Luba Elliott je britská kurátorka, producentka a výzkumnice, která se specializuje na umělou inteligenci v kreativním průmyslu. Je známá svou vášní propojovat umělce, technologie a kurátory a vytvářet pro ně příležitosti pro setkávání či spolupráci. Díky zkušenostem ze své kurátorské a výzkumné praxe vnáší do světa AI a umění nové perspektivy a zkoumá hranice, které využití této technologie má. S nadšením objevuje inovativní umělecké projekty, které pracují s AI jako nástrojem pro vznik jedinečných
a inspirativních děl.

Luba Elliott při prezentaci na konferenci Creative Edge v Praze

Z pozice umělce nebo umělkyně, můžu na AI nahlížet jako na nástroj, který mi pomáhá něco vytvořit, nebo jako na úplně nový způsob tvorby?

Myslím, že AI může být obojí, alespoň soudě podle zkušeností mnoha umělců, se kterými pracuji. V tomto prostředí se pohybuji od roku 2016, zažila jsem nástroje jako DeepDream nebo GANs (Generative Adversarial Networks). Už ze začátku – řekněme mezi roky 2016–2018 – mnoho umělců s GANs pracovalo. Nebyly zdaleka dokonalé a měly celou řadu omezení a vad. I dnes se u programů založených na převádění textu na obrázek (text-to-image systems) jako Midjourney nebo DALL-E stává, že netrefí správný počet prstů. Při pokusech upravit v GANs kvalitu vygenerovaného obrazu se často stávalo, že se proces úplně rozpadl a program generoval obrázky, které vypadaly téměř totožně, místo aby nabídl rozmanitost.

DeepDream je technologie, která si prohlédne obraz a rozpozná v něm určité prvky, které se algoritmu líbí. Následně vytváří z normálního obrazu jakési podivné různobarevné tvory, čímž vzniká celkem zajímavý efekt. Tohle byla podle mě první úroveň kreativity u AI. Následovaly zmiňované GANs, mezi umělci velmi populární nástroj pro generování vizuálního materiálu. Pracují na principu dvou neuronových sítí: jedna generuje obrazy za základě datové sady (dataset) – obvykle tvořenou miliony obrázků z internetu, ale může se jednat i o umělcova vlastní díla – a druhá neuronová síť si je prohlíží a snaží se rozpoznat, které jsou uměle vygenerované a které původní. Pomocí této interakce se kvalita generovaných obrázků zlepšuje. Mnoho umělců to lákalo, protože chtěli vyzkoušet technologii, která by jim přinesla nový pohled na jejich tvorbu. Bylo zajímavé prozkoumat, jaké má tento nástroj limity. Tolik k první skupině umělců.

Pak tu máme druhou, která by ráda využívala AI k urychlení své pracovní flow. Tato skupina mně osobně připadá méně zajímavá, protože mám pocit, že tu jde hlavně o komerční a vedlejší stránku umělecké praxe. AI můžete využít v mnoha fázích tvůrčího procesu. S nástroji, jako je ChatGPT, lze vygenerovat smysluplný text, který můžete rovnou použít jako hotové dílo nebo jej využít jako inspiraci pro další práci. S AI generátory obrázků, které převádějí text na obraz (AI text-to-image generator), můžete získat spoustu materiálu, který vám poslouží třeba pro brainstorming nebo ho můžete využít jako podklad pro tvorbu uměleckého díla. Tyto nástroje za vás také mohou udělat spoustu nutné práce, která vás zdržuje. Pokud neradi píšete nebo děláte PowerPointové prezentace, můžete je zadat AI.

Jakou zásadní kvalitu podle vás AI umění přináší?

To záleží na tom, z jaké pozice o umění a umělcích uvažujete. Pokud jste ilustrátorka nebo si najímáte kreativce, AI vám může část práce usnadnit nebo ji zcela nahradit. Když se podíváme na AI umělce, kteří vytvářejí umělecká díla se záměrem je prodat nebo vystavit na přehlídkách a festivalech, pak vidíme, že jim AI přináší nový pohled na jejich vlastní práci. Navíc jim umožňuje autentickou práci s nástrojem, který zasahuje do mnoha oblastí naší společnosti. Uvedu příklad: rozpoznávání obličejů je dnes rozšířenou technologií, na letišti se využívá ke kontrole, jestli váš vzhled odpovídá fotce v pasu. Někteří umělci se k tomu chtějí vyjádřit, ale obyčejné tužky a štětce jsou ze své podstaty méně politickým nástrojem než AI.

Panelová diskuze na konferenci Creative Edge

Umělci, kteří ve své práci AI využívají, jsou podle vás založení spíše analyticky, nebo výtvarně? 

To je zajímavá otázka. Řekla bych, že s technologií AI pracují různé typy lidí. Existuje skupina umělců, kteří mají třeba doktorát ze strojového učení nebo pracují pro Google a podobně. Zajímá je vývoj technologií a mají zároveň vášeň pro umění. 

Pak by se dala popsat druhá skupina umělců, kteří studovali na akademii výtvarného umění nebo nová média. Tito umělci bývají ve své práci k technologii zpravidla kritičtější nebo přinášejí nový pohled na tradiční témata výtvarného umění. Takže by se dalo říct, že AI zajímá mix různých lidí. Řekla bych ale, že nestačí být pouze kreativní, že je třeba technologiím trochu rozumět. Před pár lety se hodilo umět kódovat nebo vědět, jak s kódováním pracovat. Dnes už existuje celá řada uživatelsky přátelských nástrojů dostupných na internetu a ti, kdo potřebují něco speciálního, mohou spolupracovat s profesionálními kodéry nebo si vytvoření technologie zadat. Myslím, že AI můžou využívat všichni, klíčový je jejich zájem o technologie.

Je některý z uměleckých oborů – hudba, výtvarné umění, literatura – v užívání AI dál než ostatní?

Připadá mi, že hudební průmysl je v tomto ohledu asi nejdál, elektronika a technologie se v hudební produkci využívá velmi dlouho. Různé programy tak už měly možnost se rozvinout, uzrát a jsou v rámci hudební komunity široce přijímané a legální. Například určitá sekvence beatů může mít svůj vlastní copyright. AI vám může pomoci generovat různé typy hudby a umělci můžou tyto funkce dále rozvíjet. AI také časem nabídne i další možnosti využití, jako například virtuální popové hvězdy nebo hologramy, ale řekla bych, že živá vystoupení tím nezmizí, protože většina zisku stále proudí do hudebního průmyslu právě z koncertů. Co se týče vizuálního umění, myslím, že ta část sektoru, kde obraz slouží k tomu, aby něco prodal nebo pomohl něco sdělit, bude přecházet na automatické využití AI jako první. Naopak tam, kde je AI využita při tvorbě uměleckého díla, mají umělci daleko větší prostor pro práci s různými nástroji a můžou si vybírat, který budou kdy používat a jakým způsobem.

Mění se povaha kurátorské a umělecké profese?

V některých ohledech určitě. Umělci více využívají kurátorské schopnosti, i když umělce vnímám hlavně jako člověka s určitou vizí. Užívá si sebevyjádření a experimentování. Kurátor je pro mě někdo, jehož základní rolí je propojovat různé části ekosystému a prezentovat umělecká díla veřejnosti. Myslím tedy, že toto základní rozdělení zůstane stále stejné, i když samozřejmě jednotlivé činnosti, které budou umělci vykonávat, se mohou proměnit – například budou více času trávit vybíráním obrazů, které výstižněji vyjadřují jejich vizi.

V čem vidíte v AI pro kulturní a kreativní průmysl do budoucna největší příležitost?

Před pár lety by se na tuto otázku odpovídalo snadněji. Dnes, s vývojem ChatGPT a nástrojů pro generování obrázků, kdy se zároveň vedou různé spory okolo autorských práv, je to trochu komplikovanější odhadnout. Pokud se věci budou vyvíjet dál tímto směrem, budeme mít k dispozici celou řadu programů, které se učily na lidských dílech a textech dostupných na internetu a které budou nadále generovat velmi kvalitní výstupy, což znamená, že část pracovníků v KKS bude nahrazena AI nebo se jejich profese promění. To by znamenalo, že se kreativci musí naučit s AI pracovat, aby se nadále uživili. Můžou ji využít, aby vytvářeli své výstupy o hodně rychleji, nebo můžou změnit pracovní pozici.

Bude také zajímavé sledovat, jak se vyvinou soudní spory o autorská práva. I když se vlády snaží technologii AI udržet pod kontrolou, nejsem si jistá, jak se jim to podaří. Pokud se například vlády rozhodnou, že AI generátory obrazu byly trénovány na sadách dat obsahujících práce určitých umělců, kterým je za to třeba přiznat nějaký honorář, bude velice těžké něco takového udělat. Jak se dá například určit, kolik různých uměleckých děl AI ze sady vstupních dat použila? Vzhledem k obrovské velikosti datových sad by byl autorský honorář jednoho díla mizivý. Myslím si, že to nejlepší, co dnes mohou tvůrci udělat, je naučit se s nástroji AI pracovat. Budou toho tak moci svým klientům více nabídnout.

Myslíte přímo začlenit AI do své práce?

Pokud jste ilustrátor nebo ilustrátorka, naučte se pracovat s programy jako Midjourney nebo Stable Diffusion. Pokud vás živí copywriting, naučte se používat ChatGPT. Nástroje AI se vám nemusí líbit, ale vaši kolegové nebo konkurence je používat budou. Takže i když já osobně nejsem největším fanouškem třeba programů na generování obrázků, jsou tady a musíme se s tím co nejlépe popasovat.

Může se stát, že se nějaké pracovní pozice v KKS promění nebo zaniknou?

Podívejme se na to z pohledu toho, co už dnes nástroje AI umí – například ChatGPT velmi dobře píše. Možná je náplní vaší práce psaní, píšete příspěvky na blog nějaké společnosti a jejich cílem je pouze přilákání návštěvníků na webovou stránku. Pokud nejde primárně o obsah, nabízí se nahradit texty výstupy generovanými AI.

Podobně je tomu s obrázky: pokud využíváte ilustrační obrázky pro blogové posty nebo prezentace v PowerPointu, můžete přestat na tuto práci najímat grafiky nebo ilustrátory. Uvidíme, jestli se tyto možné změny dotknou i novinářů a tradičnějších institucí, které by mohly čelit negativním reakcím, kdyby jejich čtenáři zjistili, že jsou články a fotky generovány umělou inteligencí. Obecně lze říci, že vzhledem k ekonomické stránce věci se počet pozic v oblasti copywritingu, ilustrace, reklamy a grafického designu může značně snížit. Dalo by se očekávat, že lidé pracující na těchto pozicích se mohou přeorientovat na práci s Midjourney nebo Stable Diffusion, protože výstupy z těchto programů nejsou vždy dokonalé a potřebují upravit. Někdy je také důležité texty nebo obrázky zkontrolovat po faktické stránce a v tom případě budete stále potřebovat člověka, který si text přečte nebo zkontroluje, zda na obrázku nejsou ruce se šesti prsty. Řekla bych, že v budoucnu poroste poptávka po podobném typu editorské práce.

Luba Elliott při prezentaci na konferenci Creative Edge v Praze

Může AI nějak pomoci institucím, které spravují velké archivy? 

Myslím, že instituce, které vlastní rozsáhlé databáze, můžou AI určitě využít, záleží na tom, co potřebují a s jakými daty pracují, jestli jde o zvuk, obraz, text a podobně. Ve svém dnešním příspěvku jsem použila několik příkladů umělců nebo institucí, které využívají datové sady pro vytváření nových obrázků v podobném stylu. Pokud pracujete s textem, můžete naučit chatbot mluvit stejně jako vybraní autoři nebo umělci. 

S AI nástroji se dá pracovat i tak, že jim zadáte rozpoznávat podobnosti. Před pár lety vytvořilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku program, ve kterém bylo možné sledovat, čím jsou si různé objekty ve sbírkách podobné. Například jste mohli pozorovat společné vlastnosti antické vázy, současné čajové konvice nebo kubistické malby. Spojuje je barva, tvar nebo pohyb? AI může sloužit k personalizaci vzdělávacích materiálů nebo audio průvodců.

Máte doporučení, jak prezentovat a komunikovat výstavy uměleckých děl generovaných AI směrem ke grantovým komisím a dalším poskytovatelům finanční podpory?

Určitě bych pro začátek nepoužívala označení „umění generované AI“, ale „výstava umělců pracujících s AI“, protože první označení zní, jako byste umělce zcela nahradili AI. Politici a poskytovatelé finanční podpory by na to mohli být citliví. Ve Velké Británii panuje v tomto ohledu velká zvědavost a přesvědčení ze strany celé řady poskytovatelů grantů, že je potřeba, aby s nástroji AI pracovalo více lidí, protože to může do budoucna přinést všeobecný užitek. Řekla bych, že je třeba přidělovat finanční prostředky všem férově a možná umělcům dopřát možnost, aby vedli workshopy nebo v rámci práce s AI jinak interagovali s publikem, aby se z umělecké praxe v souvislosti s AI nevytratil lidský rozměr.

Také je třeba si uvědomit, že ne všichni poskytovatelé financí budou rozumět použitému žargonu. Bude tedy možná nutné vysvětlit, jak programy jako Midjourney nebo Stable Diffusion přesně pracují. Například Jason M. Allen vytvořil za pomoci Midjourney obraz, který získal první místo na soutěži Colorado State Art Fair. Následně sklidil obrovskou vlnu kritiky, protože si lidé mysleli, že zkrátka jen zadal prompt do počítače a obraz byl na světě. Je dobré vysvětlit, že tvorba výsledného díla trvá nějakou dobu. Jason M. Allen strávil prací na obrazu několik týdnů a zadal okolo sta promptů, než se dopracoval nějakého výsledku, který bylo navíc třeba dále upravit. Ve výsledné práci je velký podíl lidského umu. Tento argument by mohl pomoci případné skeptiky přesvědčit.

Můžete uvést příklad, jak se dá AI využít v marketingu?

Muzeum Salvátora Dalího na Floridě vytvořilo deepfake Dalího, který mluví k návštěvníkům. Existují interaktivní aplikace, do kterých návštěvníci nahrají své fotky a mohou je upravit ve stylu některého z umělců ze sbírky muzea, nebo třeba programy AI tipují věk návštěvníků. 

Co vás na konferenci zatím inspirovalo nejvíce?

Vystoupení Borise Eldagsena, který se proslavil díky Sony Award. Zaujali mě také výherci open callu, to jak dokázali technologii využít. Velký dojem na mě udělala příprava moderátorky panelové diskuze, která měla nastudované všechny teoretiky oboru, jako jsou Lev Manovich, Nora Khan nebo Joanna Zylinská. Je pro mě velkou inspirací, že se tahle akce v Praze koná, že chce propojovat různé tvůrce a dávat prostor lidem prezentovat a sdílet svou práci.

Je na místě obava, že když budeme v práci využívat AI, změní se nastavení našeho mozku a my zlenivíme?

Snažím se začlenit tyto nástroje do své práce, ale technologie využívám hlavně jako zdroj inspirace nebo pro tvorbu něčeho neobvyklého, což vnímám jako protipól generování ilustrací k PowerPointu. Mohla bych využívat ChatGPT pro psaní textů, ale vlastně mám trošku strach, že bych sama zapomněla, jak se to dělá, a dost možná je to oprávněná obava. Jak často dnes píšeme rukou? Já téměř nikdy, možná občas nějaké přání k narozeninám, ale všechno ostatní píšu na telefonu. Je možné, že s rozšířením ChatGPT mnoho spisovatelů zapomene, jak složit souvětí, a místo toho budou mít skvělé editorské schopnosti, protože ty jsou pro práci s nástroji AI potřeba více. Podobné to bude
u ilustrátorů, zlepší se v jiných dovednostech.

Souhlasíte s Noamem Chomskym, který říká, že umělecké dílo využívající AI je vlastně plagiátem?

Obecně ne. Záleží ovšem na tom, jak bylo konkrétní dílo vytvořeno. Pokud vzniklo zadáním jednoduchého promptu do Stable Diffusion bez upřesňování a následné postprodukce, pak je umělcem vložená kreativita minimální
a vygenerované dílo může být příliš založeno na vstupní sadě dat. Ve většině případů ale umělci, kteří pracují s AI, stráví spoustu času tvorbou konceptu a narativu, laděním technologie a kurátorským výběrem výsledků, což považuji za dostatečnou přidanou hodnotu, aby bylo možné považovat dílo za jejich. Zároveň je dobré uvádět datové sady
a programy jako zdroj, protože jsou důležitými komponenty díla, které by bez jejich přispění nevzniklo.

Mám pro vás poslední otázku, a sice od ChatGPT, který by se vás rád zeptal na toto: Jak myslíte, že narůstající prolínání umění s umělou inteligencí ovlivní a promění společenské vnímání kreativity a roli umělců do budoucna?

Poslední pokroky na poli AI včetně ChatGPT, DALL-E nebo programu Sora, který převádí text na video, uměleckou kreativitu do jisté míry znehodnotily, protože nové texty, obrázky nebo videa mohou vzniknout jedním kliknutím myši. Některé druhy estetiky nebo jazykového stylu jsou teď běžnější a umělci se budou muset soustředit na oblasti, ve kterých se AI v současnosti uplatnit nedá, jako tvorba fyzických multimediálních artefaktů nebo sochařství. Role umělce může v budoucnu zahrnovat úzkou spolupráci s AI v různých fázích tvorby, ale stále bude dost prostoru pro všechny umělkyně a umělce, kteří se budou chtít nadále věnovat malbě, sochařství nebo řemeslné tvorbě.

Možná že příště za nás povedou rozhovor dvě uměle vytvořené mysli.

Vlastně jsem na to docela zvědavá.

Foto: Josef Rabara

Poznámka: Text vznikl ve spolupráci s organizací Fotograf v rámci konference Creative Edge, která se uskutečnila 22. ledna 2024 v pražském CAMP.

Čtěte dál /