V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací  pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i  jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách. 

Autor zprávy Pier Luigi Sacco shrnul záměr OECD pro Kreativní Česko takto:  „Zpráva se snaží poskytnout první přehled opatření přijatých na národní, regionální a městské úrovni v zemích OECD s cílem pomoci politikům, expertům a profesionálům orientovat se v obtížné a často chaotické situaci. Cílem je také inspirovat další podpůrná opatření v případě pokračování krize a napomoci většímu poznání rozsahu a povahy jejích dopadů.  Zpráva se však nezabývá pouze krátkodobým výhledem, ale snaží se předvídat dlouhodobé důsledky krize pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví, nejen pokud jde o škody, ale také pokud jde o budoucí příležitosti a kreativní adaptace na nové podmínky.“

Ekosystém kulturních a kreativních odvětví je těžko popsatelný a neumíme jasně vyčíslit jeho dopady, tak jak by si to politické a ekonomické struktury představovaly. OECD tuto skutečnost popisuje například takto: „Kulturní a kreativní průmysly mají ve srovnání s jinými sektory jedinečnou strukturu. Veřejné kulturní instituce i velké soukromé subjekty se spoléhají na vzájemně propojenou a nezávislou síť pracovníků na volné noze a mikropodniky, které poskytují kreativní obsah, zboží a služby. Tento ‚ekosystém‘ je pro dané odvětví životně důležitý a nyní má nakročeno k úpadku kvůli náhlé a rozsáhlé ztrátě příjmů.“ Je zcela jasné, že relevantní a dlouhodobý sběr dat je něco, co chybí i České republice. Autoři zprávy OECD dávají data do souvislosti s kvalitní strategií, a to jak na státní, tak i na regionální úrovni: „Národní a regionální vlády potřebují lépe prokázat ekonomické a sociální dopady na kulturní a kreativní sektory pro vytváření lepších strategií.“ 

Důkladné porozumění sektoru je nyní to, co potřebujeme a co v prvním kroku může přinést velký posun, který se projeví i mimo sektor samotný: „I přes zvýšené povědomí o úloze kultury a kreativity pro (místní) rozvoj je stále možné udělat toho hodně pro zlepšení ve všech oblastech politiky. Je třeba lépe porozumět tomu, jak přesně se vzájemně ovlivňují a posilují kultura a regionální inovace, tvorba pracovních míst, podnikání a duševní pohoda. Kultura se příliš často nepovažuje za aktiva, ale spíše za pasiva: představuje rozpočtovou položku ve znamení ‚do kultury investujeme jako do posledního oboru, ale je první na řadě při škrtech‘.“
 

Nedávno publikovaným článkem Obnoví kultura Evropu? jsme akcentovali nutnost věnovat do sektoru minimálně 2 % z financí plynoucích z Evropské unie na restart národních ekonomik v balíčku NextGenerationEU (návrh rozpočtu činí 750 miliard eur). Pro distribuci tohoto evropského rozpočtu nyní jednotlivé členské státy zpracovávají tzv. národní plány obnovy. Zpráva OECD  konstatuje, že národní pracovní skupiny pro obnovu po koronakrizi musejí lépe pochopit sílu kultury v rámci obnovy. Autoři zprávy dodávají, že „přímá data a důkazy mohou zvýšit povědomí o hodnotě kultury a kreativních odvětví mezi tvůrci strategií, občany, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, dalšími společnostmi v hodnotovém řetězci a veřejnými a soukromými investory“. I této potřebě se budeme dále věnovat v rámci Platformy KKP (článek z prvního podzimního setkání zde).

Pier Luigi Sacco akcentuje také nutnost nahlížet nyní na podporu kultury a kreativity jako na celek a z dlouhodobé perspektivy. K tématu dodává: „Přestože je krátkodobá perspektiva cílených kompenzačních akcí naléhavá a nepostradatelná, měla by se věnovat náležitá pozornost i perspektivě dlouhodobé, a to především s ohledem na její potenciální strategický význam při transformaci kulturních a kreativních ekosystémů v blízké budoucnosti. Strategie veřejných investic by měly být navrženy tak, aby podporovaly kulturní a kreativní průmysly, ale také veřejně dotované kulturní instituce, které do značné míry fungují jako ‚inkubátory nápadů‘, tedy jako laboratoře experimentování s novými kulturními koncepty a formáty, které jsou následně přijímány a vyvíjeny více tržně orientovanými odvětvími.“

Shrnutí zprávy OECD / září 2020

Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům

Spolu s cestovním ruchem patří kulturní a kreativní průmysly (KKP) k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí, přičemž počet ohrožených pracovních míst se pohybuje v rozsahu od 0,8 do 5,5 % míry zaměstnanosti v zemích OECD…

Sektory vázané na prostory (např. muzea, scénická umění, živá hudba, festivaly a kina) jsou nejčastěji zasaženy opatřeními týkajícími se rozestupů. Prudký pokles příjmů ohrožuje jejich finanční udržitelnost a má za následek snížení mezd a propouštění, což ovlivňuje hodnotový řetězec jejich dodavatelů z kreativních i nekreativních sektorů. Některá kulturní a kreativní odvětví, jako jsou platformy s on-line obsahem, těží ze zvýšené poptávky po streamování kulturního obsahu během lockdownu, ale z této výhody měly do velké míry prospěch jen největší firmy v odvětví.

…a následky budou dlouhodobé vzhledem ke kombinaci několika faktorů

Dopady krize na distribuční kanály a pokles investic v rámci sektorů ovlivní výrobu kulturních statků a služeb i jejich rozmanitost v následujících měsících a možná i letech. Ve střednědobém horizontu by tento negativní trend mohl ještě zesílit kvůli očekávanému poklesu mezinárodního a domácího cestovního ruchu, úbytku kupní síly a snižování veřejného i soukromého financování umění a kultury, zejména na místní úrovni. Při nedostatku rychle reagujících strategií veřejné podpory a obnovy bude mít útlum kulturních a kreativních průmyslů negativní dopad na města a regiony v oblasti pracovních míst a příjmů, kvality inovací, dobrých životních podmínek občanů i rozmanitosti komunit a jejich aktivit.

Krize zcela jasně odhalila strukturální křehkost některých tvůrců v tomto sektoru…

Kulturní a kreativní sektory z velké části zahrnují mikrofirmy, neziskové organizace a kreativní profesionály, kteří často pracují na pomezí finanční udržitelnosti. Velké veřejné a soukromé kulturní instituce a podniky jsou při poskytování kreativního zboží a služeb na tomto dynamickém kulturním ekosystému závislé.

…a nedostatky programů veřejné podpory, které jsou špatně přizpůsobené obchodním modelům KKP a typům zaměstnání

Národní vlády a místní samosprávy po celém světě zavedly kvůli covidu-19 mnoho opatření na podporu pracovníků a firem. Mnoho z nich − zejména těch, která nejsou zaměřena na KKP − se pro specifické potřeby tohoto sektoru nehodí. Opatření na podporu zaměstnanosti nejsou vždy dostupná nebo přizpůsobená novým a nestandardním typům zaměstnanosti: práce na volné noze, nepravidelná a hybridní práce (např. kombinace částečného úvazku a práce na volné noze), které jsou celkově nestabilní a v KKP se vyskytují poměrně často. Finanční opatření pro malé a střední podniky by také mohla být lépe přizpůsobena těmto firmám na základě nehmotných aktiv. Podobně by podpora inovací, převážně těch technologických, mohla být přizpůsobena jiným formám, které se v KKP vyskytují častěji, např. inovace formátu a obsahu, a to i prostřednictvím využívání různých médií. Bylo by také dobré připustit, že tento sektor vytváří inovace pomocí kreativních dovedností, nové způsoby práce, obchodní modely a formy spolupráce.

Sektor se rychle inovoval, zejména díky urychlené digitalizaci…

Masivní digitalizace spojená s novými technologiemi, jako jsou virtuální a rozšířené reality, pomohla vytvořit nové formy kulturních zážitků i šíření netradičních obchodních modelů s tržním potenciálem. Po lockdownu přesunulo mnoho veřejných a soukromých poskytovatelů obsah do on-line prostředí a dali ho k dispozici zdarma, aby si udrželi diváky a uspokojili výrazně zvýšenou poptávku po kulturním obsahu. Poskytování bezplatného a digitálně zprostředkovaného kulturního obsahu není do budoucna udržitelné, ale umožnilo mnoho inovací. Abychom ho mohli využít, je třeba řešit nedostatek digitálních dovedností v tomto sektoru a zlepšit on-line přístup i mimo velké městské oblasti. Je žádoucí také dodatečně brát na zřetel fakt, že digitální přístup nenahrazuje živý kulturní zážitek nebo všechna pracovní místa, která jsou na něj navázána.

…a průsečíky mezi kulturními, vzdělávacími a zdravotními sektory mohou být hybnou silou budoucích inovací

V návaznosti na dopad krize spojené se šířením covidu-19 na vzdělávací i kulturní a kreativní průmysly lze rozvíjet strategickou komplementaritu. Oba sektory zažily zrychlenou digitalizaci, která přináší nové příležitosti pro místní a regionální rozvoj, ale zároveň také – bez provedení dalších opatření − rizika prohlubování nerovností. Mezi tato doprovodná opatření patří například vývoj metodik a technologických řešení pro distanční vzdělávání a distribuované učení s digitálně zprostředkovaným přístupem ke kulturním zdrojům a zážitkům. Lockdown a opatření týkající se rozestupů také jasně prokázaly důležitost umění a kultury pro duševní pohodu lidí – a možná i zdraví − díky stále lépe zdokumentovaným psychosomatickým účinkům, které nedostupnost kultury vyvolává. Toto zjištění poskytuje novou příležitost, jak využít umění a kulturu v prevenci a léčbě nemocí v jakékoli fázi života. To je dobrá zpráva pro zdravotní a sociální systémy, protože by bylo možné snížit počet hospitalizací nebo množství užívaných léků.

Města a regiony mohou využít kreativní potenciál kultury při obnově v době po odeznění krize spojené s covidem-19

Do budoucna mohou města a regiony považovat kulturní a kreativní průmysly i kulturní participaci za hybnou sílu v oblasti sociálního vlivu jako takového i pro celou ekonomiku. Toto odvětví se již stalo ekonomickou hnací silou a zdrojem inovací. V mnoha městech a regionech se vyvíjejí specializace v kulturních a kreativních odvětvích, které se využívají k řešení konkurenčních a společenských výzev z nových úhlů pohledu a které upřednostňují odolnost, vytváření dovedností a prosociální změny chování. V rámci oživení mají hustě obydlené městské oblasti i odlehlé zaostávající regiony možnost znovu zvážit modely růstu, které se odklánějí od kulturního velkokapacitního cestovního ruchu k modelům podporujícím kombinaci inovací mezi KKP a tradiční výrobou a službami (např. design nebo výroba nábytku). I to může být začleněno do kreativních programů cestovního ruchu. Mohou také využít roli kultury, která pomůže zvýšit povědomí o složitých problémech týkajících se změny klimatu a stárnutí populace. Participace kultury je důležitá i v jiných oblastech místního rozvoje od obnovy důvěry veřejnosti až po účast na postpandemickém městském plánování přizpůsobeném pravidlům rozestupů.

Zdroj: Culture shock: COVID-19 and the cultural and creative sectors
Překlad: Institut umění – Divadelní ústav
Ilustrační foto: KAL VISUALS, Unsplash

Bude vás zajímat/