Digitální obsah

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

„Odvětví digitálního obsahu je podoblast sektoru ICT. Jsou to ekonomická odvětví a obory, jejichž účelem není prodej výrobků, ale tvorba vztahů. Do této skupiny se řadí vývoj a prodej funkčního softwaru, vývojové a inovační aktivity, webové portály, sociální sítě, aplikace atd.“

„Jak ukazuje expertní šetření mezi více než padesátkou českých firem z oblasti digitální ekonomiky, je problémem nedostatek kvalitních lidí se specifickými znalostmi z ICT.“

„Až 30% všech IT odborníků v ČR
působí v Praze. (...) V oblasti IT služeb podle ČSÚ3 na českém trhu v roce 2013
působilo téměř 27 tisíc podniků s tím,
že fyzických osob působilo na trhu 20 769 a právnických osob 6226.“

„Celková oblast ICT (včetně výroby, obchodu a telekomunikačních služeb) v r. 2013 dosáhla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 5 % podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Přidaná hodnota IT služeb činila v r. 2013 podle předběžného údaje 83,5 miliardy Kč.“

„I přes izolované deklarace o podpoře služeb ICT a mediálního sektoru tato státní politika zcela pomíjí kreativní část digitální ekonomiky, jako je vývoj platforem digitálního obsahu, téma postupného propojování televize a internetu (zejména pokud jde o jeho legislativní dopady), nemluvě o návaznosti KKP na digitální ekonomiku.“

  1. Silná dynamika rozvoje IT služeb a růst podílu tohoto sektoru na ekonomice ČR, s tím související schopnost vytvářet pracovní příležitosti.

  2. Dlouhodobý růst IT služeb – v posledních letech jsou hlavním tahounem celého sektoru ICT. Rovněž výdaje na vědu a výzkum jsou přednostně směřovány do oblasti IT služeb, což signalizuje další plánovanou expanzi.

  3. Úspěšné případy IT firem, vzniklých v ČR po roce 1990. Na globálním trhu zaznamenaly úspěch např. firmy AVG, Avast či GoodData. – Silné zastoupení mikro- a malých podniků v sektoru IT služeb – sektor je tvo- řen obrovským počtem mikropodniků, zpravidla se jedná o OSVČ. Dlouhodobý růst počtu podniků signalizuje dynamiku vývoje a otevřenost sektoru pro další podnikatele.

  4. Rozvoj e-commerce – její vývoj postupně zahrnuje všechny obory obchodu, vedle spotřebního zboží s delší životností (typicky elektronika) se postupně prosadil i prodej služeb (zážitky, cestovní ruch), nyní nastupuje maloobchod v oblasti potravin, rozvinutý je i systém e-bankovnictví.

  1. Nedostatečná dostupnost infrastruktury IT a kvalitního připojení v odlehlých a málo zalidněných oblastech – jako problematické se ukazuje zavádění superrychlého internetu, který je nezbytný pro zajištění funkčnosti celé řady aplikací. V řadě území s řídkým osídlením nebo na periferiích není zajištěna dostupnost internetu ani v běžném standardu.

  2. Nevyvážená schopnost využívat předností IT v celé populaci – dílčí skupiny obyvatel nevyužívají plně možností, které rychlý nástup progresivních digitálních technologií přináší. Stále nedostatečná je schopnost využívat tyto technologie ze strany starší generace. Objevuje se i riziko nízkého využití IT služeb v případě nízkopříjmových skupin obyvatelstva.

  3. Nízký stupeň využití digitálních technologií v tradičních odvětvích a oborech ekonomiky (revoluce 4.0) – pro další přežití tradiční průmyslové základny ČR je zásadní plná integrace IT nejen do výroby, výrobních procesů, ale i do produktů, které tím získávají nejen nové kvalitativní vlastnosti, ale umožňuje jim to nabízet i nové funkce.

  4. Nedostatečná podpora rozvoje odvětví digitálního obsahu ze strany veřejného sektoru – aktivity veřejného sektoru se doposud soustředily především na rozvoj IT infrastruktury, případně na podporu ICT služeb v oblasti sběru dat a tvorby databází. Dílčím způsobem bylo podporováno vytváření IT řešení ve specifických oblastech (pro potřeby řízení podniků, v cestovním ruchu, ve veřejné správě). Jako doplněk byl podporován rozvoj informační gramotnosti. Chybí ucelená koncepce podpory tvorby a vývoje softwaru, webhostingu, vytváření specializovaných aplikací pro internet či mobilní zařízení. Zcela absentující je strategie v oblasti kreativního a kulturního průmyslu využívající digitální technologie jako platformu a prostředí pro vlastní činnost.

  5. Nedostatečné poskytování otevřených dat ze strany veřejného sektoru – poskytování tzv. open data, tedy otevřených dat, generovaných veřejným sektorem, je ve světě nástrojem pro komerční využití, a tedy rozvoj nových produktů či služeb v práci s těmito daty. To v ČR dosud není prakticky realizováno.

  6. Špatné fungování kapitálového trhu a absence dobrých podmínek pro dlouhodobé a rizikové investice – doposud chybí taková opatření státu, která by motivovala investory ponechat české start-upy vyrůst a dále se rozvíjet v ČR, a tedy generovat dlouhodobě zisk pro tuto zemi.

  7. Absence nástrojů umožňující negrantové financování odvětví digitálního obsahu – doposud chybí koherentní vládní přístup k zajištění úvěrů, půjček, případně zá- ruk za úvěry pro tento dynamický sektor. Zároveň není rozvinuté financování formou rizikového kapitálu, tj. prostřednictvím nástrojů seed fund či pre-seed fund.

  8. Útoky na IT aplikace finančních institucí a významných obchodníků – nejvýznamnější finanční korporace jsou vystaveny systematickým útokům na komunikační portály mezi klientem a bankou, což ohrožuje důvěru v poskytování bankovních služeb formou internetbankingu apod.

Jaké projekty jsou například navrženy pro tuto oblast?

1/

Nová řešení pro oblasti internetu

Firmy vyvinou nová řešení pro oblasti internetu věcí, např. pro ovládání domácností či efektivnější správu měst s využitím moderních ICT. Řešení budou schopna zpracovat velké množství dat v reálném čase (získávání, ukládání a procesování dat, data workflow management, computation enablement systems).

Výstupem projektu budou aplikace zajišťující vzájemnou komunikaci jednotlivých koncových zařízení a jejich (vzdálené) ovládání, nové typy databází, storage apod. Řešení může být nabízeno i formou služby (cloudová služba – private cloud). Zároveň budou vznikat řešení, která část zpracovávaných informací předzpracují s cílem zabránit vzniku „informačního balastu“. Vyvinutý software může být použit jako interní nástroj pro firmu i jako služba pro jiné firmy nebo jako produkt (např. náramky při sportování, produkty pro automobilový průmysl či zdravotní pomůcky). Výstupem může být i vyvinutí prototypu (např. monitoring diabetiků, kdy člověk má na těle hardware/zařízení a zvlášť se k němu vyvine software), zde se nabízejí dvě varianty: vývoj softwaru na již existující h

2/

Stabilní firma vytvoří podmínky pro vznik interního inkubátoru

Varianta 1: bude se jednat o vlastní zaměstnance, tedy o interní vývojový tým, který bude pouze tvořit projekt, start-up nebude právní entitou, ale novým produktem či službou.
Varianta 2: bude se jednat o externí pracovníky (OSVČ) a start-up, který vyvinou, nebude právní entitou, ale novým produktem či službou.
Varianta 3: bude se jednat o malou firmu, která bude vyvíjet nový produkt/službu pro konkrétní firmy, výsledkem nebude nová firma. Varianta 4: spolupráce při vývoji nového produktu či softwaru se školou či výzkumnou organizací na společném pracovišti (škola, start-upové centrum, hackerspace či firma).

Výstupem projektu budou vyvinutá řešení: software, aplikace, nová služba, nová firma, inovovaný produkt či služba. Vyvinuté řešení může být nabízeno i formou služby (cloudová služba – private cloud). Vyvinutý software může být použit jako interní nástroj pro firmu, jako služba pro jiné firmy či jako produkt. Výstupem může být i vyvinutí prototypu: vývoj softwaru na již existující hardware/zařízení a vývoj hardwaru, který se následně bude užívat.

Další články

Móda

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.