V čem tkví růst kreativních podniků?

Začetli jsme se do další britské zprávy a přinášíme shrnutí toho, co pro kreativní podniky (ziskové i neziskové subjekty a freelancery) znamená růst, jak ho měřit a jaké jsou jejich další ambice. Co růst brzdí a jakými prostředky ho lze v této oblasti podporovat? Do průzkumu se v roli respondentů zapojilo více než tisíc britských kreativních podniků, vládních zástupců a také zprostředkovatelů podpory.

Hodnotu kreativních odvětví nelze přehlédnout
Kreativní odvětví jsou nejrychleji rostoucím sektorem britské ekonomiky. Zpráva rozlišuje dvanáct odvětví: reklama, architektura, řemeslo, design, film ‒ televize ‒ video ‒ rádio ‒ fotografie, IT, vydavatelská činnost, muzea ‒ galerie ‒ knihovny, hudba a vizuální umění, animace, videohry, kulturní dědictví.

Kreativní podniky generují 101,5 miliardy liber hrubé přidané hodnoty britského hospodářství, což je více než automobilový, letecký, ropný a plynárenský průmysl dohromady. Kreativní odvětví navíc přinášejí inovace a mají významný společenský dopad. Zásadně také přispívají k obnově komunit napříč Británií například tím, že vytvářejí pracovní místa či pořádají kulturní akce s významným společenským dopadem. Potenciál pro další úspěchy je jasný, navzdory dosavadním úspěchům však kreativní podniky stále čelí velkým výzvám, které jim brání v růstu. Je proto třeba nalézt způsob, jak sektor ještě efektivněji podporovat.

Co jsou kreativní podniky?

  • 284 000 kreativních podniků vytváří ve Velké Británii více než dva miliony pracovních míst. Jejich počet se od roku 2011 navýšil o 28 %, což je dvojnásobek průměrného britského růstu pracovních míst.

  • 1 z 11 pracovních míst je v oblasti kreativní ekonomiky, což je sedmsettisíckrát více než ve finančních službách.

  • Téměř 12 % ze všech britských podniků je z kreativního sektoru.

  • 95 % kreativních podniků jsou mikropodniky s méně než deseti zaměstnanci.

  • 35 % kreativních pracovníků jsou osoby samostatně výdělečně činné, což je o 20 % více než v celkové ekonomice.

  • Hrubá přidaná hodnota kreativních podniků vzrostla od roku 2010 o 44,8 %.

Pod obecný pojem „kreativní podniky“ (dále jen „podniky“) spadají komerční podniky, neziskové podniky nebo freelanceři. Patří sem velké a malé podniky stejně jako mikropodniky s jediným zaměstnancem. Mikropodniků, které dle zprávy reflektují dynamickou podstatu kreativních odvětví, je v sektoru většina (zmíněných 95 %).

Příkladem úspěšného mikropodniku je cenami ověnčená agentura zaměřená na video obsah Digitom Video Content Agency. Její tým tvoří dva zaměstnanci na plný úvazek a dva externí pracovníci. Agentura pracuje pro velké britské vysílací stanice včetně BBC, online televizní kanály a nezávislé produkční společnosti. Je pověstná vysoce kvalitním obsahem a byla jmenována mikropodnikem roku 2017 v jihovýchodní Anglii.

S průměrným počtem 3,3 zaměstnance se řada kreativních podniků skládá ze základního týmu a využívá externích pracovníků ‒ nezávislých profesionálů, kteří mají smlouvu na poskytnutí specifických dovedností, služeb a produktů. Jejich práce má mnoho podob, patří sem umělci a hudebníci, producenti, designéři a mnoho dalších. Specifiky prací britských freelancerů jsme se podrobněji zabývali v minulém roce (odkaz pod článkem).

Co pro podniky znamená růst?
Obrat a počet zaměstnanců jsou tradičními vládními ukazateli růstu. Tato kritéria však tak jednoznačně nefungují v oblasti kreativních odvětví. Obrat je samozřejmě důležitým ukazatelem i zde, klíčovější je však pro podniky například jejich společenský dopad, uznání a dosah jejich brandu, produktu či služby. Zajímavostí je, že ačkoli počet zaměstnanců není hlavním ukazatelem růstu, tvoří kreativní odvětví pracovní místa dvakrát rychleji než zbytek odvětví ve Velké Británii. Téměř dvě třetiny (61 %) neziskových podniků a více než polovina (54 %) komerčních podniků užívá své renomé jako ukazatel růstu. A více než polovina (54 %) neziskových podniků v průzkumu uvedla, že společenský vliv ve vybrané komunitě je pro ně klíčovým ukazatelem růstu.

Že není obrat a počet zaměstnanců to nejpodstatnější, dokládá příklad mikropodniku ‒ nezávislé divadelní společnosti 1927 z Londýna. Ta vytváří magické filmové divadlo za pomoci živé hudby, animace, opery a performance. Základní tým tvoří tři zaměstnanci na plný a čtyři na poloviční úvazek. Divadelní společnost 1927 nicméně spolupracuje s 27 profesionály na volné noze a kromě toho za dobu svého působení angažovala 600 umělců a specialistů. Jo Crowley, výkonná producentka společnosti, říká: „Během prvních deseti let jsme nerostli ve smyslu počtu zaměstnanců, namísto toho jsme ale rozšířili náš dosah a vliv. Jako příklad mohu uvést naši třetí divadelní show Golem s 250 reprízami, 120 000 diváky na 43 místech v 15 zemích a na pěti kontinentech.“

David Anderson, generální ředitel National Museum Wales (Velšské národní muzeum), říká: „Mezi ostatními zeměmi Spojeného království zaujímá Wales první místo v oblasti chudoby obyvatelstva, takže vliv na společnost je středobodem naší práce. Muzeum připravilo programy zaměřené na zdraví a blahobyt, zlepšování studijních výsledků a podnícení kulturní participace ‒ všechny tyto aspekty totiž přímo souvisejí s chudobou.“

Co podniky motivuje k růstu?
Tradiční motivace jako zvýšení zisků, rozšíření geografického působení nebo nabídky produktů, které osloví více zákazníků, rozhodně nebyly v průzkumu zmiňovány nejčastěji. Zaznívaly však motivace jako: touha být uznáván jako úspěšný v dané oblasti, schopnost zůstat konkurenceschopným, věnovat se tomu, co miluji, nebo zvýšení společenského vlivu. Anonymní respondent dodává: „Vždy jsem dělal hudbu, kterou miluji, a na projektech, které měly úspěch. Tyhle typy projektů jsou velmi vzácné a já nechci, aby se moje práce stala továrnou produkující hudbu, ve kterou nebudu věřit a budu ji dělat jen pro peníze.“

Co ovlivňuje růst obratu?
I když se růst kreativních odvětví dá měřit různými způsoby, ani obrat nelze opomíjet. Čemu podniky nejčastěji připisovaly jeho nárůst?

  • Zaměření se na brand (44 %)

  • Budování většího klientského zázemí (44 %)

  • Rozvoj produktů a služeb (35 %)

  • Spolupráce/partnerství s ostatními obchodními organizacemi (34 %)

  • Zaměření se na prodej a marketing (27 %)

Pětina podniků označila za hybnou sílu růstu obratu přístup k externímu financování. Je zřejmé, že grantová podpora hraje důležitou roli v podpůrném ekosystému kreativních odvětví. Veřejné investice hrají zásadní roli v inovacích a testování nových nápadů. Nejmenovaný zástupce britské investiční společnosti Edge Investments k tomu dodává: „Grantové financování umožňuje kreativním pracovníkům experimentovat s koncepty, které pak mohou být v již rozvinutější fázi dále podpořeny soukromými sponzory. Tento proces umožní mnoha podnikům získat soukromou finanční podporu, na kterou by jinak nedosáhly.“

Chtějí podniky růst? Jaké jsou jejich ambice?
Celkem 81 % podniků chce v příštích třech letech růst podle svých vlastních měřítek růstu. Naopak 19 % podniků o další růst nestojí. Více než polovina z nich neplánuje růst mimo jiné proto, že je spokojena se svou aktuální velikostí. Asi jeden z deseti takových podniků nechce růst kvůli obavám, že by to mohlo ohrozit původní záměr jejich organizace.

„Kdybych přijal příliš mnoho projektů a zaměstnal další osoby, ohrozil bych kvalitu nabízených služeb. Raději budu spolupracovat s dalšími nezávislými profesionály, kteří poskytují kvalitní servis mým klientům,“ říká jeden z respondentů.

Podniky zdůrazňují, že pro růst jsou zásadní spolupráce a partnerství. Povaha kreativních služeb a produktů vyžaduje, aby kreativní podniky úzce spolupracovaly s ostatními napříč britskými dodavatelskými řetězci všech odvětví nebo s partnery po celém světě. Tato spolupráce musí být podporována místními orgány a vládou, ostatními britskými průmyslovými odvětvími i mezinárodními partnery. O důležitosti spolupráce hovoří Anthony Hudson, ředitel Hudsons architect ‒ cenami ověnčené architektonické kanceláře z Norwiche se satelitní kanceláří v Londýně: „Spolupracujeme s odbornými konzultanty, například z muzeí a galerií, nebo výstavními a interiérovými designéry, abychom si rozšířili znalosti a dovednosti při práci na konkrétních projektech. Úzce spolupracujeme také s Norwich University of the Arts (Norwichská akademie umění) na vývoji bakalářského architektonického programu, který zajistí, že absolventi budou přicházet do architektonické praxe již s příslušnými dovednostmi a zkušenostmi, což je v Norwichi velmi potřeba. V přízemí našeho studia jsme vytvořili pop-up galerii, která dává místním umělcům možnost vystavovat a prodávat své práce. Pořádáme různé události, zveme místní kreativní komunitu a podporujeme tak rozvíjení vztahů a další spolupráce.“

Co podnikům brání v růstu
Kreativní podniky se potýkají s řadou problémů, které jsou vlastní i širší podnikatelské komunitě ‒ nedostatek času a financí na podporu podnikání patří mezi nejčastější. Tyto problémy jsou však citelněji vnímány v kreativním průmyslu kvůli velkému množství samostatně výdělečně činných pracovníků, mikropodniků a skutečnosti, že jejich hlavní obživou je duševní vlastnictví (IP). Kreativní odvětví závisí na nehmotném majetku, který je mnohem obtížnější ocenit, zprostředkovat, chránit a vyvážet než hmotné vlastnictví jako třeba automobily. Co je označováno jako zábrana v růstu?

  • Nedostatek času na podporu růstu

  • Nedostatek financí a grantové podpory

  • Nedostatek informací a kde je dohledat

  • Nedostatek kvalitních talentů

  • Dále jsou zmiňovány externí faktory jako konkurence, ekonomika, brexit a nedostatek příležitostí

U koho podniky nejčastěji hledají podporu?
Nejčastěji se podniky obracejí na účetní a obchodní poradce. Přibližně jeden z deseti kreativních podniků hledá podporu u svého bankovního nebo jiného poskytovatele financí, včetně andělských investorů, crowdfundingu nebo peer-to-peer platformy. Nezřídka přistupují také k některé z forem veřejné podpory. Zajímavým příkladem je pak podpora ze strany univerzit, která je obvykle poskytována prostřednictvím jejich kariérního oddělení. Takto funguje například University of the Arts London (Univerzita umění v Londýně), jejíž cenami ověnčené kariérní oddělení úzce spolupracuje se svými studenty a absolventy. Společně se snaží rozpoznat a pěstovat jejich schopnosti důležité pro budoucí uplatnění na pracovním trhu. Univerzita má také od roku 2018 lektora specializovaného na duševní vlastnictví. Ten ve spolupráci s vedoucími kurzů organizuje workshopy na míru, které podporují porozumění duševnímu vlastnictví v kontextu kreativního procesu a praxe. Dalším nedávným počinem univerzity je online vzdělávací zdroj pro studenty, kteří začínají s vlastní kreativní praxí. Učí se, jak ochránit své vlastní duševní vlastnictví a zároveň respektovat duševní vlastnictví ostatních tvůrců. Kromě studentů tu své zkušenosti z praxe sdílejí také absolventi.

Většina kreativních podniků (80 %) v průzkumu uvedla, že podpora, kterou získaly, byla buď „rozhodující pro růst podniků“, nebo „hrála částečnou roli v růstu podniků“.


Jakou další formu podpory by podniky uvítaly?

Nejvíce se v odpovědích objevovaly tyto základní okruhy:

Financování
​​​​​​Respondenti by uvítali pomoc s orientací v oblasti financování a grantové politiky včetně rady, jak žádat o veřejné prostředky, kde se některé procesy zdají neuvěřitelně složité. Další odpovědi poukazují na nedostatky v nabídce financování ‒ to, co je k dispozici, není vhodné pro jejich potřeby nebo není vůbec určeno kreativním podnikům. „Je velmi těžké proniknout do sítě andělských investorů a najít toho správného. Chtějí investovat do společností, které generují více peněz než většina kreativních podniků v počáteční fázi. Mělo by proto existovat propojení mezi malými podniky, které hledají menší investice, a anděly, kteří chtějí investovat do kreativních podniků,“ říká jeden z respondentů.

Podpora odborníků (obchodní poradci, konzultanti, právníci)
Mnoho respondentů zdůraznilo potřebu podpory v oblasti zakládání nebo provozu podniku, včetně nakládání s peněžními toky, daněmi a právními otázkami. Většina respondentů uvedla, že je náročné se dostat ke vhodným odborníkům.

Další kreativní pracovník k tomu říká: „Podpora odborníků je omezená a často příliš nákladná, například odborné právní poradenství v oblasti duševního vlastnictví. Vím, že dostupná pomoc tam někde je, ale mně není jasné, jak se k ní dostat.“

Podpora pro freelancery a mikropodniky
Velká část respondentů zdůraznila chybějící podporu pro výše zmíněné skupiny: „Jsme samostatní pracovníci v televizním a filmovém průmyslu. Vzájemně si radíme, což je většinou hrůza ‒ špatná rada se vždy rychle roznese mezi všechny na natáčení. Ale kdy se mám během 16hodinového natáčení zvednou a zajít pro radu za externím specialistou nebo jít na seminář? To prostě nejde. Tenhle průmysl je velice specifický a externí společnost pro nás sotva bude zajišťovat semináře, pokud z toho neplynou finance. Je nás tu na place tolik, kdo netušíme nic o daních, účetnictví nebo rozvoji podnikání. Byla by to pro někoho pořádná příležitost se na tenhle náš trh dostat, protože sice nemáme čas, ale většinou bychom měli na takové služby peníze.“ Další respondent říká: „Chybí tu podpora malých podniků, které neplánují přesáhnout obrat třeba přes 400 tisíc liber. Když máte skromnější ambice, zdá se, že zájem vlády o podporu není zdaleka tak velký.“ Formám podpory menších podniků ve Velké Británii jsme se věnovali zde: Link na creative england kdyžtak tady.

Skutečnost, že jsou kreativní odvětví nejrychleji rostoucí částí britské ekonomiky, by neměla být považována za samozřejmost. S brexitem na horizontu a omezením veřejných zdrojů musí jak vláda, tak kreativní odvětví podniknout kroky k ochraně a podpoře růstu odvětví.

Doporučení ve zprávě vyzývají k následujícím krokům:

  • Zajištění podmínek pro další rozvoj i po brexitu

  • Zajištění a posílení veřejných investic a pobídek

  • Pochopení, že udržitelný růst podniku je zásadní pro růst britské ekonomiky

  • Přizpůsobení finanční podpory potřebám kreativních podniků

  • Povzbuzení místních úřadů, městských regionů a průmyslu k podpoře kreativních podniků

  • Pochopení, že kreativní vzdělání a rozvoj dovedností jsou základem růstu

Text a překlad: Tereza Macháčková/Kreativní Česko
Zdroj: Growing the UK’s Creative Industries. What creative enterprises need to thrive and grow (Růst britských kreativních odvětví. Co potřebují kreativní podniky pro svůj růst a prosperitu), 2018, Vydalo Creative Industries Federation
Odkaz: https://bit.ly/2QMzkkD

Titulní foto: Skye Studios, Unsplash

Další články/

Role a potřeby nezávislých kreativních profesionálů

„Nezávislí kreativní profesionálové jsou nedoceněným pilířem prosperující britské ekonomiky. I přes jejich význam byli příliš dlouho přehlíženi britskými zákonodárci, což chce nyní změnit zpráva Creative Freelancers“, říká předseda Creative Industries Federation Rick Haythornthwaite. Protože z jejího obsahu můžeme čerpat podněty i pro české prostředí, přeložili jsme hlavní doporučení.

Rakouská strategie kreativních odvětví

Rakouská strategie (2016) se věnuje výhradně kreativním odvětvím, hodnotí jejich dosavadní rozvoj a přínos v kontextu širší ekonomiky, určuje vizi pro rok 2025. Dokument vznikl pod vedením Ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství ve spolupráci s předními organizacemi a  řadou zástupců z regionů. Rakousko se rozhodlo v letech 2016-2020  investovat do tohoto sektoru 40 milion eur.

Kreativní přesahy: příručka pro města

Průvodce The Smart Guide to Creative Spill-overs, určený pro představitele měst a zaměstnance městské správy, si klade za cíl stručně osvětlit koncept tzv. kreativního spill-overu neboli kreativního přesahu a ukázat, jak mohou města z tohoto fenoménu těžit. Zdůrazňuje roli měst v podněcování mezioborových aktivit a na několika stručných příkladech ukazuje, jak kreativní přesahy fungují v praxi. Zároveň zde každý zájemce nalezne způsoby, jak může přesahy sám v rámci městského úřadu podpořit.

Kreativní Anglie a její pětiletý investiční program

Organizace Creative England se zaměřuje na podporu růstu britských kreativních odvětví skrze investice do talentů a jejich kreativních nápadů. Podpora je zaměřena na malé podniky zabývající se filmem, televizí, technologiemi, designem nebo digitálními médii. Analýza, kterou zde představujeme, vyhodnocuje dopady speciálního investičního programu Creative England z let 2012-2017.