Detail kreativce

Doprovodný bonus realizovaný společně s Jiřím Angerem k filmům Otrávené světlo a Příchozí z temnot Karla Lamače a J.S.Kollára o počátcích české kinematografie v desátých a dvacátých letech 20. století. 77 minut. Dokument o vývoji československé kinematografie v dobách němého filmu. První část představuje počátky filmové tvorby v Čechách v době rakousko-uherské monarchie, druhá je věnována tvorbě Jana Stanislava Kolára, třetí se zabývá jeho prvním celovečerním filmům Příchozí z temnot a Otrávené světlo, čtvrtá pak nahrávání nového hudebního doprovodu pro zmíněné dva filmy. Vystupují: Ivan Klimeš, Radomír D. Kokeš, Martin Kos...

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."

Insitní filmař Vladimír Rula, Letní filosofická škola na Sázavě, Ladislav Čumba, básník Ticho a další hrdinové. Jak se staví k tomu, že by v Brdech mohla vyrůst americká raketová základna? Odpůrci i přáznivci radaru ve studenstkém filmu, který ukazuje, jak se Češi staví k této "události", pokud to událost je.

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."

Insitní filmař Vladimír Rula, Letní filosofická škola na Sázavě, Ladislav Čumba, básník Ticho a další hrdinové. Jak se staví k tomu, že by v Brdech mohla vyrůst americká raketová základna? Odpůrci i přáznivci radaru ve studenstkém filmu, který ukazuje, jak se Češi staví k této "události", pokud to událost je.

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."

Uprostřed polského uhelného dolu Turów, který se nachází na hranicích Polska, České republiky a Německa, bojují tři lidé proti pokračování těžby. Povrchový důl uprostřed Evropy představuje problém sahající od mezinárodních vztahů až po ohrožení zásob podzemní vody. Film sleduje příběhy tří postav v průběhu tří let, kdy se o osudu dolu rozhoduje v soudním procesu: Zastaví se těžba v roce 2026, nebo bude pokračovat a dál ničit krajinu až do roku 2044?

Nejobyčejnější vodní plocha, jakou si dokážete představit. Na mapách je sotva vidět, ze silnice ji snadno přehlédnete. Po podzimním výlovu kaprů jako by se tu zastavil život. Ale přesto je to místo plné dobrodružství; bojů o přežití, rituálních tanců i starostlivé péče o potomky. Zveme vás k jednomu rybníku, kde najdete celý svět.

Petr Rohel mluví o Michalu Hauserovi na Letní filosofické škole na Sázavě. Michael Hauser mluví o Stalinovi, Hitlerovi a hlavně o Slavoji Žižekovi v pražské galerii Lapidárium. Slavoj Žižek mluví na demonstraci 17. listopadu na Václavském náměstí. Co se stalo po letech tzv. svobody? Filmový štáb dobíhá prchajícího Slavoje Žižeka, aby to vysvětlil. Do toho se ve filmu objevuje potkan, který možná něco symbolizuje v opeře Roberta Kurky "Dobrý voják Švejk",

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."

Petr Rohel mluví o Michalu Hauserovi na Letní filosofické škole na Sázavě. Michael Hauser mluví o Stalinovi, Hitlerovi a hlavně o Slavoji Žižekovi v pražské galerii Lapidárium. Slavoj Žižek mluví na demonstraci 17. listopadu na Václavském náměstí. Co se stalo po letech tzv. svobody? Filmový štáb dobíhá prchajícího Slavoje Žižeka, aby to vysvětlil. Do toho se ve filmu objevuje potkan, který možná něco symbolizuje v opeře Roberta Kurky "Dobrý voják Švejk",

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."

Šestidílný dokumentární seriál vznikal v česko-slovenské koprodukci od roku 2013. Investigátoři zaměřili svou pozornost na kontroverzní esoterické jevy, které současná věda nedokáže nebo nemá zájem vysvětlit, jako např. astrologie, proutkařství nebo jasnovidectví. Trojice hlavních protagonistů, kterými jsou skeptický religionista, hypnotizér a mentalista a prezidentka evropské rady skeptických organizací, divákům tyto jevy nejen přibližuje, ale také si na vlastní kůži ověřuje jejich obsah a věrohodnost... „Díky tomu, že se na seriálu podílejí ty největší esoterické a vědecké kapacity z obou táborů, můžeme říct, že se nám podařilo proniknout do hloubky témat a fenoménů, kterými se zabýváme,“ říká režisér Petr Pokorný. Tvůrci na projektu od začátku spolupracují s odborníky a vědci, které zná i širší veřejnost (např. astronom Jiří Grygar, předseda etické komise MZ Slovenska Jozef Glasa, prezident Červeného kříže Slovenské republiky Viliam Dobiáš nebo český patolog a spisovatel František Koukolík). Autorům série se podařilo získat i významné osobnosti spjaté se zkoumanými tématy. Diváci tak uvidí např. herce a improvizátora Jaroslava Duška, astrologa Antonína Baudyše nebo známého českého breathariána Petra Tichého.

Multiportrét vývoje českého polistopadového myšlení prostřednictvím telefonátu bratrů Flossových o dopisu, který zamýšlejí napsat papeži. Moderní ideje Karla Flosse o bohu, pravdě i politice obkružují výroky zastánců světového levicového myšlení, jakými jsou Alain Badiou, Slavoj Žižek, nebo Noam Chomský s jejich výtkami našeho politického vývoje, ale i figury křesťanských církví, umění a politiky od 90. let do současnosti až po zástupce českých národovců. Vzniká jakési audiovizuální koryto, kterým proudí kanalizovaný hněv národa, připomínajícího dítě, které se učí myslet a neví, k čemu se vztáhnout dřív – protože v jistém smyslu mají všichni trochu pravdu. Film Heleny Všetečkové natočený ve spolupráci s Helenou Papírníkovou staví na významových kontrapunktech, spojování vysokých idejí s nízkými emocemi, situačním humoru a neregulovatelných obavách. Jak řekl Hauser s Bělohradským, ten film reflektuje náš stav a vlastně může donekonečna pokračovat. Badiouvy myšlenky o tom, co je to to pravda a jak ji zažíváme, stojí proti výrokům, které napříč společností volají po referendu. Nejlépe nakonec vše vystihují slova Karla Flosse použitá přímo z Bible: „Nebudete-li jako děti..."