Tugiho cesta na trh
Tugi je určen pro lidi s roztroušenou sklerózou. Jeho tvar i název napovídají, že jde spíš o pomocníka než o pomůcku, takže se neubráníte tomu, abyste si Tugiho personifikovali. To byl nakonec i záměr vizuálního umělce Pavla Kučery, který se jednoho dne rozhodl, že vyřeší potíže s léčbou svojí přítelkyně Terezy. Cílem však je dostat Tugiho do průmyslové výroby a pomoct lidem s podobnými obtížemi.
Vystudoval jste Akademii výtvarných umění v Praze, takže jste profesně především vizuální umělec spíše než produktový designér. Co vás vedlo k tomu, že jste navrhl Tugi aplikátor, pomůcku pro pacienty s roztroušenou sklerózou?
K designu jsem vždycky inklinoval. Ale skutečnou příčinou tohoto nápadu byla moje přítelkyně Tereza, která tu nemoc má, takže ta věc vznikla na míru pro ni.
Co bylo hlavním problémem v její léčbě?
Tereza se léčí Copaxonem, což jsou jednorázové předplněné injekční stříkačky. Léčbu sice fyzicky snáší dobře, ale problém měla s aplikací injekce. Má strach z injekčních stříkaček a injektor, který dostala, je taková veliká neohrabaná věc, složená z několika různých dílů, které se musejí skládat. Trvá dlouho, než se složí, můžete to poplést, poztrácet a ve výsledku zmáčknete tlačítko a pružina do vás vpraví injekci, kterou doprovází ošklivý zvuk. Pro Terezu to bývalo traumatické a stresující. Mnohdy se lekla, aplikace se nezdařila a injekce v hodnotě cca tisíc korun se rozstříkla vedle a mohla se vyhodit. Tereza je navíc velice štíhlá a nemá dostatek podkožního tuku potřebného k úspěšné aplikaci léku. Podkožní tuk je kriticky nezbytný pro léčbu, protože se v něm látka rozkládá. Je tedy potřebné, aby aplikace byla velmi přesná. To byl moment, kdy jsem si řekl, že to takhle dál nejde a že by potřebovala něco lepšího.
Jak často se lék aplikuje?
V době, kdy jsem na Tugim začal pracovat, to bylo jednou denně, dneska je to obden.
V čem je Tugi lepší?
Je příjemný do ruky, antistresový, nevypadá jako lékařská pomůcka a injekční stříkačka se v něm skryje. Jedno z kritérií bylo, aby se Tereza tolik nebála. S Tugim máte aplikaci injekce plně pod kontrolou, je to šetrné, přesné a navíc nevydává žádné zvuky. Injekční stříkačka se adjustuje dovnitř podle stupnice, která ukazuje, jak hluboko se jehla dostane pod kůži. Měření hloubky vpichu se různí pro jednotlivé pacienty s ohledem na množství podkožního tuku. Celkově je Tugi praktičtější než Autoject 2, který se kvůli složitosti kompletování nedal použít někde v terénu, na koncertě a podobně. Je omyvatelný, nerozbije se, když ho upustíte. Strčíte ho do kapsy a vezmete kamkoli. Tugi má spoustu výhod, je takzvaně easy to use. Tereza již Tugiho používá a je velice spokojená.
Tugi je vyroben z lékařského silikonu. O materiálu jste měl představu už na začátku?
Ano, věděl jsem, že materiál musí být pružný, nezávadný a hypoalergenní. Lékařský silikon byla tedy jasná volba. Aktuálně zjišťujeme optimální měkkost. Cílem je, aby se to jemným stiskem zafixovalo, injekční stříkačka neprokluzovala a nastavená hodnota vpichu se nezměnila.
Konzultoval jste návrhy s profesionálními designéry?
Ne, neměl jsem pocit, že to potřebuju. Jsem schopen to vyhodnotit sám. V zásadě jde o jednoduchou věc.
Jak dlouho na Tugim pracujete a jak celý ten proces vývoje začal?
Už je to asi pět let. Vzniklo už několik prototypů, pořád ho vylepšuji. Před dvěma lety jsem měl crowdfundingovou kampaň na Startovači, kde bylo i video s Terezou. Projekt tehdy oslovil spoustu lidí právě proto, že je za ním dojemný příběh. Díky kampani jsem našel investora Martina Pilného a založili jsme malou firmu.
To je člověk z farmaceutického oboru?
Ne, z oblasti IT. Je velmi schopný obchodník a dost mi v těchto věcech pomáhá. Já jsem kreativní část, on ta obchodní. Bez něj by to pro mě bylo složité.
Loni jste s Tugim vyhrál druhé místo v soutěži Creative Business Cup 2016. Co vám cena přinesla?
Upřímně jsem byl trochu zklamaný, že jsme nedosáhli na první místo. Myslím, že Tugi je veřejně prospěšná věc a má vyšší hodnotu než projekt, který vyhrál. Samozřejmě i tak jsem měl z ocenění radost. Ale nepřineslo nám nic užitečného, žádné finanční ohodnocení. První cena byla půl milionu. To by nám poskytlo důležitou finanční injekci. Projekt stojí spoustu peněz.
Kolik vás doposud stál?
Asi sto padesát tisíc. Jenže to je jako kapka v moři, když vytváříte takovou věc, protože většinu peněz spolknou právníci.
To znamená, že jste si museli udělat rešerše, zda už ve světě něco takového není?
Přesně tak, řeší se ochranná známka, vznikl průmyslový vzor. V současné chvíli máme projekt chráněný patentovým úřadem.
Chcete Tugiho na trh uvést sami, nebo hledáte firmu, která se nápadu ujme?
Rád bych navázal spolupráci s izraelskou firmou Teva, která Copaxone vyrábí a injektor distribuuje. Tugi je navržen na míru jejich produktu právě proto, že jej Tereza používá. Už jsem s nimi jednal a prezentoval jim předposlední model. Projekt se jim líbí, během posledních čtyř měsíců Tugiho testovali na několika dobrovolnících. Doufám, že to dopadne dobře, protože kdyby ne, nevím, jestli bych měl další příležitost to dál řešit. I když design Tugiho je natolik flexibilní, že by šel upravit také pro jiný typ injekčních stříkaček, než které vyrábí Teva. Zdá se ale, že nám Teva drží palce. Doufám, že to klapne a projekt je bude zajímat i z obchodního hlediska.
Za kolik byste Tugiho prodal?
Těžko říct. Budeme muset vynaložit další peníze, abychom zaplatili nějakého znalce, který ho ohodnotí.
Pro jedinečnost produktu je důležitý i název. Proč se pomůcka jmenuje Tugi?
Pojmenování nemá hlubší význam. Původní název Pebble, který vycházel z tvaru aplikátoru ‒ je podobný oblázku ‒, nebylo možné zaregistrovat, protože se tak jmenují jedny hodinky v Británii. Vzhledem k tomu, že chceme expandovat do světa, museli jsme najít unikátní název. Oslovili jsme copywritera a na základě brainstormingu vznikl název Tugi, který se nám líbil nejvíc.
Je to jako jméno nějaké postavičky, což vysvětluje, proč je design Tugiho pojat jako obličej a má trochu infantilní zjev.
Měl být přátelský, snažil jsem se udělat aplikátor co nejhezčí a co nejméně podobný lékařské pomůcce. Když se vše podaří, na trh půjdou různé barvy. Doufám, že to dopadne a já budu mít dobrý pocit, že jsem pomohl spoustě lidí a že to úsilí za něco stálo. Pacientů s touto nemocí stále přibývá. Věřím, že to je aktuální.
Vloženo:
