CZ
Aktuální jazyk je Čeština
EN

Detail kreativce

Zpět na galerii
Profilový obrázek

Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří

Spolek

IČO: 22885536

Kontakt:

+420 736 290 378

litvinov@krusnohori.cz

O profilu kreativce

Účelem spolku je podpora iniciativy občanů ve prospěch českého Krušnohoří, pěstování dobrých sousedských vztahů v rámci česko-německé přeshraniční spolupráce a rovněž v rámci širší mezinárodní spolupráce v duchu společensko-historických vazeb napříč Evropou. Spolek mj. provádí vydavatelskou činnost a angažuje se v péči o památky.

Regionální spolek pro oživení Krušnohoří

Odkazy

Adresy

    • Sídlo:

      Český Jiřetín 19
      Litvínov 43601 Ústecký kraj

    • Kontaktní adresa

      Mostecká 1
      Litvínov 43601
      Ústecký kraj

Místa působnosti:

  • Karlovarský kraj
  • Ústecký kraj

Oblasti nabízených služeb

  • Kulturní dědictví

    • Flájský plavební kanál

      Obec Rechenberg-Bienenmühle, Lesy České republiky, 2011

      Obrázek reference

      Částečná rekonstrukce nejstaršího plavebního kanálu v Čechách a zřízení přeshraniční naučené stezky byl první projekt, kterým v roce 2011 zformován Českojiřetínský spolek. V roce 2013 spolupracoval Českojiřetínský spolek na vzniku publikace "Dřevo pro Freiberg - stříbro pro Drážďany, Flájský plavební kanál od Flájské přehrady až k ústí do Freiberské Muldy" / Holz für Freiberg - Silber für Dresden - Die Neugrabenflöße von Fláje nach Clausnitz in die Freiberger Mulde.

      Částečná rekonstrukce nejstaršího plavebního kanálu v Čechách a zřízení přeshraniční naučené stezky byl první projekt, kterým v roce 2011 zformován Českojiřetínský spolek. V roce 2013 spolupracoval Českojiřetínský spolek na vzniku publikace "Dřevo pro Freiberg - stříbro pro Drážďany, Flájský plavební kanál od Flájské přehrady až k ústí do Freiberské Muldy" / Holz für Freiberg - Silber für Dresden - Die Neugrabenflöße von Fláje nach Clausnitz in die Freiberger Mulde.

    • Busta prof. Alfonse Dopsche

      Město Lovosice, 2018

      Obrázek reference

      Českojiřetínský spolek připomněl prostřednictvím Krušnohorských novin 150. výročí narození lovosického rodáka Alfonse Dopsche. Spolekem vytvořená pamětní deska zdobí budovu současné lovosické knihovny, tzv. Pfannschmidtovy vily. Autorkou výtvarného návrhu pamětní desky a busty prof. Dopsche pro město Lovosice je duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová, která v roce 2015 vytvořila grafický návrh hlavičky obnovených Krušnohorských novin.

      Českojiřetínský spolek připomněl prostřednictvím Krušnohorských novin 150. výročí narození lovosického rodáka Alfonse Dopsche. Spolekem vytvořená pamětní deska zdobí budovu současné lovosické knihovny, tzv. Pfannschmidtovy vily. Autorkou výtvarného návrhu pamětní desky a busty prof. Dopsche pro město Lovosice je duchcovská výtvarnice Petra Kofroňová Wolfová, která v roce 2015 vytvořila grafický návrh hlavičky obnovených Krušnohorských novin.

  • Práce s texty

    • Erzgebirgs-Zeitung

      Projekt s tradicí od roku 1880, Od roku 2017

      Obrázek reference

      Krušnohorské noviny jsou spolkové periodikum, které vycházelo v němčině pod názvem „Erzgebirgs-Zeitung“ od 15. května 1880. Výtvarníkem grafiky původních Krušnohorských novin byl krušnohorský malíř Gustav Zindel, jehož obrazy lze zhlédnout v muzeích v Chomutově nebo Karlových Varech. Současnou grafiku hlavičky Krušnohorských novin ztvárnila podle původního Zindelova motivu výtvarnice Petra Kofroňová-Wolfová, která se podílí mj. na grafice sborníků vydávaných Městským muzeem v Duchcově. Titulní stránka prvního obnoveného vydání obsahuje dále práce výtvarníků Jiřího Bešťáka (autora map českých tratí) či malíře Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, kteří patří k předním výtvarníkům známým v oblasti české známkové tvorby.

      Krušnohorské noviny jsou spolkové periodikum, které vycházelo v němčině pod názvem „Erzgebirgs-Zeitung“ od 15. května 1880. Výtvarníkem grafiky původních Krušnohorských novin byl krušnohorský malíř Gustav Zindel, jehož obrazy lze zhlédnout v muzeích v Chomutově nebo Karlových Varech. Současnou grafiku hlavičky Krušnohorských novin ztvárnila podle původního Zindelova motivu výtvarnice Petra Kofroňová-Wolfová, která se podílí mj. na grafice sborníků vydávaných Městským muzeem v Duchcově. Titulní stránka prvního obnoveného vydání obsahuje dále práce výtvarníků Jiřího Bešťáka (autora map českých tratí) či malíře Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, kteří patří k předním výtvarníkům známým v oblasti české známkové tvorby.

    • Krušnohorské noviny

      Projekt s tradicí od roku 1880, Od roku 2015

      Obrázek reference

      Krušnohorské noviny jsou spolkové periodikum, které vycházelo v němčině pod názvem „Erzgebirgs-Zeitung“ od 15. května 1880. Výtvarníkem grafiky původních Krušnohorských novin byl krušnohorský malíř Gustav Zindel, jehož obrazy lze zhlédnout v muzeích v Chomutově nebo Karlových Varech. Současnou grafiku hlavičky Krušnohorských novin ztvárnila podle původního Zindelova motivu výtvarnice Petra Kofroňová-Wolfová, která se podílí mj. na grafice sborníků vydávaných Městským muzeem v Duchcově. Titulní stránka prvního obnoveného vydání obsahuje dále práce výtvarníků Jiřího Bešťáka (autora map českých tratí) či malíře Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, kteří patří k předním výtvarníkům známým v oblasti české známkové tvorby.

      Krušnohorské noviny jsou spolkové periodikum, které vycházelo v němčině pod názvem „Erzgebirgs-Zeitung“ od 15. května 1880. Výtvarníkem grafiky původních Krušnohorských novin byl krušnohorský malíř Gustav Zindel, jehož obrazy lze zhlédnout v muzeích v Chomutově nebo Karlových Varech. Současnou grafiku hlavičky Krušnohorských novin ztvárnila podle původního Zindelova motivu výtvarnice Petra Kofroňová-Wolfová, která se podílí mj. na grafice sborníků vydávaných Městským muzeem v Duchcově. Titulní stránka prvního obnoveného vydání obsahuje dále práce výtvarníků Jiřího Bešťáka (autora map českých tratí) či malíře Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, kteří patří k předním výtvarníkům známým v oblasti české známkové tvorby.

  • Film / Video / Televize

    • Putování po stopách krušnohorského sklářství

      Město Dubí, 2023

      Obrázek reference

      Česko-německý filmový dokument o 800leté historii sklářství v česko-saském pohraničí. Režisér: Martin Studecký. film "Putování za krušnohorským sklem" se dočkal prvního zahraničního úspěchu. Na mezinárodním filmovém festivalu Archeofilm v Bratislavě získal čestné uznání za odborné zpracování tématu a popularizační formu díla. Stejné ocenění získal i film Cyriakova přísaha od francouzského režiséra Oliviera Bourgeoise. Olivierův dokument ukazuje záchranu světového kulturního dědictví v syrském Allepu, kde archeologové riskovali životy kvůli jedinečným historickým památkám.

      Česko-německý filmový dokument o 800leté historii sklářství v česko-saském pohraničí. Režisér: Martin Studecký. film "Putování za krušnohorským sklem" se dočkal prvního zahraničního úspěchu. Na mezinárodním filmovém festivalu Archeofilm v Bratislavě získal čestné uznání za odborné zpracování tématu a popularizační formu díla. Stejné ocenění získal i film Cyriakova přísaha od francouzského režiséra Oliviera Bourgeoise. Olivierův dokument ukazuje záchranu světového kulturního dědictví v syrském Allepu, kde archeologové riskovali životy kvůli jedinečným historickým památkám.

    • Krušnohorská železniční dráha Most-Moldava

      Ústecký kraj, 2016

      Obrázek reference

      Česko-německý filmový dokument o historii dříve přeshraniční železniční trati Most-Freiberg zprovozněné roku 1880, na české straně kulturní památka. Režisér: Martin Studecký. Moldavská horská dráha Most – Freiberg (nazývaná též Teplický Semmering), oficiálně zprovozněna 18. května 1885. Už v roce 1876 byl zprovoznění dílčí úsek do současné stanice Osek město, o rok později do stanice Hrob. Byla vybudována společnostmi Pražsko-duchcovské dráhy v Čechách a Lipsko-drážďanskou železniční společností v Sasku především za účelem nákladní dopravy. V rámci ČR se jedná o technicky unikátní horskou trať, která pomocí tunelů, viaduktů a úvraťové stanice v Dubí překonává značné stoupání na krátké vzdálenosti.

      Česko-německý filmový dokument o historii dříve přeshraniční železniční trati Most-Freiberg zprovozněné roku 1880, na české straně kulturní památka. Režisér: Martin Studecký. Moldavská horská dráha Most – Freiberg (nazývaná též Teplický Semmering), oficiálně zprovozněna 18. května 1885. Už v roce 1876 byl zprovoznění dílčí úsek do současné stanice Osek město, o rok později do stanice Hrob. Byla vybudována společnostmi Pražsko-duchcovské dráhy v Čechách a Lipsko-drážďanskou železniční společností v Sasku především za účelem nákladní dopravy. V rámci ČR se jedná o technicky unikátní horskou trať, která pomocí tunelů, viaduktů a úvraťové stanice v Dubí překonává značné stoupání na krátké vzdálenosti.