Architektura

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

"Česká architektura v posledních dvou desetiletích přestala být exportním artiklem ČR a její dobré jméno v zahraničí se vytrácí."

"Počet veřejných staveb, které vzešly z architektonických soutěží v porevoluční době, nepřesáhl dvacítku."

"Veřejný investor v ČR dlouhodobě zanedbává poptávku po kvalitní architektuře a kvalitním udržitelném prostředí a mantra nejnižší ceny a absence jakékoli společenské kontroly
veřejných investic jsou důvody dnešního stavu, kdy jsou u nás ceny srovnatelné s vyspělejšími státy EU, ale kvalita, kterou za ně dostáváme,
je několikrát nižší."

"Aby vznikaly kvalitní stavby a zásahy, které odpovídají zájmu státu, měst a občanů, je nutné, aby i na straně veřejné správy existovali zkušení úředníci."

  1. Ukotvení architektonické profese zákonem 17 a existence ČKA zřízené tímto zákonem. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR a za jejich integraci do evropských a jiných profesních struktur. Podle této právní úpravy sdružuje všechny autorizované architekty i autorizované urbanisty a krajinářské architekty.

  2. Dostatečné množství a různorodost vysokých škol vyučujících architekturu.

  3. Tradice a historicky vysoká úroveň architektury. Česká města jsou považována za historické architektonické skvosty.

  4. Dobré jméno české architektury v zemích, kde čeští architekti stavěli v období Rakouska-Uherska a první republiky.

  5. Vytvoření a přijetí nelegislativního strategického dokumentu s celostátní působností Politika architektury a stavební kultury České republiky.

  1. Absence instituce, která by politiku architektury naplňovala, kontrolovala a propagovala.

  2. Nedostatečná realizace architektonických soutěží, absence povinnosti vypisovat architektonické otevřené soutěže pro veřejné zakázky.

  3. Nerozdělení kompetencí profesí architektů a stavebních inženýrů podle zákona, obě profese mohou totiž provádět projekční práce. V mnoha evropských západních zemích jsou inženýři zodpovědní pouze zastavební stránku objektu, za tu architektonickou zodpovídají architekti.

  4. Kolísající kvalita výuky na vysokých školách a jejich jednostranné zaměření na výchovu realizátorů-návrhářů.

  5. Špatné postavení architektů působících ve státní správě a samosprávě.

  6. Nedostatečná podpora výzkumu a propojení výzkumu se stavební produkcí a samosprávou.

  7. Nedostatečná propagace významu architektury u širší veřejnosti.

  8. Nízká participace a nedostatečné zohledňování názorů a připomínek veřejnosti (obyvatel) v rámci realizace veřejně prospěšných projektů.

  9. Nedostatečné dodržování standardů povolání architekta a autorství díla.

  10. Přílišná administrativní zátěž při stavebních řízeních a nedostatečná právní jistota během procesu řízení.

Jakými projekty můžeme architektuře pomoci?

1/

Podpra realizace veřejných architektonických soutěží

Výhodou veřejných architektonických soutěží ve srovnání s jinými formami výběrového řízení je zahrnutí všech podstatných kritérií pro výběr nejlepšího projektu (tedy ne pouze cenové nabídky, ale rovněž kvalitativních očekávání zadavatele). Druhou významnou předností veřejných architektonických soutěží je jejich transparentnost. Veškerá komunikace mezi uchazeči a zadavatelem je veřejná a o vítězích rozhoduje porota s převahou nezávislých odborníků, kteří mohou vybírat z relativně velkého množství předložených soutěžních návrhů. Projekty realizované na základě veřejné architektonické soutěže se proto vyznačují velmi příznivým poměrem ceny a výkonu. V zájmu zvyšování kvality zastavěného prostředí by mělo být podporováno také vypisování veřejných architektonických soutěží na zakázky většího rozsahu realizované soukromými subjekty.

Vypsání veřejné architektonické soutěže v rámci projektu financovaného z dotací není možné nebo představuje administrativní komplikaci, proto se jí příjemci dotací raději vyhýbají. Na projekty realizované z evropských a státních dotací tedy nemusí vypisovat soutěž, což je v rozporu s principem transparentnosti dotací a veřejných zakázek.

2/

Profesní vzdělávání pracovníků veřejné správy

Rozhodování o prostředí, ve kterém žijeme, je především v kompetenci veřejné správy – dotčených orgánů a správců sítí. Základem rozvoje kvalitní stavební kultury v ČR je pochopení principů rozvoje prostředí úředníky, kteří mají rozhodující pravomoci. Je nezbytné, aby si úředníci osvojili znalosti o legislativním a plánovacím rámci procesu výstavby, o principech sociálně a environmentálně odpovědného plánování a výstavby a aby byli schopni správně využívat architektonickou soutěž jako transparentní a efektivní způsob výběru realizátora veřejných stavebních zakázek. Je rovněž žádoucí vytvořit platformu pro úředníky s cílem výměny zkušeností a spolupráce veřejné správy s představiteli projekčních firem.

3/

Podpora začínajících architektů a architektonických ateliérů

Mladí architekti mají často zkušenosti ze studia v zahraničí, někdy i z působení v zahraničním ateliéru. Pro zahájení samostatné projekční činnosti potřebují investiční kapitál a vhodné podmínky. Česká architektonická praxe je příliš uzavřená do sebe, přestože existuje mezinárodní spolupráce na úrovni vysokých škol. České ateliéry se jen minimálně účastní veřejných architektonických soutěží a mají v zahraničí minimum realizací. Bez aktivní podpory propagace české architektury v zahraničí ze strany státu její mezinárodní renomé nestoupne.

Další články

Knihy a tisk

Studie Knihy a tisk je součástí e-publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - II. svazek s podtitulem Stav, potřeby a trendy (2016, Institut umění). Studie všech KKO jsou zde koncipovány jako kulturně politické, popisují a analyzují jednotlivá odvětví z pohledu jejich procesního nastavení a fungování v Česku.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Památky

Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.“

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.