Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.
Výzva vládě #zakreativnicesko
Zástupci českého kulturního a kreativního sektoru zaslali Vládě ČR otevřený dopis s požadavkem na schválení původního návrhu Ministerstva kultury ve výši 8,233 mld. korun z Národního plánu obnovy. Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity i významné kulturní organizace a jednotlivci. Doposud se k výzvě připojilo 320 signatářů napříč podnikatelskou, neziskovou i veřejnou sférou.
Nová realita je tu
Nic není jako dřív. Představa „nové reality“ v podstatě vzniká tím, že se o ní přemýšlí a hovoří – nahlas se pojmenovávají nové fenomény a aspekty, sdílejí zkušenosti, formulují predikce a vize. V duchu společných myšlenek se nesla online konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, kterou pořádal v listopadu 2020 Institut umění – Divadelní ústav s Kanceláří Kreativní Evropa. Obsahem se konference dotýkala zásadních otázek na ose ekologie – kultura – budoucnost.
Pardubice nakročily ke kultuře pro všechny
Kulturní akce a organizace mají v době pandemie povinnou pauzu. V Pardubicích budou ale po jejich opětovném otevření o něco přístupnější. Město přišlo s koncepcí, jejímž cílem je zpřístupnit kulturní a kulturně-volnočasové aktivity zdravotně či sociálně znevýhodněným. Některá opatření jsou zaměřena na lepší informovanost, jiná na rozšíření nabídky či bezbariérovost budov. K memorandu o spolupráci při naplňování koncepce se připojil i Pardubický kraj a jedenáct příspěvkových organizací.
OECD popsala kulturní šok i jak z něho ven
V září vydala organizace OECD dokument s názvem Kulturní šok: covid-19 ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům (KKP). Publikujeme jeho český překlad, který, jak věříme, bude inspirací pro českou veřejnou správu. OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a KKP k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí. Zpráva srovnává přístupy k podpoře sektoru, vysvětluje naléhavost jeho záchrany, ale i jeho jedinečnost a schopnost pomoci nám v širších ekonomických, společenských či klimatických změnách.
Obnoví kultura Evropu?
Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy. Tato a další teze zazněly v nedávném webináři s hlavními představiteli klíčových postů evropských institucí a orgánů Evropské unie. V návaznosti na něj byla publikována výzva adresovaná politikům, ale motivující všechny k silnějšímu lobby za začlenění ekosystému kultury a kreativity do národních plánů obnovy.
Královéhradecký kraj tvoří strategii
Nejen města, ale i kraje mají vliv na formování a stav kulturního zázemí, péči o kulturní dědictví, dostupnost kulturního obsahu či rozvoj kreativního potenciálu. Mluvili jsme s vedoucí odboru kultury Kateřinou Churtajevou z Královéhradeckého kraje, kde se participativně tvoří strategie na roky 2021–2027. Ta už před samotným dokončením přináší pozitivní příklady.
Jihlava ví, proč podporuje kreativní učení
Na vzdělávání pohlíží jako na výzvu. Nechce se pouze přizpůsobovat systému, ale hledá způsob, jak pomocí uměleckých projektů rozvíjet měkké dovednosti, hodnoty a postoje škol i žáků. V projektu Jihlava vzdělává kulturou pomáhá mimo jiné nastavit vztahy mezi kulturními institucemi, školami a magistrátem. Rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak Jihlava našla cestu ke kreativnímu vzdělávání.
Čas na kulturu a kreativní veřejnou správu
Přinášíme překlad textu světoznámého experta na koncept kreativních měst Charlese Landryho. Léta se obrací na veřejnou správu a motivuje nadané úředníky, aby vnesli do praxe svůj kreativní potenciál a uměli efektivně a tvůrčím způsobem řešit výzvy současnosti, mimo jiné s kulturními a kreativními aktéry. Jeho esej byla publikována jako součást Evropského summitu kreativního sektoru (ECIS), který se uskutečnil letos v říjnu .
Kreativita a stát musí mluvit stejnou řečí
Na konci října se virtuálně spojilo přes šedesát odborníků, úředníků a lidí z praxe ze všech krajů republiky. Přijali pozvání představit se v rámci platformy kulturních a kreativních průmyslů, kterou iniciovala agentura CzechInvest s podporou Kreativního Česka. Cílem bylo vytvořit přehled podpory a aktivit KKP. Že však nemůže jít pouze o sdílení informací a setkávání „přesvědčených“, vnímali snad všichni účastníci. Akce potvrdila rostoucí zájem a diverzitu skupiny, ale i přetrvávající problémy. Zda bude mít kulturní a kreativní sektor silnější hlas, se teprve ukáže. Co tedy aktuálně řeší stát, jeho podřízené organizace a aktivní jedinci v regionech?
Vizuální identitu měst zhodnotí čas
V poslední době můžeme sledovat stále víc povedených veřejných soutěží měst na novou vizuální identitu. Soutěž je ale začátek všeho, protože alfou a omegou je úspěšná implementace a moment, kdy se vizuální styl doslova propíše do veřejného prostoru a povědomí veřejnosti.
Soutěž jako podpora podnikání
Stále častěji se mluví o tom, že kreativita umí rozhýbat byznys anebo být přímo u zrodu nového produktu. Nedávný čtvrtý ročník národního finále soutěže Creative Business Cup (CBC) ukázal, že v Česku je o kreativní podnikání zájem. Do mezinárodního finále v Kodani bude v roce 2021 vyslán opět silný zástupce.
Předvolební debata – Volí Olomoucký kraj kulturu?
Jedenadvacátého září se v Uměleckém centru Univerzity Palackého sešli čtyři kandidáti pro krajské volby k předvolební debatě na téma kultura a kreativita v Olomouckém kraji. Diskutovalo se o vizích kraje, o ctnostech a neřestech programů na podporu kultury a kulturních a kreativních odvětví, o podpoře příspěvkových organizací a nakonec také o tom, jak zvládáme koronakrizi a zejména její ekonomické důsledky.
I Praha už umí čelit vizuálnímu smogu
Vizuální smog je téma, které v posledních letech řeší mnoho našich měst. Ani Praha nezůstala pozadu. Odborná i laická veřejnost v červnu s povděkem kvitovala vznik Manuálu pro kultivovanou Prahu, na kterém v posledních letech pracoval pražský magistrát. Jak manuál vznikal, s čím se museli autoři potýkat a o čem je nový dotační Program pro označování provozoven v Praze? Zeptali jsme se koordinátorky a autorky dokumentu Kristýny Drápalové.
Pražská tržnice v Holešovicích se mění
Po letitých soudních sporech se tržnice v pražských Holešovicích vrátila do správy města. Do památkového a rozlohou unikátního areálu se chodilo hlavně nakupovat. Pražský magistrát má v plánu rozšířit funkce objektu a do sítě ulic a budov dostat kromě nákupu i živé akce, kreativce a rozmanité služby pro nejširší veřejnost. O vizích pro holešovický district jsme si povídali s kurátorem tržnice Michalem Tošovským.
Jak česká města zachraňovala kulturu
Když přišla koronavirová krize, jedna z našich prvních otázek byla: Co je třeba udělat nyní a co po skončení nouzového stavu, aby mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Hojnost zahraničních zdrojů nám pomohla sestavit Záchrannou sadu pro města s cílem zvýšit povědomí o škále nástrojů, kterými se dá těžkost situace zmírnit. Co se městům povedlo, posuďte sami v sestaveném přehledu městských opatření pro kulturu.
Masový turismus je rakovina
Poslední díl seriálu Hrdinové kulturních a kreativních průmyslů je trochu netradiční. S novinářem, režisérem, moderátorem a dokumentaristou Jankem Rubešem jsme si povídali v tichých dobách doznívající karantény uprostřed opuštěné Malé Strany o masovém turismu, vizuálním smogu, prvních reklamách, dřevních časech českých virálních internetových videí nebo spolupráci s CzechTourismem, při které se potkal s naším fotografem Jiřím Dužárem. Společné mají minimálně jedno – snahu odhalit možnosti udržitelného a autentického turismu.
Živá setkání nelze nijak nahradit
Festivalová sezona nebyla ještě nikdy tak divoká jako letos. Světová pandemie změnila všechno. Kulturní průmysly se přesunuly do našich obýváků a akce, na kterých se setkávaly tisícovky nadšených hudebních fanoušků, pokorně přesunuly program na rok 2021. S ředitelkou a zakladatelkou jednoho z největších hudebních festivalů Colours of Ostrava Zlatou Holušovou jsme si povídali o tom, jaké to je, když se vám roční plánování rozplyne pod rukama, ale také o solidaritě nebo práci na dálku.
Hudební průmysl v koronakrizi
Krátce po zákazu živého umění vznikla v květnu 2020 Česká obec hudební (ČOH). Sdružuje subjekty z hudebního průmyslu, který se kvůli karanténě ze dne na den ocitl s příjmy na nule. ČOH aktivně vyjednává s vládou o zmírnění následků koronakrize prostřednictvím iniciativy #zazivouhudbu. Co se jim daří a co nám krize ukázala? Zeptali jsme se Alexandra Smutného, mluvčího ČOH.
Kreativní voucher rozvíjí podnikání i během koronakrize
Myšlenka kreativních voucherů je starší než pandemie koronaviru. Jedná se o dotační program, který má podněcovat spolupráci firem a kreativců v regionech. Prvním městem, které s vouchery začalo, je Brno. Pojďme si zhodnotit, co se za tři ročníky podařilo, která města a kraje se inspirovaly a co plánuje s vouchery stát.
České hry zná celý svět
Jaroslav Beck dokázal už skoro všechno. Společně s Jánem Ilavským a Vladimírem Hrinčárem stojí za rytmickou hrou Beat Saber, která se stala nejúspěšnější hrou pro VR na světě a prodalo se jí přes dva miliony kopií. Na konci roku 2019 ji koupila firma Oculus, kterou vlastní Facebook. Během karantény Beck nelenil a pracoval na nových dynamických skladbách. Pandemie totiž možná zastavila ekonomiku, digitálním hrám se ovšem vede lépe než kdy předtím.
Nechci produkovat rychloobrátkové zboží
Literární dokumentaristka a nakladatelka Bára Baronová stihla před před nouzovým stavem vydat ve svém malém artovém nakladatelství wo-men dokumentární knihu Ženy o ženách, záhy nominovanou na Nejkrásnější českou knihu. Fokus debat, do kterých byla literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová v následujících měsících zvána, se ale místo turné ke knize stočil k osudu malých nakladatelství v Česku. Koronakrize zviditelnila problémy české literární scény, na které se Baronová snaží z pozice malých nakladatelství už déle upozorňovat.
Když se ponořím do psaní, je to jako videohra
Pavla Horáková získala vloni za svůj první samostatný román Teorie podivnosti cenu Magnesia Litera. A pak se jí změnil život. Povídaly jsme si o tom, jaké je to dnes být spisovatelkou, čemu se věnovala na rezidenci ve Vídni nebo jak ji ovlivnilo téměř 19 let práce pro Český rozhlas.
Nejlepší je jídlo, co má jasný původ
Možná to zní překvapivě, ale gastronomii nebo farmářské trhy řadíme ke kreativním průmyslům. Svůj úspěch totiž podobně jako umění či živá kultura staví na tvůrčích schopnostech a vynalézavosti samotného jednotlivce. Tomáš Popp je energický muž mnoha tváří. Vede český Národní tým kuchařů, který koncem února přivezl bronzovou a stříbrnou medaili z kuchařské olympiády ve Stuttgartu, miluje dobré jídlo a autentické suroviny, věnuje se vzdělávání kuchařů, cukrářů ale i číšníků a nedávno se zamiloval do CrossFitu. Kromě kvalitního jídla z místních zdrojů nedá dopustit ještě na jedno: na svou milovanou Plzeň.
Strategické plánování vzniklo jako východisko z krize
Plánování včetně toho kulturního se v době krize stává hmatatelnějším a může sehrát významnou úlohu ve snaze o zmírnění dopadů. Svou hlavní roli má však hrát mimo nouzový stav. O čem je kulturní plánování v 21. století a proč jeho správné pojetí rozhodně nešustí papírem? Odpovídala nám Olga Škochová, odbornice na participativní kulturní plánování v krajích a obcích.
Evropa potřebuje restart kreativního sektoru
Přinášíme překlad oficiálního prohlášení a shrnutí výzkumu nezávislé organizace European Creative Business Network (ECBN) k současné situaci, kdy jsou kulturní a kreativní průmysly (KKP) tvrdě zasaženy dopady opatření proti šíření onemocnění covid-19. Sběr dat od kulturních a kreativních aktérů probíhal do začátku dubna. Dokument dává data a potřeby KKP do kontextu a upozorňuje, že jejich úspěšné restartování je cestou k otevřené a udržitelné Evropě.
Všechno má svůj čas
Fenomén českého skla zní maximálně tradičně. Jeho podoby a moderní variace ovšem neznají hranic. O skle, libereckém zázemí, ale i dynamice rodinné tvůrčí spolupráce jsme si tentokrát povídali s Janem a Ondřejem Salanskými, kteří stojí od roku 2012 za ateliérem SKUBB. propojujícím koncepční design s užitým uměním. Studio sídlí v kulisách malebného pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kam z Liberce dorazíte za pár minut tramvají.
Návrat z nouzového režimu
Přinášíme překlad článku Simona Mundyho s titulkem Města se zastavila. Jak je může kultura přivést zpátky k životu? Text byl publikován v březnu 2020 komisí pro kulturu světové asociace Sjednocených měst a místních samospráv (UCLG). UCLG je platformou měst, organizací a sítí, která posiluje souvislost mezi místními kulturními politikami a udržitelným rozvojem.
Kulturou umíme bourat předsudky
UFFO. Bláznivý název pro seriózní kulturní instituci pod krkonošskými kopci. Libor Kasík je ředitelem tohoto společenského centra města Trutnov už desátým rokem. Založil zde mezinárodní festival nového cirkusu, zapojil se do komunální politiky a nedávno odmítl kulturní cenu města.
Kdo je a kdo má být v publiku?
„Negativnější důsledky, než jsou ty ekonomické, může způsobit přerušení nebo ztráta komunikace umělců se svým publikem,“ zaznívá ve zprávě Scénická umění v čase pandemie, kterou na konci března 2020 publikovala asociace IETM. Nyní se nabízí připomenout její podzimní zasedání – výzvu na prohloubení chápání komplexního a fascinujícího tématu: PUBLIKA. Tématu, které v uplynulém měsíci získalo na aktuálnosti.
Bezpečné a kreativní prostředí je pro učení zásadní
Komplexní soubor kompetencí, bez kterých se dnešní člověk neobejde. Tak vnímá kreativitu energická ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Marianna Sršňová. Propojování světa umění a vzdělávání se věnuje už více než deset let. V roce 2020 se plánuje zaměřit na spolupráci s městy a obcemi a v rámci oslav první dekády své společnosti připravuje ve spolupráci s Centrem současného umění DOX na podzim festival kreativního učení.
Záchranná sada pro města aneb Jak udržet kulturu a kreativitu
Kultura patří vedle gastronomie a cestovního ruchu mezi oblasti nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí. Fatální ekonomický a sociální dopad mají související opatření v podstatě na 100 % subjektů kulturních a kreativních odvětví (KKO). Co je potřeba udělat nyní a co v budoucnu, tak aby po ukončení nouzového stavu mohla městská kulturní a kreativní DNA znovu nastartovat? Poradíme.
Dříve jsme hledali nejkratší cestu, teď ve veřejném prostoru trávíme čas
Městský mobiliář od designéra Davida Karáska znáte. Ani o tom nemusíte vědět, ale lavičkám, oceňovaným odpadkovým košům nebo lehátkům od jeho firmy mmcité se dnes v České republice, ani kdekoliv jinde na světě, již nevyhnete. Precizní opakovaná výroba a láska k veřejnému prostoru jsou totiž jeho celoživotními tématy.
Ministerstvo kultury chce podpořit umění ve veřejném prostoru
Nedávno předložený legislativní návrh Ministerstva kultury na 1 % z nadlimitních veřejných zakázek na realizaci uměleckých instalací ve veřejném prostoru nezískal podporu dalších ministerstev. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo uspořádat na vládní půdě veřejnou diskusi s odborníky. Kde je tedy zakopaný pes?
Člověk musí psát, i když se mu nechce
Divadlo, film, seriál. Cynický humor za mírnou hranicí kontroverze, ale i romantická komedie rozkládající fenomén ženského přátelství. Petr Kolečko dnes patří k nejúspěšnějším českým scénáristům. Stojí za seriály Lajna, Čtvrtá hvězda, MOST!, Okresní přebor a filmy Zakázané uvolnění, Bajkeři, Padesátka nebo Přes prsty, který nedávno poprvé sám režíroval. Kolečko jde po situačním humoru a dobře napsaném dialogu. Píše o věcech, které jsou „typicky české“ a odehrávají se v normálním autentickém prostředí typu obyčejné české hospody.
Say Yes to Creative Industries
Kulturní a kreativní průmysly vycházejí z individuální lidské tvořivosti, dovednosti a talentu. Mají potenciál vytvářet bohatství, generovat pracovní místa a přinášet inovace. Na téma nedávno upozornila konference Creatinno, která se konala v prostorách pražského Centra architektury a městského plánování.
Kasárna Karlín – naším generálním partnerem je veřejnost
Kulturnímu a společenskému prostoru Kasárna Karlín v Praze byla prodloužena smlouva na další dva roky. Situace je ale složitější, protože bylo zároveň vypsáno komerční výběrové řízení na pronájem budovy. Jak si stojí Kasárna Karlín ve světle politických tahanic? Co za dobu tří let nabídla veřejnosti a co by mohla přinést do budoucna? Po čase jsme si opět povídali s členem produkčního týmu Matějem Velkem.
Tradici by si měl člověk užívat
Značka, kterou založila módní návrhářka a ilustrátorka Zuzana Osako, nese jméno Tradice. Stejně tak by se mohla jmenovat Elegance, Ženskost, Identita. To všechno jsou pojmy, které vás u tvorby, ale především způsobu chování a uvažování této návrhářky napadnou. Se Zuzanou Osako jsme se potkali v jejím pohádkovém domě ze začátku devatenáctého století v Tichém údolí v Roztokách u Prahy. Nenechte se však zmást, přesně tady na kraji lesa totiž vzniká kolekce oděvů, ve kterých se představí letošní česká olympijská výprava na úvodním ceremoniálu při zahájení olympiády v Tokiu.
Kritický pohled na práci s publikem
Téma „práce s publikem“ se v posledních letech nese kulturně-politickou agendou jako buzzword. S cílem pozastavit se nad výkladem pojmu a přinést na téma nový, současný pohled se v rámci druhého setkání asociace IETM (International network for contemporary performing arts) na podzim 2019 rozhodli pořadatelé objednat sérii tří článků od tří evropských odborníků. Autoři si položili otázky: K čemu vlastně potřebujeme práci s publikem? Je třeba se zaměřit na hledání nového publika, nebo se raději máme snažit vtáhnout více to stávající?
Kreativní průmysly nepotřebují ani tak velkolepé investice, jako změnu úhlu pohledu
Hledáte-li města, která se v České republice věnují kulturním a kreativním průmyslům, vzpomenete si nejspíš na Plzeň, Prahu, Ostravu, Brno, Zlín nebo Pardubice. Hledáte-li univerzitu, napadne vás Olomouc. Proto se vydáváme udělat rozhovor s Petrem Bilíkem, prorektorem pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Pokud budou města přátelská k dětem, budou přátelská pro všechny
Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské k dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem. O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
Cesta za kreativním centrem
Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno. Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.
Vytvořte tu nejlepší strategii pro vaši organizaci
Letošní Akademie IDU, určená vedoucím pracovníkům kulturních organizací, bude celý rok zaměřená na strategické myšlení, plánování a leadership. Program se bude konat ve třech blocích od dubna do září 2020 a bude směřovat k vypracování strategického plánu. Nepropásněte tuto jedinečnou možnost, na přihlášení máte zhruba měsíc.
V Moravské galerii v Brně vznikla malá solární elektrárna
Začátkem prosince byla udělena letošní Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získal Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Oceněný projekt je spolu s díly všech finalistů k vidění do 19. ledna 2020 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. Její ředitel Jan Press v rozhovoru přibližuje, jak podobu výstavy ovlivnila snaha o maximální ekologickou šetrnost a jak v galerijních podmínkách redukovali uhlíkovou stopu.
Kultura spojuje a řeší problémy
Sociální problematika, zdraví a vzdělávání. Oblasti, se kterými propojil kulturu program nedávné konference Kultura spojuje!, jež se odehrála na půdě ministerstva kultury. Uznání kultuře projevili všichni řečníci a popsali, proč je nejsilnějším nástrojem pro meziresortní dialog a sociální inkluzi, na který se nemá v politice zapomínat.
Kultura s přidanou hodnotou
Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Namístě je proto vnímat význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP), které spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Uvědomují si to také čelní představitelé státu. Ministr kultury Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsali 27. listopadu 2019 memorandum o spolupráci mezi oběma resorty s cílem podporovat tyto disciplíny.
Umí naši kulturní aktéři táhnout za jeden provaz?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Organizace a jednotlivci napříč kulturně-kreativními odvětvími se na potřebě jednotné platformy shodují. Zatím jsme ale na začátku a ideje se rodí ze společných diskusí. Co by mělo být cílem platformy a jak by měla fungovat? Mnoho podobných otázek otevřela listopadová diskuse v pražském DOXu, kterou iniciovala proexportní hudební kancelář SoundCzech.
I do Česka patří kreativní vzdělávání
Vzdělávání uměním a vzdělávání k umění – dvě roviny tématu kreativního vzdělávání. V září jsme měli možnost navštívit konferenci Kreativní města vzdělávají uměním. Inspirativní byla kvůli příkladům dobré praxe ze zahraničí. Jak vypadá škola budoucnosti a před jakými výzvami stojí české školství?
Kolikrát kelímek naplníš, tolikrát jsi člověkem
Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.
Bude Živá vila památkou?
Spolek Živá vila se dostal do povědomí lidí i mimo Prachatice před čtyřmi lety. Tehdy úspěšně zachránil před dalším chátráním výjimečnou funkcionalistickou vilu. Dům se stal vyhledávaným místem kulturních akcí, bylo o něj pečováno, spolek i návštěvníci z regionů měli radost. Méně však už vedení města, a tak je Kralova vila opět zamčená. Aby cenná stavba nebyla skladem, ale kulturní památkou, rozhodla se Barbora Koritenská vstoupit do politiky.
Invalidovna má mnohem větší potenciál
Objekt barokní Invalidovny v pražské čtvrti Karlín se po půl roce kulturního oživení na zimu uzavře. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu, který pomohl budovu zachránit před prodejem, získal od Národního památkového ústavu (NPÚ) bezplatný pronájem západního křídla objektu. Letos se doposud uzavřená Invalidovna otevřela veřejnosti s kulturně-sociálním programem. Jak se povedla první sezona?
