Do káznice se vrací život

Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality.
Čím káznice žije a čím bude žít?

Místo s minulostí, budoucností i přítomností

Bývalá káznice na Cejlu byla postavena v roce 1770. Komplex se čtyřmi dvory se rozprostírá mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. Většinu své historie sloužil jako věznice, a to až do roku 1955. V devadesátých letech minulého století sloužily budovy různým účelům – využíval je například Moravský zemský archiv nebo Policie ČR. Nyní je káznice ve vlastnictví statutárního města Brna. Protože v podstatě ve všech metropolích Evropy a řadě dalších větších měst existují kreativní centra, i v Brně se tato myšlenka objevila již v roce 2008 a v roce 2011 oslovilo město Jihomoravské inovační centrum, aby do projektu vstoupilo a vytvořilo studii proveditelnosti. V jejím rámci byla mimo jiné zmapována kreativní odvětví v Brně. Záměrem projektu Kreativního centra je vznik „inkubátoru“ pro začínající podnikatele v kreativních průmyslech. Centrum by mělo poskytnout prostor pro kreativní tvůrce, poradenství, workshopy a konzultace zaměřené na kreativní profese, ale také místo pro prezentaci tvůrčího procesu i vytvořených děl, případně jejich prodej. Cílem není do sebe uzavřená komunita kreativců, ale naopak komunitně-kulturní centrum přístupné veřejnosti, kde budou talentovaní lidé moct rozvíjet svůj tvořivý potenciál, což může zamezit jejich odlivu mimo Brno. V roce 2018 vyhrál architektonickou soutěž o vybudování Kreativního centra pražský ateliér KAVA a přestavba by měla být realizována v letech 2020 až 2022. To, aby bylo využití káznice v budoucnu smysluplné a pozitivně přijímané širší veřejností, odbornou i laickou, a také těmi, kdo bydlí v její blízkosti, bude ještě záviset na mnoha faktorech a ochotě ke konsenzu a spolupráci všech zainteresovaných subjektů.

Nejen minulost a budoucnost, ale také současné dění v káznici stojí za pozornost. Od léta 2018 v ní sídlí spolek Tripitaka, který stojí například za pouličním festivalem Ghettofest, probíhajícím v okolí káznice a v posledních letech i v ní. Společně se spolkem Odjinud a Turistickým informačním centrem města Brna (TIC BRNO) se podílíme na rozvoji programové nabídky. Proto vznikl dramaturgický koncept Káznice žije a podzimní Faktor K. – konference o káznici spojená s přehlídkou site specific produkcí.

Nové organizace, nové spolupráce

Během léta 2018 jsme (nezisková organizace Tripitaka) iniciovali schůzky s vedením TIC BRNO, které měly za cíl dohodnout spolupráci mezi oběma subjekty při tvorbě programu v káznici. Byl to logický a potřebný krok, vzhledem k tomu, že Tripitaka má od července 2018 v zápůjčce od města Brna část prostor v „novější“ části káznice (objekt do ulice Bratislavská, přes který se do káznice vstupuje) a TIC BRNO spravuje rozsáhlejší, historickou část objektu. Oba subjekty – Tripitaka a TIC BRNO – jsou tu tedy s nadsázkou něčím jako „domácími“. V káznici nyní realizujeme tříletý projekt Barvy brněnského Bronxu, jehož součástí je komunitní centrum a několik uměleckých dílen pro obyvatele lokality. Ale i nad rámec tohoto projektu jsme vnímali jako příležitost závazek plynoucí z našeho pobytu v káznici – vytvářet podmínky pro smysluplné využívání objektu v tomto jedinečném čase, kdy je rozkročen mezi vězeňskou minulostí a budoucností, jejíž nejreálnější podobou je Kreativní centrum, rýsované na prknech ateliéru KAVA.

O konceptu Káznice žije

Potřeba najít určitý zastřešující model, který zahrne a bude prezentovat všechny různorodé akce od různých subjektů pod jednou hlavičkou, vedla k dramaturgickému konceptu Káznice žije s pěti linkami: „Káznice pamatuje“ zahrnuje prohlídky, pietní akce a další události odkazující na historii objektu; „Káznice inspiruje“ pokrývá především umělecké produkce, divadla a koncerty; „Káznice spojuje“ upozorňuje na potřebu akcí převážně komunitního charakteru, například ty, které realizuje spolek Tripitaka ve svém projektu Barvy brněnského Bronxu. Další linie „Káznice se proměňuje“ má za cíl zachycovat proměny objektu, záměry, vize a aktuální stav projektu Kreativního centra. „Káznice přesahuje“ je linka, která upozorňuje na duchovní rozměr káznice, dává všem aktivitám určitý duchovní rámec a nadhled a jejím reálným výstupem jsou kupříkladu pravidelné mše v kapli, které slouží kněz Jan Hanák. V tvorbě obsahu pro káznici nám všem jde o citlivé využití objektu, respektující jeho minulost, ale současně umožňující nové pohledy, které objevují jeho mnohovrstevnatý potenciál.

Konají se zde prohlídky pro veřejnost, které organizuje více subjektů – TIC BRNO, sdružení Paměť, Post Bellum a také individuální historici. Realizují se různé umělecké projekty, které využívají atmosféru a jedinečnost prostoru a citlivě s ním pracují – například taneční inscenace skupiny ProArt, koncerty vážné hudby v produkci Ensemblu Opera Diversa. My jsme realizovali site specific představení Kafkova Procesu, proběhla tam úniková hra aj. Z větších formátů můžeme zmínit Divadlo Líšeň, které zde pořádalo několik ročníků Festivalu ve vězení, v rámci Ghettofestu zde probíhá projekt Káznice zní, kdy hudební performeři přetavují atmosféru prostoru do zvukových ploch, a mnoho dalšího. Káznice ale byla kupříkladu využita také jako lokace pro film Nabarvené ptáče. Toto vše jsou však spíše jednorázové aktivity. Pravidelnosti u určitého typu programu jsme mohli docílit s projektem Barvy brněnského Bronxu a konceptem Káznice žije, který dává dění v káznici určitou rámcovou strukturu. Pravidelně pořádáme mši v kapli a schází se zde zájmové skupiny – divadelní, výtvarná, hudební –, které workshopovou formou pracují na svých projektech. V prostorách komunitního centra probíhají projekce dokumentů, hudební ghetto jamy aj. Oproti jednotlivým akcím vytváříme i určité zastřešující formáty typu festivalů a přehlídek. Je to například akce Básníci v káznici, která dává prostor profesionální i amatérské produkci, a Faktor K. je vlastně také jakousi koncepční, širší akcí, která zastřešuje více různorodých aktivit.

Proč přijít na Faktor K.?

Faktor K. je několikadenní akce o káznici, pro káznici a pro lidi, kteří s ní mají co do činění nebo se alespoň o její osud zajímají. Původně jsme zamýšleli pouze uměleckou produkci, převážně site specific formátů, abychom upozornili na genia loci a určitý půvab objektu. Kromě umělců jsme však přirozeně v kontaktu s lidmi, kteří připravují projekt Kreativního centra, například s Terezou Chrástovou z Magistrátu města Brna, ale také s lidmi ze společnosti Post Bellum, kteří v káznici sídlí, s architekty, politiky, úředníky, pamětníky a mnoha dalšími, kteří mají k objektu reálně co říci – k jeho minulosti či budoucnosti. Přišlo nám škoda nevyužít příležitost k tomu, dostat je na jedno místo, i proto jsme se rozhodli pro Faktor K. Přidali jsme tedy určitou konferenční část, do které zapadl formát brněnského kulturního parlamentu, což je setkání zástupců umělecké obce s vedením města, například s náměstkem pro kulturu Markem Fišerem. Tentokrát je téma jasné – káznice a její potenciál pro kulturní využití. Umělecká složka Faktoru K. však není v pozadí, naopak, na každý den jsme zařadili několik zajímavých produkcí. Hned první den festivalu bude možno navštívit jedinečnou sérii moderních pohybových performancí v podání ProArt, ORBITA.space a Buranteatru. Mezi další divadelní projekty patří i premiéry – například Koány nebo Dar, což jsou autorské inscenace divadelní skupiny působící v káznici. V programu nechybí site specific hudební produkce, besedy s pamětníky, prohlídky, mše v kapli a další. Radost máme ze sochařské instalace s názvem Srdce pro káznici, spočívající v umístění dvou obřích laminátových srdcí v prostorách objektu.

Unikátní prostor vyžaduje unikátní přístup

Protože káznici nebereme majetnicky jako nějaké svoje teritorium, oslovujeme a snažíme se zapojovat další aktéry – například Post Bellum, které v káznici také sídlí, z divadel například Buranteatr, JAMU, FAVU, hudební platformy jako AVA kolektiv a jiné. Program do Faktoru K. byl z větší části naplněn na základě otevřené výzvy a těší nás, že se většina umělců sama ozvala, mají skutečný zájem. Nejde nám o to, protlačovat náš pohled na věc, ale vytvářet příležitosti, aby mohly vedle sebe nebo ideálně ve spolupráci koexistovat různé typy programů. Nová podoba káznice a její programové náplně, a teď se nebavíme jen o této sezoně, ale o širším výhledu, bude podle nás závislá na širokém konsenzu různých názorů a skupin. Myslím, že potřeba spolupráce při takto rozsáhlém projektu v takovém prostoru se táhne jako leitmotiv vším, co v káznici vzniká a bude vznikat.

Káznice je unikum, což je dle úhlu pohledu možno vnímat jako pozitivum nebo naopak obtíž. Není „pouze“ jakousi opuštěnou továrnou, kterou lze jednoduše naplnit ateliéry, zkušebnami či kancelářemi. Ale ani objektem, který by měl vzhledem k svému umístění, atmosféře a potenciálu být živým centrem plnit pouze a jen muzeální funkci. Jako unikátní prostor vyžaduje unikátní přístup a ochotu najít unikátní model pro jeho naplnění a udržitelný provoz.

Text: Pavel Strašák / Barvy brněnského Bronxu
Konference Faktor K.: @Kaznicezije

Mohlo by Vás zajímat/

Jak kulturou vytěžit spiritus loci?

Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).

Brno má manuál proti vizuálnímu smogu

Na jaře loňského roku jsme si povídaly s Veronikou Rút Novákovou, designérkou a iniciátorkou manuálu, který definuje pravidla reklamy a označení provozoven ve městě Brně. Po třech letech usilovné práce týmu odborníků byl manuál v červnu letošního roku zveřejněn. Co se bude dít dál, čím může Brno inspirovat další česká města a proč to není o tom „udělat to hezčí“?

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.