Kultura volí 2018 ‒ Volí Praha kulturu?

Jaká je současná kulturní politika Prahy a jak si ji představují kandidáti jednotlivých stran v nadcházejících komunálních volbách? V předposledním zářijovém týdnu se k diskusi sešli zástupci osmi politických stran, aby projednali kulturní vizi Prahy, rozdělování dotací, formy spolupráce a další konkrétní opatření na
podporu kultury v hlavním městě.

„Praha má v sektoru kultury výlučné postavení, problematika se liší od problematiky regionální. Koncepce kulturní politiky v Praze je ale u řady politických subjektů nejasná. Zajímá nás především návaznost na to, co je funkční, a systémová řešení do budoucna,“ vysvětluje záměry debaty Lenka Havlíková, první místopředsedkyně Asociace nezávislých divadel ČR (AND). Akci pořádalo České středisko ITI ve spolupráci s Asociací nezávislých divadel, Institutem umění – Divadelním ústavem (IDU) a Divadlem X10 a navazuje na stejnojmennou debatu, která se v loňském roce konala u příležitosti parlamentních voleb. Debatu hostil pražský prostor DUP39, ve kterém Divadlo X10 působí, a kromě Prahy se podobná setkání uskutečnila i v Brně a v Olomouci.

Podařilo se zajistit zástupce osmi politických stran. V panelu zasedli Milan Balahura (ČSSD), Helena Briardová (KSČM), Jaroslava Janderová (ODS), Jaroslav Němec (Pirátská strana), Hana Třeštíková (Praha Sobě), Hynek Beran (SPD), současný radní pro kulturu na MHMP Jan Wolf (KDU-ČSL) a Zuzana Drhová (Strana zelených), na poslední chvíli se bohužel omluvil Petr Stuchlík (ANO). Diskusi moderovala Pavlína Kvapilová, televizní a rozhlasová moderátorka a bývalá ředitelka divize ČT Nová média.

Hlavní priority programu
Kromě dotazu na poslední kulturní zážitek a asociace pojící se s Prahou a kulturou byli v úvodu zúčastnění vyzváni, aby vyzdvihli hlavní priority v programech svých stran. Kromě ČSSD mají ostatní strany v programu samostatnou kapitolu o kultuře. Na dotaz, proč tvoří ČSSD výjimku, Milan Balahura odpověděl, že jeho strana vnímá kulturu skrze vzdělávání a dostupnost (například dopravní nebo formou zvýhodněných poukazů pro určité cílové skupiny, jako jsou třeba senioři). O potřebě větší dostupnosti kulturních aktivit pro nejširší veřejnost mluvila i Helena Briardová z KSČM nebo Hynek Beran z SPD. Zelení podle Zuzany Drhové apelují především na zpřístupnění kulturních památek rodinám a rozvíjení kultury ve všech městských částech, nejen v centru města. Na tomto bodě se většina kandidátů shodla. Pro Hanu Třeštíkovou, radní pro kulturu a sousedské vztahy na Praze 7, je to hlavně o spolupráci městských částí s místními kulturními aktéry. Pirátská strana požaduje větší uměleckou svobodu a větší nezávislosti aktérů na politické reprezentaci, jak uvedl Jaroslav Němec. Současný radní pro kulturu Jan Wolf zmínil potřebu nové budovy filharmonie, pro niž je vytipované místo u stanice metra Vltavská. Zároveň uvedl, že Praha je na chvostu kulturní politiky Ministerstva kultury a očekával by větší podporu státu. Pro zastupitelku na Praze 1 Jaroslavu Janderovou z ODS je prioritou větší spolupráce mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, spravedlivější granty a podpora spolkových aktivit. Během debaty se opakovaně mluvilo také o posílení programů pro děti a mládež, které jsou nyní nedostatečné. Příkladem může být úspěšné divadlo Minor, kam je složité se dostat, a Praha by klidně unesla další takto orientovanou scénu.

Kulturní koncepce, plány a strategie
Při otázce na dokument Koncepce kulturní politiky hl. m. Prahy 2017–2021 většina zúčastněných uvedla, že je to velmi obecný dokument, kterému však chybí konkrétní akční plány a nic se neděje. Pro Jana Wolfa (KDU-ČSL) je dokument problematický, protože je kompromisem mezi požadavky primátorky Krnáčové a Rady hlavního města Prahy (RHMP), zatímco ten z roku 2016 byl lepší. Chybí tam údajně střednědobé a krátkodobé plány. O co konkrétně jde, jsme se bohužel nedozvěděli a věc navíc zkomplikoval komentář Davida Kašpara, kandidáta za koalici Vlasta pro Prahu 10. Upozornil na Strategický plán Prahy, který je koncepci kulturní politiky nadřazen. Byl schválen loni, kultura je v něm velmi silně zastoupena a aktuálně je tématem výstavy v Centru plánování a rozvoje města Prahy (CAMP). K této poznámce se bohužel již nikdo nevyjádřil, takže to spíše vypadalo, že o tomto dokumentu, natož o výstavě, nemají ani ponětí.

Magistrát hlavního města Prahy versus městské části
Na zmatky v koncepcích a strategiích navázaly stesky nad tím, jak je v Praze problematické spolupracovat, což vyplývá z faktu, že Praha má 57 městských částí (MČ) a každá má své vlastní zájmy a potřeby. Zúčastnění se sice shodují, že je třeba kulturu rozvíjet celoplošně, nejen v centru, ale prakticky si to každá část řeší sama s kolísavou kulturní produkcí. Hana Třeštíková si postěžovala na apatii MHMP k projektu Art District, který na Praze 7 (P7) rozvíjí s cílem komunikovat tuto městskou část jako významnou kulturní destinaci, která by mohla přilákat i turisty a ulevit přetížené Praze 1. Radní Wolf opáčil, že je složité uspokojit potřeby každé MČ. Praze 7 však nejde vyloženě o peníze, jako spíše o pomoc při propagaci této značky a aktivní spolupráci s MHMP. I ostatní politici požadují platformu, která by komunikaci mezi MHMP a MČ účinněji nastavila. Třeba formou pravidelných setkání, kde by měli jednotliví radní možnost vyjádřit svoje potřeby, jak zmínila Třeštíková. Ze svých zkušeností popsala, že podpora není vždy jen o penězích, a proto úřad P7 kromě grantů a mikrograntů nabízí kulturním aktérům pomoc při koordinaci, v marketingu a reklamě, pořádá pravidelná setkání s aktéry, naslouchá jim a společně se snaží problémy řešit. To je model, který by se podle ní měl odehrávat na úrovni MHMP.

Granty
Grantovou politiku Prahy vesměs všichni zástupci stran komentovali kladně. Jan Wolf uvedl, že Praha má třetí nejlepší grantový systém v Evropě. Je jednoletý a víceletý a vládnoucí koalici se postupně daří navyšovat rozpočet. Zazněly tipy na optimalizaci systému. Hana Třeštíková požaduje větší flexibilitu a možnost žádat o grant i dvakrát za rok a přechod na jednotný online systém, neboť systém MHMP není kompatibilní s tím, který mají třeba na Praze 7. Možnost podání žádostí vícekrát za rok navrhují i Piráti, zatímco ODS je zásadně proti kvůli složité administrativní zátěži. Zuzana Drhová za Zelené zdůraznila význam odborné komise a úvahu nad tím, zda nezřídit takzvaný kulturní parlament, který mají v Brně. Helena Briardová (KSČM) a Jaroslava Janderová (ODS) požadují spravedlivější rozdělování grantů, možnosti individuálních dotací a zdůraznily význam opravného orgánu, který by měl moc korigovat rozhodnutí grantové komise, která je sestavena z kulturních aktérů, a tak může docházet ke střetu zájmů. Podle Štěpána Kubišty, ředitele Jatek78 a člena AND, by mohl vzniknout speciální grant na projekty pro děti a mládež.

Nezávislá scéna
Mluvilo se hlavně o divadlech. Největší tenze v debatě se týkala příspěvkových organizací města (PO) a nezávislé scény, která je naopak závislá na grantech. V komentářích z publika opakovaně zazněl požadavek na více peněz pro nezávislou (nezřizovanou) scénu, která se potýká s velkými finančními nejistotami vyplývajícími z grantů. „Přežíváme,“ okomentoval situaci v divácky úspěšné scéně Jatka78 Štěpán Kubišta. Často se zdůrazňovalo, že nezávislá scéna neznamená alternativní a malá, ale že jsou tato divadla rovnocenným profesionálním hráčem jako divadla zřizovaná městem, a proto by se k nim v podpoře mělo takto přistupovat. Mezi opatření pro stabilizaci této scény patří podle Třeštíkové možnost využití prázdných budov, které jsou v majetku MHMP nebo MČ. Příkladem může být festival 4+4 dny v pohybu, který letos zabydlí Desfourský palác v majetku MHMP. Za zdařilý projekt v tomto směru považuje Zuzana Drhová (Zelení) Karlínské kasárny. Podle Třeštíkové také není třeba uvažovat o stavbě velké nové budovy, ale naopak využívat, co Praha má, a rekonstruovat opuštěné objekty. Na to radní Wolf namítl, že udělat ze staré budovy, jako je třeba Clam-Gallasův palác, divadelní sál, je nemožné a nyní se pro něj hledá využití v průniku kultury a vědy. Jaroslava Janderová (ODS) uvedla, že pro ni je vždy rozhodující kvalita programu bez ohledu na to, zda jde o příspěvkovou nebo nezřizovanou organizaci. Podle Štěpána Kubišty je problém v tom, že politici nespolupracují mezi sebou ani s jednotlivými odbory na úřadech, natož s organizacemi. Kdyby uvažovali více v kontextu, zjistilo by se, že Praha nepotřebuje jen budovu nové filharmonie, ale také velký multifunkční sál, který by mohl hostit různé akce a festivaly, a organizace by si tak nemusely pronajímat drahé soukromé sály, jako je třeba Forum Karlín, které pak spolknou většinu peněz z grantu.

Příspěvkové organizace versus veřejné instituce
Řešil se také právní subjekt a letité a stále nedořešené téma transformace příspěvkových organizací na veřejnoprávní instituce. Hana Třeštíková v tomto směru odkázala na zapomenutý dokument, který vznikl na půdě IDU v roce 2013, zabývající se optimalizací pražské divadelní sítě. Zuzana Drhová uvedla, že příspěvková organizace není ideální právní formou pro divadla a kulturní instituce. Smysl vidí ve veřejnoprávní instituci, která by lépe garantovala kvalitu programu díky tomu, že ředitelé jsou voleni na šest let a musí svoji pozici obhajovat. To samé si myslí Piráti a podobně uvažuje i Jaroslava Janderová za ODS, když říká, že v transformaci je třeba pokračovat. Příspěvkové organizace mají jisté peníze a jsou tak málo motivované. Celkově je podle ní na scéně disbalance a je třeba srovnat nezávislá divadla s divadly transformovanými. Proti transformaci se postavil radní Wolf, když uvedl, že některé pražské scény, mezi nimi třeba Dejvické divadlo, nejsou s novou právní formou spokojené.

Procenta na kulturu
Na závěr se politici shodli, že procenta na kulturu se mají zvyšovat a ideálním stavem je více než 5 %. Podle Wolfa jde aktuálně z rozpočtu města na kulturu 3,6 %, zatímco před čtyřmi lety to bylo 2,4 %. Podle Hynka Berana (SPD) je také třeba rozlišovat mezi kulturní činností a investicemi na stavební úpravy a nabídkou pro turisty a rezidenty.

Co chybělo
Chybělo především publikum. Účast byla v porovnání s loňskou superdebatou slabá, ze streamu sledovalo debatu cca deset lidí. Těžko říct, co k tomu přispělo – zda nedostatečná propagace, úzce omezené téma na Prahu nebo fakt, že se neúčastnily žádné jiné organizace z oblasti kulturních a kreativních odvětví. Hodně se totiž mluvilo o divadlech a živém umění a jen okrajově byly zmíněny problémy, které trápí uměleckou výtvarnou scénu a další organizace z oblasti filmu, literatury, designu apod. Chyběly také názory SPD, protože Hynek Beran se po neobratném vyjádření o primátorovi jako mecenáši kultury stáhl do ústraní a spíše se pak ptal zkušenějších, jak to v kultuře chodí, než aby vizi kultury formuloval. Málo nebo velmi vágně se vyjadřoval také zástupce ČSSD, strany, která má aktuálně ve vládě ministra kultury. Dále se mluvilo o významu a podpoře komunitní kultury, ale nemluvilo se o kultuře a turismu, který způsobuje gentrifikaci na Praze 1, což je palčivý problém. V celkovém dojmu byla debata spíše obecná, což mohlo vyplývat i z faktu, že nedošlo k větším kontroverzím, neboť v otázce kultury jsou politické strany spíše ve shodě než v rozkolu.

Záznam debaty: https://www.youtube.com/watch?v=dsdwtulx6ig
Odkaz: http://andcr.cz/kultura-voli-2018/
Text: Kateřina Přidalová

Předvolební debaty v dalších městech/

Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?

Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury. Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města. Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?

Kultura volí 2018 ‒ Volí Olomouc kulturu?

Čtyřiadvacátého září se v olomouckém Divadle na cucky konala předvolební debata na témata kultury. Diskutovat se mělo na témata: kulturní vize města, dotační programy, složení a fungování kulturní komise a poměry financování zřizované a nezřizované scény. Diskuse potvrdila, jak jsme stále vázáni rigidními kategorizacemi a nemáme představivost chápat kulturu v celé šíři, ne redukovanou na soutěž mezi nezávislou a zřizovanou, což je typické především pro divadelní prostředí. Jaké další úvahy diskuse otevřela a jak bude vypadat olomoucká kultura po volbách?