Hledáme inspiraci u lidí, kteří vědí, jak na to.
Stát rozděluje peníze dle chybných dat
Příjmy z dotací, počet zaměstnanců a repríz, čísla prodeje, návštěvnost, finanční bilance. Mnohá další data lze získávat (nejen) o divadle. Proč je potřebujeme? Petr Prokop a Luboš Louženský je považují za nezbytnost pro správné strategické i umělecké řízení divadel, pro tvorbu kulturních politik státu, krajů i měst. Systém české statistiky v kultuře ale nefunguje. Trápí to vůbec někoho? Co s tím lze dělat lépe?
DEPO2015 a kultura v Plzni
Plzeň byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury. Jak se jí dnes daří rozvíjet nastavenou kulturní strategii a jakou roli zde sehrává kreativní zóna DEPO2015? Povídali jsme si s ředitelem organizace Plzeň 2015, která je klíčovým partnerem pro vedení města a zároveň provozovatelem DEPA.
Do káznice se vrací život
Brněnská káznice – objekt, který nese temnou historickou stopu a současně je výrazně inspirativní, oplývá geniem loci, oslovuje uměleckou imaginaci. Specifikem je i to, že leží v srdci takzvaného „brněnského Bronxu“ – sociálně vyloučené lokality. Avšak nejen proto skýtá silný potenciál v rozvoji této oblasti. Konkrétní podoba nového využití, z něhož nejreálnější je projekt Kreativního centra, se stále formuje a je víc než jisté, že u tak komplexního projektu bude doznávat značných změn i ve fázi, kdy se plány přesunou z papíru do reality. Čím káznice žije a čím bude žít?
Jak kulturou vytěžit spiritus loci?
Jak připravit současný politicko-ekonomický systém měst na prospěšné změny, které se zatím v drtivé většině případů dějí jen díky dílčím intervencím „kreativních byrokratů“? O prázdninách jsme zavítali na sever Německa do města Kiel, kde se tuto otázku snažili zodpovědět hosté Baltic UrbCultural Planning Conference. Jsme svědky snahy o integrovaný způsob přemýšlení nad fungováním dynamiky měst. „Protože jedině to nám umožní využívat maximální potenciál, který se ve městech ukrývá,“ jak zdůraznil spolupořadatel konference Trevor Davies (Copenhagen International Theatre).
Jaké vzdělávání potřebujeme?
Rozhovor je upoutávkou na dva aktuální projekty týkající se reformy vzdělávacího systému. Ta je u nás stále naléhavěji vyžadována řadou organizací. Jednak vás chceme pozvat k účasti na blížící se konferenci Kreativní města vzdělávají uměním a dále upozornit na knihu Back to the Sandbox: Art and Radical Pedagogy. Obě věci jsou inspirativní pro debatu o tom, jaké vzdělávání ve 21. století potřebujeme.
Lineární kultuře odzvonilo
Co je to kulturní DNA města? Přinášíme rozhovor s expertkou na sociologii měst Liou Ghilardi z Londýna. Založila a vede britskou organizaci Noema Culture and Place Mapping, která na mezinárodní bázi rozvíjí projekty mapování a strategického kulturního plánování.
Je tu další ÉTA pro kulturní a kreativní odvětví
Na inovace ve společenských a humanitních vědách, umění a designu je připraveno přes půl miliardy korun. Brzy se spustí další kolo veřejné soutěže na jejich podporu. Nejen o další výzvě v programu jsme mluvili s ambasadorem ÉTY Marcelem Krausem (TA ČR), který je zároveň členem mezinárodního poradního sboru Creative Industries Policy and Evidence Centre britské organizace NESTA.
8smička je specifická
Jak se daří 8smičce, zóně pro umění, po více než ročním fungování? Co přináší Humpolci a jak se vede malá regionální kulturní instituce? Povídaly jsme si s její ředitelkou Marcelou Strakovou.
Sponzoring je na ústupu
Propojení byznysu s kulturou je o partnerství. Zahraniční příklady ukazují, jak se mohou dva zdánlivě neslučitelné světy obohatit. Jak mohou spolupracovat muzejní instituce s firmami? Jaká jsou pro a proti kreativního partnerství a zná tento pojem česká scéna?
Učit výtvarku jinak
Výtvarná výchova, kreativita, umění a umělci dětem bylo téma nedávného sympozia U-mění v Národní galerii. Jak učit výtvarku, proč je důležité se zajímat o umění a jak mu rozumět?
O spolupráci, regionech a kulturní politice
Kultura u nás se dávno neděje jen ve vyhlášených centrech. Jak se prosazuje potenciál kultury pro rozvoj regionů a odlehlých měst? Jak budovat identitu místa, co kulturním organizacím přináší síťování a jak účinná nebo zrádná mohou být ekonomická měření dopadů kultury?
Ve vedení Prahy našli hlavně partnera
Ke značce Art District, která se formuje v městské části Praha 7, se připojuje hala číslo 40 v pražské Holešovické tržnici. Vzniká v ní prostor s názvem H40, který bude od roku 2020 fungovat pro mezigenerační setkávání a inkubátor Art&Digital Lab, propojující umění a nové technologie. Jak se daří z veřejných zdrojů realizovat kulturně-komunitní hub a jak zajistit jeho finanční soběstačnost? Povídali jsme si s iniciátorem projektu Samuelem Kašparem a projektovou manažerkou Jitkou Hvězdovou.
Jak poznat vaše publikum
Teenageři, společností opomíjená skupina, která stojí na rozhraní dětství a dospělosti. Co chtějí, potřebují a jak na ně účinně zacílit svůj program? Právě jim se věnoval workshop Akademie IDU, který však v důsledku nebyl jen o dospívajících, ale také o metodice dotazování, kterou lze aplikovat na jakýkoli typ publika.
Záchrana Varšavy v Liberci pokračuje
Poslední kamenné kino v majetku města Liberec stále bojuje o své přežití. S Ondřejem Pleštilem jsme si povídali o tom, jak složité je ve městě, které má nemalé ekonomické problémy, vybojovat peníze na kulturu a v jaké fázi je plánovaná rekonstrukce kina. Jakkoli se celý rozhovor točil okolo nedostatku peněz, Pleštil stále věří, že všechno dobře dopadne.
Kreativita vs. pracovní trh
Ať už dnes pracujete v kavárně, nebo v bance, je dost možná i vaše pracovní pozice označována za kreativní. Mohlo by se až zdát, že termín „kreativita“ je nadužívaný a na pracovním trhu už nemá téměř žádný význam. Pokud by to byla pravda, co by to znamenalo pro kreativní odvětví, sektor, který je definován zaměstnáváním kreativních talentů? Vzali jsme si k ruce britskou studii, která se touto úvahou zabývala.
Konkurence je motor hudebních festivalů
Asociace Festas se snaží odbourávat předsudky a vysvětlovat obcím, že festivaly místu neuškodí. Bojuje i za efektivní nastavení EET a tvoří manuál pro pořadatele. S ředitelem Festas Markem Vohralíkem jsme si povídali také o tom, co těší a trápí naše hudební festivaly, jak se dá festivalový trh kultivovat a jak se vyjednává o legislativě.
Půlka Invalidovny kulturním a kreativním průmyslům
Budovu barokní Invalidovny v Praze chtěl stát v roce 2016 prodat. Na vyjádření protestu se zformovala občanská Iniciativa pro Invalidovnu, které se podařilo ve spolupráci s ministerstvem kultury privatizaci zastavit. Nyní je budova ve správě Národního památkového ústavu a čeká na rekonstrukci. Než se tak stane, je od května letošního roku dočasně zpřístupněna veřejnosti. Krátce po otevření jsme si povídali s iniciátorem protestu Nisanem Jazairim o tom, co Invalidovnu do října čeká a jak by tento pop-up projekt mohl inspirovat další podobné aktivity.
Kulturní zóny řeší městské výzvy
Cultural and Creative Spaces and Cities (CCSC) je dvouletým evropským projektem. Navštívili jsme jeho zahajovací konferenci v La Tricoterie v Bruselu, určenou tvůrcům kulturních politik měst, členům kulturních organizací a provozovatelům kreativních center. Skrze tento projekt realizátoři dokazují, že kreativita, umění a kultura transformují evropská města a s jejich pomocí je možné řešit ty nejnaléhavější výzvy. Mají budoucnost našich měst v rukou výhradně orgány veřejné správy a administrativa? Co se změní, pokud se aktivně zapojí občanská společnost a kulturní hodnoty?
Současná architektura – povinné čtení pro starosty
V březnu vyšla kniha o současné architektuře malých českých měst a obcí 20000: O místech a lidech. Je zajímavá hlavně tím, že se věnuje zákulisí vzniku veřejných staveb – kdo projekty inicioval, kolik stály a jak realizace probíhaly. S autory Michaelou Hečkovou a Matějem Chaberou jsme si povídali o tom, kdo je to takzvaný hybatel architektury, co přináší participace a proč veřejná soutěž není vždy ideální volbou.
Praha 7 si vybrala Vzletnou
Na podzim roku 2018 vzniklo v pražské čtvrti Letná takzvané kreativní epicentrum Vzletná. Vzdělávací prostor pro výuku digitálních technologií, designu a ilustrace. Vzletná funguje i jako prostor pro coworking, studovna a nabízí program také pro seniory, děti a rodiče. S jednou ze zakladatelek Nadiou Sheshukovou jsme si povídaly o tom, jak to celé vzniklo a proč je dobré kulturní aktivity provozovat právě v městské části Praha 7.
Jak může úředník podpořit kulturu?
Uspořádali jsme další setkání neformální platformy Kreativní Česko. Akce s názvem Střed zájmu: GRANTY aneb Jak podpořit kulturu ve městech otevřela Pandořinu skříňku plnou otázek, frustrací i řešení pro efektivnější administrativu nejen grantů. Jak správně nastavit grantové systémy, si do jihlavské městské knihovny přijelo vyslechnout třicet pět úředníků, vedoucích odborů kultury, radních či analytiků kultury a kreativních odvětví. S tématem se nám podařilo přivést k sobě zástupce Jihlavy, Brna, Prahy, Plzně, Olomouce, Ostravy, Opavy, Liberce, Hradce Králové a Zlína. Speciální pozdravy putují do Českých Budějovic, jejichž zástupkyním účast překazila nepřízeň počasí. Nejen počasí bylo ten den pestré. Jaké podněty jsme si z Jihlavy odvezli?
Srovnání měst a jejich grantů
Setkání Kreativního Česka v Jihlavě s názvem Střed zájmu: GRANTY nabídlo mimo jiné srovnání grantových systémů vybraných měst. V základu této prezentace stála rešerše, která do podrobné tabulky shrnuje data pro rok 2018 o grantových systémech šesti vybraných měst (Ostrava, Olomouc, Plzeň, Brno, Jihlava, Hradec Králové). Data, která se podařilo získat z veřejně dostupných zdrojů, byla následně ověřena a opravena pověřenými zaměstnanci odborů kultury daných měst. Shrnujeme ta nejvýznamnější zjištění, která jsou podnětná pro zlepšování systému na podporu kultury na úrovni měst České republiky. Cílem rešerše bylo zorientovat se ve stavu grantových systémů a jejich aktuálním nastavení, možnost srovnání a zejména příležitost pro inspiraci příklady dobré praxe.
I do uměleckého světa patří byznys
„Nestačí dělat kvalitní program, musíme ho taky z něčeho zaplatit,“ myslí si Aleš Loziak, který v Ústí nad Labem zastupuje Veřejný sál Hraničář. Tato nezávislá kulturní instituce funguje již čtvrtým rokem v budově bývalého kina. Propojuje současné umění s kulturou a každodenním životem a nabízí pestrý program pro různé cílové skupiny. S Alešem Loziakem jsme si povídali o tom, jak nápad zachránit opuštěné kino vznikl, jak fungují a co je cílem jejich aktivit.
V čem tkví růst kreativních podniků?
Začetli jsme se do další britské zprávy a přinášíme shrnutí toho, co pro kreativní podniky (ziskové i neziskové subjekty a freelancery) znamená růst, jak ho měřit a jaké jsou jejich další ambice. Co růst brzdí a jakými prostředky ho lze v této oblasti podporovat? Do průzkumu se v roli respondentů zapojilo více než tisíc britských kreativních podniků, vládních zástupců a také zprostředkovatelů podpory.
Jak se u nás řídí kulturní organizace?
Jak si stojí kulturní organizace z pohledu jejího vedení? Jaké jsou nezbytné dovednosti pro úspěšné řízení kulturní organizace? V čem spočívá její hodnota a proč je důležité ji definovat? Lektoři, ředitelé kulturních organizací a zástupci veřejné sféry odpovídali na řadu podobných otázek v první letošní Akademii IDU.
Učení uměním požaduje státní podporu
V Česku působí několik uměleckých organizací, které nabízí školám zážitkové výukové programy, jež využívají umělecké přístupy. Společnost pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) loni iniciovala vznik platformy, která tyto subjekty sdružuje. Společně se zasazují o to, aby se učení uměním dostalo patřičné systémové podpory. S ředitelkou SPKV Mariannou Sršňovou jsme si povídaly o ambicích platformy, o tom, jak nelehké je dělat advokacii, o čekání na ztracené meziresortní memorandum a o vzdělávání obecně.
Čím byla, je a bude Kreativní Olomouc?
Radek Palaščák je neformálním velvyslancem kulturních a kreativních odvětví (KKO) v Olomouci. V našem rozhovoru bilancuje poslední léta, kdy byl v čele platformy Kreativní Olomouc a hybatelem dění. Má totiž lví podíl na tom, že se zástupci kreativního sektoru začali brát v hlavním městě Hané vážně. Se smířlivostí a trpělivostí sobě vlastní městu prorokuje slibné vyhlídky. Olomoučtí komunální politici se už totiž bez znalosti konceptu KKO neobejdou.
Praha ví, jak na umění do veřejného prostoru
Na podporu umění ve veřejném prostoru má Praha už dva roky koncepci, která budila nejrůznější vášně. S novým vedením radnice se situace ujasnila. Institut plánování a rozvoje města Prahy (IPR) v lednu představil dodatek k Manuálu tvorby veřejných prostranství, který se zabývá uměleckými díly ve městě a navrhuje způsoby jak na to.
Ostravský Refill z radnice blíž k lidem
Platforma pro dočasné využívání opuštěných městských prostor Refill má nově svoji kancelář. Otevřela se na podzim v centru Ostravy a je přístupná všem, kteří mají nápad a potřebují za zvýhodněných podmínek prostor, nebo těm, kdo mají prostor a rádi by ho dočasně pronajmuli.
Bude mít Česko zpět své Design centrum?
Česká republika měla do roku 2007 státem zřizované Design centrum ČR (DC ČR), které fungovalo v Brně a Praze. Po jeho zrušení se zformovala nezávislá skupina nadšenců a vznikla organizace Czechdesign, která se snaží v osvětě designu pokračovat. Nyní do hry vstupuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM), kde se formuje nové Design centrum. Na čem v tomhle směru UPM pracuje a jaké projekty chystá? Povídaly jsme si s kurátorkou sbírky moderní knihy a grafiky a iniciátorkou Design centra Ivou Knobloch.
Nová spojení: technologie, člověk, umění
Jak se daří spolupráci kreativců, umělců, vědců a mágů IT technologií? Jak vypadá často požadovaná mezioborovost v praxi? Kdo a jak ji podporuje, jaké jsou její bariéry a co přináší divákům? Na tyto a řadu dalších souvisejících otázek poukázala podzimní konference Střed zájmu: IT v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Už víme, jaká je česká móda
IDU nedávno vydal publikaci mapující módní sektor v České republice. Výzkumný projekt popisující situaci v oboru se tak zařadil do série studií o kreativně-kulturních odvětvích u nás. S autorkami ‒ módní konzultantkou Violou Fetisovou, byznys konzultantkou Zuzanou Mandic a absolventkou módního designu a podnikání Norou Jelinek ‒ jsme si povídaly, jak mapování probíhalo a co trápí českou módu.
Vznikla nová platforma o kritice v designu
Publicista a art director Lukáš Pilka, šéfredaktorka časopisu Material Times Tereza Lišková a produkční doprovodných a vzdělávacích programů Centra DOX Michal Kučerák se spojili a vznikla nová setkávací platforma Alt.Tab. Proč aktivita vznikla a jak se kritický design váže k technologiím, jídlu nebo divadlu?
Architekti v sociálních službách
Jak může architektonická praxe pomáhat při řešení sociálních otázek a kultivaci veřejného prostoru? Jak vypadá mezioborová spolupráce v pojetí organizace Architekti bez hranic a co jí může přinést zapojení do mezinárodní sítě? Povídali jsme si se zakládajícími členy spolku, architekty Karolínou Kripnerovou a Vojtěchem Sigmundem.
Kulturní dědictví v době 3.0
Doba se mění a jakkoli je starost o kulturu dávno minulou klíčová, nabízí se otázka, jaký užitek by z této institucionální péče mohli mít diváci. Co je třeba vynést z depozitářů, jak by historické artefakty mohly komunikovat se současným publikem a jaký je vztah kulturního dědictví a současného umění? Tématu se věnovala listopadová konference Focal Point: Upcycling Cultural Heritage, kterou pořádala Kancelář Kreativní Evropa.
Kulturní dědictví přítomné a budoucí
Konference Focal Point: Upcycling cultural heritage přivítala ekonoma kultury Piera Luigiho Sacca (s nímž publikujeme samostatný rozhovor) a další tři zahraniční hosty. Dozvěděli jsme se, jak v Glasgow staví na první místo obyvatele a o digitalizované historické paměti lidstva. Tristan Horx ve své přednášce poodhalil široký kontext stavu světa, čímž u publika dosáhl „overview effectu“ podobného tomu, jaký zažívají astronauti při cestě do vesmíru. Ačkoli byla akce věnovaná tématu historického kulturního dědictví, než o minulosti se daleko více mluvilo o přítomnosti a budoucnosti.
V budoucnu budeme všichni odborníky na kulturní dědictví
O tom, že nejen ke kultuře je nyní potřeba přistupovat s otevřenou myslí a bez ustálených vzorců. O kulturním dědictví, které tvoří naši minulost, ale hlavně budoucnost. O městských rezervacích, které nejsou pro život, a o tom, že kreativní odvětví a jejich dopady sice vyzdvihujeme až dnes, ale existují přes sto let. Co na nich je tedy potřeba zkoumat a co podporovat? Povídali jsme si s profesorem ekonomie kultury Pier Luigi Saccem.
Čím více spokojených dárců, tím více velkorysosti a kultury
Jak si stojí dárcovství v České republice? Jsou soukromí dárci ochotní kulturu a umění podporovat? A pokud ano, jak s nimi pracovat, na koho se obrátit a jakým způsobem?
Bez změny návyků není změna v komunikaci
Jak se mohou kulturní organizace poučit z NASA? Jaké jsou základy komunikace ve vztahu k vedení lidí? Jak delegovat práci, motivovat zaměstnance, aniž by bylo třeba absolvovat různé kursy a výcviky nebo spolupracovat s koučem? Téma představil Tomáš Zuda ze společnosti Art of Change v rámci říjnové Akademie Institutu umění.
Uměním ve školách k demokratickým hodnotám
Jak umění ve školách přispívá k budování demokratických hodnot a občanské společnosti? Na konkrétních projektech od nás a ze zahraničí jsme se mohli seznámit s tím, jak umění mění učení. V Pražském kreativním centru prezentovala svoje výsledky Společnost pro kreativitu ve vzdělávání.
Pro kulturní manažery je přirozené se politicky angažovat
Ředitel Divadla na cucky, dramaturg a produkční mezinárodního festivalu Divadelní Flora. Jako člen Asociace nezávislých divadel ČR nebo odborný člen kulturní komise Rady města Olomouce se podílí na kulturní politice. V roli konzultanta pro Kreativní partnerství ve školách nebo jako externí pracovník Univerzity Palackého se věnuje vzdělávání. Programuje akce na společensko-politická či kulturně-umělecká témata, pořádá komunitní večeře a setkání s obyvateli, kde se diskutuje o městě a kulturním životě. To vše dělá Jan Žůrek a o tom všem jsme si s ním povídali.
Český tanec – čísla, data, souvislosti
Institut umění – Divadelní ústav (IDU) už od roku 2016 provádí rozsáhlý výzkum českého tance a příbuzných uměleckých oborů. V září se proto konala konference Střed zájmu: Český tanec v datech, která výsledky výzkumu prezentovala s cílem vyvolat diskusi o stavu oboru, především o palčivých tématech, jako je vzdělávání, profesní život či zdraví tanečníků. Jedním z poslání akce bylo ostatně zdůraznit, že český tanec je potřeba brát více vážně.
Kreativní Anglie a její pětiletý investiční program
Organizace Creative England se zaměřuje na podporu růstu britských kreativních odvětví skrze investice do talentů a jejich kreativních nápadů. Podpora je zaměřena na malé podniky zabývající se filmem, televizí, technologiemi, designem nebo digitálními médii. Analýza, kterou zde představujeme, vyhodnocuje dopady speciálního investičního programu Creative England z let 2012-2017.
Značku nebuduje marketingové oddělení, ale celá organizace
Branding, značka, marketing a další pojmy pojící se s komunikací a prezentací firem a organizací jsou dnes na trhu nezbytné. Jak se v tématu vyznat a jak účinně budovat značku v kulturních organizacích? Na otázku se snažila odpovědět další ze série přednášek a workshopů Akademie Institutu umění.
Zachráněné budovy slouží až na výjimky kultuře
Na začátku září iniciovala městská část Praha 8 konferenci Oživujeme prázdné domy. Celodenní nabitá akce se konala příznačně v Karlínských kasárnách. Sešly se desítky aktivních lidí, kteří se podělili o své dobré i špatné zkušenosti při záchraně nebo oživení opuštěných budov po celé republice.
Tvorba strategie jihlavské kulturní aktéry „nakopla“
Jihlava naplňuje svoji rok starou strategii pro kulturu a cestovní ruch. Její součástí je také ojedinělý dotační program Jihlava vzdělává kulturou, revitalizace náměstí a mnoho dalších cílů. Jaký význam má strategický dokument pro město a jaké změny Jihlavu čekají v následujících letech? Povídaly jsme si s manažerkou strategie kultury Ivanou Jelínkovou.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Praha kulturu?
Jaká je současná kulturní politika Prahy a jak si ji představují kandidáti jednotlivých stran v nadcházejících komunálních volbách? V předposledním zářijovém týdnu se k diskusi sešli zástupci osmi politických stran, aby projednali kulturní vizi Prahy, rozdělování dotací, formy spolupráce a další konkrétní opatření na podporu kultury v hlavním městě.
Kultura volí 2018 ‒ Volí Olomouc kulturu?
Čtyřiadvacátého září se v olomouckém Divadle na cucky konala předvolební debata na témata kultury. Diskutovat se mělo na témata: kulturní vize města, dotační programy, složení a fungování kulturní komise a poměry financování zřizované a nezřizované scény. Diskuse potvrdila, jak jsme stále vázáni rigidními kategorizacemi a nemáme představivost chápat kulturu v celé šíři, ne redukovanou na soutěž mezi nezávislou a zřizovanou, což je typické především pro divadelní prostředí. Jaké další úvahy diskuse otevřela a jak bude vypadat olomoucká kultura po volbách?
Kultura volí 2018 ‒ Volí Brno kulturu?
Dvacátého září se v brněnské kavárně Trojka konala předvolební debata na témata kultury. Do panelu byly osloveny strany a jejich kandidáti na post náměstků či náměstkyň pro kulturu na základě výběru spolku Brno kulturní, který dlouhodobě veřejně reflektuje stav kulturní politiky města. Jaká témata diskuse otevřela a jak bude vypadat brněnská kultura po volbách?
Na zdraví přes kreativitu
Tvůrčí činnost motivovala Londýňany ke sportu a zdravějšímu životnímu stylu. Muzikoterapie snižuje potřebu medikace u 67 % pacientů s demencí. Spolupráce s umělcem snížila potřebnost návštěvy praktického lékaře o 37 %. Podobná čísla a poznatky zaznívají v britské studii a kampani o vlivu umění na lidské zdraví. Britové tak předkládají celou řadu příkladů z praxe, které prokazují jasné dopady kreativity na zdraví jednotlivce i provoz zdravotní a sociální péče jako takový.
