Brno kulturní je spolek, který se již deset let věnuje činnostem pro lepší kulturní politiku města. Díky svým aktivitám a dlouholetému fungování je jedinečnou organizací svého druhu. Aktivně sleduje rozdělování veřejných financí v kultuře a naplňování strategických cílů města, předkládá návrhy konkrétních systémových opatření a usiluje o propojení odborné veřejnosti a  představitelů všech oblastí kultury a umění působících v Brně. Rozhovor proběhl s Pavlou Lukešovou, jednou ze zakládajících členek.

Předvolební debata Brno volí kulturu 2022 proběhla v KUMSTu, moderovali ji Vlasta Macháčová a Petr Minařík. Foto Denisa Römerová 

Můžete mi ve stručnosti nastínit podněty pro vznik spolku, kdo stál u jeho počátku? Inspirovali jste se aktivitami jiných organizací v tuzemsku nebo v zahraničí?

Inspirace ze zahraničí tam nebyla, Brno kulturní vzniklo zcela na základě potřeb města. Založení spolku předcházela latentní nespokojenost nepříspěvkové i příspěvkové sféry s brněnskou kulturní politikou na konci nultých let. Já jsem v té době studovala na JAMU obor hudební manažerství a psala jsem bakalářskou práci na téma analýzy kulturní politiky v Brně, v rámci které  jsem už v letech 2008–2009 dělala rozhovory s představiteli brněnské kulturní politiky. Jednalo se o zvolené politiky, členy komisí nebo významné osobnosti kulturního života, které byly v poradním orgánu tehdejšího primátora Romana Onderky a náměstka Daniela Rychnovského. Cílem rozhovorů bylo zjistit, jak brněnská kulturní politika systémově funguje. Přišla jsem na to, že je tam systém, který moc nefunguje, a už tehdy jsem začala uvažovat nad tím, že by bylo potřeba s tím něco dělat, ale cítila jsem se na to sama. Situace však dále gradovala, změnila se politická reprezentace a také proběhly škrty v rozpočtech příspěvkových organizací. Tu situaci může vystihnout komentář tehdejšího primátora Romana Onderky, který řekl, že když nejsou peníze na kanály, škrtne se 20 % financí všem příspěvkovkám, včetně těch kulturních. Tak se taky stalo. V roce 2011, v  době, kdy vedení města škrty oznámilo, se konala veřejná diskuse „Zelený čaj“ na téma kultury. Účastníci debaty se za pár dní sešli a založili iniciativu Brno kulturní. Záhy iniciativa vydala prohlášení, respektive konkrétní otázky Radě města Brna, které se týkaly současné situace spojené se škrty a jejich dopady na kulturu. V lednu následujícího roku jsme se také kriticky vyjádřili k dokumentu Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace. Již v průběhu roku 2011 jsme se pravidelně scházeli a v dubnu 2012 byl spolek oficiálně založen. Jádro spolku tvořili lidé zastupující kulturní scénu, z divadelního odvětví například Jiří Honzírek, Martin Bernátek nebo Petr Jan Kryštof, dále novináři a sociologové, například Vratislav Dostál nebo Anna Durnová, a kulturní manažeři. V počátku spolek tvořilo asi deset lidí, počet členů je shodný doteď, ačkoliv jádro tvoří jiní lidé. Já jsem ve spolku jako jediná od úplného začátku. 

Jak se Brno kulturní za dobu svého působení vyvinulo ve smyslu zaměření spolku? Na co nyní cílíte?

Během prvních let se nám podařilo docílit velkých změn, město začalo komunikovat s odbornou veřejností a přistupovat ke kulturní scéně s větším respektem. Pořádali jsme různé diskuse, na které jsme zvali politiky a odborníky z Magistrátu města Brna, kteří se diskusí účastnili, aby si vyslechli i nás, zástupce kulturní scény. Dávali jsme jim doporučení, na magistrátu vznikl poradní orgán, takzvaná „koordinační skupina“, mohli jsme nominovat tři členy, které jsme nakonec zvolili ve vlastních volbách a kteří zastupovali odbornou veřejnost. Tento orgán nějakou dobu fungoval, pomohl například tomu, že se velmi výrazně změnil dotační systém pro rok 2014, což byla opravdu velká změna pro kulturní politiku města Brna. Po roce 2014 a volbách, kdy se náměstkem pro kulturu stal Matěj Hollan, se naše spolková aktivita změnila na aktivitu kontrolní, watchdogovou. Byla to vlastně naše reakce na změny v kulturní politice, rozhodli jsme se, že ji začneme zkoumat více do hloubky. 

Brno kulturní tedy oficiálně funguje deset let, a to na principu dobrovolné činnosti. Jak byste reflektovala náročnost provozu vašeho spolku?  

Je to velmi náročné. V začátcích spolku to bylo jednodušší, protože tam byla velmi silná motivace pro změnu brněnské kulturní politiky a výsledky naší činnosti byly relativně rychle vidět. Aktivita členů ve spolku byla stále dobrovolná, scházeli jsme se pravidelně, a když se zrovna něco dělo, například když jsme chtěli udělit vysvědčení, tak se spolkové schůze konaly častěji. Avšak v jádru spolku začalo docházet k fluktuaci členů, všichni jsme již byli dostudovaní, takže jsme se začali věnovat vlastním profesním kariérám. Což způsobilo, že pro většinu začalo být velmi těžké najít si čas na spolkové aktivity. Krize vygradovala v roce 2019, kdy spolek přestal být akceschopný. 

Jak se vám podařilo tuto krizi vyřešit? Ovlivnila nějak vnitřní uspořádání spolku?

V té době nás napadlo vypsat výběrové řízení na stážistu, který bude mít na starost organizační chod spolku a dostane za práci zaplaceno. Otázku peněz jsme vyřešili tak, že členky a členové spolku posílali půl roku pravidelné finanční příspěvky a za tu dobu se nám podařila naspořit částka, kterou jsme mohli toho stážistu zaplatit. Ve výběrovém řízení jsme vybrali Matěje Nárožného, který pro nás začal pracovat v červnu roku 2020. Díky tomu se Brno kulturní zprofesionalizovalo, i vnitřní organizace spolku byla vyřešena, protože tu byl člověk, který měl na starosti jasnou agendu. Takhle to fungovalo rok. Protože Matěj studuje na JAMU, napsal si v rámci svého absolventského projektu žádost o grant na aktivity Brna kulturního, který se nám podařilo získat. Takže jsme se rozhodli, že rozšíříme tým stážistů. Nyní máme další tři, které můžeme částečně platit z grantu. 

Kolektiv spolku Brno kulturní v roce 2020, Pavla Lukešová vlevo vpředu 

V roce 2014 jste vytvořili kampaň Několikatero brněnské kultury aneb Jak bude vypadat brněnská kultura po volbách? Dokument obsahuje sedm tezí, ke kterým se politici přihlašovali a v podstatě se tak zavázali k jejich plnění (během let 2014–2018). Na tomto koncepčním dokumentu rozvoje kultury jste spolupracovali se zástupci a zástupkyněmi brněnské kultury jak z nezřizované scény, tak z příspěvkových organizací. Jak tato spolupráce vypadala? Můžete stručně reflektovat, jak politici své závazky plnili? Je Několikatero v jistých bodech stále aktuální? 

Myslím si, že jsme se v té době inspirovali u Rekonstrukce státu. Dokument vznikl v červnu roku 2014, tedy před komunálními volbami, a měl sloužit pro lepší orientaci voličů ve volbách. S  vytvořeným dokumentem jsme obcházeli politické strany a přesvědčovali je k jeho podepsání a plnění, což bylo úspěšné. Všechny zásadní politické strany se k dokumentu vyjádřily a většina jej podepsala. Konkrétní odpovědi jsme pak uveřejnili v infografice. Reflexí plnění Několikatera byla vysvědčení, která jsme politikům odevzdali ke konci jejich funkčního období. Při hodnocení jsme vzali ten dokument a porovnali ho s výsledkem, tedy aktuální situací kulturní politiky. Těch sedm tezí, které se týkaly rozvoje kultury (konkrétně například více peněz pro živou nezřizovanou kulturu nebo vybudování kreativního centra v bývalé káznici na Cejlu), vzniklo na základě diskuse s kulturními představiteli v Brně. Několikatero je stále aktuální v určitých bodech, které se týkají strukturálních věcí, například káznice, Janáčkova kulturního centra nebo dotačních systémů a netransparentního financování. 

V předchozí odpovědi jste zmínila vysvědčení, jímž Brno kulturní reflektuje práci zastupitelstva v oblasti kultury a které symbolicky vystavujete politikům na konci jejich funkčního období. Jakým způsobem hodnotíte práci zastupitelstva? A jak na vysvědčení politici reagují, dostali jste od nich nějakou zpětnou vazbu?

Inspirovali jsme se opět u spolku Rekonstrukce státu, kde také probíhalo nějaké zhodnocování ex post. Rozhodli jsme se hodnotit to, k čemu se nám zavázali. Letošní, tedy třetí vysvědčení, které jsme odevzdali, se již nepojilo s Několikaterem, politici se k ničemu nezavázali, ale řídili jsme se programovým prohlášením rady města, které v několika bodech zmiňovalo kulturu. Výsledné známkování probíráme v členském kolektivu, snažíme se o skupinový konsenzus. K prvnímu vysvědčení jsme od Matěje Hollana (náměstka pro kulturu v letech 2014–2018)  dostali spíše negativní zpětnou vazbu a letošní vysvědčení Marek Fišer (radní pro kulturu v letech 2018–2022) okomentoval velmi podobně jako Matěj Hollan, tedy tak, že o Brnu kulturním řekl, že není dostatečně odbornou institucí, aby udělovalo takové hodnocení. Letošní vysvědčení jsme odevzdali všem členům rady města, kolegové z Brna kulturního šli vysvědčení přečíst na zasedání zastupitelstva a následně jej radním rozdali. Primátorka Markéta Vaňková to zhodnotila pozitivně, Marek Fišer později v médiích uvedl, že nejsme odborníci, ale i taková reakce je důkazem, že to děláme dobře a motivuje nás to do budoucna. 

Několikatero brněnské kultury, 2014 

Vaše aktivity jsou závislé na komunikaci s úředníky a zástupci města, vychází vám ve vašich aktivitách vstříc, nebo je komunikace náročná?

Komunikace byla náročná na začátku aktivit spolku, kdy politici moc nevěděli, co od nás mohou čekat. Museli jsme se k nim dostat přes média, ale časem tato „nevole“ polevila. Za roky působení jsme si vybudovali silnou pozici, nikdy se nám nestalo, že by nás politici nebo úředníci ignorovali, naopak s námi komunikují. Myslím si, že Brno kulturní má v brněnské kulturní politice vlivnou pozici a v rámci celé republiky je náš spolek unikátní. 

Pravidelnou aktivitou Brna kulturního je také pořádání předvolebních debat, jejichž cílem je vytvořit prostor pro veřejnou diskusi o kulturně-politických tématech, a podpořit tak dialog zastupitelstva města s odbornou kulturní veřejností a voliči. Jak probíhá organizace debat a jak byste zhodnotila zkušenosti s touto aktivitou?

Poslední dvě debaty (v letech 2020 a 2022) již primárně organizoval Matěj Nárožný. Organizace zahrnuje klasickou produkční práci – zajistit místo, moderátory a tak dále. Krajská předvolební debata v roce 2020 byla jediným momentem, kdy Brno kulturní vystoupilo ven z Brna. K pořádání debaty dala impuls Asociace nezávislých divadel, která nás oslovila jako partnera. Podobně i letošní předvolební debaty ke komunálním volbám proběhly ve spolupráci s dalšími partnery v Praze a Ostravě, vše pak zastřešoval Institut umění – Divadelní ústav.

Vzhledem k tomu, že Brno kulturní si na začátku svého působení vybudovalo jméno, politici a jejich stranické aparáty na naše oslovení vždy reagovali a reagují. Pokud se nemohou zúčastnit, včas se omluví. Nikdy se nám nestalo, že by nás ignorovali. Co se týče financování debat, tak v předešlých letech jsme je dotovali z vlastních zdrojů, takže jsme si nemohli dovolit žádnou tištěnou reklamu, vše bylo online. Tento rok jsme mohli díky grantu investovat i do tištěných plakátů. Zkušenosti s debatou jsou pozitivní, takže v této aktivitě určitě budeme pokračovat. 

Jaký máte názor na formát Brněnského kulturního fóra (vznikl z iniciativy brněnského magistrátu a koordinuje ho odbor kultury) - dříve Brněnského kulturního parlamentu, který funguje od roku 2016? Takové fórum v jiných tuzemských městech není příliš běžné. Považujete tuto aktivitu za efektivní k dosažení lepších podmínek pro kulturu? 

Brno kulturní tuto aktivitu kvituje a hodnotí ji kladně. Do určité míry je Brněnský kulturní fórum efektivní, ale v posledních letech jsme zaznamenali, že kulturní scéna měla pocit, že si tam většinu času uzurpují představitelé města a odbor kultury MMB, takže je potom méně prostoru pro širší diskusi. 

Na čem podle vašeho spolku stojí budování vlivu na kulturní politiku města? Jaké postupy se za deset let vaší činnosti osvědčily a jaké vidíte výzvy do budoucna? 

Budování pozice Brna kulturního rozhodně stojí na profesionalizaci našich činností. S tím souvisí i to, abychom neupadli do zapomnění. Musíme být vidět a být aktivní, protože kdybychom se na pár let rozloučili a pak se zase vynořili, tak už by to znamenalo ztrátu naší pozice. Dále je třeba nebát se reakcí, ve kterých jsme osočováni, že nejsme dostatečně erudovaní. Členkami spolku (máme větší zastoupení žen než mužů) jsou vystudované a praktikující odbornice. Chceme vytrvat v naší dosavadní činnosti a také se chceme finančně stabilizovat, což je samozřejmě náročné. V úvahu připadají granty, ale ty jsou většinou na projekt, a ne na průběžnou činnost. K naší watchdogové činnosti potřebujeme mít aparát, někoho, kdo průběžně sleduje situaci, dělá rešerše, kdo se touto činností zabývá naplno. Nyní je pro nás motivační to, že je po volbách. Vyčkáváme, kdo bude zodpovědný za kulturu a jaké začne činit kroky, a na základě toho vykrystalizují další výzvy. Do budoucna přemýšlíme o nějaké větší, významnější konferenci s mezinárodní účastí, kde bychom diskutovali o zásadnějších otázkách, které všeobecně trápí uměleckou scénu. 

Co se týče našich osvědčených postupů za léta naší praxe – velmi obecně by se dalo říct, že nejsme aktivistické uskupení, které by dělalo guerillové nebo přímé akce. Snažíme se být v naší činnosti konstruktivní. Například předtím, než něco vydáme do médií nebo veřejně, se snažíme vést diskusi interně – pošleme e-mail příslušnému politikovi a úředníkům, necháme si věc vysvětlit a teprve potom náš postoj zveřejníme s tím, že uvádíme, na co jsme se ptali a na co jsme získali odpověď.

V současné době k našemu desetiletému výročí tvoříme výroční publikaci, ve které bude shrnutí dosavadní činnosti Brna kulturního. Publikace by měla vyjít v lednu 2023 a bude i v elektronické podobě. Byli bychom rádi, kdyby sloužila jako návod pro prosazování změn v kulturní politice na příkladech našeho spolku. 

Odkaz: Brno kulturní

Další články/