Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s Jiřím Suchánkem, ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.

„DEPO2015 je iniciativní ve spolupráci s regionálními organizacemi v Plzeňském kraji. Navíc podporuje mladé umělce, hostí umělecké rezidence a je dnes již nedílnou součástí života v Plzni. Velmi silný potenciál má DEPO v oblasti rozvoje kreativity a inovací. Lidé si oblíbili různé kurzy či využívají sdílenou dílnu Makerspace. Také coworkingové prostory se ujaly, sídlí zde řada začínajících firem. DEPO2015 svou náplní připomíná rok Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2015 a nese jeho odkaz. A to i v přeshraniční spolupráci,“ hodnotí činnost DEPA Jana Komišová, vedoucí odboru prezentace a marketingu města Plzně.

DEPO2015 vzniklo jako kulturní fabrika v rámci přípravy na soutěž o titul Evropské hlavní město kultury 2015, ve které Plzeň porazila Ostravu. Ve své době to byl v Česku poměrně ojedinělý projekt. Přibližte mi, jak DEPO vzniklo?

Nápad vznikl už v roce 2009, když Plzeň podávala přihlášku do soutěže. V září 2010 Plzeň soutěž vyhrála. V přihlášce byl popsán projekt 4x4 kulturní fabrika Světovar, který měl být dostavěný do konce roku 2014. Bohužel se projekt zpozdil, nestihla se vyčerpat dotace, a navíc se ve zdech budovy Světovaru našla karcinogenní látka, a proto se objekt nepodařilo dostavět. Aby nebyla ostuda, začali jsme v dubnu roku 2014 hledat náhradní řešení. S kolegou Jiřím Sulženkem jsme přišli s nápadem využít k tomu depo, bývalou vozovnu městských dopravních podniků. Vědělo se, že areál dosluhuje. My jsme chtěli prostor použít pro několik výstav v rámci projektu Továrny na představivost. Město nastartovalo všechny svoje možnosti, aby se v krátkém čase za cca sedm milionů korun podařilo prostor určený pro dopravu přebudovat na místo, kam by mohli chodit lidé za kulturou. Původně mělo DEPO sloužit na omezenou dobu, do konce roku 2015. Jenže projekt začal fungovat, a tak po různých peripetiích nakonec došlo k rozhodnutí, že v rámci Strategie udržitelnosti projektu Plzeň 2015 bude DEPO2015 pokračovat. Společnost Plzeň 2015, která realizovala projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK 2015), získala rozhodnutím zastupitelstva prodloužení činnosti na dobu neurčitou a v zásadě podáním ruky jsme si slíbili, že město bude dotovat provoz společnosti maximálně z 50 % a zbytek si musíme někde vydělat.

A za těchto podmínek funguje DEPO dodnes?

Ano, v letošním roce jsme na úrovni 42 % dotací z města, zbytek příjmů máme z vlastních tržeb nebo jiných externích zdrojů. Velkou část našich příjmů tvoří krátkodobé pronájmy a festivaly, dalším zdrojem jsou pronájmy za kanceláře a ateliéry. Významným zdrojem jsou fondy přeshraniční spolupráce s Bavorskem (Evropská územní spolupráce). Máme tříletý výstavně-festivalový projekt Barokní region Čechy Bavorsko. Od prvního června nám běží nový projekt Kultur Kreativ, který navazuje na multižánrový festival české a bavorské kultury Treffpunkt. Jde o kontakt s městem Regensburg.

DEPO má několik funkcí – pořádání kulturních akcí, výstav nebo festivalů pro místní návštěvníky i na podporu turismu, klíčovou náplní je také rozvoj kreativních průmyslů.

V areálu najdeme coworkingový prostor, tržnici DEPO – obchody a bistro, dále provozujeme sdílenou dílnu Makerspace, která nabízí práci s kovem a dřevem. Pak máme 3D tiskovou a grafickou dílnu. Plzeň 2015 dále zajišťuje objekt DEPA po technické stránce a připravujeme infrastrukturu pro kulturní dění – zvučíme, svítíme, poklízíme a tak dále. Produkujeme také vlastní kulturu, děláme koncerty, gastronomické akce, umělecké rezidence a výstavní program. Pořádáme zpravidla dvě interaktivní výstavy během školního roku, které jsou zaměřené na děti a mládež. Na každou zatím přišlo přes 10 000 návštěvníků.

Prostory také dočasně pronajímáme externím pořadatelům. Komerční pronájmy jsou dnes velkou agendou čítající kolem 200 akcí za rok. Pak jsou tu dlouhodobé pronájmy. Komunitní zahradu provozuje spolek Pěstuj prostor. Pak je tu inovativní fitko Predator Gym. Dále pronajímáme ateliéry a kanceláře. Zde jsou v nájmu grafici, designéři, lidi, co se věnují videu, streamu, modelařině a další. Dohromady je tu v nájmu mimo coworking okolo dvaceti kreativních firem.

Nájmy jim poskytujete za zvýhodněné ceny?

Ne, nájmy jsou myslím vstřícné, ale komerční, protože byznys, který musíme otočit, není úplně malý. Ve starší, neopravené části jsou nájmy kolem 120–150 korun za metr čtvereční. V právě připravované budově z kontejnerů to bude kolem 200 korun za metr čtvereční. Nyní vedeme debatu s městem, jak moc udělat kulturní politiku vstřícnou pro start-upy, což je samozřejmě náš cíl. Start-upy jsme také podpořili v našem inkubačním programu.

Jak funguje inkubátor a jaké máte výsledky?

Nyní to funguje docela ztěžka. Měli jsme tři úspěšné ročníky 2016–2018, kdy inkubací prošlo celkem patnáct firem. Byl to osmitýdenní cyklus s následným mentoringem. Některé z firem vyrostly. Jsou to většinou firmy do pěti zaměstnanců jako například šperkařská značka Zorya, uskupení věnující se videomappingu The Macula nebo kreativní studio Beneš a Michl.

Na jaké obory byla inkubace zaměřena? Zajímalo vás také propojení umění a technologií?

Ano, ale rybník v Plzni není tak veliký, takže tam byly i jiné firmy jako knižní nakladatelství, grafické studio a vše, co lze zařadit pod kreativní průmysly. Letos jsme inkubátor bohužel neotevřeli, protože jsme na jeho provoz nesehnali prostředky. První dva roky jsme ho provozovali na komerční bázi, což vycházelo na cca 60 000 korun na jednu firmu. Část byla hrazena z naší dotace a zhruba 1000 eur si platila firma sama. S tím, jak počet inkubátorů v Česku roste, se snižuje ochota zájemců za to platit, a proto jsme letos neotevřeli. O to víc se ale věnujeme práci se studenty z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU).

Jak spolupracujete?

Má to dvě roviny. Zapojujeme studenty do našich projektů. Naším největším partnerem je Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara (FDU). V letošním roce jsme s ateliérem multimédií a ilustrace realizovali dvě instalace na festival světla BLIK BLIK. V DEPU máme osm velkých murálů, maleb, které vznikly ve spolupráci s ateliérem ilustrace. Na Plzeň Design Weeku se bude představovat ateliér módního návrhářství. DEPO také funguje jako dislokované pracoviště FDU a zviditelňuje práce studentů směrem k veřejnosti. Druhou rovinou spolupráce je využití sdílených dílen. S FDU máme smlouvu, že hlavně v období klauzur zde studenti mohou zdarma trávit čas a využívat naše vybavení. Dostávají svého mentora, který jim pomáhá s praktickou výrobou. Naučí se zde technicky provést například design nábytku. Využívají též 3D tisky k prototypování. Za semestr nás navštíví 15–20 studentů, kteří si zde vyrobí svoje klauzurní práce.

Když sem přijdu, můžu si v dílně jako cizí návštěvník zkusit něco vyrobit?

Když uvidíte pootevřené dveře, což není každý den, tak se přijďte domluvit. Pro veřejnost je otevřeno ve středu a od pátku do neděle. Anebo můžete zavolat a domluvit si termín na určitý projekt. Po třech letech provozu se nám konečně dobře rozjely kurzy práce se dřevem a kovem. Už teď máme do konce prosince kurzy téměř vyprodané. Asi polovina absolventů se pak stává našimi členy a chodí pravidelně. Máme zaplacených asi devadesát členství na rok.

Viděla jsem v kavárně skupinku dětí. Co tu dělaly?

Myslím, že tu jsou na příměstském táboře, který provozujeme. Děti chodí do dílny, osahávají si práci se dřevem a kovem. Naučí se držet kladivo, vykovat hřebík a další věci. Po třech letech fungování už se vrací rodiče s dalšími potomky a o tábor je pravidelně zájem.

Kvůli neutěšenému technickému stavu areálu DEPA je v plánu rekonstrukce. Kdy začne?

Do konce roku 2019 by měl být hotový projekt. V části věnované kultuře dojde pravděpodobně k postupné rekonstrukci. Půjde spíše o zahlazení největších děr a průšvihů. Také proto, že je to architektonicky nejvýznamnější část objektu z počátku třicátých let, bude rekonstrukce citlivější. Primární je opravit pravou část, která je věnována zázemí pro kreativní průmysly. Zde se budeme pokoušet o evropské dotace (OP PIK). Město bude největším investorem, jelikož areál je městský majetek. Vše je teď ve fázi vyjednávání a hlavně upřesňování čísel. Oprava budov je totiž jenom část příběhu, jsme na poměrně rozsáhlém brownfieldu, kde je třeba vyřešit ekologické zátěže, páteřní sítě a tak dále. Až v polovině příštího roku budeme mít dokumentaci pro stavební povolení. Vedení města ale revitalizaci areálu podporuje, je to součást programového prohlášení a celkově cítíme velkou podporu. První významné výsledky by měly být vidět v první polovině roku 2021. Hotovo tady ale nebude asi nikdy.

Areál se během rekonstrukce uzavře, nebo budete fungovat v nějakém omezeném režimu?

Součástí rekonstrukce je vybudování náhradní infrastruktury v části, kde je nyní komunitní zahrada. Zde by měla během příštího roku vyrůst velká kontejnerová stavba. Zhruba 1200 metrů čtverečních plochy. Komunitní zahradu dáme na střechu stavby. Tato novostavba by zde měla zůstat i po rekonstrukci. Je to cesta, jak nadále podporovat kreativní průmysly. Zde budou k pronájmu zmíněné kanceláře a ateliéry, věřím, že i ve zvýhodněném režimu pro start-upy.

Plánujete po rekonstrukci nějaké programové změny?

Hlavní inovací bude technologické zlepšení interaktivních výstav. Druhým velkým pilířem budou filmy a filmová tvorba. Nyní v Plzni nefunguje plnohodnotné artové kino, všechno jsou to pop-up věci nebo upravené sály, kterým chybí atmosféra. Proto máme v plánu vybudovat dvousálové artové kino. Jinak nechystáme žádnou revoluci, spíše zlepšování fungujících věcí. Jedna věc, která mi ale poslední dobou hodně vrtá hlavou, je uspořádat Street Art Festival.

Shodou okolností jsem byla u toho, když se vytvářela nová vizuální identita Plzně. Zaujalo mě tehdy, jak byla soutěž a rok trvající titul zásadní pro budoucí kulturní vývoj města. Na to pak logicky navázala i potřeba nové vizuální identity města, která by zachytila novou etapu Plzně. Jak byste popsal atmosféru, která při přípravách na EHMK panovala ve vedení města?

Ten projekt v zásadě trval šest let. Rok 2015 byl jen jeho vyústěním. Spousta úředníků na vyšších pozicích měla poprvé za svoji dlouhou kariéru důvod táhnout za jeden provaz. Zvlášť když šlo do tuhého. Jak sami říkají, nikdy předtím neprobíhala tak úzká koordinace různých odborů a agend (stavební úřad, odbor ekonomický, odbor prezentace a marketingu a odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu). Když to skončilo, části lidí ta společná energie chyběla.

Jak byste zhodnotil podporu DEPA, potažmo vaší organizace Plzeň 2015 z pozice vedení města?

Financování DEPA magistrátem je zatím stabilní. Jakmile areál projde revitalizací, změní se režim objektu z výpůjčky na nájem a tím by se měly zvýšit naše vlastní tržby. Předpokládám, že příspěvek z města pak bude menší, respektive bude vyvážen nájemným, které nám bude vyměřeno.

Obecně je podpora města velmi férová. Město investovalo díky EHMK přes jednu a čtvrt miliardy do své kulturní infrastruktury (miliardu do budov – převážně Nového divadla – a čtvrt miliardy do měkkých projektů) a zvolilo pragmatický způsob. Lidé ve vedení magistrátu si uvědomili, že nemají ve městě partnera, díky němuž by bylo možné zajistit do budoucna udržitelnost EHMK. A proto Plzeň 2015 funguje dál. My z více než 90 % schválenou strategii naplňujeme. Nyní máme novou strategii na roky 2019–2029. Dovolím si tvrdit, že Plzeň 2015 i nyní funguje jako spolehlivý́ a kreativní partner pro město Plzeň, Plzeňský kraj i zahraniční partnery a instituce. Příkladem může být výstava 100PY: Sto let republiky očima pěti generací ke stoletému výročí Československa, Plzeň Design Week jakožto jediná akce na Plzeňsku, která seznamuje široké publikum se současným designem, nebo zmiňované festivaly Treffpunkt či BLIK BLIK. Všechny zmiňované aktivity byly realizovány ve vlastní produkci a patří k programovým pilířům kreativní zóny DEPO2015. Doufám, že ostudu městu neděláme.

Co vás čeká z hlediska nové strategie?

Rozšíření technické infrastruktury, nové prostory pro start-upy, revitalizace dílen a interní rozvoj v oblasti uměleckých rezidencí, kvalitnější produkce interaktivních výstav a další věci. Důležité je hlavně neuhýbat a držet směr, který vyplňuje ta prázdná místa na mapě Plzně jako města kultury. Naplnit strategii udržitelnosti je náš primární cíl a není to vůbec jednoduché. Snažíme se také jednotlivé projekty modifikovat, aby byly zajímavější a posouvaly jak nás, tak i publikum. Třeba na festival světla BLIK BLIK plánujeme inovaci, která bude zaměřená na ekologii, symbiózu člověka s přírodou. Takže uhýbáme lehce, ale spíše proto, abychom se posouvali. Pomáháme také méně zkušeným pořadatelům, kteří za námi přijdou, že chtějí třeba festival fotografie. My se jim věnujeme a učíme je, jak na to. To je v zásadě taky inkubace. Mnohdy z podnětů zvenku vznikají moc hezké věci. Letos se povedl první festival Co.Con zaměřený na komiks. Pomáháme podobným věcem růst a vznikat.

V nové strategii se píše o posílení mezinárodní spolupráce, nejen té přeshraniční s Bavorskem. Chcete formovat Plzeň jako důležité kulturní centrum nejen v regionu, ale i na mapě Česka. Co máte v plánu konkrétně?

Chystáme novou infrastrukturu pro rozvoj uměleckých rezidencí, které se nám i v skromných podmínkách daří velmi dobře plnit, navíc často vznikají tolik kýžené produkty kreativních odvětví. Některá díla vznikají přímo na míru některého našeho projektu typu festival světla a pak putují po Evropě a vzniká tak hodnota pro autora i pro nás. Již zmíněné artové kino zásadně pomůže rozvoji kinematografie – festivalu Finále Plzeň, Juniorfestu i dalším menším festivalům, které nemají stálou scénu. Rádi bychom také naskočili do některého síťovacího projektu v rámci Creative Europe, kde nás hodně zajímá rozvoj industriálního turismu.

Foto: https://www.depo2015.cz

Nepřehlédněte/