Nový evropský Bauhaus (NEB) je hnutí za vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a služeb. Tento nový směr přináší změnu uvažování, prosazuje životní styl, v němž se snoubí design, architektura a urbanismus s udržitelností. NEB je jeden z cílů EU, který uvádí do praxe tzv. Zelenou dohodu (Green Deal). Jak si osvojujeme hodnoty NEB u nás a na Slovensku? 

Oficiální banner konference NEB in the Czech Republic and Slovakia.

„Nový evropský Bauhaus (NEB) je evropské hnutí a budoucnost lokálního vývoje,“ uvedla Elisa Fereira, komisařka kohezní politiky EU, na úvod semináře, který se pro zástupce z Česka a Slovenska konal v brněnském kreativním hubu KUMST koncem června. NEB se zaměřuje na transformaci v průmyslu nábytku, módě, stavebnictví a oblastech každodenního života ve společnostech. „Cílem projektu je urychlit transformaci různých hospodářských odvětví, jako je stavebnictví a textilní průmysl, s cílem poskytnout všem občanům přístup ke zboží, které je oběhové a méně náročné na uhlík,“ uvádí se na stránkách ec.europa.eu. NEB je proto klíčovým nástrojem pro realizaci Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je do roku 2050 dosáhnout v EU klimatické neutrality. V koncepci NEB je celá řada politických opatření a možností financování přes již existující evropské programy, jako jsou Kreativní Evropa, Horizont, Fond pro spravedlivou transformaci, program pro životní prostředí a oblast klimatu LIFE, Evropský fond pro regionální rozvoj a další.

Ideály nového Bauhausu

Základními hodnotami NEB jsou krása, udržitelnost a inkluze. Pracovat dle principů NEB znamená zaměřit se na komunitu, lokalitu a inovace, překonat stávající model „value for money“, klást důraz na participaci, transdisciplinaritu a zapojení mnoha aktérů do procesu. Zkrátka cílí na mezioborovou spolupráci. NEB vzešel z iniciativy Ursuly von der Leyen v roce 2020 s ambicí stát se celosvětovým směrem pro lepší budoucnost společnosti na naší planetě. V roce 2021 se konala první konference NEB, které se zúčastnilo 8000 osob z celého světa. Kromě konferencí pořádá NEB pro šíření idejí každoroční soutěž, do které se hlásí projekty environmentálně a sociálně zaměřené, souznící s hodnotami projektu. Mezi finalisty se již několikrát objevily projekty z Česka i ze Slovenska (např. Futureum Ostrava a další, viz níže). Doposud se uskutečnily tři ročníky, evidující přes 70 účastníků. Vedle těchto příkladů dobré praxe, kdy jsou vítězové finančně ohodnoceni, je zásadním účelem NEB proměna ideálů do konkrétní praxe. A to právě i skrze motivaci na úrovni politiky a veřejné sféry. 

„Myšlenky a hodnoty NEB jsou starší. My takhle uvažujeme už asi dvacet let, jen nově mají díky EU politickou podporu – a toho si ceníme,“ uvedla na semináři Yvette Vašourková z Centra pro středoevropskou architekturu – CCEA a MOBA studia, která iniciovala občanskou debatu o využití Negrelliho viaduktu v Praze u příležitosti jeho rekonstrukce. Na akci tento projekt prezentovala. 

Jak název napovídá, je tu zřejmá vazba na legendární německou školu Bauhaus, která hlásala společenské změny skrze jednotu umění, designu, řemesla a architektury v rozvinutém průmyslovém věku. Jak podotkl Ilja Kocián z Ministerstva kultury ve svém příspěvku, paralely mezi „starým“ a „novým“ Bauhausem jsou zřejmé a odkaz toho „starého“ se do dnešních dnů evidentně promítá právě apelem na revolučnost. NEB je totiž o změně hlediska, překonání předsudků a prošlapávání nových cest.

Slide znázorňující principy NEB. 

My a NEB

Brněnský seminář, konaný ve spolupráci s Jihomoravským krajem a městem Brnem, chtěl především inspirovat. Pořadatelé seznámili účastníky s hodnotami NEB, aby podnítili větší zapojení státní a veřejné správy při začleňování principů NEB do kohezní politiky u nás a našich sousedů. Akce byla rozdělena na dva bloky. V dopoledním se řešila úloha NEB v politice veřejných investic. Sešli se zde odborníci a zástupci různých organizací od nás, ze Slovenska a ze zahraničí se zaměřením hlavně na architekturu. Odpolední blok se věnoval zkušenostem českých a slovenských řídicích orgánů s investicemi do budov a sestával z příspěvků zástupců různých článků státní správy a organizací, které mají nebo by mohly mít moc aplikovat principy NEB do praxe. V publiku zasedli především zástupci veřejné správy, a ačkoli mají podle ankety spíše jen základní informace o NEB, nechybí jim vůle se o jeho hodnoty zasadit.

My, míněno Česko a Slovensko, už do NEB zapojení jsme. Jde o projekty v Brně, Zlíně, Košících a Bratislavě. Sice zatím v malé míře, ale nezaostáváme za ostatními státy v EU. Proměňovat principy NEB do praxe je ovšem běh na dlouhou trať.

Slide mapy Evropy dle zapojení do NEB.

Soutěže jako cesta

Prvním slovenským partnerem NEB je Manifest 2020, který u našich sousedů podepsalo pět organizací, včetně Slovenské komory architektů (SKA). Tu na semináři reprezentovala Nora Vránová. Ve svém příspěvku zmiňovala jako zásadní pro kvalitu výstavby veřejných staveb především soutěže, které se s přibývajícími lety stávají stále častějšími. To samé by se dalo říci i o našem prostředí, Česká komora architektů má s SKA podepsané memorandum o spolupráci a dalším společným tématem bude právě NEB. Architektonické a urbanistické soutěže jsou podle Vránové ideálním nástrojem pro zavádění hodnot NEB do praxe skrze kritéria zohledňující udržitelnost ekologickou, inkluzivní (participace) a estetickou. Kritérium nejnižší ceny zakázky by mělo být zrušeno. Z vyjádření dalších řečníků vyplynulo, že udržitelnost nemusí být dražší, stejně jako nemusí být drahá stavba, která vzešla ze soutěže. Jako příklady byly uvedeny např. pasivní školy v Psárech a Říčanech a další projekty. Soutěže obecně zajistí lepší výsledek, který může být v důsledku i levnější. Na pozitivním dopadu soutěží panuje v odborném kruhu shoda. Připojila se i architektka Yvette Vašourková ze společnosti CCEA a MOBA studio, která mimo jiné vykonává konzultantskou činnost a připravuje mezinárodní soutěže. Vašourková společně s Vránovou zdůraznily význam transparentnosti celého procesu zadávání, odbornou mezioborovou porotu, participaci s veřejností a kvalitní kritéria (nově odvozená z NEB) jako předpoklad úspěšného výsledku.

Co se týče podmínek pro veřejné soutěže, podle Tomáše Slávika z Úřadu pro zadávání veřejných zakázek SR bylo 95 % zakázek v EU zadáno dle kritéria nejnižší ceny. „Je to zvyk. Přitom často jsou náklady životního cyklu budovy v dlouhodobém měřítku ekonomičtější než kritérium ceny. Od 2022 máme v zákoně definované environmentální hledisko, které zohledňuje udržitelnost. Takže jde jen o to, si kritéria NEB zahrnout do veřejné zakázky. Je třeba si dát námahu s poctivou přípravou veřejné zakázky a kritérií,“ popsal Slávik možnosti při zadávání veřejných zakázek. Úřad motivuje také tím, že uděluje ceny, dělá školení a ukazuje příklady dobré praxe, neboť zatím naráží na to, že jinak připravená veřejná soutěž je pracnější a vyžaduje především změnu myšlení. „Je to boj s větrnými mlýny, za úřad se ale snažíme tyto věci dávat do popředí, naděje tu je,“ shrnul Slávik.

NEB Compass a projekt CrAFt

Zavádění principů cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství), která logicky souzní s NEB, je podle Pavola Kukury (Slovenská rada pro zelené budovy, Budovy pro budoucnost a Manifest 2020) zásadním přístupem. Ve své prezentaci zmínil tzv. Zelenou pečeť (zelenapecat.sk), jíž se ve spolupráci s prezidentskou kanceláří podařilo vytvořit bázi pro oceňování udržitelných staveb na Slovensku, osobně certifikovaných Zuzanou Čaputovou. Projekt se bude hlásit do soutěže NEB. Účastnit se bude i soutěž Prefa Goes Creative, která se pod hlavičkou Manifestu 2020 a ve spolupráci s NEB koná na Slovensku již třetím rokem a je určena pro studenty architektury. 

Peter Beňuška, bývalý hlavní architekt Evropské komise, ambasador NEB a moderátor dopoledního bloku, jako další nástroj pro zavádění NEB uvedl tzv. NEB Compass, nástroj pro hodnocení projektů s definicí tří klíčových pracovních principů, kterými jsou výše zmiňovaná participace, transdisciplinární přístup a tzv. multilevel engagement. Nástroj slouží jako jakýsi screening pro posuzování hodnot NEB u projektů.

Dalším zajímavým nástrojem NEB je tzv. projekt CraAFt, který na semináři představila Annemie Wyckmans z Norské univerzity vědy a technologie. Jedná se v podstatě o alianci evropských měst, databázi pro sdílení mezinárodních zkušeností s cílem optimalizovat procesy v projektech, síťovat aktéry, sbírat argumenty pro veřejnou správu a financování. V zásadě si klade za cíl společně definovat, „jak na to“. CrAFt funguje přes rok a už dnes je v něm zapojeno přes 70 měst, z nichž dominují ta z Portugalska, nechybí však ani naše Brno, Písek, Praha a další. 

Slide CrAFt ekosystém.

NEB vs. památky

Jako problematický se na sklonku dopoledního bloku ukázal NEB ve světle památkové péče. Zatím není moc jasné, jak tyto dva světy prolnout. Dotaz z publika, jenž zazněl od zástupce památkářů, se zabýval tím, jak se dají skloubit technologické inovace s památkovou péčí, která staví na tradičních řemeslech a materiálech. Odpověď na to, jak implementovat NEB do památkových programů, zůstala neposkytnuta a pomyslný míč byl hozen zpět památkářům. Naši památkáři mají, na rozdíl od památkářů například v Belgii, kterou zmínil Beňuška, obecně problém s konverzí starých budov, což je jeden z pilířů udržitelnosti. Památková péče je přitom podle tazatele přece udržitelná praxe. To sice ano, ale udržitelnost je z hlediska památek vnímána jako praxe omezená na konzervování stávajících objektů na rozdíl od udržitelnosti, kterou prosazuje EU, potažmo NEB. To je naopak mezioborově otevřený a flexibilní přístup, zohledňující celou řadu aspektů od ekologických přes sociální až po ekonomické. 

Jako další potenciální konflikt „nového“ se „starým“ byly kromě materiálů zmíněny potíže s inkluzí a řešení bezbariérových vstupů pro hendikepované v památkových objektech. Nora Vránová shrnula, že se památkáři zkrátka musí adaptovat na změny. „Chtěli jsme řešit hodnoty NEB u historické budovy a neuspěli jsme u památkářů. Nemají na to kapacity, není to téma, které je trápí,“ podělil se o zkušenost Pavol Kukura. Werner Möller z Bauhausu v Dessavě uvedl, že se rovněž dostali při rekonstrukci památkové budovy Bauhausu do problému s organizací UNESCO a Mezinárodní radou muzeí (ICOM), nakonec ale spor vyřešili. Navrhuje zvažovat každou historickou budovu individuálně. NEB tedy nemá jeden mustr pro památky, stejně jako nemá jeden mustr pro nové budovy. V jeho jádru je jiné myšlení, otevřené spolupráci, diskusi a nalézání konsenzu napříč zúčastněnými. A to bez ohledu na to, zda u stolu zasedne památkář, energetický specialista, úředník, nebo technologický vizionář.

Zvýhodnění pro NEB projekty

Opakovaně se diskutovala architektura, stavebnictví a územní plánování, protože právě tyto oblasti mají největší environmentální zátěž, a proto také NEB slibuje nebývalou politickou oporu, ať už jde o veřejné stavby, nebo soukromé. Plánuje se, že pokud budou žadatelé o dotaci ctít hodnoty NEB, mohou být zvýhodňováni. Příkladem je Fond pro spravedlivou transformaci (určený pro bývalé uhelné regiony, jako je Karlovarsko, Moravskoslezský a Ústecký kraj), o kterém na semináři mluvil Jan Hlaváček z Ministerstva životního prostředí České republiky (MŽP). Během podzimu mají být údajně spuštěny první výzvy zaměřené na obnovu území (oblasti pro sport, rekreaci, kulturu a brownfieldy) respektující NEB hodnoty. Kdo je naplní, dosáhne maximální podpory z fondu. Zásadní je podle Hlaváčka srozumitelná formulace kritérií, jak pro ministerstvo, tak žadatele. Co se týče krásy, opírá se ministerstvo o koncepci soutěží dle České komory architektů a v udržitelnosti jsou pro něj klíčové české i zahraniční environmentální certifikace pro budovy. „Certifikace je nákladná, takže se to zohlední bonusem, aby to bylo pro projekty motivační,“ uzavřel Hlaváček. Přiznal, že nejtěžším bodem je pro MŽP formulace inkluze, kterou má zatím postavenu na participaci obyvatel.

K otázce dalších dotací pohovořili Bohdan Polák ze Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP) a Zdenko Letenay ze Slovenské inovační a energetické agentury. Z hlediska kritérií NEB působila rozpačitě prezentace druhého z nich. Bylo zřejmé, že pracovníci agentury ještě nejsou úplně připraveni domyslet průnik NEB se slovenskými dotačními programy. Běžnější je totiž vnímat udržitelnost hlavně environmentálně, a proto se v kritériích dotačních programů objevuje především energetická úspora, chytrá a zelená řešení. Podobně je ostatně nastaven i Modernizační fond SFŽP. Pozitivní je, že vůle hlásit se k NEB tu je, ale implementace je stále na začátku.

NEB je o komplexnosti a právě v praxi se zřetelně ukazuje, jak klíčové je bavit se s dalšími specialisty, spolupracovat a pomáhat si. Správně tedy následný dotaz z publika narážel na meziresortní spolupráci třeba s ministerstvem kultury (MK). „S MK jsme se zatím nebavili, je to relevantní podnět i kvůli té inkluzi, cesta je před námi,“ reagoval Jan Hlaváček z MŽP. Bohdan Polák zmínil, že jeho úřad komunikuje hlavně s Národním památkovým ústavem, a Letenay uzavřel diskusi poukazem na obecně problematickou komunikaci napříč resorty ve slovenské státní správě.

Musíme mluvit jednoduchým jazykem jako NEB

Komunikace, spolupráce, otevřená diskuse – alfa a omega jakéhokoli snažení. To se nakonec ukázalo jako nutný předpoklad všeho a výstižně o tomto základním kameni promluvila Milota Sidorová z nového slovenského Úřadu pro územní plánování a výstavbu v SR. Kladla si otázky, co může podobný úřad, který je pod tlakem veřejnosti a v zásadě funguje jako centrální vyjednavač v průsečíků mnoha zájmů, vlastně zmoci. „Pak se dostaneme do situace, že vám někdo řekne, že to není naše kompetence. Takže státní správa se musí nejdřív spojit, sednout si k jednomu stolu,“ popsala bariéry Sidorová. Základem pro fungování úřadu je pro ni mezioborová diskuse, flexibilnější územní plánování, neustálá koordinace na úrovních samosprávy a harmonizace komponentů v plánování. 

Změnu podle ní slibuje také reforma stavebního zákona z roku 2022, která by mohla zjednodušit náročné a dlouhé schvalovací procesy a skrze digitalizaci odstranit duplicity. Zhruba deset let se bude tvořit ve spolupráci s Technickou univerzitou v Košicích informační systém, do kterého se budou zadávat data k územnímu plánování z různých zdrojů. Má vzniknout obří veřejně přístupná databáze. Čím více dat se podaří sesbírat, tím bude územní plánování rychlejší. „Idea je naučit AI koeficienty, tak aby to dokázala řešit sama. Do deseti let musíme nakrmit algoritmus a aktéři v územním plánování se musí zapojit. Například obce budou muset nahrát územní plány, a pokud to neudělají, ztratí kompetence, které převezme kraj,“ shrnula Sidorová ambiciózní slovenský projekt. Ve svém resortu se opírá o NEB hodnoty nejen proto, že je to potřeba, ale také proto, že NEB je pro ni tzv. common language, mluví jednoduchým jazykem, který by nevyhovující komunikaci mohl nastartovat. Podle ní je potřeba se spolu bavit a mít data, na nichž se dá mimo jiné i rychle zjistit, co kdo dělá.

O nutnosti spolupráce a sdílení promluvil Tomáš Vácha, jenž je součástí pracovní skupiny, kterou tvoří inovační tým z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Českého vysokého učení technického a Pražského inovačního institutu. Jeho členové jsou zapojeni do NEB a společně se zajímají o to, jak propsat jeho hodnoty do udržitelného plánování Prahy a nad rámec jednotlivých projektů. „Pokud chci změnu ve městě, musím to řešit na mnoha úrovních, organizace jsou zasíťované. Uvažování je ale většinou omezené na projekty a není zde prostor pro systémové změny,“ míní Vácha. S kolegy pracuje na příručce, která se zabývá otázkou, jak dosahovat toho, že ekosystém města si uvědomí společné cíle na konkrétní zkušenosti a zjistí, jaké jsou procesy v duchu NEB. Stručně řečeno zkoumá, jak spolupracovat a dělat změny společně postupnými kroky a jak může jeden projekt pomoci k učení celku. Jak z jedné věci mohou těžit všichni aktéři. Má-li například některý z aktérů zkušenost s participací jen díky jedné budově, tak to podle Váchy nefunguje. Na jeden projekt se pak sesypou problémy všech a participace se označí jako neúčinná. Pro Váchu je participace opakovaný a zaužívaný proces a dialog, jehož podhoubí je potřeba nejdříve vytvořit. Jedině pak se mohou projekty na tuto mentalitu napojit a být z hlediska participace úspěšné. Vácha na závěr shrnul, že problémem jsou velká města, v malém měřítku (na úrovni obcí apod.) se změny zavádějí lépe. Z publika byl vznesen dotaz, zda a jak lze participaci, časově náročný a drahý proces, zefektivnit a ošetřit v rámci dotací. Vácha na to reagoval několika řešeními. Jako první zmínil dvoufázový model, kdy žadatel získá malou dotaci na přípravnou fázi projektu, která je podmínkou pro další peníze. Jinou možností je podle něj mít extra finance na nadstandard v podobě NEB kritérií.

Změna je možná

Seminář byl inspirativní a slibný. Logicky nemůžeme chtít všechno hned a je zřejmé, že pro slovenskou i českou státní správu jsou požadavky na NEB velkou zátěží, se kterou si místy neví rady. I přes některé rozpačitosti byla cítit vůle ke změně. Otázka je, co se bude dít. Vůli ke spolupráci a síťování, nutný předpoklad změn, se musíme my i naši sousedé ještě učit. Zarážející bylo, že se řešila hlavně architektura a urbanismus, ale úplně chyběli zástupci designu a příslušných státních orgánů (Asociace českého průmyslového designu, ministerstvo kultury, ministerstvo obchodu a další). NEB je o změně myšlení a k ní nedojde snadno bez dalších klíčových aktérů. 

Zdroj: záznam konference New European Bauhaus in the Czech Republic and Slovakia.