Teze strategie podpory KKO v ČR 

(Mapování KKP v ČR -– Stav, potřeby a trendy / Eva Žáková a kol./ 2015)

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - Stav, potřeby a trendy je závěrečnou publikace  výzkumného projektu z roku 2015. Jedná se o druhý svazek. Kromě 13 odvětvových studií popisuje východiska a teze pro strategii podpory KKO. 

Je zmiňována i potřeba propagace regionálních výrobků, výrobců a uměleckých řemesel prostřednictvím lokálních značek. V širších souvislostech je však zapotřebí podporovat i prodej/odbyt veškerých domácích produktů a služeb, nikoliv jen jejich marketing a komunikaci, např. dotacemi na nový web. V některých zemích EU je místní produkce podporována např. stanovením určitého procenta pro její odběr v rámci obchodních řetězců, což roztáčí další místní produkci a investice.

Tyto teze se snaží postihnout všechny identifikované potřeby napříč odvětvími. Všechna doporučení uvedáná níže se týkají jak úrovně celostátní, tak i lokální/regionální. Zdůraznit je třeba podporu tvorby a produkce v místě jejich vzniku. Aktivity na místní úrovni přispívají významně i k budování místní kulturní identiaty, chytré specializace brandingu. 

Druhý svazek navazuje na práci Kulturní a kreativní průmysly v ČR, která byla publikována v roce 2011. Jednalo se o historicky první přehled o stavu deseti vybraných kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož základní inspirací byla studie Ekonomika kultury v Evropě, vytvořená na zakázku Evropské komise v roce 2006.

1/ Předpoklady

Zvyšování povědomí

Mapování KKP
• Podpora výzkumu a zlepšování statistiky prostřednictvím dalšího mapování, zpracování analýz a statistických šetření pro jednotlivá odvětví i jejich souhrn s cílem získat relevantní data a znalosti o potřebách KKP jako podklady pro jejich další rozvoj.

Strategická spolupráce
• Vytvoření pracovní skupiny pro vytvoření strategie podpory KKP napříč rezorty zahrnující i představitele KKP. Vzhledem k horizontálnímu charakteru KKP by se přípravy strategie mělo účastnit co nejvíce relevantních ministerstev a dalších institucí (MK, Úřad vlády, MPO, MZV, MMR, MPSV, MŠMT, Hospodářská komora a další) a také představitelé konkrétních odvětví, nejlépe prostřednictvím zastřešujících profesních organizací. Při přípravě (i následné realizaci) by se měl klást důraz na propojenost a návaznost všech druhů aktivit ve smyslu jejich tržního, neziskového, veřejného, vzdělávacího a výzkumného charakteru a dále na spolupráci státní správy a správy na úrovni měst a krajů.

Institucionální rámec
• Vytvoření institucionálního nástroje v podobě centrální agentury/kanceláře na zvyšování povědomí o KKP, poskytování informací a konzultací o možnostech využívání programů na podporu KKP, v souladu s implementačním plánem státní kulturní politiky. Tato kancelář by měla fungovat co nejdříve, protože již nyní může plnit řadu důležitých úkolů, především v souvislosti s využíváním ESIF (ukazuje se totiž, že mnohé aktuální programy/výzvy jsou sice otevřené pro subjekty KKP, ale pro zajištění jejich relevantního využití je třeba vyjednávat speciální podmínky a kritéria). Mezi další důležité aktivity kanceláře by měly patřit i další činnosti zaměřené především na spolupráci a síťování všech aktivních skupin a platforem i budování významu KKP v již existujících obecnějších platformách, jakými jsou např. hospodářské komory, regionální inovační centra, technologické parky, regionální rozvojové agentury apod.

Správa a řízení

Naplňování strategií
• Odvětví vyzdvihují potřebu vizí, vůli k naplňování koncepcí, strategií a politik ze strany odpovědných orgánů a rovněž jejich provázanost. Bez akčních plánů a zajištěných finančních prostředků zůstávají strategie a koncepce pouhými proklamacemi.

Administrativa, legislativa a procesy
• Optimalizace a nastavení vhodných administrativních, procesních a legislativních podmínek pro usnadnění chodu firem, OSVČ i neziskových a veřejných subjektů.

• Prosazování vhodných podmínek (daňových, sociálních, zdravotních) pro práci umělců v rámci politiky zaměstnanosti ČR i pro určité segmenty podnikatelů (např. udržení snížené sazby DPH u knih, zavedení snížené daně pro odvětví digitálních her, financování fondu pro druhou kariéru tanečníků apod.). Vhodné nastavení dalších legislativních opatření obecného a specifického charakteru: např. novelizace zákona č. 80/2000, týkajícího se prodeje a vývozu předmětů kulturní hodnoty, úprava živnostenského zákona, kterou by byla uměleckořemeslná povolání zařazena do živností vázaných, řešení statutu veřejnoprávních institucí a statutu veřejné prospěšnosti souvisejících s nastavením vhodných podmínek pro tzv. transformaci příspěvkových organizací.

• Optimalizace nastavení autorskoprávního systému. V souvislosti s distribucí a prezentací výstupů KKP je nezbytné hledat možnosti slaďující zájmy autorů a provozovatelů děl včetně médií a spotřebitelů tak, aby byl uchován dostatečný přístup k dílům a informacím. Přílišná restrikce (nastavení a vymáhání poplatků za provozování děl) může v důsledku autory poškozovat. V souvislosti s fungováním ochranných autorských organizací v ČR je nutné usilovat o optimalizaci principů jejich správy a činnosti, zvyšování jejich transparentnosti a nastavení významnějšího využití neadresných výběrů pro podporu současné domácí tvorby. Je též nutné dále optimalizovat autorský zákon, který v současné podobě např. neřeší zpřístupňování digitalizovaných výtvarných a fotografických děl mladších 70 let vlastněných sbírkotvornými institucemi, archivaci e-knih v knihovnách a jejich půjčování, nakládání s licenčními poplatky za užití osiřelých děl v oblasti výtvarného umění, které jsou v gesci kolektivního správce Gestor (vytvoření speciálního fondu). Je rovněž nutné zvýšit ochranu autorských práv podporou aktivit vedoucích k potírání pirátství a k osvětě, což se týká řady odvětví (např. digitální hry, filmový, hudební průmysl, knihy a tisk). Konkrétními nástroji mohou být zavedení technologie pro systematické a plošné odhalování nelegálního obsahu, výzkum chování uživatelů nelegálního obsahu, osvětové kampaně proti pirátství a systematizace – koordinace již existujících protipirátských aktivit.

• Nastavení a dodržování jasných a vhodných pravidel týkajících se výběrových řízení/veřejných zakázek s cílem zvýšit vzájemnou důvěru mezi zadavateli a vykonavateli s apelem na veřejné instituce, které by měly jít příkladem soukromému sektoru. Odvětví reklamy např. na současný stav reaguje prostřednictvím doporučení pod názvem Férový tendr zpracovaného Asociací komunikačních agentur ČR.

• Zavedení managementu kvality do veřejné správy ve smyslu definování a realizace kvalitní administrativy, systému řízení, jeho zaměření, vymezení agend, kompetencí apod.

2/ Vytváření podmínek pro rozvoj současné domácí tvorby (produkce)

Posilování kapacit, profesionalizace, inkubace

• Podpora talentů a inovací prostřednictvím poskytování příspěvků na tvůrčí stipendia, rezidenční pobyty a programy mobility na národní i mezinárodní úrovni pro umělce i odborné pracovníky (týká se to především tvůrců z řad literátů, divadelníků, tanečníků, výtvarníků, hudebníků, filmařů, designérů, architektů a dalších).

• Podpora uměleckých, kulturních a kreativních subjektů navýšením financí a optimalizací modelů veřejné podpory, především pro neziskové aktivity a jejich evaluaci. Odvětví se shodují, že je nutné navýšit finanční objem především na úrovni státu (MK) a krajů na dotační programy pro umělecké a kulturní subjekty, které by měly být pravidelně vyhodnocovány a optimalizovány s důrazem na zajištění kontinuity, podporu inovativních, experimentálních a mezioborových oblastí, práce s publikem a dalších parametrů na základě kontinuálního zjišťování skutečných potřeb představitelů jednotlivých oborů i společenských priorit. Tato podpora se týká především neziskových subjektů a aktivit, nicméně mnohé již podporované subjekty jsou komerční. Např. filmový průmysl (jeho ziskové aktivity) je státem finančně podporován v rámci dotačních programů Státního fondu kinematografie a v rámci podpory literatury jsou poskytovány dotace pro podnikatelské nakladatelské subjekty. Bylo by žádoucí po vzoru zahraniční praxe podporovat z veřejných financí i další, svou povahou komerční oblasti, jakými jsou menšinové žánry populární hudby, digitální hry a nezávislé TV produkce včetně animovaného filmu (v rámci Státního fondu kinematografie či prostřednictvím samostatných programů). Vedle toho je rovněž důležité podporovat úspěšné subjekty (excelentní výkony) pro zajištění jejich profesionalizace, dalšího růstu a budování image. Úspěšné subjekty mohou být podporovány i nefinančními způsoby, např. využíváním jejich renomé při prezentaci ČR v zahraničí.

• Profesionalizace představitelů KKP ve smyslu zvyšování jejich schopností, dovedností, znalostí a růstu prostřednictvím nejrůznějších forem a nástrojů (např. koučing, mentoring, inovační vouchery, inkubace). Služby v oblasti podpory lidských zdrojů vedoucí k profesionalizaci mohou být poskytovány prostřednictvím speciálních celostátních a regionálních programů včetně služeb v rámci kreativních inkubátorů, center apod. (např. sdílené pracovní prostory a dílny).

• Podpora start-upů/začínajících firem a společností v přechodném stádiu k prosperitě.

• Posilování kapacit a profesionalizace se týká rovněž zadavatelů zakázek a těch, kteří rozhodují o veřejné podpoře KKP. To se týká např. úředníků rozhodujících o územním rozvoji a zadávání veřejných zakázek či firem a organizací usilujících o lepší marketing či design. Je důležité zaměřit se na zvyšování znalostí současných trendů všech, kteří rozhodují a podílejí se na podpoře KKP (ať už se jedná o podporu či správu a řízení neziskového, veřejného či ziskového sektoru i oblasti vzdělávání).

• Při posilování kapacit a profesionalizaci by měly hrát klíčovou úlohu zprostředkující subjekty, které jsou schopné poskytovat kvalitní a relevantní poradenské sužby, networkingové akce propojující kreativce a zadavatele apod. Pro některá odvětví by bylo vhodné zřídit zastřešující/koordinační centra/agentury po vzoru zahraniční praxe (např. designcentrum, centrum pro podporu řemesel, radu stavební kultury a architektury, profesní komoru restaurátorů). Centra mohou být zakládána na celostátní i regionální úrovni.

• Podpora festivalů, veletrhů a dalších akcí umožňujících prezentaci, výměnu zkušeností a navazování kontaktů, včetně podpory importu a účasti zahraničních umělců, souborů i odborníků v ČR, což zajišťuje možnost inspirace, srovnání a navázání mezinárodní spolupráce.

• Zajištění většího prostoru pro prezentaci a propagaci výstupů KKP ve veřejnoprávních médiích (především TV a rozhlas, ale i oborové časopisy a webové portály).

• Podpora přílivu zahraničních zakázek a zahraničních investic a spolupráce zahraničních a domácích firem (především v odvětvích digitálních her, filmu a v digitálním obsahu) prostřednictvím informačního servisu a dalších služeb na celostátní i regionální úrovni. Posilování stávající infrastruktury (Film Commission) a zakládání nové.

Adaptace KKP na digitální prostředí

• Podpora nových obchodních modelů a služeb pomáhajících inovativním projektům, např. v oblasti legálního stahování obsahu. Digitální prostředí umožňuje nejen zvýšit distribuci a prezentaci výstupů KKP, ale rovněž vznik nových produktů a služeb.

• Podpora digitalizace obsahu a zařízení, umožňujících prezentaci, archivaci a v širším důsledku i tvorbu a produkci. Jedná se o podporu digitalizace filmového dědictví, knihovních fondů, muzejních sbírek, vytvoření standardů za účelem jejich zpřístupnění a následného využití, vytváření datových úložišť i digitalizaci zařízení zajišťujících promítání (zejména v kinech). O archivaci a prezentaci výstupů v digitálním prostředí (a nejen v něm, ale i formou založení speciálních muzeí a expozic) usilují i „nová odvětví“, jako např. digitální hry a reklama.

• Podpora stávajících i nových informačních nástrojů (např. podpora vývoje jednoho informačního rozhraní o českém filmu či podpora databází knižních novinek).

• V obecné rovině je důležité zajištění dobré dostupnosti internetu, kybernetické bezpečnosti otevřenosti dat, nástrojů pro práci s velkými objemy dat, 3D vizualizace, rapid prototypingu, nových digitálních řešení a služeb (e-commerce, digitální obsah, internet věcí atd.) a podpora sofistikovaných služeb v oblasti exportu.

Přístup k financím

• Vzdělávání finančních institucí prostřednictvím cílených kampaní a zároveň hledání možností, jak zajistit přístup k financím především individuálním podnikatelům/živnostníkům a MSP prostřednictvím metod finančního inženýrství (půjčky, úvěry, záruky, akcie, seed a pre-seed fondy). Podnikatelské subjekty KKP mají v ČR téměř nulový přístup ke kapitálu (to se týká hlavně odvětví digitálních her, digitálního obsahu, hudby a filmu). Finanční instituce v ČR zatím neposkytují rizikový kapitál KKP, protože neumí ocenit ekonomickou hodnotu duševního vlastnictví. V zahraničí existuje mnoho příkladů speciálních fondů pro podporu KKP, které jsou většinou založeny na spolupráci veřejného sektoru a bankovních domů a prostřednictvím různých finančních nástrojů podporují konkrétní podnikatelské záměry a podniky. Tématu přístupu k financím je věnována velká pozornost i na úrovni Evropské komise: na konci roku 2015 byl zveřejněn výstup pracovní skupiny EK s názvem Inovativní nástroje podporující přístup ke kapitálu kulturním a kreativním odvětvím.

• Do přístupu k financím se řadí nejen fondy soukromo-veřejné (public-private), business angels, rizikový kapitál, ale rovněž crowdfunding, sponzoring, donátorství a filantropie. Podpora podnikatelských záměrů je realizována i prostřednictvím dotací a granty se začínají též vázat na úspěšné příjmy prostřednictvím crowdfundingu.

• Věnování pozornosti projektům, které mají za cíl zprostředkování spolupráce představitelů KKP a soukromého sektoru. Je potřeba zvážit i možnost založení speciální agentury zaměřené na novou filantropii, sociální investice a partnerství s podnikatelským sektorem prostřednictvím propojování umělců, kulturních organizací, donátorů a podporovatelů ze soukromého sektoru včetně zavedení nového finančního nástroje pro kulturní sektor formou mikropůjček, crowdsourcingu a kooperativního financování (viz kapitola Trendy – strategie Creative Australia). V ČR je v této oblasti aktivní např. organizace Aspen Institute Prague, která pořádá cyklus setkání Art Match, propojující filantropy s představiteli KKP.

Spolupráce – platformy, sítě, klastry

• Podpora propojování a spolupráce všech dílčích odvětvových segmentů a subjektů bez pohledu na jejich povahu (podnikatelské, veřejné, neziskové, vzdělávací a výzkumné) i dalších neodvětvových segmentů a subjektů, mezi které patří např. finanční instituce, investoři a další soukromé i veřejnoprávní organizace. Podpora platforem, sítí a klastrů je důležitá především proto, že KKP jsou poměrně roztříštěné a působí v nich velké množství mikropodniků a OSVČ. Funkční klastry zvyšují šance odvětví na získání větších obchodních příležitostí a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti.

Hmotná infrastruktura

• Zajištění zázemí v podobě stávající, nové či rekonstruované hmotné infrastruktury (multifunkční prostory, kreativní centra, taneční a hudební domy, centra nového cirkusu, galerie, muzea, divadla, koncertní sály), včetně jejich technického a technologického vybavení. • Poskytování zvýhodněných nájmů (např. ateliéry, zkušebny, rezidenční prostory, kluby, studia atd.).

• Podpora zakládání, provozu a vybavení míst pro práci a setkávání, jakými jsou sdílené kanceláře a dílny (huby, coworkingová centra, otevřené dílny, kreativní inkubátory), které slouží mimo jiné i k vzájemné komunikaci, diskusi a provázanosti jednotlivých odvětví.

Export a internacionalizace (music export office, literární centrum)

• Zvýšení podpory účasti na zahraničních přehlídkách, festivalech a veletrzích.

• Založení speciálních kanceláří/agentur zaměřených na export: konkrétně pro hudební průmysl v podobě hudební exportní kanceláře, pro oblast literatury v podobě literárního centra,24 eventuálně pro oblast tance v podobě tanečního domu, a rovněž zvýšení financování existujících kanceláří, mezi které patří České filmové centrum, či větší subvence stávajícího programu MK na podporu zahraničních nakladatelů vydávajících české tituly a dílčí mezinárodní aktivity typu podpory zapojování českých architektů do zahraničních soutěží. Koncipování podpory exportu a internacionalizace (mezinárodní spolupráce) je vždy úzce provázáno s podporou domácí tvorby/produkce a její prezentace/ distribuce, protože nejprve je nutné zajistit, aby bylo v zahraničí co nabízet a aby představitelé odvětví měli dostatečné dovednosti a znalosti potřebné k proniknutí na zahraniční trhy či k uplatnění se v mezinárodních projektech.

Poznámka redakce: Funkci music export office naplňuje nyní SoundCzech, který spáda do agendy IDU. České literární centrum bylo zřízeno při  Moravské zemské knihovně v Brně z pověření MK ČR v roce 2017.

Vzdělávání

Formální umělecké, uměnovědné a odborné vzdělávání

• Adaptace a větší napojení odborného, uměleckého i uměnovědného vzdělávání na potřeby praxe, a to jak v oblasti tvorby, interpretace a řemeslných postupů, tak i v oblasti podnikatelských a komunikačních/prezentačních dovedností. Všechna odvětví se shodují v tom, že absolventi jsou nedostatečně připraveni na budoucí profesní praxi. Obsah předmětů mnohých středních a vysokých uměleckých a odborných škol je dán setrvačností a dávnými tradicemi, které neodpovídají současným trendům. Vysokým školám rovněž chybí kvalitní a dobře placení pedagogové, což vede ke snižování nároků na výstupy studentů a k celkové devalvaci umělecké, teoretické a intelektuální úrovně pracovišť. Je potřeba zvýšit kvalitu výuky v oblastech tvorby i interpretace, která v současné podobě neodpovídá délce studia a jeho nákladům, je vytržená z kontextu současné tvorby a většina absolventů postrádá zvládnutí základních řemeslných postupů (scénická umění, film). Rovněž je potřeba zajistit přípravu studentů na spolupráci s komerčním sektorem prostřednictvím větší spolupráce škol s firmami či OSVČ v oblasti stáží a praxí studentů. Pokud jde o VŠ, je potřeba podporovat jejich spolupráci s firmami v oblasti vývoje, výzkumu a inovací.

• Redukce a větší přizpůsobení vzdělávacího systému trhu práce. Některé obory naopak spíše trpí nadbytkem absolventů a čelí problémům s jejich uplatnitelností na trhu práce (např. hudební konzervatoře a uměnovědné obory).

• Posilování některých stávajících a zavádění nových oborů. V rámci identifikovaných potřeb trhu práce se jedná např. o obor urbanismu a územního plánování, reklamy, herní tvorby, specializovaných filmových profesí, speciální studijní programy pro budoucí bohemisty a překladatele z cizích zemí, obory, které jsou žádané v oblasti uměleckých řemesel, populární hudby a arts managementu. Dále by bylo vhodné zaměřit se na cílené propojování uměleckého a odborného vzdělávání se souvisejícími obory (např. v případě designu s oborem design managementu a design thinkingu, v případě architektury s obory humanitního i technického rázu).

Formální obecné vzdělávání

• Podpora kreativního vzdělávání vedoucí k rozvoji kreativního potenciálu jedinců v rámci obecného vzdělávání. Je nutné zavádět a prověřovat vhodné speciální programy/projekty vedoucí nejen ke zvyšování znalostí žáků a studentů o odvětvích KKP (např. prostřednictvím digitální a mediální gramotnosti, znalostí o architektuře a stavební kultuře, podporou čtenářství, filmovou výchovou, vnímáním výtvarného umění apod.), ale především k přímému zapojení žáků a studentů do umělecké tvorby umožňujícímu poznat a zažít tvůrčí procesy. Programy na podporu kreativního vzdělávání mohou zahrnout spolupráci vzdělávacích a kulturních institucí, lektorské programy kulturních zařízení, podporu alternativních výukových metod zaměřených na rozvoj individuální kreativity.

Celoživotní/další profesní vzdělávání

• Posilování odborných dovedností a znalostí pomocí sdílení zkušeností, odborných platforem, workshopů apod. zaměřených na profesní růst KKP nejrůznějšími formami (koučing, mentoring, poradenství, vzdělávací semináře a kurzy atd.) včetně umožnění účasti zahraničních odborníků.

3/ Dopady KKP na další odvětví

Spolupráce kreativních a nekreativních odvětví

Posilování nekreativních průmyslů prostřednictvím spolupráce s KKP

• Programy kreativních voucherů jsou jedním z konkrétních nástrojů pro zajištění pozitivních dopadů na další odvětví. Podporují spolupráci firem s představiteli KKP tak, že kreativci pomáhají vylepšovat produkty a lépe komunikovat se zákazníky. Prvním v ČR je program Jihomoravského inovačního centra JIC KREATIVNÍ VOUCHER. Zahraniční zkušenost doporučuje používat programy voucherů systémově – k podpoře skupin podniků nejlépe prostřednictvím klastrových organizací a dalších zprostředkovatelů mezi kreativními firmami a podniky z dalších odvětví. Dále je doporučováno systémy inovačních kreativních voucherů kombinovat s dalšími nástroji, jaké představují např. služby matchmaking a brokerage (identifikace relevantních výzev a jejich řešení prostřednictvím nových služeb a obchodních modelů), poskytované kvalifikovanými zprostředkovateli. Dalším konkrétním příkladem, realizovaným v ČR, je i projekt KREKR (KREativitou K Rozvoji) realizovaný Plzní 2015, o. p. s., který je zaměřen především na zlepšení vztahů a efektivitu pracovního kolektivu firem prostřednictvím působení kreativců.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (veřejné zakázky, PPP – public private partnership, sociální inovace)

Řešení společenských výzev, jakými jsou např. stárnutí populace, migrace, energetika, životní prostředí, sociální a zdravotní systém nebo řešení nových poptávek zákazníků prostřednictvím a spoluprací s KKP. V zahraničí existují programy na stimulaci inovačních řešení a podporu MSP prostřednictvím veřejných zakázek. Mnohá inovační řešení mohou napomoci také zefektivnění veřejných služeb.

Cestovní ruch, branding

Podpora spolupráce KKP a subjektů cestovního ruchu, využívání památek, uměleckých řemesel, designu, filmu, literatury a dalších odvětví na celostátní a regionální úrovni. Ze zahraniční praxe lze uvést příklad města Vídně, kde se významné instituce − galerie a muzea – podílejí svými aktivitami a odborností na tvorbě strategie turistického ruchu, ekonomiky a inovací a jsou členy Rady města pro turistický ruch. Podobný přístup na úrovni měst i státu v ČR chybí. KKP by měly hrát důležitou roli také při vytváření brandingu ČR.