Pět mýtů o kreativitě

Bill Lucas tento text napsal 10. března 2020 jako otevřený dopis tehdejšímu britskému ministru školství Nicku Gibbovi jako reakci na jeho znovuzvolení na post ministra školství, kterým byl v letech 2010‒2012 a poté 2015‒2021. Autor se v dopise snaží vyvrátit pět nejčastějších mýtů o kreativitě a vysvětlit, proč je kreativní vzdělávání důležité. Bill Lucas píše z pozice dlouhodobého zastánce a globálního poradce pro téma kreativity a kritického myšlení ve školách. Zastává názor, že jestliže máme opravdu kultivovat kreativitu mladých lidí po celém světě, pak musíme tyto mýty neustále překonávat.

Bill Lucas je ředitelem Centre for Real-World Learning na Winchesterské univerzitě. Je členem odborné skupiny v programu testů kreativního myšlení Pisa 2021 a na svém kontě má mnoho knih a výzkumných článků na téma kreativity. Jeho poslední knihou je Zest for Learning: Developing curious learners who relish real-world challenges, kterou napsal spolu s Ellen Spencer. Na Twitteru ho najdete jako @LucasLearn.

Mýtus č. 1: Nevíme, co je to kreativita.

Víme. A máme i kurikula, které jsou hojně využívány ve školách.

Studium kreativity je uznanou disciplínou již nějakých 70 let. V roce 1950 se poprvé objevila domněnka, že existují dva druhy myšlení: sbíhavé (přináší jednu dobrou myšlenku) a rozbíhavé (přinášející vícero řešení).

Během posledních třiceti bylo dosaženo téměř všestranného konsenzu v tom, že kreativita není jen o originalitě, ale také o procesu, němž se uuplatňují znalosti, intuice a dovednosti odpovídající kontextu.

Myšlenka zahrnutí kreativity do škol byla zpočátku brzděna mylnou představou, že tvořivost patří jen do uměleckých předmětů. 

Podle nedávné zprávy vydané Durhamskou komisí je tento omyl již dlouho překonán. Kromě uznání důležité role uměleckých oborů tato zpráva také ukazuje, jak je kreativita přítomná i v běžné lidské činnosti. 

Model kreativity, vyvinutý na Winchesterské univerzitě v roce 2013, je definovaný pěti oblastmi: představivost, zvídavost, spolupráce, vytrvalost, disciplinovanost. Momentálně je používán ve 27 školách po celém světě, mj. i v České republice.

Mýtus č. 2: Kreativita odvrací pozornost od učení.

Ne. Přibývá důkazů, že může zlepšit akademické výsledky. 

Zdá se, že prostředí nakloněné krrativnímu vzdělávání zvyšuje úspěšnost studentů v plnění úkolů a nekolik meta analytických studií ukazuje, že kreativní vzdělávání rozvíjí kritické a kreativní myšlení, sociální a emocionální dovednosti a wellbeing. 

Ačkoli se tyto úspěchy mohou zdát zanedbatelné, jde primárně o to, že se již nemusíme obhajovat kreativitu v národních kurikulárních dokumentech. Věříme, že kreativita je sama o sobě cenná, a zdá se, že má i funkční hodnotu.

Mýtus č. 3: Kreativita podkopává zaměření na znalosti.

Nikoli. Jak již sir Nicholas Serota předeslal v předmluvě ke zprávě Durhamské komise, opak je pravdou.

Píše se v ní: „Kreativita je založena na hlubokém porozumění. Každý zásadní průlom v historii lidstva proběhl díky lidem, kteří dosáhli vysoké úrovně odbornosti, dokázali se ponořit do problematiky svého oboru a nalezli nové způsoby vidění, jednání nebo chování.“

Osobně si myslím, že hnutí, které kreativitu považuje za dovednost 21. století, tuto debatu zamlžilo. „Dovednosti21. století“ dnes v tomto ohledu znějí evangelicky a vágně. Tento termín nepříliš vhodně podněcuje obavy mnoha dobrých učitelů, že kreativita se rovná náhražce hlubokých znalostí a vědomostí..

Mýtus č. 4: Nevíme, jak učit kreativitu.

Vlastně víme.

I když neexistuje jediná správná cesta, 4letá studie OECD (Fostering Students' Creativity and Critical Thinking, 2019), které se zúčastnilo 800 učitelů, 20 000 studentů a 320 základních a středních škol v 11 zemích, ukázala, že to jde – a jde to dělat dobře.

Vyučování s jasným záměrem, ukotvené v kontextu jednotlivých předmětů, použití směrodatné pedagogiky a efektivně navržený studijní plán mohou zaručit, že vyučování ve školách bude kreativitě více nakloněno.

Důležité je, že se všichni můžeme naučit být kreativnější pomocí technik, jako je záměrné cvičení. Možná se z nás nestane Albert Einstein, Marie Curie, Hilary Mantel nebo Grayson Perry, ale v rozvíjení naší kreativity můžeme dělat velké pokroky.

Více než 76 zemí uvádí ve svých národních kurikulech dovednosti spojené s kreativitou a 11 zemí popisuje vývoj kreativních schopností od 4 do 19 let. 

 

Mýtus č. 5: Kreativita se nedá hodnotit

Kreativita se hodnotit dá, což je zřejmé z výsledků testů Pisa 2021. Jestli se pro ni rozhodnete, nebo ne, už je odlišný problém.  

V Australském státě Victoria tři roky zkoumali vývoj kritického a kreativního myšlení u 15letých studentů. 

V našem vlastním výzkumu jsme sestavili celou řadu základních metod pro hodnocení, které pomáhají učitelům a studentům efektivněji sledovat vývoj jejich kreativity. Mezi tyto metody patří vzájemné hodnocení, posudek experta, úkoly s hmatatelným výsledkem, autentické testy, prezentace, seminární práce, pečlivě sestavené portfolio a udělování digitálních odznaků za pomoci technologií.

Je jasné, že tak jako u jiných metod hodnocení, i funkčnost této metody hodnocení závisí ve velké míře na znalostech učitele a povědomí o vývoji kreativity u jedinců do 19 let.

Text: Zdeněk Butula / překlad
Vloženo: 18. dubna 2022

Čtěte dál/

Ministerstvo kultury podpoří kreativní vzdělávání

Covid přinesl krizi, ale může také přinést finance na nastartování ekonomiky i důležitých celospolečenských výzev, a to díky Národnímu plánu obnovy. Dobrou zprávou je, že díky ministerstvu kultury se v plánu počítá i s dotacemi na kreativní vzdělávání. Stát stojí před důležitým krokem. Inovativní formy učení motivují žáky i učitele a vedou nás k rozvoji dovedností a hodnot pro 21. století.

Kreativní vzdělávání nám není fuk

Kreativita patří k nejžádanějším dovednostem na trhu práce, ve školách pomáhá inkluzi, zájmu dětí o vzdělávání a posiluje demokratický dialog. Postupy kreativního vzdělávání lze naplňovat i online, jak ukázal nedávný Festival umění a kreativity (FUK), jehož cílem bylo představit kreativní vzdělávání laické i odborné veřejnosti. Co nám FUK ukázal a jak se kreativnímu vzdělávání daří bojovat o svou pozici ve vzdělávacím systému?

Jak rozvíjet návyky pro kreativní myšlení

„Jestliže jsou tu školy od toho, aby z kreativity udělaly něco normálního, pak se musí zamyslet nad kulturou, kterou se snaží vytvořit,“ tvrdí profesor Bill Lucas. Bill Lucas je britský expert na oblast kreativity ve vzdělávání. Překlad jeho článku nám připomíná, že nejdůležitější je pochopit, že lidská kreativita souvisí s osvojováním návyků kreativního myšlení. Přinášíme popis jeho pětirozměrného modelu kreativity pro školy.