Detail kreativce

Jaký je to pocit, stát se okupantem, aniž byste to měli v úmyslu? Pomocí známých, ale i doposud nikdy nezveřejněných archivů z celé Evropy i Ruska vyprávíme rodinný příběh režisérky Anny Kryvenko o tom, jak vysoká politika ničí životy obyčejných lidí. Teprve před pár lety totiž režisérka objevila rodinné tajemství svého prastrýce, který jako sovětský voják z Ukrajiny okupoval Československo v roce 1968. Při pátrání po osudu svého prastrýce se autorka dotýká témat jako je fragmentace osobní i národní paměti, dědičná vina, výklad historie, mediální manipulace, vztah k dnešnímu Rusku, ale i vztah Čechů a Slováků k cizincům, tedy témat právě v dnešní době aktuálních.

Dokumentární found footage esej složená z recyklovaných úryvků videí se zabývá chladným a odtažitým zobrazováním války v médiích a kyberprostoru. Hrůzná, iracionální a monotónní mašinérie se v každodenním provozu médií mění v událost, které je propůjčován význam podle potřeby. Přitom ale trvale udržuje odstup od pohodlí našich obrazovek, přesycených a otupělých neuspořádanou směsicí obrazů.

Krátký film nabízí intimní pohled na dospívání, kdy přátelství, první lásky a vzájemné konflikty formují charaktery tří dospívajících dívek. Vizuálně působivý snímek se odehrává u dvou bazénů, které jsou svědky jejich radostí, tajemství a narůstajícího napětí. Společné chvíle na hranici dětství a dospělosti se proměňují v emočně vypjatý příběh, když se drobné neshody a nedorozumění vyhrotí do nečekané a zlomyslné pomsty. Film s citem a autentičností zachycuje křehkost vztahů, intenzitu prožitků a proměnlivost emocí, které definují toto bouřlivé období života.

Krátký film nabízí intimní pohled na dospívání, kdy přátelství, první lásky a vzájemné konflikty formují charaktery tří dospívajících dívek. Vizuálně působivý snímek se odehrává u dvou bazénů, které jsou svědky jejich radostí, tajemství a narůstajícího napětí. Společné chvíle na hranici dětství a dospělosti se proměňují v emočně vypjatý příběh, když se drobné neshody a nedorozumění vyhrotí do nečekané a zlomyslné pomsty. Film s citem a autentičností zachycuje křehkost vztahů, intenzitu prožitků a proměnlivost emocí, které definují toto bouřlivé období života.

Celovečerní dokument z roku 2016 zachycuje jedinečný projekt, který spojil české a ukrajinské divadelníky při inscenaci Havlovy hry **Asanace**. Tento symbolický akt měl být poctou Václavu Havlovi, jeho tvorbě a jeho vlivu na disidentské a politické hnutí ve střední Evropě. Film detailně mapuje nejen samotný proces zkoušek a příprav inscenace, ale také osobní příběhy a motivace účastníků, kteří se projektu účastnili. Na pozadí divadelního dění však vyvstává i širší kontext – dokument přináší záběry a reflexe tehdejší situace na Ukrajině, která byla v roce 2016 stále poznamenaná ozbrojeným konfliktem a politickými nepokoji. Tento kontrast mezi divadelním prostředím, plným uměleckého hledání a spolupráce, a turbulentní realitou země dodává snímku hlubokou vrstvu a odhaluje propojení mezi uměním a politickou realitou. Film využívá rozhovory s tvůrci, autentické záběry ze zkoušek a ukázky samotné inscenace, které jsou prokládány dokumentárními momenty zachycujícími atmosféru na Ukrajině. Nabízí tak nejen pohled na umělecký proces, ale také výpověď o době, kdy kultura a divadlo sloužily jako nástroj k vyjádření naděje, odporu i snahy o porozumění mezi národy. Snímek je silnou výpovědí o tom, jak umění může reflektovat společenské a politické výzvy a sloužit jako most mezi různými kulturami.

Dokumentární found footage esej složená z recyklovaných úryvků videí se zabývá chladným a odtažitým zobrazováním války v médiích a kyberprostoru. Hrůzná, iracionální a monotónní mašinérie se v každodenním provozu médií mění v událost, které je propůjčován význam podle potřeby. Přitom ale trvale udržuje odstup od pohodlí našich obrazovek, přesycených a otupělých neuspořádanou směsicí obrazů.

Kód přidělený předmětu vstupujícímu do interaktivního prostředí určuje a předznamenává jeho další existenci. V prostředí internetu absence číselného označení představuje nedohledatelnost konkrétního předmětu. Teprve s přidělením unikátního kódu daná věc pro komputerizovaný svět začíná existovat. Předmět po získání odpovídajícího kódu jakoby ožívá, stává se rozpoznatelným, kategorizovatelným, dohledatelným — nabývá svou identitu.

Kód přidělený předmětu vstupujícímu do interaktivního prostředí určuje a předznamenává jeho další existenci. V prostředí internetu absence číselného označení představuje nedohledatelnost konkrétního předmětu. Teprve s přidělením unikátního kódu daná věc pro komputerizovaný svět začíná existovat. Předmět po získání odpovídajícího kódu jakoby ožívá, stává se rozpoznatelným, kategorizovatelným, dohledatelným — nabývá svou identitu.

Krátký kolážní film je zasazen do pražské čtvrti Nusle, která svou uzavřeností připomíná kapsu, izolovanou od zbytku města, a symbolicky ji spojuje pouze Nuselský most, nechvalně známý jako „most sebevrahů“. Úvodem zaznívá svědectví člověka, který se na tomto mostě pokusil ukončit svůj život. Film pracuje s koláží obrazů, zvuků a fragmentů příběhů, aby zachytil atmosféru místa a kolektivní pocit osamělosti jeho obyvatel. Zvuková stopa propojuje autentické hlasy, šumy města a hudbu, čímž umocňuje melancholický tón snímku. Na vizuální rovině střídá poetické záběry na architekturu, prázdné ulice a detaily každodenního života, čímž skládá intimní portrét městského prostoru. Prostřednictvím koláže příběhů jednotlivců odhaluje univerzální témata izolace, neporozumění a hledání spojení v anonymním prostředí velkoměsta. Film nabízí nejen reflexi života v Nuslích, ale i zamyšlení nad tím, jak prostor ovlivňuje naši psychiku a mezilidské vztahy.

Jaký je to pocit, stát se okupantem, aniž byste to měli v úmyslu? Pomocí známých, ale i doposud nikdy nezveřejněných archivů z celé Evropy i Ruska vyprávíme rodinný příběh režisérky Anny Kryvenko o tom, jak vysoká politika ničí životy obyčejných lidí. Teprve před pár lety totiž režisérka objevila rodinné tajemství svého prastrýce, který jako sovětský voják z Ukrajiny okupoval Československo v roce 1968. Při pátrání po osudu svého prastrýce se autorka dotýká témat jako je fragmentace osobní i národní paměti, dědičná vina, výklad historie, mediální manipulace, vztah k dnešnímu Rusku, ale i vztah Čechů a Slováků k cizincům, tedy témat právě v dnešní době aktuálních.

Dokumentární found footage esej složená z recyklovaných úryvků videí se zabývá chladným a odtažitým zobrazováním války v médiích a kyberprostoru. Hrůzná, iracionální a monotónní mašinérie se v každodenním provozu médií mění v událost, které je propůjčován význam podle potřeby. Přitom ale trvale udržuje odstup od pohodlí našich obrazovek, přesycených a otupělých neuspořádanou směsicí obrazů.

Revoluce na ukrajinském Majdanu v detailu města, bez širší perspektivy. Recyklovaný materiál amatérských záznamů z internetu ironicky glosuje spektakulární vyprávění, jímž média popisovaly kyjevské události z přelomu roku. Nahodilý výběr záběrů rozkládá dění na jednotlivé zpomalené fragmenty a znovu je skládá v pocitové koláži nesrozumitelného vření a náhodných momentů ulice.

9. Osudy Ukrajinců: Mladá filmařka Anna Kryvenko sleduje ve svém dokumentu tři muže – tři Alexandry: Alexandr Kozlov je malíř, sochař a restaurátor, který do Čech přijel se svou ženou už před rozpadem Sovětského svazu. Cítí se zde jako doma, i když vnímá zdejší stereotypní přirovnávání Ukrajinců k Rusům. Alexandr Beň žije a pracuje v Českých Budějovicích. Jako operní zpěvák nemohl ve své vlasti naplno ukázat talent, tak začal hledat cesty dál do Evropy a dostal se do Čech. Zde udělal konkurz do divadla a usídlil se tu. Na Ukrajině musel nechat rodinu. Zpočátku češtině vůbec nerozuměl a učil se jí, poněkud netradičně, v hospodě. Vadí mu, že tady nechtějí lidé pochopit, že Ukrajinec není Rus. Alex Sadirov – tanečník, který se dostal do Čech s rodinou, když mu byly 3 roky. Svůj příjezd sem považuje spíše za samozřejmost, než nějaký útěk. Cítí se jako český tanečník s ukrajinským srdcem.

Jaký je to pocit, stát se okupantem, aniž byste to měli v úmyslu? Pomocí známých, ale i doposud nikdy nezveřejněných archivů z celé Evropy i Ruska vyprávíme rodinný příběh režisérky Anny Kryvenko o tom, jak vysoká politika ničí životy obyčejných lidí. Teprve před pár lety totiž režisérka objevila rodinné tajemství svého prastrýce, který jako sovětský voják z Ukrajiny okupoval Československo v roce 1968. Při pátrání po osudu svého prastrýce se autorka dotýká témat jako je fragmentace osobní i národní paměti, dědičná vina, výklad historie, mediální manipulace, vztah k dnešnímu Rusku, ale i vztah Čechů a Slováků k cizincům, tedy témat právě v dnešní době aktuálních.

Revoluce na ukrajinském Majdanu v detailu města, bez širší perspektivy. Recyklovaný materiál amatérských záznamů z internetu ironicky glosuje spektakulární vyprávění, jímž média popisovaly kyjevské události z přelomu roku. Nahodilý výběr záběrů rozkládá dění na jednotlivé zpomalené fragmenty a znovu je skládá v pocitové koláži nesrozumitelného vření a náhodných momentů ulice.

Dokumentární found footage esej složená z recyklovaných úryvků videí se zabývá chladným a odtažitým zobrazováním války v médiích a kyberprostoru. Hrůzná, iracionální a monotónní mašinérie se v každodenním provozu médií mění v událost, které je propůjčován význam podle potřeby. Přitom ale trvale udržuje odstup od pohodlí našich obrazovek, přesycených a otupělých neuspořádanou směsicí obrazů.

Dokumentární found footage esej složená z recyklovaných úryvků videí se zabývá chladným a odtažitým zobrazováním války v médiích a kyberprostoru. Hrůzná, iracionální a monotónní mašinérie se v každodenním provozu médií mění v událost, které je propůjčován význam podle potřeby. Přitom ale trvale udržuje odstup od pohodlí našich obrazovek, přesycených a otupělých neuspořádanou směsicí obrazů.

Revoluce na ukrajinském Majdanu v detailu města, bez širší perspektivy. Recyklovaný materiál amatérských záznamů z internetu ironicky glosuje spektakulární vyprávění, jímž média popisovaly kyjevské události z přelomu roku. Nahodilý výběr záběrů rozkládá dění na jednotlivé zpomalené fragmenty a znovu je skládá v pocitové koláži nesrozumitelného vření a náhodných momentů ulice.