Brněnský kreativní hub KUMST věnoval jeden z jarních tematických bloků televizní tvorbě. Zástupci streamovacích platforem Saša Michailidis (akviziční manažer pro HBO Europe), Diana Tabakov (manažerka akvizic DAFilms.cz) a Eva Pjajčíková (šéfredaktorka iVysílání České televize) se sešli, aby hovořili o změnách v distribučním prostředí v souvislosti s přeměnou společnosti po pandemii. O výzvách audiovizuálního průmyslu ve zlaté éře streamovacích platforem a nutnosti stále se vzdělávat a formovat novou generaci televizních tvůrců promluvila zakladatelka Televizního institutu v Brně Kamila Zlatušková.

Není překvapivé, že nejvíce audiovizuální tvorby diváci přijímají v podobě obsahu vytvořeného televizní produkcí a v rámci streamovacích platforem. Pandemie, která v nedávných letech vzala svět útokem, zásadně proměnila způsob, jakým tuto tvorbu diváci konzumují. Na nemožnost chodit do kin reagovaly platformy představováním filmů, jež byly svým charakterem předurčeny ke sledování na velkém plátně. Upravila se kvůli tomu pravidla hry pro distributory, tvůrce i producenty. Bylo nezbytné začít experimentovat s formáty a hledat nové modely a cesty, například produkci lokální tvorby, která je zajímavá i pro zahraniční distributory. Abychom vykročili ze stereotypu, který o zemích východní Evropy pojednává jako o místě produkujícím převážně mýdlové opery, je třeba nadále restrukturalizovat stávající způsob tvorby. Profesionálům z oblasti televizní tvorby je proto nutné poskytnout přístup k novým vědomostem a poznatkům, aby se zrodila nová generace různorodých a všestranných tvůrců.

Foto: Jakub Čermák

Festival Serial Killer

Mezinárodní festival televizní a online seriálové tvorby se v moravské metropoli koná každý podzim už od roku 2018. Zakladatelka a ředitelka festivalu Kamila Zlatušková je jednou z nejvýraznějších postav televizní scény. Její nonkonformní působení a hledání cesty mimo zaběhlé pořádky na poli audiovizuální tvorby od počátku budily pozornost a byly palivem pro vedení diskuse o stavu televizní produkce v Česku. Během své dosavadní kariéry pracovala jako dramaturgyně a kreativní producentka pro veřejnoprávní Českou televizi, ale také působila na volné noze. V současnosti vyučuje na pražské FAMU, kde dříve vykonávala činnost proděkanky. Nelze přehlédnout její stopu nejen jako tvůrkyně, ale ani jako osobnosti, která nabourává status quo a pomáhá otevírat dveře relevantním tématům.

„Prvotní myšlence vytvořit festival Serial Killer dal vzniknout rozhovor s ředitelem filmového festivalu Berlinale. Ten vyjádřil lítost nad nemožností uvést řadu skvělých televizních seriálů, protože nezapadají do formátu Berlinale. Ani v Česku se do té doby navzdory řadě probíhajících filmových a dokumentárních festivalů, mnohdy mezinárodního věhlasu a světové kvality, televizní tvorbě nevěnovala velká pozornost a festival týkající se tohoto žánru chyběl. Tehdejší členky a členové brněnského zastupitelstva vyjádřili zájem o konání festivalu a možnou podporu projektu za podmínky, že se jeho domovským městem stane Brno. Konání mezinárodních festivalů mimo hlavní města má své opodstatnění. Jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, pokud se festival koná v semknutějším prostředí, efektivita navazování kontaktů je výrazně vyšší,“ poukazuje Kamila Zlatušková. A právě navazování kontaktů je jedním za zásadních úkolů festivalu. Primárním cílem projektu bylo vytvořit prostor, kde se budou setkávat diváci, profesionálové a akademici a bude tak docházet k propojování světů tvůrců a těch, kteří jsou motivací a formativní silou trhu. Místo, kde vedle projekcí probíhají diskuze a přednášky s důležitými osobnostmi lokální i světové scény. Prostor, kde může kvést tolik potřebný networking nejen s tvůrci, ale i s neméně důležitými zástupci platforem, kteří jsou v rozhodovacích pozicích. Během odborných debat a díky tvorbě sítě kontaktů vznikly nové podněty, a festival se tak stal prvotní hybnou silou pro projekty týkající se vzdělávání v oblasti audiovizuální tvorby.

Důležitou linkou festivalu je odborná debata za účasti zástupců evropských států, kteří hovoří o svých zkušenostech z oblasti televizní produkce. Každý rok je zaměřena na jednu zemi či oblast, která slouží jako inspirativní zdroj tvorby a jež prošla během poslední doby výrazným rozvojem. Do této kategorie patří například Skandinávie a Velká Británie. Velká proměna norské televizní produkce byla inspirací ke svolání ředitelů všech českých televizí k debatě na festivalové půdě s tehdejším ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Kamile Zlatuškové a vedení festivalu se tak podařilo zahájit diskuzi o nutnosti podpory studentů a vytváření vhodného klimatu pro růst a prosperitu televizní tvorby. Představitelé televizních společností se shodli na tom, že aby bylo možné otevřít se širšímu publiku a světovému divákovi, je nutná spolupráce a dialog. Dalším výstupem festivalu, který přináší výhody pro všechny zúčastněné, je přímá podpora vzdělávacích projektů od televizí. Během několika let se podařilo upozornit odborné i laické publikum na prostor východní Evropy, která byla a často stále je – jak už jsme zmínili – vnímána především jako oblast méně kvalitní televizní tvorby. 

Foto: Jakub Čáp

Brněnský televizní institut

I na počátku projektu televizního institutu stála Kamila Zlatušková.  Nápadem na vytvoření bakalářského studijního programu, který by poskytl celistvé vzdělání pro budoucí televizní tvůrce, oslovila vizionáře a investora do inovativních projektů Jiřího Hlavenku a v roce 2022 založili vzdělávací platformu se sídlem v Brně. Společně začali pracovat na projektu, který směřuje k vytvoření akreditovaného bakalářského studijního oboru, jenž bude těžit z působení v moravské metropoli. První ročník má být otevřen na podzim roku 2023. V odborné radě jsou výrazné zahraniční osobnosti, především ze severských zemí, které zajišťují odbornost a profesní kvality, ale i potřebný odstup a nadhled v mezinárodním měřítku.

Krátce po zahájení činnosti byl Brněnský televizní institut osloven mediální společností CME (Central European Media Enterprises), která vyjádřila zájem o navázání spolupráce. CME je majoritní silou v celém prostoru kulturní východní Evropy provozující televizní stanice. V České a Slovenské republice pod hlavičku CME spadají televize Nova, Markíza a digitální platforma Voyo. Spolupráce s CME dala vzniknout CME Content Academy, intenzivnímu dvouletému studijnímu programu, který studentům plně hradí televize Nova a Markíza.

„Přijímací řízení do studijního programu televizního institutu se koná dvakrát ročně, v současnosti jsou již dvě studijní skupiny. Studium se dělí na trimestry, praktická část probíhá v Praze a v zahraničí, zatímco teorie je vyučována v Brně. Mezi přednášející patří lokální i zahraniční osobnosti z televizní oblasti. Studijní plán zahrnuje účast na natáčení některých pořadů, kde studenti a studentky přicházejí s vlastními nápady a učí se, jak vypadá praxe mimo vzdělávací institut. Tato zkušenost pomáhá absolventům a absolventkám orientovat se v prostředí velkých korporátních televizí. Cílem je, aby absolventi a absolventky zastávali pozici showrunner. Měli by tedy být schopni zastřešovat autorskou i producentskou část práce na seriálové tvorbě. Důraz je kladen i na osobnost studentek a studentů a schopnosti ve specifických kategoriích. Díky tomu se pod vedením jednotlivých mentorů mohou rozvíjet individuální talenty. Výsledkem jsou samostatní, sebevědomí tvůrci, kteří si jsou vědomi svých silných a slabých stránek,“ popisuje cíle a uspořádání projektu Kamila Zlatušková. Součástí studijní smlouvy je placená spolupráce absolventů s televizí Nova a Markíza. Vzniká tak nová generace televizních tvůrců s komplexním vzděláním světových kvalit, jejichž audiovizuální počiny mohou být cestou k získání větší pozornosti zemí západní Evropy, tedy mezinárodního publika.  

Další vzdělávací programy Brněnského televizního institutu

Dobrá zpráva je, že někteří představitelé televizních společností si uvědomují důležitost vzdělávání a oslovují Brněnský televizní institut se zájmem o spolupráci. Dalším projektem je Primary Inspiration, který vznikl pro televizi Prima. Sestává z řady workshopů pro zaměstnance televize, kteří tak dostávají možnost prohlubovat své teoretické i praktické zkušenosti, na což při plném pracovním nasazení není mnoho času, pokud další vzdělávání nepodporuje zaměstnavatel. Navzdory lehké počáteční skepsi ze strany účastníků se projekt setkává s velmi pozitivní odezvou a je zřejmé, že i relativně krátký workshop s osobnostmi z audiovize i jiných oblastí může být velmi prospěšný i pro profesionály, kteří mají dostatek praxe.

Ve spolupráci s Netflixem, který televizní institut oslovil díky festivalu Serial Killer, vznikl další projekt Let’s Goal, Girls!, v překladu „Pojďme na to, holky!“. Má pomoci prolamovat bariéry v oblastech audiovizuální tvorby, kde dominantní pozici často zastávají muži. Program se realizuje formou přednášek na středních školách. Televizní institut oslovil dvanáct významných českých a slovenských režisérek a producentek, které se studentkami sdílí své myšlenky, zkušenosti a podílí se na motivaci nové generace dívek, protože zastoupení žen za kamerou má přímou souvislost s jejich počtem na obrazovkách. Podle výzkumu zveřejněného programem Kreativní Evropa MEDIA je zastoupení žen v audiovizuální tvorbě pouhých 20 %.

Foto: Tamara Pavlechová

Streamovací platformy

V současnosti jsou streamovací platformy výrazným činitelem, který prostřednictvím audiovizuální tvorby vstupuje do kulturního pole a do domácností většiny z nás. Také lze zaznamenat zvýšený zájem o regionální tvorbu, který projevují velké platformy. Zaujmout diváka může být náročnější, a tak velké platformy investují do vzdělávání filmových tvůrců a rozšiřují portfolio pořadů o takové, které přinášejí jiné a nové pohledy na nejrůznější sociální problematiku. To vše vytváří příznivější podmínky pro lokální tvůrce. Během posledních let zaznamenaly streamovací platformy nabízející systém VoD (Video on Demand – video podle požadavku) obrovský rozmach, dalo by se říci, že se jedná o jejich zlatou éru. „Vedle zaběhlých platforem, které se snaží upevnit vlastní pozici, se stále objevují nové – například lineární televize, založené na konceptu, že jeden program následuje druhý, aniž by divák mohl ovlivnit jejich pořadí, a streamovací platformy, kde si divák sám vybírá, co bude sledovat. Tato situace reflektuje generační proměnu společnosti; velká část mladých diváků televizi nevlastní a lineární vysílání prakticky nesleduje, naopak generace, které po většinu života audiovizuální tvorbu konzumovala skrze televizní obrazovky, zůstává věrná lineární televizi. Proměny spojené s růstem streamovacích platforem se ovšem netýkají jen televizní tvorby, ale promítají se i do filmové produkce. Situaci a pozici platforem proměnila pandemie, počet diváků výrazně vzrostl a společnosti musely zůstat flexibilní,“ říká Eva Pjajčíková, šéfredaktorka iVysílání České televize. Nyní v postpandemické době se ocitáme v období, které zásadně definuje, kam se bude dále ubírat budoucnost televizní a filmové tvorby a streamovacích platforem, zda se podaří pokračovat v rozvoji. Každý krok určuje, jestli daná platforma přežije i do dalšího období, a proto je nezbytné podporovat rozvoj lokální produkce.

Online platformy po pandemii 

Již před 16 lety vzniklo online kino DAFilms.cz, v českém prostředí poměrně ojedinělý počin. Se záměrem být světovou platformou uvádí ve spolupráci s mezinárodními filmovými festivaly do virtuálního prostředí premiéry filmů, obvykle festivalového a arthousového charakteru. Období pandemie znamenalo pro online kino nové možnosti a výzvy, zatímco fyzická kina musela být uzavřena. Platforma DAFilms.cz k sobě přitáhla pozornost tvůrců a producentů, kteří začali vidět příležitost a novou cestu v představování tvorby přes streamovací platformu. To proměnilo i přístup mnoha z nich a napomohlo k debatě, kudy se ubírat do budoucna. DAFilms během téměř dvouletého pandemického období uvedlo tituly ze 40 mezinárodních filmových festivalů, což by se dalo považovat za vrchol jeho působení. Období pro platformu nesporně zajímavé a plné nepřetržité práce dalo zástupcům poznat, kudy by se ubírala jejich cesta, pokud by byli hlavními partnery filmových festivalů. Rozhodli se však jít komornější cestou a navázat na původní záměry. „V současné době počet předplatitelů neroste tak rychle jako v době pandemie, ale roste počet filmů, které diváci konzumují,“ popisuje situaci Diana Tabakov, manažerka akvizic DAFilms.cz. 

Postpandemické období je pro audiovizuální tvorbu křehká doba hledání potřebné rovnováhy. Stejně jako kamenná kina se i mnoho platforem potýká s finančními problémy. Jsou způsobeny více faktory – poklesem platících diváků, investicemi do původní tvorby, nákupem práv na vysílání již existujících pořadů. U odborné veřejnosti sílí vědomí, že fungování streamovacích platforem a fungování kin jsou neoddělitelná témata, totéž platí pro televizní a filmovou tvorbu. Jedno nemůže vzkvétat bez druhého, sektory se přímo ovlivňují. „Obecně platí, že pokud je film úspěšný v kinech, bude úspěšný na platformách. Proto se hledá ideální forma vzájemné podpory a financování,“ říká Saša Michailidis, akviziční manažer pro HBO Europe. Dalším úskalím, se kterým se platformy a tvůrci obecně setkávají, je tak trochu znuděný a rozmazlený divák – takový divácký přístup může být důsledkem pandemie. „Je potřeba hledat cestu, jak nepřispívat k nadprodukci, ale zároveň ukojit potřeby diváka, který má k dispozici řadu platforem s nespočtem filmových a televizních produkcí, a přesto se potýká s problémem, že má pocit, že není co sledovat,“ dále popisuje Saša Michailidis.

Budoucnost televizní produkce

Kvalitní původní tvorba, tedy nikoli jen kopírování zahraničních formátů, vede ke sledovanosti. Kvalitní původní tvorbou se přitom rozumí taková, která hovoří o relevantních tématech, jež lze zpracovávat pouze v prostředí, kde jsou suverénní, soběstační, schopní tvůrci. Kamila Zlatušková klade důraz na fakt, že je třeba vybírat náměty, které se týkají našeho prostředí a specifičtější problematiky, nejedná se pouze o východiska přejatá. „To vše je závislé na investicích času a peněz do vzdělávání televizních a filmových tvůrců. Dalším důležitým faktorem jsou platformy, kde se mohou odborníci a diváci setkávat a tak utvářet profesní a sociální sítě. K tomu, aby se na mapu pro mezinárodní publikum dostaly projekty z východní Evropy, stačí pouze několik počinů, které zazáří a osloví zástupce evropských televizí,“ říká Kamila Zlatušková. Pokud chceme v rámci našeho prostředí vidět posun v tvorbě směrem k úspěšným západním formátům, je třeba investovat do lidských zdrojů, to znamená do vzdělávání, diverzity prostředí a tvůrců a v neposlední řadě do zapojení většího počtu žen do audiovizuální tvorby.

Odkazy: KUMST, Serrial Killer, Televizní institut, dafilms.cz

Čtěte dál/