Stále častěji se mluví o tom, že kreativita umí rozhýbat byznys anebo být přímo u zrodu nového produktu. Nedávný čtvrtý ročník národního finále soutěže Creative Business Cup (CBC) ukázal, že v Česku je o kreativní podnikání zájem. Do mezinárodního finále v Kodani bude v roce 2021 vyslán opět silný zástupce.  

Soutěž CBC pořádá agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CI), která je národním partnerem neziskové organizace Creative Business Network, jež soutěž pro začínající podnikatele z kulturních a kreativních odvětví pořádá již řadu let. Soutěží a podpůrných programů pro start-upy není v dnešní době málo. Tato aktivita CI se však zaměřuje na start-upy vzešlé z know-how kreativních odvětví, jako jsou design, software, videohry, 3D tiskárny, móda, architektura, reklama, film, fotografie, gastronomie, volnočasové aktivity, hračky, hudba nebo audiovize.

„Kreativita je nevyčerpatelný zdroj, na rozdíl od všech ostatních zdrojů, které tady máme. Kulturní a kreativní průmysly jsou v České republice na vzestupu,“ odůvodňuje zájem CI Markéta Přenosilová, ředitelka Divize startupů. „Oblast kreativní ekonomiky má podle nás velký potenciál zejména do budoucna. Bez kreativity se neobejde kvalitní výzkum, inovace ani vzdělávací proces. Nové technologie dávají prostor pro kreativní řešení problémů a společenských výzev,“ stvrzuje Patrik Reichl, generální ředitel CzechInvestu.

Nenech to být a ozvi se

Z třiceti přihlášených se před porotou a diváky představilo devět firem, které mají svůj produkt, ale hledají svého investora nebo cestu na zahraniční trh. Je přirozené, že podobně jako v minulých ročnících byly hojně zastoupeny projekty řešené formou online aplikací. Pomyslně se nejvíce odklánějí od tradičně vnímaných kreativních profesí, ale vyžadují vysokou míru flexibility, neustálý progres vůči trhu a technologiím a dokonalé napojení na své uživatele v čase a místě. Konkurenceschopná a jedinečná aplikace se bez kreativních procesů obejde jen stěží. Kreativní (designové) myšlení je vlastní i českému vítězi CBC, který v brněnském prostoru Industra obhájil byznysový potenciál a udržitelnost svého produktu.

Jméno vítěze Jan Sláma a název FaceUp jistě neslyšíte naposledy. Možná projekt znáte pod zkratkou NNTB. Tu Sláma založil v Brně se spolužáky Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem. „Nenech to být a ozvi se skrz NNTB“, takto vyzývají studenty studenti z týmu FaceUp Technology už 1300 dní. Mladý tým podnikatelů věří, že boj proti šikaně je řešitelný i online. Na 160 tisíc studentů jenom v USA odmítá jít do školy, protože se necítí v kolektivu bezpečně. Podobné problémy ale zasahují i pracovní prostředí firem. Klientem je v tomto případě mlčící většina. Aplikaci FaceUp stahují školy, studenti, organizace, ale i firmy po celém světě a pomáhají reportovat problémy, které vidí kolem sebe. Anonymní oznamování mimo školní lavice a firemní kanceláře zaujalo do této chvíle 1800 organizací na třech kontinentech. Tým FaceUp zapojuje odborníky z dalších profesí.

Rodina, škola, radnice. Podporu podnikání lze hledat na různých místech

V Kodani zaujme Jan Sláma možná i tím, že bude jedním z nejmladších prezentujících. Sláma podniká od třinácti let, značku FaceUp založil v sedmnácti a letos, ve svých dvaceti letech, byl nominován do mezinárodního klání o nejlepší kreativní start-up světa. Svou cestu k podnikání nám popsal takto: „Od dětství jsem chtěl dělat věci jinak, měl jsem netradiční koníčky a byl jsem zkrátka ten divnej. Když jsem asi ve dvanácti letech čekal jednou u zubaře, slyšel jsem v rádiu, že Facebook vstoupil na burzu. Na všechna ta nová slova, která přitom zmiňovali (akcie, burza, investice), jsem se zeptal táty. Mým začátkem byl nákup akcie za padesát korun. Tak začalo moje podnikání a později i chuť dělat něco vlastního. První úspěšnou aplikací byl Tahák do kapsy, který měl stovky tisíc instalací.“ Jan Sláma a jeho kolega jsou příkladem toho, že je reálné skloubit talent a podnikavost již ve školním věku. Přístup gymnázia a rodiny byl jistě zásadní. Vedení školy reflektovalo potřeby mladých podnikatelů a nastavilo pro studenty speciální režim učení a plnění zkoušek. Na univerzitu se však Jan Sláma po maturitě nechystá, jeho projekty ho zaměstnávají natolik, že už nejde dál čas pro školu a firmu kombinovat. Brněnská firma se plánuje rozšiřovat ku Praze,   kreativní tým však hodlá ponechat v Brně. Jako by české finále CBC bylo dalším potvrzením brněnské pozice. Kreativita se tomuto městu nevyhýbá a věřme, že se jí nevyhne ani vedení města. Záštitu nad akcí ostatně přijala i primátorka Brna Markéta Vaňková, která vyzdvihla místní potenciál a přislíbila další podporu kreativcům: „Město Brno se snaží vytvořit dobré podmínky pro inovační podnikání. S Jihomoravským krajem a univerzitami jsme už v roce 2003 založili inovační centrum JIC. Pět let propojujeme regionální podnikatele s kreativci pomocí kreativních voucherů, pro příští rok na ně vyčleníme 4,5 milionu korun. Usilujeme také o vytvoření zázemí pro profesionály v různých odvětvích kreativního průmyslu. K tomu směřuje přestavba někdejší káznice na Cejlu na kreativní centrum. Než se to ale podaří, mohou se designéři, herní vývojáři, nahrávací studia a další usadit v novém kreativním hubu KUMST. A protože jen v brněnských firmách spadajících mezi kulturní a kreativní průmysly pracuje přes dvacet tisíc lidí, nepřekvapuje mě, že v letošním národním kole soutěže Creative Business Cup má Brno své zástupce.“

Kreativita přemýšlí jinak

Stejně jako v Kodani, i u nás porotci posuzují u soutěžících tři pilíře kritérií:

1/ kreativita (inovace v oboru, uživatelské řešení, míra kreativních procesů);
2/ tržní potenciál (analýza trhu, konkurenční výhody, škálovatelnost produktu);
3/ podnikatelský záměr a exekutiva (tým a manažerské zkušenosti, byznys model, investiční potenciál).

Devět prezentujících muselo stihnout shrnout uvedené požadavky a popis produktu ve třech minutách a zodpovědět doplňující otázky poroty. Soutěž CBC není jen o cenách pro první tři místa. Velkou odměnou je také posun všech účastníků v prezentačních dovednostech. Jednoho soutěžícího označil porotce předem za vítěze večera poté, co svůj projekt zvládl odprezentovat až na druhý pokus. Pro podnikání je zásadní po každém nevydařeném kroku vstát a udělat nový krok, vyzdvihl porotce. Pitching je v českém prostředí již známý pojem, ale není nutně dovedností všech podnikatelů. Soutěže, networkingové akce a konference pomáhají rozvíjet měkké dovednosti, budovat kontakty a odvahu mluvit o svých nápadech a ambicích, tříbit si v diskusi své slabé i silné stránky.

Stále si nejste jistí, proč se tyto start-upy vyčleňují z těch ostatních, proč existuje tato soutěž? CBC sice cílí na několik kulturních a kreativních odvětví, kterým pragmaticky říkáme kreativní průmysly, i tak nám ale zůstává otevřený prostor k nelehké interpretaci toho, co je kreativní podnikání, kde všude ho hledat a čím ho vymezovat. Není to však v rozporu. Škatulkování do odvětví bude čím dál složitější a můžeme se těšit na produkty a projekty, které budou častěji postavené na překračování hranic a prolínání profesí. Potýkáme se s pojmoslovím, které, zdá se, už nikdy nenajde svou stabilní definici a samo o sobě vyžaduje naši flexibilitu a změnu myšlení. Jako další je potřeba vlastní zkušenost. Kreativní start-up raději staví na ryze osobní poptávce po produktu, který je potřeba teprve vymyslet, nikoli na zlepšování něčeho, co již známe.

Kreativita vede k udržitelnosti

„Kreativita z mého pohledu nejdříve znamenala designérství a umění. Až pak jsem si uvědomil, že je to vlastně i mojí zálibou už od dětství. Širší vnímání kreativity je o tom, že se nedržíme zavedených principů, ale snažíme se odlišit od mainstreamu a dělat věci po svém,“ uvedl Jan Sláma. Ano, učíme se, co jsou kulturní a kreativní odvětví, že vycházejí z tvorby, originality a že i umělecký pohled na věc umí prorůst do dalších sfér podnikání. Vidět věci z jiného úhlu bude potřeba i s ohledem na poptávku po ekologických a udržitelných řešeních. To, že cesta ke kreativitě je cestou k udržitelnosti, naznačoval i letošní ročník CBC. Finalisté uvěřitelně cílili na společenskou odpovědnost a sociální či environmentální přesahy.

Ofform 3D (2. místo) staví na efektivním přístupu k navrhování módy pomocí technologie vizualizací a digitalizace návrhů i celé přehlídky oděvů. CityZen přináší českou výrobu oděvů, na kterých neuvidíte pot nebo skvrny ani po delší době nošení, a to při zachování prodyšnosti a maximální funkčnosti bavlněného přírodního materiálu. Pomocí Forsage budete vědět, jak vyzrát na problémy včelařství. Propojením tradičního řemesla a know-how včelařství, technologií a kreativity při čtení dat vznikla aplikace, která vám ukáže stav vašeho včelstva. Hayaku umožňuje zrakově postiženým číst bankovky celého světa. Jejich Cash Reader umí jako jediná aplikace na světě rozeznat přes osm set bankovek devadesáti světových měn. Od microFeeld si můžete zakoupit hydroponické misky pro snadné domácí celoroční pěstování listové zeleniny, tzv. microgreens. Všechny soutěžící si můžete prostudovat zde.

Úspěšně podnikat se dá i bez notné dávky kreativity. S kreativci z tzv. kulturních a kreativních odvětví se ale nevyhnutelně potkáte ve chvíli, kdy vás budou zajímat inovace nebo budete chtít investovat do (udržitelného) rozvoje vaší firmy, organizace, komunity, případně vašeho města či planety.

Hledání nových start-upů zahájeno

FaceUp nyní čeká bohatý matchmaking s partnery a bude mít k dispozici mentoringové a konzultační hodiny od Microsoftu nebo Impact Hubu. Po soutěži se firma domluvila i na využití služeb nového kreativního hubu v Brně Kumst. Taktéž CI pracuje na mediální propagaci start-upu přes vlastní, ale i spřátelené mediální subjekty.

Na další ročník se můžeme těšit, doufejme, na jaře 2021. Tam by se měl vybrat druhý zástupce do globálního finále v Kodani. Pokud to pandemie dovolí, mělo by se konat na přelomu června a července 2021. Dle dosavadního hodnocení CzechInvestu a dalších příznivců soutěže se kvalita soutěžících spíše zvyšuje a postupně se daří dostat soutěž i do povědomí začínajících podnikatelů. Každoročně CI obdrží kolem 30–40 relevantních přihlášek, které prošly preselekční komisí a mají všechny náležitosti. CI ale také  start-upy napřímo oslovuje. Pro další ročník už má několik tipů, prozradila nám Markéta Mentelová, koordinátorka soutěže a specialistka na kreativní průmysly CzechInvestu. 

Odkazy: CzechInvest ; FB profil soutěže

Mohly by vás zajímat/