Starostové mohou vařit podle Kuchařky kultivace veřejného prostoru
Veronika Rút Mullerová se vizuálnímu smogu a kultivaci měst věnuje již od roku 2015. Vytváří inovační projekty, které pomáhají kultivaci veřejného prostoru v Česku a na Slovensku. Vede neziskovku Naše kultivovaná města a pomáhá starostům s kultivací veřejného prostoru. Prosazuje evidence-based přístup a Human Centered Design. Jeden z jejích posledních počinů je vydání publikace Kuchařka kultivace veřejného prostoru.
Umění ve veřejném prostoru je těžká disciplína
Umění ve veřejném prostoru v poslední době rezonuje napříč českými regiony. Není snad téma, které by však v sobě neslo takovou řadu kontradikcí, problémů, nepochopení, emocí a zájmů. Intervence podléhají často náročnému a zdlouhavému procesu, který nekončí zveřejněním díla. Obsahově nabitá konference Kámen, město, papír reflektovala současnou situaci v Česku ve světle zahraničních trendů a ke stolu přizvala mnoho veřejných i nezávislých aktérů. Vybrali jsme pro vás několik klíčových témat a postřehů.
Vše, co děláme, je o participaci
Děti na jednu stranu dokážou racionálně řešit „dospělácká“ témata a na druhou stranu mají doširoka otevřenou imaginaci a nebojí se přicházet s bláznivými nápady. To se opakovaně potvrzuje i spolku Město přátelské k dětem, který se zaměřuje na participaci dětí a mládeže při plánování veřejného prostoru. Co nového nabízí organizace školám a co přinese její digitální nástroj radnicím? Povídaly jsme si s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
I Praha už umí čelit vizuálnímu smogu
Vizuální smog je téma, které v posledních letech řeší mnoho našich měst. Ani Praha nezůstala pozadu. Odborná i laická veřejnost v červnu s povděkem kvitovala vznik Manuálu pro kultivovanou Prahu, na kterém v posledních letech pracoval pražský magistrát. Jak manuál vznikal, s čím se museli autoři potýkat a o čem je nový dotační Program pro označování provozoven v Praze? Zeptali jsme se koordinátorky a autorky dokumentu Kristýny Drápalové.
Dříve jsme hledali nejkratší cestu, teď ve veřejném prostoru trávíme čas
Městský mobiliář od designéra Davida Karáska znáte. Ani o tom nemusíte vědět, ale lavičkám, oceňovaným odpadkovým košům nebo lehátkům od jeho firmy mmcité se dnes v České republice, ani kdekoliv jinde na světě, již nevyhnete. Precizní opakovaná výroba a láska k veřejnému prostoru jsou totiž jeho celoživotními tématy.
Ministerstvo kultury chce podpořit umění ve veřejném prostoru
Nedávno předložený legislativní návrh Ministerstva kultury na 1 % z nadlimitních veřejných zakázek na realizaci uměleckých instalací ve veřejném prostoru nezískal podporu dalších ministerstev. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo uspořádat na vládní půdě veřejnou diskusi s odborníky. Kde je tedy zakopaný pes?
Pokud budou města přátelská k dětem, budou přátelská pro všechny
Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské k dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem. O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
Současná architektura – povinné čtení pro starosty
V březnu vyšla kniha o současné architektuře malých českých měst a obcí 20000: O místech a lidech. Je zajímavá hlavně tím, že se věnuje zákulisí vzniku veřejných staveb – kdo projekty inicioval, kolik stály a jak realizace probíhaly. S autory Michaelou Hečkovou a Matějem Chaberou jsme si povídali o tom, kdo je to takzvaný hybatel architektury, co přináší participace a proč veřejná soutěž není vždy ideální volbou.
Praha ví, jak na umění do veřejného prostoru
Na podporu umění ve veřejném prostoru má Praha už dva roky koncepci, která budila nejrůznější vášně. S novým vedením radnice se situace ujasnila. Institut plánování a rozvoje města Prahy (IPR) v lednu představil dodatek k Manuálu tvorby veřejných prostranství, který se zabývá uměleckými díly ve městě a navrhuje způsoby jak na to.
Architekti v sociálních službách
Jak může architektonická praxe pomáhat při řešení sociálních otázek a kultivaci veřejného prostoru? Jak vypadá mezioborová spolupráce v pojetí organizace Architekti bez hranic a co jí může přinést zapojení do mezinárodní sítě? Povídali jsme si se zakládajícími členy spolku, architekty Karolínou Kripnerovou a Vojtěchem Sigmundem.
Brno má manuál proti vizuálnímu smogu
Na jaře loňského roku jsme si povídaly s Veronikou Rút Novákovou, designérkou a iniciátorkou manuálu, který definuje pravidla reklamy a označení provozoven ve městě Brně. Po třech letech usilovné práce týmu odborníků byl manuál v červnu letošního roku zveřejněn. Co se bude dít dál, čím může Brno inspirovat další česká města a proč to není o tom „udělat to hezčí“?
2 % na umění do veřejného prostoru
O jednom procentu na umění do veřejného prostoru jsem již psali. Praha chce ale dávat procenta dvě. Co ji k tomu vede a jak to bude fungovat v praxi? Nová koncepce umění ve veřejném prostoru hlavního města vzešla ze spolupráce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP).
Jeden typ lavičky není řešením pro celé město
Urbanismus, městský design, participace a přístupnost veřejného prostoru různým cílovým skupinám jsou témata Miloty Sidorové, výzkumnice, lektorky a konzultantky. Tato aktivní a osvícená žena stála u zrodu mezinárodních projektů jako reSITE festival, Shared Cities: Creative Momentum nebo Women public space Prague. Povídaly jsme si o tom, co dokáže městský mobiliář, v čem je Vídeň pozoruhodná a proč je někdy lepší vydat komiks.
Jak na umění do veřejného prostoru
Spolek Skutek vznikl v roce 2013 na podporu současného umění. Jeho cílem je hájit zájmy umělecké obce, reprezentovat umění v jednání s veřejnou správou a posílit oborový dialog. S předsedou spolku, umělcem Petrem Dubem, jsme si povídali o tom, co jim na naší scéně chybí, v čem je významná iniciativa tzv. procenta na umění a co dokáže umění ve veřejném prostoru.
Hledáme věci, které se povedly
Tématu „chytrého města“, které je fúzí moderních technologií a mezioborové spolupráce (úředníci, občané, ziskový a neziskový sektor, akademická sféra), se až donedávna věnoval časopis Smart Cities. Mluvili jsme s Ondřejem Doležalem o tom, proč časopis skončil a co je cílem jeho nového videoprojektu Cities. Proč vznikl, komu je určen a proč Cities už nejsou smart.
Není regulace jako regulace
O vizuálním smogu se často mluví. Pod pojmem se rozumí zahlcenost reklamními sděleními. Grafická designérka Veronika Rút Nováková na případové studii z centra Brna potvrdila, že vizuální smog nejenže neprospívá lidem a městu, ale ani obchodníkům. Rozhodla se s tím „něco“ udělat a uspořádala výzvu bezvizualnihosmogu.eu, oslovila radnici a nabídla Brnu řešení.
Jde o vztah dočasných a trvalých zásahů
S Michaelou Hečkovou o kulturním aktivismu, financování a udržitelnosti neziskových projektů ve veřejném prostoru v souvislosti s její nedávno vydanou knihou O městech a lidech. Říká jí kuchařka. Je plná lokálních receptů na oživení veřejného prostoru. Některé povedené, jiné méně, poukazují na občanskou angažovanost a fakt, že i na periferii se něco děje. A není toho málo.
