„Naše koncepce je plán, ale i ten je nutné revidovat s ohledem na nové podněty. I proto se se zástupci kulturních a kreativních odvětví setkáváme a diskutujeme o aktuálních potřebách.“ Citace náměstkyně primátora Ostravy pro finance a kulturu Lucie Baránkové Vilamové, se kterou jsme vedli rozhovor o kulturní politice a o tom, jak současné krize ovlivnily a ovlivňují přístup k tomuto sektoru na krajské úrovni. 

Jak dlouho působíte v ostravské komunální politice a jak se vám líbí vaše současná pozice náměstkyně primátora města Ostravy pro finance a kulturu?

V komunální politice působím již pátým rokem, a to konkrétně ve funkci starostky městského obvodu Poruba, od května loňského roku také na pozici náměstkyně primátora města Ostravy pro finance a kulturu. Byť je tato role pro mne nová, obě tyto gesce jsem měla možnost zastávat také na obvodu, takže tak velká změna to nebyla. I když to na první dobrou vypadá, že rezorty kultura a finance jsou témata od sebe zdánlivě vzdálená, tak to tak není. Téměř
u všeho totiž dříve nebo později skončíte u toho, zda na to máte či nemáte dostatek peněz, a pokud nemáte, vyvstává otázka, kde je vzít. 

Kulturní obec je hodně specifická a musím se přiznat, že porozumět jí dá někdy velkou práci. Co je však opravdová výzva, je pokračovat v projektech, které byly v Ostravě v kulturní infrastruktuře nastartovány. Zmíním především novou koncertní halu a rekonstrukci Domu kultury. Je to skutečně největší stavba, kterou za poslední roky město plánuje.  Aktuálně již v lokalitě probíhají přípravné stavební práce, tedy první etapa celé stavby. Doufám, že se nám podaří v příštím roce zahájit etapu druhou, tedy už stavbu haly samotné.

Můžete rozvést, jakým způsobem prosazujete podporu kultury v rámci ostatních oblastí? 

Oddělení kultury je od roku 2023 součástí odboru společně s oddělením školství a oddělením strategie a projektů ve vzdělávání, neb vedení města vnímalo důležitost propojení obou sektorů. Oddělení kultury se dále aktivně zapojuje do pracovních skupin napříč různými agendami. Aktuálně je i součástí debat k novému strategickému plánu rozvoje města FAJNOVA, cílem je prosadit kulturu do strategie města jakožto jeho nedílnou součást a nástroj definovaných problémů/příležitostí města. 

Jak se vyvíjely výdaje města Ostravy na kulturu v posledních letech ve srovnání s předcovidovým rokem 2019? Jaké jsou výdaje na kulturu města Ostravy v tomto roce?

Od roku 2019 do roku 2023 výdaje na kulturu stoupaly, a to především v oblasti neinvestičních nákladů. Pro srovnání – v roce 2019 činily neinvestiční výdaje 716 mil. Kč, v roce 2023 967 mil. Kč. Samozřejmě drobné výkyvy nastaly
v covidových letech. 

Pro rok 2024 jsme v důsledku vládního balíčku a s predikcemi podílu na celorepublikovém výnosu sdílených daní museli hledat úspory. Při sestavování rozpočtu jsme tedy počítali s 2% úsporou na mandatorní výdaje, které se dotkly všech rezortů, vč. městem zřizovaných organizací. V oblasti kultury byla pro rok 2024 schválena částka 917 mil. Kč na neinvestiční výdaje a částka 860 mil. na investiční výdaje. V dílčích oblastech jsme tedy „škrtali,“ prioritou však bylo naopak posílit investiční výdaje, které považujeme za strategické pro rozvoj v různých oblastech, vč. kultury. Celkové výdaje na kulturu, vč. investičních nákladů, jsou tak ve srovnání s předchozími lety vyšší. Oproti roku 2023 je plánovaný objem financí vyšší o více než 500 mil. Kč.

Jaké jste zaznamenali změny v současném stavu kultury v důsledku pandemie a dalších krizí – finanční, energetické, válečné? 

Změny jsme zaznamenali – krize měla samozřejmě dopad na zvýšení cen – služeb, produktů – vše se dotklo každé organizace, nejen v kultuře. I z tohoto důvodu město Ostrava navýšilo pro rok 2023 rozpočet, abychom alespoň částečně pomohli kompenzovat dramatický nárůst cen.

Zaznamenáváte snížení návštěvnosti kulturních institucí? Vrátila se již návštěvnost na úroveň před covidem? Změnilo se chování publika/návštěvníků kulturních akcí a organizací? 

Návštěvnost velmi ovlivnila covidová doba, výsledky za rok 2022 nedosáhly předcovidových čísel. Sledujeme ale vzestupnou tendenci. Rok 2022 proti roku 2021 si co do návštěvnosti u např. námi zřizovaných divadel ve všech případech polepšil. Průměrná návštěvnost tří divadel 2021: 61,51 %, 2022: 74,31 %. I první polovina roku 2023 vypadá příznivě – z dostupných dat je orientační průměrná návštěvnost 90 %. Divadla jsou aktivní, přijímají nové strategie (např. po covidu si NDM nechalo zpracovat sociologickou studii, na jejímž základě podniká další kroky – viz např. nový koncept platformy Klub mladého diváka, který propojí kulturní organizace napříč Ostravou, aby společně synergicky podporovali komunitu mladých návštěvníků).

Sledujete snížení nebo zvýšení výkonů kulturních organizací, co se týče počtu akcí a rozsahu služeb? Docházejí samy organizace k nějaké revizi vlastní činnosti, jejího zaměření ve snaze zvyšovat kvalitu na úkor kvantity? 

Nesledujeme dramatické výkyvy v produkci kulturních organizací. Otázka případné revize vlastní činnosti je spíše dotaz na každou organizaci zvlášť, jak přistupuje k programové nabídce. 

A co zvýšení online aktivit, udržela se nebo se nějak rozvinula tato covidová zkušenost do současnosti? 

Řada organizací během covidu zvýšila své online aktivity a některé v nich i nadále pokračují. Například Divadlo Mír (založení platformy MírPlay), online přednášky, výstavy, besedy, (Klub Fiducia, Galerie výtvarného umění v Ostravě), podcasty (MAPPA, Národní divadlo moravskoslezské) apod. 

Sledujete po covidu větší míru spolupráce mezi různými subjekty? 

Větší míru spolupráce sledujeme, ale nelze s jistotou říci, že jde o důsledek covidu. Domníváme se, že spolupráce je obecně přínosná, což si organizace uvědomují. 

A co ekologická udržitelnost? Zaznamenáváte zvýšený zájem udržitelnosti ze strany kulturních subjektů?

Za rok 2021 a 2022 realizovala řada našich organizací projekty za účelem energetických úspor (DLO: přechod na LED technologie, KMO: zateplení, OM: výměna osvětlení, LKMŠ: výměna kotlů), řada projektů je dále plánována (NDM
a DLO: instalace fotovoltaiky, KMO: výměna osvětlení a vzduchotechniky apod.). Řada organizací se navíc tématem environmentální udržitelnosti zabývá dlouhodobě (KMO: vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí, Den Země, PLATO: výstavy s tématem environmentu, projekt Zahrada přítomnosti s využitím principů permakultury, Colours of Ostrava – strategie udržitelnosti – také si zadali studii eko dopadů využívání plastu/vratných kelímků na festivalu). Tedy vybrané organizace – není jich moc – mají k tématu velmi blízko. Za tímto účelem jsme zorganizovali i setkání k tématu udržitelnosti v kultuře. Masovou návštěvnost to však nemělo, tedy opravdu je to zatím téma jen pro určité subjekty. 

Náhled do koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy #KULTURA2030.

Město Ostrava má od roku 2021 novou strategii rozvoje kultury a kreativních průmyslů. Ztotožňujete se s ní?

Ano, nastavení koncepce – strategie a konkrétních opatření – vychází z reálných potřeb zástupců kulturních
a kreativních odvětví (vč. dalších zainteresovaných stran), kteří se podíleli na přípravě koncepce. Samozřejmě je každoročně nutné zrevidovat, co je urgentní a jaké cesty vedou k naplnění jednotlivých opatření. Naše koncepce je plán, ale i ten je nutné revidovat s ohledem na nové podněty. I proto se se zástupci kulturních a kreativních odvětví setkáváme a diskutujeme o aktuálních potřebách. 

Máte pocit, že se do diskuzí v rámci přípravy koncepce promítla nějaká změna hodnot právě v souvislosti
s covidem?

Koncepce byla realizována v covidové době, takže přirozeně diskuze reagovaly i na potenciální důsledky covidu (např. otázka citlivosti subjektů kulturní a kreativní oblasti na krize, otázka financování a nových možných nástrojů podpory apod.).  

Co vnímáte na nové koncepci jako nejdůležitější? Která opatření jsou pro vás prioritou v horizontu nejbližších let?

Po přijetí koncepce bylo nejdůležitější zajistit, aby bylo možné koncepci vůbec naplňovat, což se nám povedlo obsazením místa koordinátora pro kulturu (k dnešnímu datu tuto funkci zastávají dvě osoby). Pro další aktivity pak bylo základním předpokladem zabývat se posílením komunikace mezi úřadem a kulturní sférou, což se nám také podařilo nastavením nových komunikačních kanálů (newseletter, FB, pracovní skupiny, setkání). Od té doby se zabýváme řadou dílčích opatření, např. optimalizace grantového systému (digitalizace, zjednodušení, zavedení systému zpětné vazby, doplnění komise zástupci kulturní sféry), vznik vzdělávací platformy pro pracovníky v kulturním sektoru (marketing, fundraising) a další.

Jak máte nastavené vyhodnocování nové koncepce? Pracujete s akčními plány? Jak se vám v třetím roce daří naplňovat konkrétní opatření?

Každoročně vzniká jednoletý akční plán, který je na konci daného kalendářního roku vyhodnocen. V případě prvních dvou akčních plánů se podařilo zejména následující: 

• vytvoření pracovního místa kulturního koordinátora, který zodpovídá za dílčí kroky při naplňování koncepce (od roku 2023 máme na pozici koordinátorky dvě)
• realizace pravidelných vzdělávacích seminářů pro pracovníky KKO (pravidelný seminář pro žadatele o dotace, ale také semináře v jiných oblastech)
• dokončení rekonstrukce budovy bývalých jatek – městská galerie PLATO, rekonstrukce DK Poklad
• nastavení nových komunikačních kanálů pro zástupce kulturní sféry (pravidelný newsletter, neformální FB skupina, pravidelná setkání/kulaté stoly, antikolizní kalendář)
• navázání spolupráce s JAMU při mapování kulturně-společenského zázemí
• další projekty, které jsou nadále „v běhu“

Má město nějakou komunikační strategii, která by veřejnost informovala o tom, jak při implementaci strategie postupujete?

Stěžejní je především komunikace se zástupci kulturní sféry, se kterými se od doby vzniku koncepce scházíme cca 2x ročně v rámci tzv. strategického týmu (nově strategické café). Diskutujeme nad aktuálními problémy, vč. postupu naplňování koncepce. 

Strategie klade důraz na infrastrukturu a městský rozvoj. Jak s takovou ambicí plánujete pracovat?

Město úspěšně dokončilo některé z projektů v koncepci definovaných – rekonstrukce bývalých městských jatek, DK Poklad, nyní jsou v procesu projekty nového koncertního sálu, rekonstrukce Grossmannovy vily a rekonstrukce Pavilonu G. Mimo tyto projekty, jejichž nositelem je samotné město nebo jimi zřízená organizace, se samozřejmě ve městě realizují projekty jiných subjektů. Černá kostka, bývalá textilie Ostravica, vznik nového objektu Futureum apod. Kromě podpory infrastrukturních projektů se oddělení kultury zabývá komunikací s nositeli/budoucími provozovateli o plánované náplni a snaze začlenit tyto prostory do metabolismu celého města. Infrastruktura však není jen
o budovách, ale také o veřejném prostoru obecně – zde stojí za zmínku např. spolupráce města s Ostravskou univerzitou, která je realizátorem výzkumného projektu zabývajícího se walkabilitou, tedy průchodností městského prostoru.  

Budoucí podoba zrekonstruovaného Domu kultury města Ostravy  s novou koncertní halou. Vizualizace: Steven Holl Architects.

Výše dotací pro neziskovky na úrovni krajů je považována za velmi nízkou. Někteří žadatelé nepovažují výši podpory za adekvátní vynaložené práci na zpracování žádosti. Jak je to u vás a jak vnímáte u nás běžnou praxi grantových programů dát každému ze žadatelů aspoň něco, tedy podpořit více žadatelů menšími obnosy? 

Vhodnější je podporu tzv. „nedrobit“ a raději podpořit menší počet skutečně kvalitních projektů. Je však na komisi kultury, jakým způsobem přistoupí k návrhu rozdělení dotací. Orgány města doporučení komise zpravidla plně respektují.

Zde je modelový příklad za rok 2023 – rozdíl mezi přijatými žádostmi/požadavky a podpořenými/výše dotací (je nutné upozornit, že mezi žadateli o dotace není jen nezisková scéna, náš program je otevřený i obchodním společnostem, PO kraje apod.).

Co se týče podílu přiznané dotace k výši původních požadavků, podpořený projekt dostal v průměru 67,5 % z požadované dotace.

Existuje v rámci vašeho dotačního systému prostupnost? Může se někdo z nižších kategorií dostat k víceletému financování, anebo naopak může někdo propadnout? 

Dotační program města Ostravy v oblasti kultury, ostatně jako samotná koncepce, zavedla podmínku minimálního procenta na tzv. nové projekty. Tedy aby se podpora necyklila, ale šanci dostávaly i nápady zcela nové. Šanci mají
i noví žadatelé, neb náš dotační program nestanovuje podmínku pro minimální délku existence žadatele. Takže v tomhle ohledu se snažíme prostupnost zajistit. K otázce víceletého financování: je zcela na zvážení a doporučení komise kultury, komu dá „důvěru“ a doporučí jeho projekt/činnost k poskytnutí víceleté dotace. Mezi aktuálními příjemci víceleté dotace pro období 2021–2024 jsou projekty s hlubokou tradicí, ale i projekty menších/nových organizací, např. POST BELLUM (regionální vznikla v roce 2018), Studio G (divadelní scéna vznikla v roce 2019) apod. Prostupnost tedy je, záleží na kvalitě projektu prezentovaného komisi.  

Plánujete s novou strategií nějaké významnější změny v cílech či hodnotících kritériích jednotlivých programů? Či vznik nových programů/výzev? 

V roce 2024 nám bude končit programové období dotačního programu pro podporu rozvoje kultury (2021–2024). Odd. kultury začíná pracovat na přípravě nového období (2025–2028), priority, náměty/novinky teprve budeme probírat v rámci oddělení a s komisí kultury. Některé z priorit, které už byly KK definovány: podpora zázemí nezřizované kultury (studia, ateliéry...), podpora mladých začínajících umělců a studentů umění. Jakou formou, je na budoucí diskuzi.

Považujete podporu kultury a kreativních odvětví v rámci Národního plánu obnovy za přínosnou pro rozvoj sektoru? 

Národní plán obnovy je určitě přínosný, pro kulturní a kreativní odvětví může být dobrým stimulem. Bude určitě nezbytné, aby byly dílčí výzvy vyhodnoceny, aby města, kraje, ale i ministerstvo měly zpětnou vazbu k dobrým příkladům praxe, která se osvědčila (nové inovativní projekty apod.). Díky NPO byly jen v Ostravě podpořeny velmi přínosné projekty. Podařila se rozjet například konference Talent City, jejíž součástí je i blok o kreativitě a kreativním vzdělávání. V rámci tohoto bloku můžeme jako pořadatel prezentovat inspirativní projekty našich kulturních organizací nejen kulturnímu sektoru, ale i školám, pedagogům. 

Další projekty:

Pozn. za výzvu Kreativní vouchery nemáme žádná data, pouze za MSK v roce 2023, v rámci kterého bylo podpořeno 110 projektů spolupráce kreativců (např. grafik) a malého/středního podniku. Výzva Rozvoj regionálních kulturních
a kreativních center – malá centra – byla určena pouze obcím do 10 tis. obyvatel. 

V souvislosti se statusem umělce, což je také jedním z témat NPO, např. v Rakousku zavedli proces férovosti
a i na úrovni krajů se snaží nastavovat podmínky grantů tak, aby byly zajištěny férové odměny pro umělce
i další kulturní pracovníky. Víte o tom? Jak se na to díváte? 

Rakouský systém v podmínkách dotací neznáme, víme pouze o iniciativách různých zahraničních profesních asociací, které se snaží nastavovat prahové limity v oblasti uměleckých honorářů (aby nedocházelo k tomu, že jsou umělci najímáni za nedůstojné výše odměn a tím dlouhodobě křiví trh). U nás nic takového možné prozatím není – snahy nastavit minimální hodinovou sazbu byla vždy ÚOHS trestána (viz např. sdružení tlumočníků). Co se týče nějaké implementace do grantového programu, museli bychom se seznámit s konkrétním příkladem rakouské praxe a ověřit, zda by to nemělo nějakou legislativní překážku.

Spolupracujete cíleněji s jinými kraji či městy?

Oddělení kultury se scházelo s vybranými většími městy (Brno, Olomouc, Pardubice, Hradec Králové, Plzeň, Jihlava, Zlín). Společná setkání proběhla v Brně (iniciační schůze), Olomouci (téma dotace), Ostravě (téma příspěvkové organizace). Jedná se o sdílení zkušeností/problémových oblastí na úrovni úředníků. Odd. kultury samozřejmě v případě potřeby využívá tyto kontakty pro případné konzultace. 

Jak vidíte budoucí vývoj kultury? Ministerstvo kultury tvrdí, že brzy nebudou žádné peníze, protože vláda musí škrtat a skončí národní plán obnovy. A financím na krajích a městech se to asi také nevyhne.   

Kultura už několikrát prokázala, že je schopná obstát v náročných podmínkách, neb je po ní poptávka, je součástí života každého občana. Hledá si cesty a umí se přizpůsobit novým výzvám. Samozřejmě město Ostrava se vždy bude snažit maximálně ji podpořit v ustání všech možných krizí i v jejím dalším rozvoji. 

Rozhovor vznikl v rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture Institutu umění – Divadelního ústavu a Arts and Culture Norway (dříve Arts Council Norway). Jeho cílem je zmapovat změny a potřeby kulturních organizací a jednotlivců na mezinárodní i národní úrovni a navrhnout doporučení pro nové nastavení jejich podpory na evropské i národní úrovni. 

Lucie Baránková Vilamová je náměstkyně primátora pro finance a kulturu, starostka městského obvodu Poruba s gescemi strategický rozvoj a finance a garantka participativního rozpočtu Naše Poruba !!!. Je absolventkou VŠB–TU Ostrava a v profesní praxi se zabývala projektovým řízením, obchodem či marketingem. Rovněž přednášela na vysokých školách marketing či obchod a vedla diplomové práce.

Odkazy: Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy #KULTURA2030

Foto: Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy #KULTURA2030, archiv oddělení kultury města Ostrava.

Čtěte dál /