Na zdraví přes kreativitu

Tvůrčí činnost motivovala Londýňany ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu. Muzikoterapie snižuje potřebu medikace u 67 % pacientů s demencí. Spolupráce s umělcem snížila potřebnost návštěvy praktického lékaře o 37 %. Podobná čísla a poznatky zaznívají v britské studii a kampani o vlivu umění na lidské zdraví.
Britové tak předkládají celou řadu příkladů z praxe, které prokazují jasné dopady kreativity na zdraví jednotlivce i provoz zdravotní a sociální péče jako takový.

Zpráva je výstupem All-Party Parliamentary Group on Arts, Health and Wellbeing Inquiry (britské parlamentní mezistranické skupiny), která čítá čtyřicet dva členů parlamentu a která se specificky zabývá uměním, zdravím a blahobytem (Popisuje výsledky jejího dvouletého výzkumu na téma vlivu umění na lidské zdraví a blahobyt, do kterého se zapojilo více než 300 osob z řad pacientů, profesionálů z oblasti zdravotní a sociální péče, umělců, akademiků, občanů z místních samospráv, ministrů a poslanců obou parlamentních komor. Zpráva je doplněna konkrétními příklady uměleckých aktivit, které měly významný podíl na uzdravení či zlepšení podmínek pacientů.

Souhrnným označením „umění“ je ve zprávě myšleno vizuální a scénické umění, řemeslo, film, literatura, hudba a zpěv, kuchařské nebo zahradnické umění. Umělecké aktivity, kterým byla věnována část této zprávy, se odehrávaly v koncertních sálech, galeriích, kulturních památkách, knihovnách, muzeích a divadlech, stejně jako v zařízeních zdravotní a sociální péče a komunitních prostorách.

Partnery této studie se staly National Alliance for Arts, Health and Wellbeing (Národní aliance pro umění, zdraví a dobré životní podmínky), King’s College London (veřejná vysoká škola v Londýně), The Royal Society for Public Health (Královská společnost pro veřejné zdraví) a Guy’s and St Thomas’ Charity. Studii finančně podpořily nezisková organizace Wellcome, Paul Hamlyn Foundation (Nadace Paula Hamlyna) a Arts and Humanities Research Council (Výzkumná rada pro umění a vědu).Autoři zprávy doufají, že její obsah bude mít vliv na myšlení a praxi jak profesionálů v oblasti zdraví a sociální péče, tak umělců a pracovníků v kulturních organizacích.

  • Přehrávání ukolébavek uklidňuje srdeční frekvenci novorozenců. Využití živé hudby na jednotkách novorozenecké intenzivní péče vede k významnému snížení počtu hospitalizací.

  • Devětasedmdesát procent lidí ze sociálně vyloučených lokalit v Londýně se stravovalo zdravěji po zapojení do tvůrčích aktivit, 77 % lidí se výrazněji angažovalo ve sportovních aktivitách a 82 % popsalo zlepšení kvality života.

  • Muzikoterapie snižuje nervozitu a potřebu medikace u 67 % pacientů trpících demencí.

  • Z 2 500 britských muzeí a galerií přibližně 600 nabízí programy zaměřené na zdraví a blahobyt.

  • Pocity 85 % lidí v Anglii jsou ovlivňovány prostředím vytvořeným člověkem.

Krátká verze zprávy, z které tento článek vychází, se stručně věnuje několika okruhům (ty jsou podrobněji rozvedeny v nezkrácené verzi dokumentu). Předkládá také příklady konkrétní práce s jednotlivými skupinami.

1/ Umění a sociální determinanty zdraví a blahobytu
Podmínky, do kterých se narodíme, v nichž vyrůstáme, pracujeme a ve kterých žijeme, mají významný vliv na naše zdraví. Zpráva zkoumá, jak může zájem o umění a kulturu ovlivňovat tyto sociální determinanty, posilovat zdraví, blahobyt a kvalitu života lidí všech věkových a sociálních kategorií. Z důkazů nicméně vyplývá, že mezi ekonomicky a sociálně znevýhodněnými lidmi je účast na veřejně financovaných uměleckých programech podstatně nižší. Je proto naprosto nezbytné zlepšit přístup k programům tam, kde se jich nedostává.

2/ Zdravá a zdraví tvořící společnost
Největší výzvou pro zdravotní a sociální systém je vedle financování stárnutí obyvatelstva a nárůst počtu osob s dlouhodobým onemocněním. Výzkum ale ukazuje, že umění může lidi přimět k větší zodpovědnosti za své zdraví a blahobyt, budou si tak moci užít kvalitnější život, a být tedy méně závislí na zdravotních a pečovatelských zařízeních.

3/ Zapojení do umění v každém věku
Odhaduje se, že 850 000 dětí a mladých lidí ve Velké Británii má problémy s duševními poruchami a s nimi souvisejícími handicapy. Nejzávažnější problémy v oblasti duševního zdraví, jako je psychóza a bipolární porucha, začínají před čtyřiadvacátým rokem a polovina potíží se projevuje ve věku čtrnácti let. Zpráva zmiňuje například projekt Alchemy, který využívá tanec jako formu rané intervence, inovačního přístupu k psychóze.

V kapitole o lidech v produktivním věku zpráva ukazuje, že také u potíží, jako jsou stres na pracovišti, vážná nemoc a boj s dlouhodobou nemocí, existují důkazy o výhodách umění v oblasti prevence, zotavení a zlepšování dané situace.

Umění pomáhá vyjadřovat emoce (posttraumatická stresová porucha, lidé ve vězení), bojovat proti samotě (senioři, matky na mateřské dovolené), má stejný vliv na zdraví, jako když přestanete kouřit, a pomáhá při zapojení do sociálního života (od sborového zpívání po společné pletení).

Analýza dat sesbíraných od patnácti tisíc seniorů (Age UK Annual Report, 2017) ukazuje, že zapojení do kreativních a kulturních aktivit výrazně přispívá psychické pohodě. Podle předpovědí bude v roce 2040 ve Velké Británii přes milion osob s diagnostikovanou demencí. Právě aktivity jako tanec, hra na hudební nástroj či umění mohou pomoci zlepšovat kvalitu života těchto pacientů. Na konci života může terapie uměním nabídnout fyzickou, sociální, psychologickou a duchovní podporu. Zpráva otevírá diskusi na téma umění jako zprostředkovatele hovorů o smrti a jak může umění pomoci přijmout proces umírání.

„Svět bez umění je svět nelidský. Umění, stejně jako věda a náboženství, nám pomáhá nalézat smysl života a jeho nalezení je klíčem k naší pohodě.“
Grayson Perry, umělec

Příklady z praxe

Artlift
Artlift je charitativní organizace, která v Gloucestershire a Wiltshire poskytuje tzv. „umění na předpis“. Zdravotníci předepíšou svým klientům s nejrůznějšími zdravotními problémy (od chronické bolesti přes mrtvici až po úzkosti a deprese) účast na osmitýdenním kurzu vedeném profesionálními umělci, kteří se specializují na poezii, keramiku, mozaiku, malbu a kresbu. Analýza činnosti mezi lety 2009‒2012 ukázala, že po šesti měsících práce s umělcem měli lidé o 37 % menší potřebu návštěvy praktického lékaře a jejich potřeba nástupu do nemocnic se snížila o 27 %. Čistá úspora po odečtení nákladů na kurzy čítala 216 liber na pacienta. Pacientka po mrtvici, která program navštěvovala po dobu šesti měsíců, přínos kurzu popsala mimo jiné takto: „Už neberu žádné léky, a ačkoli nejsem bez problémů, vím, že dokud můžu malovat, všechny je zvládnu.“ Mary Hutton, odpovědná úřednice NHS Gloucestershire Clinical Commissioning Group (Gloucestershirská pověřená klinická skupina při Národní zdravotní službě) a vedoucí Gloucestershire Sustainability and Transformation Partnership (Gloucestershirské partnerství pro udržitelnost a transformaci), k tomu dodává: „Zahřálo nás u srdce mnoho příkladů, kdy pacienti rozvíjeli svůj talent a díky zapojení do umění žili naplno, v plné kontrole nad svým zdravím. Domníváme se, že umělecký a kulturní sektor hraje významnou úlohu při transformaci zdravotní péče v Gloucestershire.“

Creative Families
Iniciativa Creative Families (Kreativní rodiny) je výsledkem spolupráce Southwark Council’s Parental Mental Health Team (Rodičovský tým pro duševní zdraví při radnici londýnské čtvrti Southwark) a South London Gallery (Galerie jižního Londýna), projekt je financován charitou Guy’s and St Thomas’ Charity.

V South London Gallery a dalších třech lokálních dětských centrech nabízí kurzy pod vedením profesionálních umělců. Během jejich pilotní fáze spolupracovala iniciativa Creative Families se 46 matkami, které procházely psychickými problémy, a jejich 61 dětmi do pěti let věku. V průběhu desetidenního uměleckého a řemeslného programu zaznamenaly matky pokles úzkosti a deprese o 77 % a o 86 % méně stresu. Zlepšily se vazby mezi matkami a dětmi, jejichž emoční, sociální a kognitivní vývoj byl činností stimulován. V návaznosti na pilotní projekt bylo zajištěno další financování týmu a projekt stále pokračuje. „Alespoň jedna třetina návštěv praktického lékaře plyne mimo jiné z osamělosti a izolace. Právě komunitní programy mohou mít výrazný dopad na snížení pocitu izolace a zvýšení pohody ve společnosti a jednotlivých komunitách,“ říká praktická lékařka Jane Povey, ředitelka v Creative Inspiration Shropshire Community Interest Company (veřejně prospěšná společnost pro kreativní projekty v hrabství Shropshire).

Strokestra
Projekt Strokestra (stroke ‒ mrtvice + orchestra ‒ orchestr = Strokestra) je pilotní spolupráce mezi Royal Philharmonic Orchestra (Královská filharmonie) a Hull Integrated Community Stroke Service (Hullská integrovaná komunitní služba zaměřená na osoby postižené mrtvicí), který byl financován z grantu ve výši 48 tisíc liber od městské organizace Hull Public Health (příspěvková organizace města Hull pro veřejné zdraví). Šestaosmdesát procent pacientů uvedlo, že zapojení v orchestru jim ulevilo od některých projevů nemoci, zlepšilo soustředění a paměť, lépe spali, byli méně úzkostní a v neposlední řadě se jim zvýšilo sebevědomí. Celá aktivita vyvrcholila živým vystoupením na radnici v Hull. Profesor chirurgie Lord Darzi z Imperial College London (Královská univerzita v Londýně) si výstup pochvaluje a říká: „Tato zpráva předkládá našemu zdravotnickému systému přesvědčivý argument pro lepší uplatnění kreativního umění v oblasti zdraví a blahobytu. Staví přitom na rostoucím množství důkazů v oblasti duševního zdraví, péče na sklonku života a vlivu na osoby s dlouhodobým onemocněním.“

Závěrečná doporučení
Tyto body a cíle jsou z velké části specifické pro britské prostředí, zmiňme ty, které lze aplikovat obecně:

  1. Lídři z oblasti umění, zdravotnictví a sociální péče spolu s uživateli služeb a akademickými pracovníky by měli vytvořit strategické centrum na národní úrovni a skrze něj podporovat spolupráci a koordinovat a rozšiřovat výzkum. Filantropové s podporou takového úsilí jsou vítáni. Zpráva doufá, že toto centrum získá podporu významných institucí. V případě Velké Británie jde o Art Council England (Umělecká rada Anglie), NHS (Národní zdravotní služba) spolu s Local Government Association (Asociace místních vlád) a další zastupitelské orgány.
  2. Státní tajemníci pro kulturu, média a sport, zdravotnictví, školství a obce a místní samosprávy by měli rozvíjet mezivládní strategii na podporu obsahu této zprávy.
  3. Klíčové zdravotnické organizace by měly pověřit autority, které budou zodpovědné za prosazování institucionálních pravidel v oblasti umění, zdraví a blahobytu.
  4. Asociace pacientů by spolu se zprostředkovateli umění a kultury měli spolupracovat s pacienty a uživateli služeb na obhajobě zdravotních benefitů umění.
  5. Vzdělávání lékařů, odborníků v oblasti veřejného zdraví a dalších odborníků v oblasti zdravotnictví by mělo zahrnovat akreditované moduly věnující se mimo jiné praktickému využití umění pro zdraví a blahobyt. Umělecké vzdělávací instituce by měly iniciovat bakalářské, magisterské a postgraduální kurzy zaměřené na přínos umění pro zdraví a blahobyt.

Přínosu umění pro zdraví se globálně věnuje řada výzkumů. Vzrůstá zájem jak nezávislých odborných subjektů, tak vládních agentur, jsou navazována nová strategická partnerství. Vliv umění na zdraví však stále není dostatečně reflektován. Lord Howarth z Newportu, předseda skupiny, dodává, že ke kulturní změně nedojde (pouze) skrze opatření vlády, a proto v této fázi skupina ani nepožaduje zákonodárné nebo organizační změny či vyšší veřejné výdaje. Je nicméně velmi důležité, aby vláda takový proces kulturní změny podporovala. Umělecké programy jsou často krátkodobé a nerovnoměrně rozložené napříč Velkou Británií. Aby se přístup změnil, bude skupina pokračovat v kampani, sledovat příklady z praxe a utužovat partnerství napříč velkou škálou zapojených organizací, expertů, umělců, neziskových uskupení či pečovatelských zařízení. Cílem je dosáhnout celospolečenské změny prostřednictvím lobbingu nejen v parlamentu a vládních resortech, tvrdí závěry studie.

Text: Tereza Macháčková / Kreativní Česko
Vloženo: 21. září 2018

Překlad: Tereza Macháčková
Zdroj: Creative Health: The Arts for Health and Wellbeing, All-Party Parliamentary Group on Arts, Health and Wellbeing Inquiry, Short Report, 2017, Dostupné na: http://www.artshealthandwellbeing.org.uk/appg-inquiry/
(Studie britské mezistranické parlamentní skupiny zabývající se uměním, zdravím a blahobytem)

Další články/

Brno má manuál proti vizuálnímu smogu

Na jaře loňského roku jsme si povídaly s Veronikou Rút Novákovou, designérkou a iniciátorkou manuálu, který definuje pravidla reklamy a označení provozoven ve městě Brně. Po třech letech usilovné práce týmu odborníků byl manuál v červnu letošního roku zveřejněn. Co se bude dít dál, čím může Brno inspirovat další česká města a proč to není o tom „udělat to hezčí“?

Jak umění mění učení

Společnost pro kreativitu ve vzdělávání vznikla v roce 2010 s cílem rozvíjet spolupráci mezi školami a umělci. V současné době úspěšně pracuje s několika základními i středními školami po celé České republice. Její vzdělávací zážitkové programy, nastavují zrcadlo stávajícímu vzdělávacímu systému. S ředitelkou organizace Mariannou Sršňovou jsme si povídaly o tom, že umění mění učení velmi zásadně, s lehkostí a ke spokojenosti všech zúčastněných.

2 % na umění do veřejného prostoru

O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. ​​​​​​​Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).