Kreativní centrum v srdci turistické Prahy

Radniční domy v blízkosti Staroměstského náměstí vlastní hlavní město Praha. Posledních deset let byly prázdné. Magistrát je nyní pronajímá organizacím, které se pohybují v oblasti kultury, kreativního podnikání a vzdělávání. „Prázdný dům vždy znamená promarněnou příležitost. Jsem ráda, že radniční domy našly
nové využití. Historické centrum Prahy potřebuje místo, kde se mohou setkávat a vzájemně inspirovat
lidé z různých oborů,“ říká primátorka Adriana Krnáčová.

Nedávno jsme psali o Ostravě a projektu Refill na dočasné využití opuštěných prostor pro start-upy a subjekty z kreativně-kulturní a neziskové sféry, které místu dají novou duši. Alespoň dočasně. Dalším příkladem jsou nedávno otevřená pražská Karlínská kasárna. Praha na začátku října získala další takové místo – Pražské kreativní centrum (PKC).

Za proměnou radničních domů na Pražské kreativní centrum stojí projekt Kreativní Praha, který zvažuje nové modely podpory kultury a kreativních odvětví v hlavním městě. Na projektu se podílí pražská radnice a Institut plánování rozvoje města Prahy. „Praha se dlouhodobě profiluje jako město kulturního dědictví, není však pochyb o tom, že aktuálně není městem autentické živé kultury a žité kreativity. Často o tom sice mluvíme, přesto se nám dosud nepodařilo rozvinout kreativní potenciál Prahy v souladu s jejími možnostmi a potřebami. Co nám v tom brání? Chceme-li dnes posílit pozici Prahy v pomyslné soutěži s dalšími městy, musíme se zaměřit nejen na péči o to, co jsme zdědili, ale zejména na to, abychom značku ‚město kultury‘ naplnili skutečným obsahem,“ uvádí se na webových stránkách projektu kreativnipraha.eu.

PKC funguje na principu propojování mezi správou města, akademickou obcí, neziskovým sektorem a podnikateli nejen v kreativních odvětvích. Chce být otevřenou platformou, do které se můžou subjekty zapojit buď pronájmem prostor ke stálému působišti, nebo krátkodobým pronájmem pro speciální akce. Meze spolupráce se nekladou. A to i v souladu s návštěvníky. Klíčové je sdílení idejí a hodnot a „realizace programů ve třech tematických oblastech (chytré město a jeho centrum, podpora kreativních odvětví, vzdělávání pro 21. století)“, jak se uvádí v usnesení Rady hlavního města Prahy (18. 4. 2017).

Dveře PKC jsou otevřené především pro místní občany, laiky, odborníky a kohokoli se zájmem o kulturu a inovace. „Není to uzavřené pro pár vyvolených, nebudou tu jen kanceláře, ale prostor pro veřejnost,“ uvedl Miloš Říha, ředitel Skautského institutu, který zde působí už tři roky. Význam centra, nebo lépe řečeno klastru, spočívá také v tom, že necílí na turisty, jak je zvykem v této lukrativní lokalitě. „Cílem je posílit značku Prahy jako kulturního a kreativního lídra ČR a prezentovat Prahu jako ‚chytré‘ město 21. století, oživit prostor centra a nabídnout obyvatelům města i jeho návštěvníkům alternativu k převažující komercializaci historického jádra,“ uvádí se v usnesení Rady hlavního města Prahy.

V tuto chvíli PKC využívá dům U Minuty a dům U Zlatého rohu (Malé nám. 4/10, Praha 1). Ty byly v minulosti pronajímané pro jednorázové akce jako Designblok, Prague Design Week, Famufest a podobně. Blok tzv. radničních domů obsahuje ale dalších šest budov. Jeden z domů je po rekonstrukci a obyvatelný. V současné době vede magistrát jednání na jeho další využití. Adriana Krnáčová uvedla, že se zde uvažuje o kreativní dílně pro mladé designéry. „Ostatní domy jsou bez rekonstrukce dlouhodobě nepoužitelné,“ uvádí Marek Vácha z IPRu. Právě Institut plánování a rozvoje města Prahy celý projekt koordinuje a prostory subjektům pronajímá za zvýhodněnou jednotnou sazbu 800 Kč za metr čtvereční za rok. Nyní je v PKC pár volných míst k dlouhodobému pronájmu. Zájemci budou vybráni na základě kritérií v souladu s cíli a prioritami zmíněnými výše. Zároveň musí mít jejich oborová činnost inovativní přístup a přesah na mezinárodní úroveň a v neposlední řadě musí být také prospěšná pro Prahu, doplňuje David Kašpar z projektu Kreativní Praha.

Kromě Skautského institutu, který zde působí od roku 2015, na adrese nově sídlí start-up Air Ventures nebo informační centrum o vzdělávání EDUin. Zázemí tu má i sdružení Pragulic, iniciativa Prázdné domy, Máš umělecké střevo?, Kreativní Praha a další. V domech vznikly kanceláře, coworkingový prostor, zasedací místnosti či přednáškové sály. Konat se tu budou nejrůznější workshopy, semináře a přednášky pro veřejnost. Skautský institut zde uspořádal již cca 700 akcí. A nechybí ani kavárna s nabídkou za ceny bez turistické přirážky. „Jde o to, aby se sem lidi naučili chodit, zatím sem chodí jen skauti. Doufám, že budeme mít širší cílovou skupinu,“ uvedla Krnáčová. To se nemůže podařit, pokud bude chybět strategie, jak oslovit veřejnost. Aktuálně nemá potenciální návštěvník možnost dopátrat se, co se v PKC děje, pokud se nezajímá o jednotlivé subjekty, které zde sídlí. Například na facebookové stránce Skautského institutu lze nalézt pestrý program. Podle Davida Kašpara se webové stránky, které by souhrnně informovaly o programu v PKC, právě připravují.

Pražské kreativní centrum je příkladem nového mentálního nastavení pražského vedení, kdy už není prioritou spokojený turista, který tu utratí majlant, nasdílí foto na sociální sítě a vrátí se domů v očekávání, že zas přijede. Praha, turismem nasycená, je hladová po dalších příležitostech, které posílí její image. Inspiraci nalézá v zahraničních městech, která jsou v tomto směru mnohem dál. Proto vznikla Kreativní Praha – projekt na podporu koncepčního rozvoje kultury a kreativních odvětví v Praze, jehož cílem není jen PKC, a proto se v poslední době řeší, jak odlehčit turismem předimenzované centrum. Pražská informační služba, marketingová agentura propagující Prahu v zahraničí, nově nabízí výlety za poznáním do jiných městských částí Prahy, jako je například Karlín, Smíchov, Vršovice, Letná a další. Pomoci má také tzv. Art District 7 na Praze 7, o kterém jsme nedávno psali.

PKC je chvályhodným počinem, akorát je zpožděno v komunikaci s veřejností, ta by měla jít ruku v ruce s projektem. Tuto nedotaženost si lze vysvětlit nedávnými volbami do Poslanecké sněmovny a úsilím pražské politické garnitury pozitivně zapůsobit na voliče. Důležitější otázkou je však dočasnost, která nad PKC visí stejně jako například nad Karlínskými kasárnami. PKC je oficiálně povoleno Radou hlavního města Prahy na tři roky. Na dotaz, jaký bude osud radničních domů po roce 2020, Adriana Krnáčová odpovídá: „V každém případě to chceme udržet co nejdéle. Je dobře, že Praha jde tímto směrem. Podpora kreativity a start-upů je něco, čím bychom se chtěli profilovat i za hranicemi republiky. Máme Prague Startup Centre, kde se inkubují zajímavé projekty, a brzy vznikne další a podobné pozitivní ohlasy očekávám i od Pražského kreativního centra.“ Přes slibná vyjádření se nabízí palčivá otázka týkající se obecné podpory KKO. Proč se k nim často vkrádá onen moment dočasnosti? Je dočasnost běžný projev naší tekuté doby, nebo zde panuje určitá nedůvěra vůči KKO a tomu, jak se prosadí na trhu? Nejdřív jim dáme šanci a pak se uvidí, jak dokážou být lukrativní?

Odkaz: http://kreativnipraha.eu; @prazskekreativnicentrum
Foto: Institut plánování a rozvoje Prahy - IPR;
Text: Kateřina Přidalová

Mohlo by vás zajímat

Ostrava ví, jak na opuštěná místa

Nevyužité a chátrající prostory jsou palčivým problémem mnoha měst, a proto si jakékoli systematické aktivity, které by jej efektivně řešily, zaslouží pozornost. Věc se dá řešit mnoha způsoby. I z pozice městského zastupitelstva, jak ukazuje například zapojení Ostravy do mezinárodní sítě Refill, jejímž tématem je dočasné využití prostor, které z mnoha důvodů nelze pronajmout za tržní cenu.

Nechtěli jsme, aby kino zbourali

Budovu posledního kamenného kina v Liberci, chtělo město v roce 2008 prodat. V souvislosti s nově vybudovaným multiplexem s několika kinosály nebylo schopné najít konkurenceschopné využití budovy. Díky občanskému odporu se město nakonec rozhodlo architektonicky a funkčně unikátní stavbu pronajmout spolku Zachraňme kino Varšava, který se objekt snaží zrekonstruovat a vytvořit v něm multifunkční kulturní centrum. O tom, jak probíhalo vyjednávání a jak nyní Varšava žije, jsme si povídali s jedním z členů spolku Petrem Hubáčkem.