Evropa potřebuje restart kreativního sektoru

Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.

Bernd Fesel, Restartování kulturních a kreativních průmyslů po koronavirové krizi (Bílá kniha ECBN, duben 2020)

Kulturní a kreativní průmysly tvoří v dnešní společnosti jádro evropské identity, jsou zároveň považovány za nepostradatelnou hnací sílu pokroku, nabízejí široké spektrum pracovních míst a v neposlední řadě pak přinášejí nové podněty a inovace pro další odvětví napříč ekonomikou. Kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru se však tento důležitý motor zastavil.

První výzkumy vedené Kreatives Sachsen a ECBN od poloviny března do začátku dubna 2020, kterých se zúčastnilo přibližně sedm tisíc respondentů, ukazují, že zastavení činnosti nepředstavuje pouhou pauzu, po které je možné se vrátit k běžnému fungování před vypuknutím krize. Vládní opatření proti šíření nákazy způsobila, že se náhlý propad ekonomiky proměnil v systematickou krizi: přibližně 60 % dotázaných už pocítilo propad zisku o 30 % a mnoho respondentů uvádí, že v budoucnu očekávají daleko větší ztráty. Výsledný odhad přináší velice znepokojivá čísla: KKP, představující 5,3 % hrubé přidané hodnoty (Doerflinger 2016), odhadují na konci roku 2020 obrat nižší o 273 miliard eur.

Na základě těchto odhadů ECBN předpokládá, že nejkritičtější období, kdy krize postihne evropský kulturní a kreativní sektor, sahá od začátku dubna do začátku června 2020. Tato doba tedy představuje velice těsný časový rámec, ve kterém by měly vlády a evropské orgány zavést opatření, aby předešly zhroucení celého kulturního a kreativního sektoru.

Systémová krize, v jaké se KKP náhle ocitají, zároveň ohrožuje celé evropské společenství, města i ekonomiky. KKP proměňují zvuky v hudbu, slova v poezii, kamení v architekturu a prázdná místa v živá dějiště kulturních událostí a platformy pro svobodné vyjádření a sdílení. KKP tvoří základnu pro svobodná média, otevřenou společnost a demokracii v rukou občanů. Jsou zdrojem inovací a nositeli změny směrem k chytrým městům a zelené ekonomice. Pokud se KKP zastavily, znamená to, že Evropa, jak ji známe, utrpěla infarkt.

Vzhledem k závažnosti této celoevropské krize se ECBN rozhodla vydat prohlášení, ve kterém popisuje čtyři scénáře toho, kde se KKP mohou na konci roku 2020 ocitnout a jak se je můžeme pokusit opět oživit.

Zároveň si klade za cíl poukázat na to, že restartování KKP je pro budoucnost evropské společnosti zásadní. Vyzývá tvůrce politik, aby se zapojili do této živé debaty nad nejlepšími způsoby, jak obnovit chod KKP udržitelným a inovativním způsobem tak, aby se z této historicky bezprecedentní systémové krize stala příležitost, jak se Evropa může posunout směrem k udržitelnější a inkluzivnější společnosti.

ECBN apeluje na inovativní sílu Evropy a KKP k nastartování další ekonomické generace a posunutí uvažování směrem k novým modelům cirkulární ekonomiky a sdílených měst.

ECBN vyzývá k vytvoření STARTOVACÍHO FONDU na podporu opětovného rozjezdu KKP, který by poskytoval digitální poukazy na paušální částku, která by byla splatná během čtyř týdnů jako investice do PRVNÍHO STARTOVACÍHO KROKU k opětovnému uvedení do provozu, spuštění výroby a prodejen.

ECBN vyzývá k urychlenému vytvoření STUDIE, která bude sloužit k nastavení následujících rámcových programů, strategií, investic a dalších kroků (navazujících na STARTOVACÍ FOND), které povedou k obnovení činnosti KKP, aby mohly přispívat k udržitelné a inkluzivní Evropě.

Jaká je současná situace?

Není pochyb o tom, že kulturní a kreativní průmysly jsou důležité nejen pro evropskou ekonomiku, ale také pro širší chápaní historického a kulturního vývoje Evropy. Dnešní KKP stejně jako jejich předchůdci jsou středobodem evropské identity a avantgardního myšlení, které usiluje o otevřenost společenskou, kulturní i ekonomickou. Hrají klíčovou roli v propojování tradičního přesvědčení a budoucích očekávání. Literatura a studie z poslední doby ukazují, že KKP jsou nástrojem změny a nositelem inovací, které pomáhají tradičním podnikům adaptovat se na výzvy, které je v budoucnu čekají. Nečekané události posledních týdnů a vládní nařízení reagující na pandemii covid-19 mají ale za následek to, že se tento hnací motor Evropy zastavil.

Během současné krize se hodně mluví o náporu na zdravotnictví a sociální služby, ekonomické dopady krize se řeší až na druhém místě. ECBN se ale domnívá, že dnešní zpomalení ekonomiky je jen špičkou ledovce v celé problematice, která si žádá zohlednění širšího kontextu a dlouhodobých opatření. Nedávná studie ECBN realizovaná ve spolupráci s Kreatives Sachsen (Trautenberger 2020) ukazuje, s jak závažnou situací se potýkáme. ECBN se domnívá, že současná krize nebude mít jen ekonomické následky, ale že v návaznosti na ni přijde i krize kulturní, společenská a ekologická.

Už první dny a týdny omezení dopadly tvrdě na kulturní produkce (Kreatives Sachsen 2020). Všechna živá vystoupení (hudební i divadelní) jsou zakázána, svobodný pohyb lidí se omezil na zajištění základních potřeb a nákupů. Zákazem živých akcí logicky trpí scénická umění, neméně jsou však omezením pohybu zasažena i další kreativní odvětví. Protože jsou KKP ze své podstaty založeny na osobní spolupráci a setkávání, současná situace neumožňuje jejich normální chod.

Modrý graf znázorňuje odpovědi 358 respondentů rakouské studie na otázku: „O kolik klesl od vypuknutí pandemie covid-19 váš letošní obrat?“ Vyplývá z něj, že asi čtvrtina respondentů utrpěla ztrátu až 30 % a další zhruba čtvrtina uvádí propad až o 20 %. Pokles obratu o 75 % aktuálně postihuje jednu desetinu dotazovaných.

Barevná pole grafu ukazují výsledky německého průzkumu vedeného Kreatives Sachsen se šesti tisíci respondentů z řad osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, kteří měli odhadnout pokles obratu do konce roku 2020. Vyplývá z něj, že čtvrtina zúčastněných očekává pokles o 10 %, další čtvrtina až o 20 %. Zhruba pětina respondentů očekává pokles o 30 %. Pokles o více než 75 % předpokládají přes 3 % zúčastněných. 

ECBN proto vyzývá k obdobným záchranným opatřením, jaká různé národní státy připravují na pomoc tradičním výrobním sektorům. Jejich cílem by mělo být zmírnění růstu křivky dopadu na KKP. Z dostupných dat vyplývá, že opatřeními proti šíření covid-19 je tvrdě postižen celý sektor KKP. Průběh ekonomické krize kulturních a kreativních odvětví můžeme přirovnat k průběhu epidemie. Existuje hranice, při jejímž překročení se šance na přežití podniků významně snižuje. Bez zavedení adekvátních opatření bude růst „úmrtnost“ v sektoru KKP exponenciálně.

Graf znázorňuje křivku ohrožení KKP. Horizontála grafu značí počet zasažených subjektů, vertikála pak čas běžící od zavedení karanténních opatření. Červená barva ilustruje postižení sektoru bez zavedení záchranných opatření. Vidíme, že křivka překročila hranici, kdy je sektor ještě schopný zvládnout ekonomické výkyvy. Zelená barva pak znázorňuje mírnější průběh krize KKP při podniknutí kroků na jejich záchranu.

Čtyři scénáře pro otevřenou a kreativní Evropu budoucnosti

Na základě znepokojivých dat, která vyplývají z výše zmiňovaných empirických analýz ECBN, jsme vyvodili čtyři možné scénáře, které mohou v dalších měsících a letech nastat. Mezi poslání ECBN přísluší také mapování současného stavu KKP za účelem poskytnutí relevantních dat a doporučení pro politiky a řídící orgány a také podporovat mezinárodní spolupráci KKP v Evropě. V dnešní extrémní situaci počínající ekonomické krize, kdy je budoucnost ještě nejistější než kdy jindy, je nezbytné uvažovat o několika možných cestách, kterými se KKP mohou v blízké době ubírat. ECBN proto vytvořila na základě všech dnes dostupných informací čtyři modelové scénáře dalšího vývoje, které vycházejí ze tří základních otázek:

  • Jaký vývoj ekonomické situace se dá očekávat?
  • Jaký bude celkový dopad krize a jaký bude dopad na KKP?
  • Jaký je širší kontext krize a jaké jsou další tendence ve společnosti?

Situace před vypuknutím pandemie

Současné události, stejně jako krizi KKP, je třeba vnímat v kontextu opatření a návrhů, které byly přijaty krátce před vypuknutím pandemie. V roce 2020 nastoupila do úřadu nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tou dobou EU dokončila přípravy strategického plánu Zelená dohoda pro Evropu. Tyto snahy zahrnují přechod na zelenou ekonomiku a udržitelnou společnost na základě sledování tří cílů:

  • Do roku 2050 nebudou země EU produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů.
  • Hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů.
  • Nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.

V Akčním plánu pro přechod na oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomiku z roku 2020 Evropská komise říká, že „zavedení odvážných opatření oběhového hospodářství v Evropě může přinést nárůst hrubého domácího produktu EU o půl procenta a vytvořit okolo 700 000 nových pracovních míst“, a zároveň v něm počítá s investicemi v řádech několika stovek miliard eur mezi lety 2020 a 2027.

Ještě v době vypuknutí pandemie covid-19 ve Wuhanu v Číně představovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Zelenou dohodu pro udržitelnou budoucnost a proměnu evropské ekonomiky a společnosti. Vlivem posledních událostí se ale zdá, že investice a plány pro zelenou Evropu, které představovaly pro sektor KKP velkou příležitost, se odkládají a zásadně přehodnocují.

Přerušení kontinuity, hrozby a nejistota v širším kontextu

Kromě zneklidňujících empirických dat a přímých dopadů krize, se kterými se dnes Evropská unie potýká, vnímá ECBN tendence napadání Zelené dohody pro Evropu jako velmi znepokojivé. Pod záminkou boje s krizí lobby tradičních průmyslů volá po tom, aby tato radikální změna v ekonomickém uvažování vzala zpětný chod. Někteří tradičně smýšlející a zpátečničtí politici dokonce zpochybňují i samotnou myšlenku evropského jednotného trhu. Prvním krokem v boji proti šíření nákazy bylo uzavření hranic a domácí karanténa obyvatel. Některé členské státy EU jsou ale ochotny zajít ještě dál a rozšiřují výkonnou moc svých vlád a prezidentů. ECBN považuje tyto tendence za vysoce alarmující a vyzývá k jejich bedlivému sledování a zásahu, pokud překročí únosnou mez.

Mobilita

Svobodné překračování hranic a svoboda vyjadřování jsou základním předpokladem pro fungování  KKP v Evropě. Pokud jejich omezování bude trvat delší než nezbytně nutnou dobu a bude se dlouhodobě vztahovat na umělce, galerie, filmové tvůrce, designéry, architekty, hudebníky a divadelníky (pár příkladů za všechny), dojde v Evropě k dvojí katastrofě:

  • Síla umělecké svobody a inspirace pro mezikulturní dialog, tvůrčí práci a nekonvenční uvažování jsou v současných podmínkách zásadně potlačeny, což vede k ohrožení základních hodnot otevřené, svobodné a demokratické evropské společnosti.
  • Ekonomická síla KKP je uzavřením hranic a omezením cestování zmrzačena. Produkce sektoru KKP je spíše než formou směny zboží realizována pohybem osob – bez hudebníků se neodehraje koncert, bez cestujících architektů nevzniknou chytrá města.

Digitalizace

Informační a komunikační technologie (IKT) jsou pro společnost a ekonomiku určující hybnou silou. ECBN pevně věří, že KKP jsou průkopníky ve využívání nových technologií ve výrobních procesech i pro řešení každodenní agendy. Experimentování a průkopnické živé laboratoře (z angl. living lab) jsou základem kreativních odvětví a přirozeným prostředím, kde se KKP daří tvořit a vyrábět. V současné době se ukazuje, že právě lidé a podniky ze sektoru KKP se rychle adaptovali na změnu pracovních podmínek, kterou koronavirová krize přinesla. Karanténní opatření katapultovala kreativní odvětví do nové éry čistě elektronické komunikace a tvorby. Zažíváme zrod úplně nových formátů a online událostí jako například „Hack the Crisis ‒ Hackathon“ (Austrian Startups 2020) či živých koncertů, divadelních představení nebo čtení. Tyto a podobné aktivity mohou sloužit jako funkční modely i pro období, které přijde po koronavirové krizi, a mohou se tak stát vzorem pro online spolupráci v radikálně proměněné společnosti blízké budoucnosti. Evropské instituce, národní vlády a místní samosprávy by měly tyto iniciativy podporovat, aby předešly kolapsu dnešních KKP:

  • Krize je příležitostí pro inovaci a vývoj, vznikají nové formy spolupráce. Vládní činitelé by měli příležitosti využít a tento vývoj a implementaci nových technologií podporovat.
  • Krize by neměla zapříčinit návrat k již překonaným způsobům podnikání, ale měla by nás přimět hledat nová řešení.

KKP by neměly být vnímány jako hrozba pro tradiční sektory, naopak by měli být jejich zástupci zapojeni do diskuse jako prostředníci při hledání lepších řešení.

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu je politická strategie navržená novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jejím cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, oživit hospodářství a zajistit jeho konkurenceschopnost a zároveň zajistit spravedlivý přechod pro všechny regiony a změnami zasažené profese. Dalšími důležitými faktory jsou zachování evropské biodiverzity a životního prostředí, udržitelné zemědělství využívající strategie „z farmy na vidličku“ (z angl. farm to fork ‒ F2F) a přechod na oběhové hospodářství (z plenárního zasedání EU, 11. 12. 2019). Bylo také řečeno, že „nový evropský klimatický pakt by měl propojit regionální a místní samosprávy, občanskou společnost, průmysl a školy, aby se shodly na závazcích pro změnu chování“.

Oběhové hospodářství, označované také jako cirkulární ekonomika, je dalším vývojovým stupněm průmyslové výroby, kdy všechny výstupy jsou zároveň vstupy, kdy odpad z jednoho sektoru je využit v jiném. Slovo „odpad“ tak vlastně přestává v této oblasti existovat.

Vysoce efektivní zacházení se zdroji napříč odvětvími ekonomiky si žádá novou generaci mezirezortních zpracovatelských řetězců, přenastavení spoluprací a sdílení obchodních modelů. Jedná se o kompetence a postupy, které jsou KKP vlastní už dnes, a které tak mohou s ostatními sdílet. Za všechny jmenujme například tzv. design thinking, interface design, storytelling nebo gamifikaci.

Oběhové hospodářství je také postavené na nových materiálech a nových hodnotových řetězcích v odvětvích jako móda nebo architektura, které se o uhlíkovou neutralitu začínají čím dál víc zajímat. Nová generace uhlíkově neutrálního bydlení se bez inovací v architektuře neobejde, podobně zásadní je pak podpora a správné nastavení multimodální mobility.

Zelená dohoda pro Evropu může uspět jedině díky inovacím ze sektoru KKP, zvláště protože zelená společnost závisí na uvědomělosti svých občanů, na jejich zapojení a změně v jejich chování, což jsou opět faktory, ve kterých můžou být kulturní a kreativní odvětví nápomocná.

Načrtnutím tohoto širšího kontextu jsme se pokusili pojmenovat nároky na KKP, které je v blízké budoucnosti čekají. Kulturní a kreativní průmysly jsou připraveny zapojit se do zmírňování dopadů karanténních opatření a diskuse nad řešením systematických výzev, které budou postupem času přicházet.

Šance na realizaci Zelené dohody pro Evropu a opětovné uvolnění pohybu osob po Evropě by měla jít ruku v ruce s dalším bojem proti šíření pandemie, a ne být vnímána jako něco protichůdného.

Vědci napříč kontinenty se domnívají, že karanténní opatření budou formovat podobu společenského života ještě dlouhou dobu. Na základě současných informací představuje ECBN čtyři scénáře, ve kterých se zamýšlí nad současným stavem KKP a nad jejich podobou v blízké budoucnosti i v čase po skončení pandemie.

Čtyři scénáře, ve kterých se ECBN pokusila odhadnout budoucí vývoj situace, definují vývoj KKP v Evropě na dvou osách. První znázorňuje odhad uvolňování restriktivních opatření na škále od pesimistických prognóz (prosinec 2020) po optimistické (duben 2020). Druhá osa ilustruje odhad společenského vývoje od toho, že společnost zůstane uzavřená a bude fungovat pouze na lokálním trhu, až po to, že se opět plně otevřou hranice a trhy budou fungovat globálně.

První scénář: Návrat je možný

První scénář, spadající do prvního kvadrantu grafu (QI.), předpokládá, že se karanténní opatření uvolní na konci dubna letošního roku. Společnosti s obchodním modelem zaměřeným (převážně) na globální trh, které se v době pandemie přepnuly do režimu online distribuce, se budou moci vrátit do normálního chodu bez potřeby výrazných investic do opětovného vytvoření pozice na trhu. Návrat do stavu před vypuknutím pandemie bude sice záviset na mnoha faktorech (jako například na kupní síle spotřebitelů zasažených koronavirovou krizí a možnosti volného pohybu umělců), ale je možný.

Druhý scénář: Návrat bude těžký, ale je možný

Druhý scénář, znázorněný v druhém kvadrantu (QII.), předpokládá pesimistický vývoj uvolňování karanténních opatření až v prosinci 2020, ale s otevřením hranic a globálního trhu. Podniky budou muset vyčerpat větší část rezerv a opětovný rozjezd bude pomalejší. Návrat do stavu před vypuknutím pandemie přitom také bude záviset na faktorech naznačených výše.

Třetí scénář: Návrat ve velmi omezené míře

Třetí scénář (QIII.) počítá s optimistickým uvolněním karanténních opatření na konci dubna 2020, ale se zavřenými hranicemi a fungováním pouze na domácím trhu. Společnosti s omezením globálních obchodních příležitostí budou muset navzdory zefektivnění online distribuce investovat do opětovného upevnění své pozice na trhu. Návrat do stavu před vypuknutím pandemie přitom také bude záviset na faktorech naznačených výše.

Čtvrtý scénář: Návrat nemožný

Čtvrtý scénář počítá s pesimistickým vývojem uvolňování karanténních opatření až v prosinci 2020 a největším omezením fungování globálního trhu. Společnosti budou muset investovat do obnovení pozice na trhu, vydaly se z úspor a nemají dobré vyhlídky. Pokud například soubor přišel kvůli neuhrazenému nájmu o prostor, bude se muset přestěhovat, znovu otevřít a najít nové publikum, takže bude rychlé obnovení činnosti téměř nemožné. V tomto případě už nelze mluvit o návratu k situaci před vypuknutím koronavirové krize, ale o vytvoření zcela nového podniku. Návrat do obdoby stavu před vypuknutím pandemie přitom také bude záviset na okolních faktorech naznačených výše.

Co z toho vyplývá?

Tři ze čtyř scénářů se přiklánějí k názoru, že se KKP ocitly – ostatně jako celá ekonomika paralyzovaná covid-19 – v systémové krizi a že se nejedná o pravidelně se vracející pokles spotřeby a investování.

1/
Systémová krize KKP ohrožuje přinejmenším 80 % z dvanácti milionů lidí pracujících v kulturních a kreativních odvětvích v Evropě.

Ohrožená je přitom i takzvaná „měkká infrastruktura“ přímo navazující na KKP, stejně jako jejich pozitivní dopad na města a jejich blahobyt. Kulturní a kreativní odvětví tvoří základní struktury pro uspořádání společnosti.

2/
Systémová krize KKP bude mít vážný negativní dopad na:

  • zotavení měst a kvalitu života jejich obyvatel;
  • inovace v širší ekonomice, zvláště v IKT a oběhovém hospodářství;
  • blahobyt milionů lidí a způsob trávení jejich volného času, který je téměř výhradně závislý na kulturním a kreativním obsahu.

3/
Pokud bude systémová krize KKP delší než jeden rok, povede především ke krizi svobod člověka a jeho občanských práv.

Omezování svobody pohybu a práva se shromažďovat brání diverzitě uměleckého vyjádření a ohrožuje svobodu umění a kultury obecně. Pokud se KKP nepodaří zcela zotavit, je v sázce svoboda vyjádření jednotlivce i funkce města jako otevřené a tolerantní platformy pro kulturní diverzitu a kreativitu. Bez dobré kondice KKP se může dnešní otevřená a inkluzivní společnost stát minulostí.

Dlouhodobé dopady krize způsobené onemocněním covid-19 na oblast umění, kultury a KKP mohou mít za následek uzavřenější, méně demokratickou a méně udržitelnou Evropu.

Jaké kroky je třeba podniknout?

ECBN vyzývá tvůrce politik, aby uznali, že současná krize umění a KKP ohrožuje otevřenou, demokratickou a udržitelnou Evropu.

ECBN vyzývá tvůrce politik, aby usilovali o Evropu, která bude po překonání pandemie covid-19 pevně odhodlaná nadále směřovat k udržitelnosti v oblasti ekonomické, společenské, kulturní i ekologické.

ECBN vyzývá tvůrce politik, aby přetavili krizi způsobenou pandemií covid-19 do historické transformace století a aby podpořili skokový přechod na otevřenou zelenou Evropu založenou na aktivní občanské společnosti.

ECBN vyzývá tvůrce politik, aby investovali do umění, kultury a kreativních odvětví jako do zprostředkovatele a hybatele. Už několik desetiletí jsou KKP zdrojem:

  • prostého pocitu sounáležitosti, identity a blahobytu;

  • otevřené, pestré a demokratické společnosti;

  • inovací, které umožňují přechod na zelenou a cirkulární ekonomiku.

ECBN vyzývá tvůrce politik, aby zajistili či obnovili společensko-ekonomické rámce nezbytné pro umělce, tvůrce, podnikatele v kreativních odvětvích, společnosti a instituce působící v kultuře, aby jednali svobodně a vytvářeli kulturní a kreativní obsah.

Evropa se bez umění a kultury neobejde, její představitelé by proto měli zajistit, aby:

  • občané vedli plnohodnotný život – život, jehož součástí jsou filmy, knihkupectví nebo festivaly;
  • občané měli možnost svobodně se vyjadřovat, setkávat a cestovat;
  • tvůrci a podnikatelé přemýšleli inovativně a tvůrčím způsobem;
  • ekonomika byla zaměřená na občany a vyznávala hodnoty občanské společnosti.

Úspěšné restartování kulturních a kreativních odvětví je zásadní pro budoucí evropskou společnost.

ECBN vyzývá k založení STARTOVACÍHO FONDU, který by pomohl opětovnému rozjetí KKP. Poskytoval by jednorázové vouchery (na základě elektronické žádosti) na paušální částku, která by byla splatná během čtyř týdnů:

  • od 10 000 do 50 000 eur pro umělce, tvůrce nebo živnostníka;
  • od 50 000 do 250 000 eur pro společnost nebo větší podnikatele.

Částka je zamýšlena jako investice do PRVNÍHO STARTOVACÍHO KROKU k opětovnému uvedení do provozu kulturních podniků a výroby, například divadel, klubů, výstavních síní, knihkupectví, kin a dále pak designérských studií, architektonických kanceláří, filmových studií, studií tvořících počítačové hry, hudebních vydavatelství a jejich navazujících marketingových a prodejních aktivit.

ECBN vyzývá k urychlenému vytvoření STUDIE, která bude sloužit k nastavení dalších rámcových programů, strategií, investic a dalších kroků (navazujících na STARTOVACÍ FOND), které povedou k obnovení činnosti KKP, aby mohly přispívat k udržitelné a inkluzivní Evropě.

Co je ECBN?

The European Creative Business Network existuje od roku 2011 jako nezisková nevládní organizace, jejímž primárním cílem je podpora a propagace kulturních a kreativních průmyslů. Vzhledem k pestrosti kulturní nabídky a rozdílům v prostředí, do jakých jsou kulturní a kreativní průmysly napříč Evropou zasazeny, funguje ECBN záměrně decentralizovaně a nepřímo, a sice formou podpory předních organizací, poskytovatelů finančních prostředků a dalších činitelů na místní, regionální a/nebo národní úrovni s cílem podpořit jejich podnikatele v kulturních a kreativních odvětvích.

ECBN je nezávislá nadace, která je financovaná z členských příspěvků a věcných darů členských organizací. Hájí zájmy KKP v rámci národních i celoevropských politik a zastupuje své členy v rozhodujících debatách a při zásadních evropských jednáních, kdy klade důraz zejména na potenciál KKP přinášet inovativní mezioborová řešení současných společenských výzev, mezi které můžeme řadit například potřebu zavedení oběhového hospodářství nebo budování silné občanské společnosti.

ECBN má 135 členských organizací, působí v 94 městech a regionech v 36 zemích světa (žádná česká organizace není členem, pozn. red.). Výpis členů je dostupný zde.

Text: Bernd Fesel / ECBN
Překlad: Barbora Doležalová

Zdroj (celý dokument): WHITE PAPER: RESTARTING CCIS AFTER CORONA CRISIS, ECBN, 2020

Články k tématu/

Návrat z nouzového režimu

Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.

Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu

Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.