Jaké změny lze v post-covidové době a čase krizí zaznamenat v kultuře? A jak na ně reaguje veřejná správa? V rámci bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture realizoval Institut umění – Divadelní ústav dotazníkové šetření cílené na správce rozpočtů pro podporu kultury na úrovni krajů a větších měst. V článku přinášíme shrnutí průzkumu, který zachytil mj. reflexi vývoje rozpočtu na kulturu, grantové politiky, návštěvnosti, názor na Národní plán obnovy. Zaznamenal ale i to, že na straně úřadu je nyní deklarován zájem o efektivnější nastavení podpory, evaluaci a především spolupráci, a to jak místní, tak celostátní.

Cílem projektu bylo zjistit, jaké změny nastaly, nastávají či nastanou v souvislosti s minulými i současnými krizemi (COVID, energetická, válečná, finanční) na úrovni samosprávných orgánů v ČR. Výstupy bilaterálního projektu budou prezentovány na mezinárodní konferenci Střed zájmu: Umělci a kultura po covidu, která proběhne 10. dubna 2024 v Konírně Nosticova paláce. Mezinárodní konference, na níž budou představeny výstupy bilaterárního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture.

Kromě dotazníkového šetření bylo zrealizováno pět strukturovaných rozhovorů s vybranými politickými představiteli/představitelkami a vedoucími úředníky/úřednicemi krajů a měst, které byly zveřejněny na našem webu
v rámci série Rozhovory z regionů. 

Dotazníkové šetření proběhlo v termínu v době mezi červnem a prosincem 2023 a obsahovalo sedm tematických okruhů a kombinaci uzavřených a otevřených odpovědí. V rámci průzkumu bylo osloveno 15 magistrátů větších měst a krajské úřady, tedy celkem 38 úřadů. Bylo vyplněno 10 dotazníků, návratnost dotazníku tak dosáhla cca 26 %. 

Na úvod dotazníku směřovala otázka na pozici respondenta. Z 10 respondentů se v 9 případech jednalo o úředníky/úřednice, pouze v jednom případě o politika/političku. V 5 případech dotazník vyplnili zástupci/zástupkyně krajských úřadů a v 5 případech zástupci/zástupkyně měst. Byl vyplněn těmito úřady: 

• Plzeňský kraj
• Středočeský kraj
• Královéhradecký kraj
• Ústecký kraj
• Zlínský kraj
• hlavní město Praha
• statutární město Brno
• statutární město Olomouc
• město Tábor
• statutární město Frýdek-Místek

Změny kultury v důsledku pandemie a dalších krizí

Výdaje na kulturu samosprávných orgánů se podle respondentů/respondentek v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 fakticky nesnižovaly. V některých případech došlo pouze k přesunům jednotlivých položek, např. snížení výdajů na vlastní akce či změně alokací pro okruhy podpory. V jednom případě došlo ke snížení rozpočtu, nicméně zde byla důvodem jednorázová vyšší investice v roce 2022. Naopak většinou došlo ke zvyšování výdajů na kulturu až do výše desítek procent. Jednalo se vesměs o zvyšování provozních rozpočtů pro zřizované a příspěvkové organizace z důvodu potřeby dorovnání zvýšených cen energií, v některých případech došlo i k navýšení dotačních titulů či otevření nových programů.  Pouze v jednom dalším případě zůstal rozpočet v roce 2023 stejný jako v roce 2022.

Výraznější změny v současném stavu místní kultury (zřizované i nezřizované) v důsledku pandemie a dalších krizí nebyly ve větší míře úřady zaznamenány. Jako největší změna je pociťována snížená návštěvnost a vyšší míra spolupráce mezi různými subjekty. V naprosté většině případů nedošlo k ukončení činnosti organizací nebo o něm úředníci/úřednice nevědí. Nedošlo ke snížení počtu projektů/žadatelů o individuální dotace. Nebylo zaznamenáno ani snížení či zvýšení výkonu organizací. Polovina z respondentů/respondentek prováděla v rámci covidu vlastní šetření
o situaci podporovaných kulturních institucí. Byly monitorovány především příspěvkové organizace, ale i realizátoři podporovaných neziskových aktivit a také návštěvnost kulturních institucí.

Bylo zaznamenáno zvýšení online aktivit a rovněž úbytek sponzorů. Téměř ve všech případech je evidována vyšší míra hledání dalších finančních zdrojů a rovněž zvýšený zájem o ekologickou udržitelnost. Ekologická udržitelnost je však vnímána především jako důraz na snížení energetické náročnosti provozu objektů. „Ekologická udržitelnost
v prostředí Středočeského kraje je zejména akcentem na snížení energetické náročnosti provozu objektů. Objekty spravované kulturními institucemi byly zapojeny do projektu EPC, investice do energeticky úsporných řešení
v závislosti na výpočtu ekonomického efektu budoucích úspor.“

Většina respondentů uvedla, že jejich úřady realizovaly změny v systému podpory. Nicméně kromě zvýšení finanční spoluúčasti či přesunu a obměně dílčích dotačních titulů více konkrétních příkladů respondenti neuvedli.  Většina respondentů však o zavedení či rozšíření změn v systému podpory do budoucna uvažuje. Jako příklady bylo uvedeno vzdělávání/arts management pro neziskový sektor, technické vybavení pro prostory, volné vstupy, širší spolupráce města s pořadateli kulturních akcí. 

Město Praha uvedlo promítnutí principů excelence do dotačního systému (úprava kritérií, vyšší podpora excelentních projektů) a vytvoření a zavedení nového nástroje pro strategické hodnocení a řízení příspěvkových organizací Evaluart a rovněž nástroje MAPK2O pro mapování kulturních aktivit. Kromě již plánovaných změn někteří respondenti uvedli
i další žádoucí změny. Například téma racionalizace pozic v kulturních organizacích, zajištění kulturní infrastruktury, zlevňování nájmů marketingových nástrojů patřících městům, podpora řemesel, podpora inovací a kreativity, propojování kulturních a kreativních subjektů.   

Všichni respondenti uvedli, že mají zakotvenou kulturu ve strategických materiálech. Většina je pak přesvědčena, že jsou strategie platné i s ohledem na současné krize. Pokud jde o naplňování akčních cílů, pak si mnozí uvědomují nutnost monitoringu, hledání vyšší míry spolupráce, udržitelnosti ve smyslu důrazu na komunitní charakter
a participaci.    

Účelnost a přínos komponentů NPO

Národní plán obnovy (NPO) pro oblast kultury je vnímán většinově pozitivně a všichni respondenti jsou s ním obeznámeni. S výjimkou jednoho menšího města jsou do výzev zapojeni všechny úřady, které vyplnily dotazník. Za přínos pro rozvoj sektoru považuje NPO 7 respondentů, 2 odpověděli, že neví, a pouze 1 uvedl, že nikoli 
s odůvodněním nepřipravenosti jednotné linie digitalizace kulturního sektoru a kulturního dědictví. V komentářích se vyskytly i výhrady k nastavení podmínek některých programů a časových harmonogramů. 

Respondenti jsou s tématy a výzvami v rámci NPO spíše obeznámeni. Pouze někteří nemají názor na přínos některých výzev. Pokud jde o jednotlivá témata podpory, téměř stoprocentně pozitivně je vnímána Podpora rozvoje regionálních kulturních a kreativních center – malá centra, Status umělce – podpora vzdělávacích projektů pro umělce a kulturní
a kreativní pracovníky, Status umělce – podpora projektů kreativní učení, Status umělce – podpora mezinárodní spolupráce a mobility. Nejnižší přínos či neznalost je ze strany úřadů spatřována u komponenty kreativních voucherů a mapování a tvorba regionálních strategií kulturních a kreativních odvětví. Vyloženě negativně se vymezil vždy pouze jeden respondent u čtyř komponent.   

Pokud jde o budoucnost, většina respondentů vnímá nutnost adekvátně reagovat a měnit systém podpory kultury ze strany úřadů. 

Text spolu s grafy vznikl na základě dotazníkového šetřeníí, které bylo součástí bilaterálního projektu Post Covid Adaptation Models in Culture Institutu umění – Divadelního ústavu a Arts and Culture Norway (dříve Arts Council Norway). Cílem výzkumu je zmapovat změny a potřeby kulturních organizací a jednotlivců na mezinárodní i národní úrovni a navrhnout doporučení pro nové nastavení jejich podpory na evropské i národní úrovni. Bilaterální projekt IDU a Arts Council Norway je podpořený v rámci Fondů EHP a Norska. 

Čtěte dál /