Digitální obsah

- Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, 2016 -

"Odvětví digitálního obsahu je podoblast sektoru ICT. Jsou to ekonomická odvětví a obory, jejichž účelem není prodej výrobků, ale tvorba vztahů. Do této skupiny se řadí vývoj a prodej funkčního softwaru, vývojové a inovační aktivity, webové portály, sociální sítě, aplikace atd."

"Jak ukazuje expertní šetření mezi více než padesátkou českých firem z oblasti digitální ekonomiky, je problémem nedostatek kvalitních lidí se specifickými znalostmi z ICT."

"Až 30% všech IT odborníků v ČR
působí v Praze. (...) V oblasti IT služeb podle ČSÚ3 na českém trhu v roce 2013
​​​​​​​působilo téměř 27 tisíc podniků s tím,
že fyzických osob působilo na trhu 20 769 a právnických osob 6226."

"Celková oblast ICT (včetně výroby, obchodu a telekomunikačních služeb) v r. 2013 dosáhla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 5 % podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Přidaná hodnota IT služeb činila v r. 2013 podle předběžného údaje 83,5 miliardy Kč."

"I přes izolované deklarace o podpoře služeb ICT a mediálního sektoru tato státní politika zcela pomíjí kreativní část digitální ekonomiky, jako je vývoj platforem digitálního obsahu, téma postupného propojování televize a internetu (zejména pokud jde o jeho legislativní dopady), nemluvě o návaznosti KKP na digitální ekonomiku."

  1. Silná dynamika rozvoje IT služeb a růst podílu tohoto sektoru na ekonomice ČR, s tím související schopnost vytvářet pracovní příležitosti.

  2. Dlouhodobý růst IT služeb – v posledních letech jsou hlavním tahounem celého sektoru ICT. Rovněž výdaje na vědu a výzkum jsou přednostně směřovány do oblasti IT služeb, což signalizuje další plánovanou expanzi.

  3. Úspěšné případy IT firem, vzniklých v ČR po roce 1990. Na globálním trhu zaznamenaly úspěch např. firmy AVG, Avast či GoodData. – Silné zastoupení mikro- a malých podniků v sektoru IT služeb – sektor je tvo- řen obrovským počtem mikropodniků, zpravidla se jedná o OSVČ. Dlouhodobý růst počtu podniků signalizuje dynamiku vývoje a otevřenost sektoru pro další podnikatele.

  4. Rozvoj e-commerce – její vývoj postupně zahrnuje všechny obory obchodu, vedle spotřebního zboží s delší životností (typicky elektronika) se postupně prosadil i prodej služeb (zážitky, cestovní ruch), nyní nastupuje maloobchod v oblasti potravin, rozvinutý je i systém e-bankovnictví.

  1. Nedostatečná dostupnost infrastruktury IT a kvalitního připojení v odlehlých a málo zalidněných oblastech – jako problematické se ukazuje zavádění superrychlého internetu, který je nezbytný pro zajištění funkčnosti celé řady aplikací. V řadě území s řídkým osídlením nebo na periferiích není zajištěna dostupnost internetu ani v běžném standardu.

  2. Nevyvážená schopnost využívat předností IT v celé populaci – dílčí skupiny obyvatel nevyužívají plně možností, které rychlý nástup progresivních digitálních technologií přináší. Stále nedostatečná je schopnost využívat tyto technologie ze strany starší generace. Objevuje se i riziko nízkého využití IT služeb v případě nízkopříjmových skupin obyvatelstva.

  3. Nízký stupeň využití digitálních technologií v tradičních odvětvích a oborech ekonomiky (revoluce 4.0) – pro další přežití tradiční průmyslové základny ČR je zásadní plná integrace IT nejen do výroby, výrobních procesů, ale i do produktů, které tím získávají nejen nové kvalitativní vlastnosti, ale umožňuje jim to nabízet i nové funkce.

  4. Nedostatečná podpora rozvoje odvětví digitálního obsahu ze strany veřejného sektoru – aktivity veřejného sektoru se doposud soustředily především na rozvoj IT infrastruktury, případně na podporu ICT služeb v oblasti sběru dat a tvorby databází. Dílčím způsobem bylo podporováno vytváření IT řešení ve specifických oblastech (pro potřeby řízení podniků, v cestovním ruchu, ve veřejné správě). Jako doplněk byl podporován rozvoj informační gramotnosti. Chybí ucelená koncepce podpory tvorby a vývoje softwaru, webhostingu, vytváření specializovaných aplikací pro internet či mobilní zařízení. Zcela absentující je strategie v oblasti kreativního a kulturního průmyslu využívající digitální technologie jako platformu a prostředí pro vlastní činnost.

  5. Nedostatečné poskytování otevřených dat ze strany veřejného sektoru – poskytování tzv. open data, tedy otevřených dat, generovaných veřejným sektorem, je ve světě nástrojem pro komerční využití, a tedy rozvoj nových produktů či služeb v práci s těmito daty. To v ČR dosud není prakticky realizováno.

  6. Špatné fungování kapitálového trhu a absence dobrých podmínek pro dlouhodobé a rizikové investice – doposud chybí taková opatření státu, která by motivovala investory ponechat české start-upy vyrůst a dále se rozvíjet v ČR, a tedy generovat dlouhodobě zisk pro tuto zemi.

  7. Absence nástrojů umožňující negrantové financování odvětví digitálního obsahu – doposud chybí koherentní vládní přístup k zajištění úvěrů, půjček, případně zá- ruk za úvěry pro tento dynamický sektor. Zároveň není rozvinuté financování formou rizikového kapitálu, tj. prostřednictvím nástrojů seed fund či pre-seed fund.

  8. Útoky na IT aplikace finančních institucí a významných obchodníků – nejvýznamnější finanční korporace jsou vystaveny systematickým útokům na komunikační portály mezi klientem a bankou, což ohrožuje důvěru v poskytování bankovních služeb formou internetbankingu apod.

Jaké projekty jsou například navrženy pro tuto oblast ?

1/

Nová řešení pro oblasti internetu

Firmy vyvinou nová řešení pro oblasti internetu věcí, např. pro ovládání domácností či efektivnější správu měst s využitím moderních ICT. Řešení budou schopna zpracovat velké množství dat v reálném čase (získávání, ukládání a procesování dat, data workflow management, computation enablement systems).

Výstupem projektu budou aplikace zajišťující vzájemnou komunikaci jednotlivých koncových zařízení a jejich (vzdálené) ovládání, nové typy databází, storage apod. Řešení může být nabízeno i formou služby (cloudová služba – private cloud). Zároveň budou vznikat řešení, která část zpracovávaných informací předzpracují s cílem zabránit vzniku „informačního balastu“. Vyvinutý software může být použit jako interní nástroj pro firmu i jako služba pro jiné firmy nebo jako produkt (např. náramky při sportování, produkty pro automobilový průmysl či zdravotní pomůcky). Výstupem může být i vyvinutí prototypu (např. monitoring diabetiků, kdy člověk má na těle hardware/zařízení a zvlášť se k němu vyvine software), zde se nabízejí dvě varianty: vývoj softwaru na již existující h

2/

Stabilní firma vytvoří podmínky pro vznik interního inkubátoru

Varianta 1: bude se jednat o vlastní zaměstnance, tedy o interní vývojový tým, který bude pouze tvořit projekt, start-up nebude právní entitou, ale novým produktem či službou.
Varianta 2: bude se jednat o externí pracovníky (OSVČ) a start-up, který vyvinou, nebude právní entitou, ale novým produktem či službou.
Varianta 3: bude se jednat o malou firmu, která bude vyvíjet nový produkt/službu pro konkrétní firmy, výsledkem nebude nová firma. Varianta 4: spolupráce při vývoji nového produktu či softwaru se školou či výzkumnou organizací na společném pracovišti (škola, start-upové centrum, hackerspace či firma).

Výstupem projektu budou vyvinutá řešení: software, aplikace, nová služba, nová firma, inovovaný produkt či služba. Vyvinuté řešení může být nabízeno i formou služby (cloudová služba – private cloud). Vyvinutý software může být použit jako interní nástroj pro firmu, jako služba pro jiné firmy či jako produkt. Výstupem může být i vyvinutí prototypu: vývoj softwaru na již existující hardware/zařízení a vývoj hardwaru, který se následně bude užívat.

Další články

Knihy a tisk

Studie Knihy a tisk je součástí e-publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR - II. svazek s podtitulem Stav, potřeby a trendy (2016, Institut umění). Studie všech KKO jsou zde koncipovány jako kulturně politické, popisují a analyzují jednotlivá odvětví z pohledu jejich procesního nastavení a fungování v Česku.

Architektura

Architektura je všude kolem nás. Zásadním způsobem ovlivňuje naši psychickou pohodu. Stejný vztah, který poutá film a jeho soundtrack, spojuje architekturu a naše životy. Přesto o ní víme tak málo.

Film

Filmový průmysly představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.(…) film je zároveň uměním i masovou kulturou, vyznačuje se vysokou atraktivitou a silným potenciálem pro ovlivňování i lobbing.

Výtvarné umění

Současné umění a jeho produkce v profesionálním smyslu se staly obecnou praxí a nejedná se více o výsadu západního světa. Nikde se globalizace tak výrazně neprojevila jako na trzích s uměním po celém světě

Design

Design je jednou z nejprogresivnějších oblastí s jasnou vazbou na praxi a výrazným potenciálem v oblasti inovaci, Poté, co Linet, český výrobce medicínských pomůcek, zapojil design do vývoje produktů, získal důležitou konkurenční výhodu na mezinárodním trhu: podíl exportu na výnosech firmy se po spolupráci s designérem zvýšil o 30 %.

Digitální hry

Digitální hry jsou svým způsobem největším kulturním exportem ČR. Vyskytuje se názor, že hry jako médium jsou umění zrovna tak jako film či hudba. Pracují se stejnými výrazovými prostředky, a dokonce přidávají něco navíc. Jejich potenciál se zatím nenaplňuje v takové míře, ale to je spíš otázka času.

Památky

Památky v ČR zažívají diametrálně rozdílný přístup k jejich správě oproti jiným zemím Evropy. Například ve Velké Británii je přístup založen na tradici a silných občanských iniciativách. I když seznam památek čítá ve Velké Británii přes 370 tisíc objektů, je na ně nahlíženo komplexně skrz minulost, místo a současnost, v níž lidé chtějí žít.

Reklama

Reklama staví na kreativitě a úzce spolupracuje s kreativními obory, jako jsou grafický design, interaktivní média a audiovizuální výroba.

TV a rozhlas

TV a rozhlas zůstávají i po pětadvaceti letech od počátků transformace rozhlasového a televizního vysílání u tzv. duálního modelu, zatímco řada evropských zemí jej dokázala doplnit třetím sektorem tzv. komunitních médií.

Digitální obsah

Digitální obsah (software) a odvětví na něm založené mají schopnost vytvářet pracovní příležitosti, podporují digitální gramotnost a rozvoj potřebných dovedností, neboť komerční, veřejné, sociální a zdravotní služby, vzdělávání a politický život se stále více přesouvají na internet.“

Umělecká řemesla

Tradiční řemesla vymírají. Aby se řemesla znovu obrodila, je potřeba, kromě vzdělávání nových řemeslníků, zaměřit se na uchování řemeslných technik, vzorů, motivů do současnosti a oživit je spojením s aktuálními technologiemi a životním stylem.

Scénická umění

Scénická umění mají značné výhody – jsou ekonomicky flexibilní, bez investic nemizí, jsou vesměs ekologická, nedevastují přírodní zdroje, nejsou na nich závislá. Umělecké krize nijak neohrožují společnost.

Hudební průmysl

Hudba je odrazem stavu naší společnosti. Je to fráze, ale pravdivá. Hudební produkce rádiových stanic je v ČR až ze 70% starší roku 2000. Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů.