonymem Kateřina Dobrovodská. V rámci samostatných zakázek jsem se podílela na tvorbě námětu a scénáře a zajišťovala produkční činnosti související s přípravou a realizací projektu. Součástí práce bylo koncepční rozvíjení tématu, obsahová příprava a organizační koordinace. Celý audiovizuální projekt zahájený na podzim 2025 nadále pokračuje s plánovanou premiérou v březnu 2027.

Svědectví lidí naslouchajících krajině. Svědectví krajiny, jež ve své síle a hojnosti dovolila člověku, aby se stal její symbiotickou součástí. Svědectví pevné a hluboké, sdělované lidmi, kteří mají co říct. Způsobem, který pro svou vzácnost zaslouží zaznamenat jako pevný odkaz dalším generacím. Svůj hlas filmu propůjčil herec David Švehlík. Stal se citlivým a vnímavým průvodcem. Tím, kdo pozorně naslouchá, propojuje a vypráví. Více než jen krajina, která se dívá, jak jí dějiny plynou před očima, je Třeboňsko dějství samo. Řeka Lužnice si zachovává svou svobodnou nespoutanost, zatímco rybníky představují ojedinělé mízní uzliny krajiny čistící její životadárný zdroj. Jde o soustavu geniální i prostou zároveň. Voda, hráz, voda, hráz. Víra, Naděje, Láska. Tento film je setkáním s krajinou, která funguje. Je obrazem místa, kde voda není jen povrch, ale paměť. Kde stromy nejsou jen kulisy, ale svědci času. Kde tradice není minulost, ale živá současnost. A v odvěkém sepětí s touto krajinou člověk. Nikoli jako pán, nýbrž jako součást. Člověk, který pochopil její rytmus a vepsal se do něj. Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard, Jakub Krčín, Josef Šusta. Každý z nich dotvářel Třeboňsko jinak – jedni s rozumem a silou, jiní s citem a vizí. Krajina dvojího nebe. Film o přírodě nejen líbezné, ale stejně tak odolné a moudré. O krajině, která si zachovala potenciál nadále zůstávat pečlivě vyváženým systémem, který přežil staletí. O lidech, kteří ji milují a chápou. O budoucnosti, kterou si teprve musíme zasloužit.

Česká Kanada vypravuje pojednává o vrchovině rozkládající se na jihu České republiky mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi a životní zkušenosti jednoho člověka s ní spojenou. Hovoří o vzácném tichu na pomezí tří zemí – Čech, Moravy a Rakouska. Přibližuje dobrodružství a opravdovost, jež lze v končinách opuštěného pohraničí stále ještě zažít. Poetickým ztvárněním, které výjimečným způsobem namluvil herec Ondřej Vetchý, ukazuje její krásy a v náznacích zmiňuje i její pozoruhodný historický vývoj. Produkční spolupráce, koordinace na dokončeném dokumentárním filmu Česká Kanada vypravuje. V závěrečných titulcích filmu jsem uvedena pod svým občanským jménem Kateřina Smejkalová v oblasti produkce.

Česká Kanada vypravuje pojednává o vrchovině rozkládající se na jihu České republiky mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi a životní zkušenosti jednoho člověka s ní spojenou. Hovoří o vzácném tichu na pomezí tří zemí – Čech, Moravy a Rakouska. Přibližuje dobrodružství a opravdovost, jež lze v končinách opuštěného pohraničí stále ještě zažít. Poetickým ztvárněním, které výjimečným způsobem namluvil herec Ondřej Vetchý, ukazuje její krásy a v náznacích zmiňuje i její pozoruhodný historický vývoj. Produkční spolupráce na dokončeném dokumentárním filmu Česká Kanada vypravuje (2020). Zajistila jsem účast herce Ondřeje Vetchého jako slovního průvodce filmem, včetně oslovení, jednání a koordinace spolupráce. Podílela jsem se na produkčním zajištění komentářové složky snímku. V závěrečných titulcích filmu jsem uvedena pod jménem Kateřina Smejkalová v profesi produkce, společně s Petrem Korandou.

Svědectví lidí naslouchajících krajině. Svědectví krajiny, jež ve své síle a hojnosti dovolila člověku, aby se stal její symbiotickou součástí. Svědectví pevné a hluboké, sdělované lidmi, kteří mají co říct. Způsobem, který pro svou vzácnost zaslouží zaznamenat jako pevný odkaz dalším generacím. Svůj hlas filmu propůjčil herec David Švehlík. Stal se citlivým a vnímavým průvodcem. Tím, kdo pozorně naslouchá, propojuje a vypráví. Více než jen krajina, která se dívá, jak jí dějiny plynou před očima, je Třeboňsko dějství samo. Řeka Lužnice si zachovává svou svobodnou nespoutanost, zatímco rybníky představují ojedinělé mízní uzliny krajiny čistící její životadárný zdroj. Jde o soustavu geniální i prostou zároveň. Voda, hráz, voda, hráz. Víra, Naděje, Láska. Tento film je setkáním s krajinou, která funguje. Je obrazem místa, kde voda není jen povrch, ale paměť. Kde stromy nejsou jen kulisy, ale svědci času. Kde tradice není minulost, ale živá současnost. A v odvěkém sepětí s touto krajinou člověk. Nikoli jako pán, nýbrž jako součást. Člověk, který pochopil její rytmus a vepsal se do něj. Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard, Jakub Krčín, Josef Šusta. Každý z nich dotvářel Třeboňsko jinak – jedni s rozumem a silou, jiní s citem a vizí. Krajina dvojího nebe. Film o přírodě nejen líbezné, ale stejně tak odolné a moudré. O krajině, která si zachovala potenciál nadále zůstávat pečlivě vyváženým systémem, který přežil staletí. O lidech, kteří ji milují a chápou. O budoucnosti, kterou si teprve musíme zasloužit.

CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH - TŘI VEKTORY DOMOVA Domov - místo bezpečí, zázemí, stability, klidu a sounáležitosti. Základní jistota. ​ Krajina, člověk a vůle. Tři tvořivé síly, které se navzájem podmiňují, posilují a společně dávají domovu jeho podobu, hloubku a trvání. Nejprve krajinou vystavěné tělo domova. Poté člověkem naplněné jeho vědomí a nakonec vůlí zajištěné trvání domova v čase. ​ Jižní Čechy jsou naším domovem. Po staletí učí člověka rovnováze. Jsou krajem stability, mírnosti a řádu. Krajem bez extrémů ve svém fyzickogeografickém profilu. Krajem s dostatkem podstatných zdrojů a potenciálem soběstačnosti. Krajem venkovským, prvovýrobním. A venkov člověku nic neulehčuje. Brousí jej jako diamant. Učí trpělivosti, pokoře, odpovědnosti i úctě k práci, k přirozeným zákonitostem. Propojuje lidský rozum, instinkty s intuicí a citem. ​ Jižní Čechy jsou zdobně orámovány prstencem přirozených hranic v podobě půvabných horských masivů a vrchovin. Uprostřed se zformovaly pánve pro hospodaření a dobrý, pospolitý život. Bohatá prameniště, významné mokřady, svěží jezera i romantické rybniční scenérie jsou nedocenitelným bohatstvím usilovně střeženým mnoha generacemi. ​ Stabilní podloží a pevná půda pod nohama, mírné klima. Pestrost lesů, vonící louky, výživná pole, plodící sady, kvetoucí zahrady. Krajina, která člověka formuje stejně, jako člověk po staletí formuje ji. Soulad těla a ducha. I lidí je v jižních Čechách tak akorát. Úchvatná historie dechberoucích, stále živých příběhů. Důstojná kultura. Živoucí tradice. ​ Domov není samozřejmost. Potřebuje vůli člověka. ​ Každodenní práci lidí, kteří každé ráno vstávají do zaměstnání, hospodaří na polích, rybnících, v lese. Lidí, kteří pracují ve výrobnách, učí děti, spravují obce, staví domy a cesty. Lidí, kteří chrání prameny, opravují kostely. Lidí, kteří léčí. Lidí, kteří tvoří. Lidí, kteří zde žijí. Právě jim je tento film věnován. ​ CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH – TŘI VEKTORY DOMOVA nejsou filmem o památkách ani turistických cílech. ​ Jsou holistickým pohledem na domov. Jsou filmem o tom, jak krajina formuje lidský charakter. Jak práce vytváří vztah k místu. Jak odpovědnost proměňuje prostor v domov. ​ CHVÁLY JIŽNÍCH ČECH – TŘI VEKTORY DOMOVA jsou filmem o tom, proč jsou právě odvaha, rozhodnutí a vůle zůstat, pečovat a předávat hodnoty dalším generacím nezbytnými k jeho zachování. ​ Po dlouhá desetiletí jsme se učili dívat na svůj kraj především očima návštěvníka. My se chceme znovu podívat očima těch, kteří zde žijí. Protože budoucnost jižních Čech je v rukách jejich obyvatel. Na nich záleží. ​ Milovat svůj kraj neznamená jen obdivovat jeho krásu v roli návštěvníka či turisty. Znamená být ochoten nést odpovědnost za jeho budoucnost. Pracovat pro něj, pro svůj domov. Pečovat o něj a nebát se od sebe i od druhých vyžadovat to nejlepší. Chceme připomenout, že domov je rozhodnutí. ​ Že poctivá práce je jazykem péče - vytváří hodnoty, buduje společenství a uchovává domov. Že je důležité být hrdý na místo, kde člověk žije, které pomáhá vytvářet, o které pečuje, která předává dalším generacím. ​ Film propojuje vědu, historii, přírodu, hospodářství, kulturu i osobní zkušenosti lidí, kteří jižním Čechám rozumějí a nesou je ve svém životě. Hledá souvislosti mezi geologií, vodou, krajinou, člověkem, lidskou prací a kulturní identitou. Ukazuje, že síla kraje domova neleží pouze pod našima nohama nebo okolo nás, ale především mezi námi. Naším cílem není pouze natočit dokument. ​ Vracíme do veřejného prostoru slova, která bývala samozřejmá a dnes znovu získávají na významu: ​ DOMOV PRÁCE ODPOVĚDNOST HRDOST ​ Věříme, že jižní Čechy mohou být inspirací celé České republice. Stále nám připomínají jednoduchou pravdu: ​ Domov je místo, za které jsme s úctou k němu i k odkazu našich předků přijali odpovědnost. Přijali jsme ji vědomým rozhodnutím a vůlí zůstat, pracovat, pečovat, chránit a předat dalším generacím. ​ Domov nevlastníme. Domov nám je svěřen. Pečujme o něj jako dobří hospodáři. Autorská a produkční spolupráce na audiovizuálním projektu Chvály jižních Čech - TŘI VEKTORY DOMOVA pod uměleckým pseudonymem Kateřina Dobrovodská. V rámci samostatných zakázek jsem se podílela na tvorbě námětu a scénáře a zajišťovala produkční činnosti související s přípravou a realizací projektu. Součástí práce bylo koncepční rozvíjení tématu, obsahová příprava a organizační koordinace. Celý audiovizuální projekt zahájený na podzim 2025 nadále pokračuje s plánovanou premiérou v březnu 2027.