Umělecká řemesla

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů, 2016 -

„Základním znakem výrobků uměleckého řemesla je výrazný podíl ruční práce.
Výrobky uměleckého řemesla jsou zhotovovány z klasických přírodních materiálů původními, často jedinečnými výrobními postupy, hmatovými dovednostmi a technologiemi. Každý umělecko- řemeslný výrobek nese vždy osobitý rukopis svého tvůrce.“

"Přestože panuje skepse, že řemeslná výroba ztratila svůj společenský status a umě- lecká řemesla nemají v ČR dostatečnou podporu ze strany veřejných orgánů, poslední roky ukazují vyšší zájem o lidové motivy a ruční práci."

"I přes snížení sazby DPH na 10 % (v roce 2015) mají vyšší DPH na knihy jen země jako Albánie, Ukrajina, Bulharsko nebo Chile."

"V roce 1992 došlo na základě zrušení zákona 56/1957 Sb. k likvidaci Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí lidové umělecké výroby a tím
i k likvidaci sedmdesátileté činnosti v oblasti záchrany, obnovy, zachování a zejména rozvoje většiny oborů uměleckého řemesla."

"Budoucnost uměleckého řemesla a ruční výroby obecně je těžko odhadnutelná."

  1. Silná tradice napříč širokou škálou řemeslných oborů.

  2. Bohaté zkušeností a know-how řemeslníků.

  3. Silný osobní vztah většiny výrobců k jejich řemeslu.

  4. Řemeslníci nejsou závislí na dalších vstupech pro produkci. Ve své činnosti jsou vesměs soběstační, což se týká i prodeje ve vlastních prostorách.

  5. Existence zavedených a nárůst nových akcí typu jarmarků a trhů.

  6. Popularita vybraných produktů a dovedností v zahraničí (např. česká krajka) a zvyšující se zájem zahraničního trhu.

  7. Vzrůstající zájem široké veřejnosti o tvůrčí manuální řemeslnou činnost a zvy- šující se poptávka po kvalitních řemeslných výrobcích.

  8. Hustá síť uměleckých řemeslníků především v určitých regionech ČR (např. v regionu Uherského Hradiště jsou řemesla nejsilnějším odvětvím KKP).

  9. Existence a zavádění označování tradičních výrobků především na regionální úrovni.

  1. Umělecká řemesla stále ještě nejsou dostatečně vnímána jako nedílná součást současného životního stylu.

  2. Velmi nízké výdělky řemeslníků, kteří se mnohdy řemeslu věnují pouze jako svému koníčku.

  3. Nedostatečná podpora ze strany veřejných orgánů (stát, města, kraje).

  4. Neexistence definice, vymezení a nedostatečné zmapování a statistické zjišťování.

  5. Chybí obchodní síť zaměřená na nabídku řemeslných výrobků.

  6. Nedostatečná dostupnost specifických materiálů.

  7. Nízké povědomí laické i odborné veřejnosti o regionálních značkách.

  8. Není systémově zajištěna kvalita řemesel díky skutečnosti, že uměleckořemeslná povolání jsou zařazena do živností volných, a ne do živností vázaných. V tomto ohledu by bylo vhodné provést změnu živnostenského zákona.

  9. Nedostatečně využitý potenciál uměleckých řemesel v souvislosti s jinými odvětvími, především s cestovním ruchem a kulturním dědictvím (památky a muzea).

  10. Kapacita zastřešujících organizací či platforem je velmi nízká včetně jejich provázanosti s dalšími oblastmi (např. cestovním ruchem).

  11. Chybí systémové nastavení optimalizace a rozvoje vzdělávání – nerealizují se a neakreditují se obory, které jsou žádané na trhu práce (např. krejčí scénických kostýmů a krojů, prýmkař, umělecký kovolitec a cizelér). V některých oborech též sice existují školy, ale působí na nich nekvalifikovaní lektoři (např. dřevo, keramika).

  12. Není dostatečně podporována propagace a šíření povědomí o uměleckých řemeslech (v souvislosti se zvýšením prodeje na domácím i zahraničním trhu, zvyšováním dovedností i v souvislosti s náborem učňů a studentů).

  13. Výrobci nejsou často schopni reagovat na velké, především zahraniční objednávky.

  14. Určitá zahraniční nabídka řemeslných výrobků na domácím trhu (např. z Asie nebo Polska) je pro zákazníky cenově výhodnější, a tudíž představuje silnou konkurenci pro domácí výrobce.

  15. Absolventi uměleckořemeslných oborů nejsou dostatečně připraveni na praxi. V rámci jejich studia chybí výukové předměty zaměřené na výchovu k zachování a rozvoji uměleckořemeslných tradic, výuku cizích jazyků, společenský a kulturní přehled, základy účetnictví, základní orientaci v daňových předpisech, základy práce s PC atd.

  16. Není zajištěna výuka některých uměleckořemeslných technik přežívajících v rodinném prostředí (nabízí se zavést tyto techniky do výuky např. v rámci volitelných předmětů).

  17. Není dostatečně zajištěna praxe učňů a studentů. Chybí systém kvalitní spolupráce podnikatelského sektoru v oblasti uměleckých řemesel (zaměstnavatelů, OSVČ) s odbornými učilišti a školami v oblasti praxe žáků. Řada firem s touto skutečností není spokojená, a proto se snaží přebírat iniciativu.

  18. Chybí možnosti dalšího vzdělávání a získávání kompetencí podnikatelských subjektů působících v oblasti uměleckých řemesel. Chybí systémové zajištění nabídky rekvalifikačních kurzů a jejich optimalizace (včetně vytvoření a akreditace nových kurzů). Není dostatečně zajištěna nabídka rekvalifikačních kurzů prostřednictvím úřadů práce.

  19. Neexistuje dostatečná podpora akcí (např. trhů, jarmarků, konzultačních hodin/ dnů) v oblasti uměleckých řemesel, zacílených na prezentaci a odbyt produktů a propojování výrobců, zákazníků i potenciálních zájemců o studium.

  20. Není dostatečně zajištěno celoživotní vzdělávání pracovníků muzeí specializovaných na oblast uměleckých řemesel.

  21. Potenciálu uměleckých řemesel není dostatečně využito v oblasti sociálních inovací a sociálního začleňování znevýhodněných osob a skupin obyvatel (chráněné dílny apod.).

Jak můžete uměleckým řemeslům pomoci? Co konkrétně jim prospěje?

1/

Centrum pro podporu řemesel

Po zrušení ÚLUV neexistuje v ČR organizace na státní úrovni, která by se strategicky starala a podporovala umělecká řemesla. V zahraničí existuje mnoho příkladů takovýchto center na státní i regionální úrovni, např. na Slovensku pokračuje v činnosti ÚLUV (www.uluv.sk). Vzorem pro vytvoření podobného centra může být i Design & Crafts Council Ireland.

Cíle – podpora rozvoje uměleckých řemesel v ČR – zvýšení konkurenceschopnosti českých uměleckých výrobků na domácím a zahraničním trhu – propojení tradičních a současných uměleckých řemesel

Náplň – prezentace a propagace řemeslníků a jejich výrobků na webových stránkách – spolupráce s relevantními partnery (cechy, spolky, muzei, památkovými objekty, uměleckořemeslnými školami apod.) a jejich podpora – vzdělávací aktivity (konzultace, workshopy, mentoring, koučing apod.) zacílené na rozvoj řemeslných dovedností, používání materiálů atd. – podpora akcí zaměřených na prezentaci a prodej řemeslných výrobků a služeb (trhy, jarmarky, výstavy apod.) – vybudování sítě kamenných prodejen – větší propagace a koordinace značek na úrovni státu a regionů – vydávání propagačních materiálů – zajištění účasti prezentace českých řemeslníků, jejich výrobků a služeb v zahraničí – další aktivity

2/

Otevřené dílny, fablaby a další prostory DIY

V ČR již začínají vznikat dílny otevřené pro veřejnost, nicméně je žádoucí podporovat provoz a vznik takových dílen ve větším měřítku na území celé ČR. V Plzni, v rámci projektu Evropské hlavní město kultury, byl v říjnu 2015 otevřen makerspace (www.depo2015.cz/ makerspace), který má k dispozici šicí dílnu a v plánu jsou i grafická, kovo- a dřevodílna nebo lakovna. Řemeslný inkubátor/dílny/fablab připravuje též město Ostrava ve spolupráci s Centrem podpory inovací při VŠB-TU v Ostravě (i když tento inkubátor je zamýšlen nejen pro umělecká řemesla). V obecné rovině se v případě dílen jedná o variabilní prostory vybavené základním ručním a elektrickým nářadím, stroji a dalšími pomůckami (včetně materiálu) nezbytnými pro řemeslnou práci. Smyslem dílen je vytvořit vhodné prostředí pro kutily, profesionály i laiky, kteří se tak mohou věnovat zpracování řemeslných produktů. Fablaby bývají vybaveny zařízeními nových technologií, jakými jsou 3D tiskárny, laser cuttery, vinyl tiskárny, a speciálním softwarem, které umožňují prostřednictvím propojení řemeslných dovednosti a nových technologií vytvářet inovativní designové produkty, modely a prototypy.

3/

Vymezení a analýza uměleckých řemesel v ČR

V ČR neexistuje jednoznačná definice a vymezení uměleckých/ lidových/tradičních řemesel ani analýza jejich současného stavu včetně ekonomického přínosu. Oblast řemesel je velmi rozmanitá a roztříštěná, a proto je její zmapování velmi náročné. Bylo by žádoucí provést důkladné šetření, vytvořit adresář řemeslníků, který by měl dostatečnou vypovídající hodnotu a který by sloužil ke zjišťování solidních statistických údajů, a provést analýzu propojení oblasti tradičních a současných řemesel.

Další odvětví

Knihy a tisk

Studie Knihy a tisk je součástí e-publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - II. svazek s podtitulem Stav, potřeby a trendy (2016, Institut umění). Studie všech KKO jsou zde koncipovány jako kulturně politické, popisují a analyzují jednotlivá odvětví z pohledu jejich procesního nastavení a fungování v Česku.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Památky

Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.“

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.